Fimfárum

Fimfárum https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/6121/bmid_fimfarum-3p2-6121.png 5 1827 222

Fimfárum je sbírka pohádek Jana Wericha, obsahující například pohádky Rozum a štěstí, Lakomá Barka, Fimfárum, Jak vyhynuli obři na Šumavě atd. Kniha je určena nejen pro děti, protože i dospělí v ní najdou jakési Werichovo moudro a jeho osobitý styl humoru.

Komentáře (222)


sgjoli
sgjoli
14.01.2024 4 z 5

Nevím, proč jsem se k pohádkám Jana Wericha dostala až nyní jako dospělá. Přitom to bylo jako tak krásné čtení! Laskavé, chytré, jazykově vytříbené, humorné. Člověk by na první pohled možná ani neřekl, jak jsou některé myšlenky aktuální i v dnešní době.
Některé z pohádek se dočkaly filmového zpracování (Koloběžka I. a Tři veteráni). Docela by mne zajímalo, co by pan Werich na ty zfilmované pohádky asi řekl a jak by se mu líbily.
K této knize se určitě ještě vrátím. Důvod, proč hodnotím, "jen" 4 hvězdami je prostý. Přiznám se, že tu byly asi 2-3 pohádky, které mi asi tolik neučarovaly a trochu jsem se do nich zamotala. Ale to nic nemění na tom, že jako celek se mi kniha líbila velmi a moc ráda se k ní zase vrátím.

RMarkéta
RMarkéta
31.10.2023 5 z 5

Pro malé i velké. Každý si v této pohádkové knížce najde svoje. Bylo to velmi poučné vypravování. Ano, ano, jedině chytrostí se dá porazit lidská hloupost a nespravedlnost. Jan Werich je opravdu nenapodobitelný a to hlavně díky svému velmi osobitému humoru. Pohádky je potřeba číst v každé době. Ta podzimní sychravost tomu jenom nahrává.


Janizoun
Janizoun
12.09.2023 5 z 5

Má zamilovaná knížka, má velká nostalgie. Pohádky, které miluju a mnohé z nich mám na gramodeskách. U nás doma se pořád kupovaly knihy a gramodesky, rodiče mi pohádky nečetli, ale pohádky mi pouštěly na gramofonu :-) Nejde zapomenout na "Lakomou Barku", nebo ani na "Rybáře a jeho ženu"... :-)
Tuto knihu doporučuji všem.

" Zlatá rybo, slyš má slova,
vylez z vody, zjev se znova.
Mám ženu zlou jako šídlo
a pálí ji dobré bydlo."

"No, co tentokrát?"
"Moje žena chce vládnout sluncem a měsícem a atom chce rozebrat a Mléčnou dráhu podojit. Chce být jako pánbu!"
"Jdi domů", povídá ryba, "najdeš ji v láhvi od octa".
A tam ji našel, v kyselém smradu, rozcuchanou, mastnou, se špinavým krkem a okousanými nehty. A tam žijou oba dodnes.

Zemlja
Zemlja
06.09.2023 5 z 5

Kdo by to nečetl? Nebo nepředčítal dětem? Mými favority jsou pro dospělé Tři sestry a prsten, velká švanda, a pro děti Vrabec hrdina. U toho se mi třese hlas dojetím.

n.ezn.amy
n.ezn.amy
05.09.2023 5 z 5

Nikdy jsem netušil, že bych si ve svých letech přečetl knihu pohádek. Ovšem humor Jana Wericha mám rád a nelituju toho, že jsem se do této knihy pustil. Krátké pohádky, kdy některé jsou známé (Rozum a štěstí, O Palečkovi či Lakomá Barka) některé méně (Jak vyhynuli obři na Šumavě, Až opadá listí z dubu), ovšem v žádné nechybí nějaké moudro a hlavně vtip. Všechny pohádky mě velmi bavily a na odreagování naprosto ideální.

Naďa2411
Naďa2411
23.08.2023 5 z 5

Akniha krátkých neobvyklých pohádek. Nejvíce se mi líbila Líná pohádka. Doporučuji pro větší děti a dospělé.

sakro
sakro
19.07.2023 5 z 5

Dá se tahle kniha ještě hodnotit? Tady je každé slovo zbytečné. Jen škoda, že nemůžu dát víc, než těch pět hvězd.

Vendula897
Vendula897
10.03.2023 5 z 5

Ke knize jsem se dostala po letech, sedě v noci u rodičovské knihovny a užívající si laskavosti a moudrosti slov, které na mě přes pana Wericha promlouvají.
Knihu jsem dnes nečetla poprvé. Pohádky pro čtenáře všeho věku, jako malá , školou povinná jsem se k nim, jak jinak u mě,... dostala přes tatínka..některým jsem nerozuměla, u některých se smála, některé mi zůstaly v hlavě a ne a ne na ně zapomenou... proč taky? Laskavost, moudrost se namíchá s trochou ironie k životu, z dálka slyšíte Werichův hlas a přestože kolem vás letí život, jak špatně brzdící lokomotiva, je vám chvilku v této Werichově společnosti dobře.ne je vám klidně, potutelně, možná snad i veselosmutně.

Artim
Artim
06.03.2023 5 z 5

Nevšední, vtipné, chytré, noblesní, ale přesto mnohdy alegorie na obyčejný život. Paráda.
PS: Netušil jsem, že koloběžka a veteráni jsou od Wericha...

