Bakana
komentáře u knih
Říše strachu
Michael Crichton
Já v globální oteplování zaviněné člověkem nevěřím.
Zato věřím tomu, že masírka funguje tak nějak podobně jak to Crichton popisuje.
Madisonské mosty
Robert James Waller
Nečekala jsem, že někdy budu číst romantický a poetický příběh, o kterém si budu jistá, že si ho budu aspoň chvíli pamatovat. Ale stejně tak jako když se řekne Já, Claudius, tak vím, o čem knížka je, i když je to nějaký čas, co jsem ji četla, tak si budu pamatovat i Madisonské mosty. Takže si zaslouží nejvyšší hodnocení.
Sestry
Bernard Minier
Na detektivku velice dobré. Žádné brutální popisy vražd - to mi vyhovuje. Martin trochu pruďas (on byl takový vždycky?) a konec jako obvykle u detektivek trochu přitažený za vlasy, ale jinak dobré. Líbila se mi ta restrospektiva s mladým Martinem, i když ta popisovaná policejní brutalita mi přišla jako zbytečné klišé.
Stopařův průvodce Galaxií
Douglas Adams
Toto je prostě ikonická kniha, která si nezaslouží jiné než pětihvězdičkové hodnocení. Film je také skvělý, viděla jsem ho už mnohokrát, a oproti knize má trochu upravený děj.
Konečná diagnóza
Arthur Hailey
(SPOILER) Knihu jsem poprvé četla jako mladá holka někdy před 30 lety. Pamatuju si z ní 2 zážitky: 1) nejvíc mě tenkrát zaujal příběh Vivien, protože mi byla věkově nejbližší a nejvíc jsem se s ní dokázala ztotožnit 2) tato kniha přispěla velkou měrou k tomu, že ze všech lékařských specializací mě nejvíc přitahuje patologie.
Dnes mě zajímaly jiné věci: tragédie úmrtí dítěte, neschopnost přiznat si, že už na něco prostě nemám a holt nejsem špička svého oboru a v neposlední řadě taky zajímavý systém v amerických nemocnicích 50. let. Například vzorky stolice se vyšetřovaly na patologii? Dnes na to máme mikrobiologickou laboratoř (věřím, že i v Americe). A porodník, který je zároveň neonatolog? A je jediný v nemocnici? Co když si vezme dovolenou? Zajímalo by mě, jestli to takto opravdu fungovalo, nebo si to Hailey jen tak představoval.
Lakomec
Molière (p)
Co říct? Prostě skvělá klasika!
Od Moliéra znám jen Lakomce, musím si přečíst i jeho další dílka.
Mrtví promlouvají
Linda Castillo
Rozhodně čtivá detektivka, nevyžívá se ve zbytečných brutalitách a to mi vyhovuje.
Skočila jsem zřejmě doprostřed nějaké série, což naštěstí až tak nevadí. Osobní život vyšetřovatelky mi byl úplně jedno a kdyby v knize tato linie nebyla, tak za mě bychom o nic nepřišli.
Trochu mi neštymovalo, že policistka zjevně z menšího města a v obyčejném sboru už se setkala, aspoň podle narážek, s mnoha vraždami. To se v Americe vraždí jak na běžícím páse, že i náčelnice běžného oddělení má toho za sebou tolik?
Hovor se smrtí
Chris Carter
Nedávám 5*, protože ty si šetřím jen na ty nejlepší dílka. A detektivek, které se předhánějí v brutalitě vražd je v posledních letech přehršel. Mezi detektivkami tohoto typu je to ale slušný nadprůměr. Pasáží, u kterých bych se nudila, bylo opravdu málo.
Naslouchač
Petra Stehlíková
Autorka dokázala v budoucnosti stvořit svět, který je vlastně shodný se středověkem. A ještě tu máme nějaké ty superschopnosti a také bytosti, které se zdají být nadpřirozené. Konstrukce světa je pečlivě vytvořená a uvěřitelná včetně národa sklenařů, takže za toto vše klobouk dolů.
Za co strhávám hvězdičku je to až nepřirozené soustředění ostatních na hlavní postavu. Chápu, je to vypravěčka, každý z nás je vlastně středobodem svého vlastního vesmíru... jenže... tady mi to přišlo moc i na knihu pro děti a mládež. Poslední scéna to potvrdila. Pardon, ale aby se 25 dospělých chlapů shluklo okolo děcka, ještě z pro ně podřadného národa, a prosili ho o přátelství? To mi přijde už hodně přitažené za vlasy!
Naštěstí tento dost otravný rys v knize moc netrčí a příběh je zajímavý, takže až se dostanu k dalšímu dílu, určitě si ho přečtu.
Kaštánek
Søren Sveistrup
Kaštánek má smůlu, a proto mu odebírám jednu hvězdu.
Poslouchala jsem ho jako audioknihu hned po DNA od Yrsy S...(to jméno nejde ani napsat, natož vyslovit - no prostě Islanďani. Prý je to jazyk skoro úplně stejný jako původní vikingština). Přestože je Kaštánek výborný, v porovnání s DNA je podle mě přece jen o malinko slabší.
Obě detektivky jsou si tak podobné, až by mě zajímalo, kdo od koho opisoval.
Ale na rozdíl od Kaštánka je DNA obohacené ještě jednou paralelní dějovou linkou v podobě Karla a oba dva vyšetřovatelé, v případě DNA psycholožka a policajt, mi byli sympatičtí, kdežto Thullinová v Kaštánkovi mi byla až na krátké výjimky protivná celou dobu. Hess si to sice po první zhruba třetině spravil, ale na Huldara z DNA taky přece jen neměl.
Jinak ale Kaštánka doporučuju, rozhodně je to povedená napínavá detektivka!
Cesta
Cormac McCarthy
Váhala jsem a nakonec přece jen dávám plný počet. Přece jen to bylo dost realistické. A hodně drsné, ale takový by asi svět byl.
Chirurg
Petra Dvořáková
Na tomhle pánovi mi bylo sympatické jen to, že nebral úplatky. Jinak to byl negativistický sebedestruktivní blb, který v duchu každého kritizoval a přitom měl na hlavě tunu másla. A to jak se k sobě chovali s manželkou, jak na sebe neustále bez příčiny vyštěkávali, nemá slov.
Jenže stejně mi v knížce chyběl nějaký hlubší psychologický vhled. Podrobněji jsme se dostali jen k hlavní postavě a pokud k ní autorka chtěla vzbudit nějaké sympatie, tak se jí to asi moc nepovedlo. Jinak všichni působili jako statisti.
Poslední paní Parrishová
Liv Constantine
(SPOILER) Já bych se tedy spokojila i s jiným, uvěřitelnějším koncem. Na místě Daphlne bych byla šťastná, že se mi podařilo uniknout, a to, že moji štafetu přebrala taková mrcha bych brala jako neuvěřitelný bonus. Nějaké pomsty v podobě FBI jsou zbytečné.
Nějak mi chybělo vysvětlení, proč nakonec nedošlo k “adopci syna.
Přese všechno to byla zajímavá knížka a stojí za přečtení.
Sedmilhářky
Liane Moriarty
Líbil se mi seriál a líbila se mi teď i kniha. Rozhodně je to kniha pro ženy a o ženách - muži moc nevyhledávají knihy, kde se příčina všeho odehrává v hlavách a srdcích lidí a takové ty staré křivdy nechápou už vůbec. Zato mně bylo moc sympatické, jak hlavní hrdinky nebyly vůbec dokonalé. Přesně ty samé myšlenky a pocity by se honily v hlavě i mně (např. na místě Madeline), ačkoliv by si člověk stokrát mohl vyčítat, že jsou hloupé, malicherné a kdo si toto vůbec je schopný pomyslet asi nebude dobrý člověk.
Aristokratka na koni
Evžen Boček
Ze začátku mi přišlo slabší než předchozí 2 knihy. Druhá půlka se trochu zlepšila, už jsem se zase smála nahlas. Trochu mi tam vadí ta love story, přijde mi, že do celkového ducha knihy nezapadá, ale jelikož se jí nevěnuje moc času, tak budiž.
Šelma
Andrew Mayne
Začátek knihy byl lepší, to Theo působil jako normální člověk. Pak to nabralo dost nepravděpodobné obrátky, ale protože se mi kniha dobře četla, pořád ještě jsou to 4*.
Nebezpečné známosti
Pierre Choderlos de Laclos
Je to sice napsané rozvleklým stylem, ale proboha - vždyť ta kniha vyšla poprvé v roce 1782! A když si poto člověk odmyslí tu omáčku okolo, tak je to celkem nářez.
Myslím, že oba hlavní protagonisté se určitě pohybují vysoko na škále psychopatů: využívají lidi ke svým cílům, nulová empatie k jejich pocitům a osudům, které naprosto zničili, a dokonalé maskování svým pravých pohnutek, myšlenek atd. Navíc psychopaté bývají na první i druhý pohled okouzlující lidé a prohlédnout je nějaký čas trvá.
Jen ten konec mě trochu zklamal. Jednak mi přišel odfláknutý a za druhé až moc nahrávající myšlence, že zlo musí být potrestáno, což se v reálném životě příliš často neděje.
Smekám před naprosto famózním namluvením audioknihy! Byla radost to poslouchat.
DNA
Yrsa Sigurðardóttir
Tahle detektivka byla podle mého gusta. Napínavá, posledních pár kapitol jsem si myslela, že vím, kdo je vrah... a nebyl to on :-D!
Spoiler: Taky mě překvapilo a potěšilo, že konečný happyend se netýkal toho, jak si Freyja a Huldar padli do náruče, ale Karla. Karla mi bylo líto, tomu to přeju. Freyja a Huldar mi byli sympatičtí, ale zaláskování na konec by mi přišlo jako klišé.
Jediné, co mi neštymovalo, byl postup ohledně té malé holčičky. To se na Islandu opravdu strkají děti psychologům domů? I když o to extra nestojí? No ale hvězdičku za to autorce ubírat nebudu.
Trhlina
Jozef Karika
Pozor, obsahuje spoiler!
Mohl by to být skvělý mysteriózní thriller, ale podle mě se nějak autorovi nedařilo vystihnout tu správnou atmosféru. Jeho pokusy vytvořit napětí, když se jeho postavy bály, mi přišly až směšné. Je pravda, že poslední 2-3 kapitoly před koncem, kdy se hrdinové ztráceli v paralelních realitách, to trochu zlepšily, ale knihu to nezachránilo. Což mi připomíná, že i ten rozjezd mi přišel trochu zdlouhavý. Přece jen popisovat přes půl knihy, proč se postavy ocitly tam kde se ocitly, je trochu přehnané.
No a taky, ale to byl asi autorův záměr, s tak nesympatickým hlavním hrdinou jsem se už dlouho nesetkala.
Oběť 2117
Jussi Adler-Olsen
Za mě asi zatím nejslabší kniha celé série. To už mě víc bavila linka s Alexandrem, než s teroristy. Teroristé jsou sice super nápad, ale ta osobní rovina, která do toho byla zapletená, mi zkrátka připadala až moc nepravděpodobná. Celý Ghalibův plán byl překombinovaný a vůbec to celé bylo přitažené za vlasy...