Luigi1
Luigi1
02.01.2023 5 z 5

Soubor pohádek byl krásně napsaný a dobře se četl.

schillerter
schillerter
18.12.2022 5 z 5

Nejlepší kniha co znám. Dnes jsem se do ní znovu začetla a byly to krásné vzpomínky na dětství, pohádky...pan Werich měl svůj specifický jazyk vyprávění, který mě baví i v dospělosti. Krásný!

boxas
boxas
29.11.2022 5 z 5

Kouzelná knížka!

kamka1103
kamka1103
25.10.2022 4 z 5

Krásná lidská moudrost vycházející ze všech stránek této knihy. Četla jsem ji společně s dcerkou.

marketa7
marketa7
19.10.2022 5 z 5

Čistá radost....nádherná hra s češtinou. Pro všechny. Připomenula jsem si ji v rámci čtenářské výzvy s velkou chutí.

Hakate
Hakate
28.08.2022 5 z 5

Skvělé pohádky nejen pro děti.
Klasika.

Legens
Legens
08.08.2022 5 z 5

Výborné. Dovoluji si zde dvě poznámky, z nichž druhá se sice netýká Fimfára, ale pana Jana Wericha ano a jaksi mne napadá, že bych ji tu měl uvést, když popisuji tu prvou:
1. Pohádka O třech hrbáčích z Damašku se odehrává za doby panování kalifa přemoudrého Wattika Billaha. Dobovým cenzorům uteklo (a asi i mnohým čtenářům), že se jedná o vtipné zkomolení jména jednoho z nejnenáviděnějších dobových komunistických politiků Vasila Bilaka.
2. Jeden můj známý mi dal k přečtení dopis, jehož obsah si již nepamatuji, který Jan Werich rozeslal několika stům svých známých ku příležitosti snad jeho životního jubilea. Bylo to v době, kdy se v souvislosti s jeho prezentací při podpisu anticharty konečně začal objevovat a režim mu občas i něco toleroval, takže se mu dotyčný dopis v nákladu několika set výtisků podařilo i v nějaké tiskárně vytisknout. Ten dopis tak, jak byl vytištěn neměl vlastně žádný smysl a dobový cenzor si asi jen řekl, starý pán si blbne, ale on teď může, tak mu to vydáme, nic se nestane, národ bude mít pocit, že je to tu volnější atd. Stěžejní je, že v tom dopise byla věta asi takto:
"Ve svém životě jsem se měl opakovaně možnost přesvědčit, že všechna prohlášení jsou vlastně prohlášení".
Takto byla ta věta tištěná. Jan Werich ale v posledním slově (v tom druhém prohlášení z uvedené věty) škrtl čtvrté a páté písmeno a místo nich napsal nad toto slovo ona písmena opačně. Takto pozměněný potom ten dopis rozeslal.

Zkuste si takto opravit to sami a hře se slovíčky pana Wericha se budete určitě obdivovat jako já, jistě i díky Wattiku Billahovi.

Kabuky
Kabuky
14.07.2022 5 z 5

Skvělé pohádky, které se čtou jedním dechem. Nádherná vzpomínka na dětství.

klaraj093
klaraj093
12.07.2022 5 z 5

Nemám co bych vytkla.. Jak bych taky mohla.. Pan Werich byl a je dodnes mistrem pohádek a za tím si stojím.. I ve svých skoro 30 ho skoro denně poslouchám před spaním.. Konečně jsem se dostala i k přečtení a jsem samozřejmě nadšena..

Filomena1961
Filomena1961
11.07.2022 5 z 5

Jedním slovem skvost. Sbírku pohádek pod tímto názvem jsem si četla jako malá holka, později má dcera a nyní ji čtu vnučce. Jsou to pohádky pro všechny v každém věku a dokonce se dovíme co tajuplný název fimfárum znamená. Je to teňoulinký, kouzelný proutek, který ztrestá faleš, přetvářku a veškeré zlo. A tak se noříme do toho nádherné světa pohádek, kde vládne spravedlnost a laskavý humor pana Wericha. Kniha je nadčasová, úsměvná a vede k zamyšlení. Ve větách jsou skryta moudra, která člověk chápe v různých stupních svého vývoje, takže si čte knihy v různém věku a vždycky ho pohádky něčím překvapí a obohatí. K tomu všemu skvělá čeština a navíc ilustrace pana Jiřího Trnky – co dodat.

Nika151
Nika151
25.04.2022 5 z 5

Fimfárum jsem četla až nyní v dospělosti své dceři. Když jsem často viděla její nechápavý výraz, došlo mi, proč jsem se k tomu vlastně dostala až teď. Pár pohádek (hlavně díky filmovému zpracování) pochopila, ale zbytek je protkán výrazy a politickými narážkami natolik, že to ani pochopit nemůže. Nicméně právě tyto výrazy dost pobavily mě a tolik moudra se skrývá v nenápadnych větách.

“Na světě je zavedeno, ze spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé..”
”Malí se často bojí velkých, ale stojí za úvahu, že velice velcí se skoro vždycky bojí nepatrných.”
”Ono asi přijde na to, z jaké výšky se člověk na věci dívá, pomyslil si Paleček a letěl domů.”