Arkagas komentáře u knih

(SPOILER) poslední a závěrečný díl... Kdo by čekal vyvrcholení a nějakou obrovskou pecku, je na omylu. Poslední díl se kvalitou dá srovnat s prvním dílem a příběhově je to snad nejslabší. Naše trojice tentokrát pátrá stále po kořenech Danovi rodiny, který se dozvídá, že jeho matka a otec nezemřeli při autonehodě, ale byli zavražděni lidmi, kterým se nelíbila jejich práce investigativních novinářů, protože přišli na nelegální obchod s drogami a léky.
Dan a jeho kamarádi jsou sledováni, následně je Dan přepaden a přichází o prst, v čemž mají prsty tzv. řezbáři kostí.
Ti jsou napojení na historii ohledně Dana a Brooklinu a příběh se tím má nějak propojit, což za mě osobně bohužel nefunguje.
Je to kostrbaté, zmatené a wau efekt se nedostavil.
Katakomby mě navíc bavily ze všeho nejmíň a nezachránily to tady ani fotky v knížce bohužel.
Celkově mě to spíš zklamalo, ale tak občas je dobrý si přečíst něco pro děti.
King to holt není a já se vrhnu zase na něco od něj. Přečíst jsem si to chtěla, protože Dům Fúrií mě bavil moc, ale tohle se bohužel spíš nepovedlo.

Moje hodnocení:
Katakomby: 4/10
celá série: 5/10

28.04.2023

(SPOILER) Druhý díl téhle hororové série pro mladistvé a co říct? V první řadě musím zmínit, že tahle kniha je ze všech tří nejlepší a nejzajímavější. Trojice se vrací znovu do Brooklinu, aby zde Dan pátral po spojení mezi ním a bývalým ředitelem, který dělal pokusy na lidech a chtěl stvořit člověka, kterého by mohl 100% ovládat. K tomu si pomáhal nejen lobotomií, ale i používáním drog - speciálně LSD. Jenže tohle by na příběh nestačilo a tak se tu objevuje tajná sekta, kterou vede jeden z profesorů a která se nebojí v díle bývalého ředitele pokračovat. Dana a spol. tak pronásledují tzv. Šarlatoví, kteří nemají problém s vražděním lidí. Celé se to navíc odehrává v prostředí starého cirkusu, jaký do Brooklinu jezdil ve 20. letech a škola se ho rozhodla obnovit. Dan tak promlouvá s duchy starých lidí a do příběhu se dostává i přívěsek, který není jen tak ledajakou ozdobou.. 
Ano, zní to možná tajemně a hororově, což by bylo fajn, kdyby tohle opravdu nebyla série pro děti - troufám si říct, že tohle můžou číst děcka klidně od 10-12 let, protože tady nic děsivého není. Buď je to záměr Madeleine, nebo prostě nevěděla jak na to. Celé je to kostrbaté, místy strašně nudné, ale nápad a myšlenku to má dobrou. Z celé trilogie je to ale kniha nejlepší, opět doplněna krásnou obrázkovou přílohou. 
Moje hodnocení: 6/10

28.04.2023

Dokonalost sama. Byť se jedná o knihu určenou dětem, tohle je dílo, které by si měl přečíst každý, kdo někdy bojuje se svými pocity a vlastně nechápe proč se zrovna cítí tak, či onak, nebo kam daný pocit vlastně zařadit.
Tahle knížka Vám pomůže poznat co se děje, jak s tím naložit a co čekat. Každý pocit je navíc zpracovaný jinou barvou, jsou přesně popsány jeho příznaky a nabídnuta řešení, jak s tím pracovat.
Skvost. Naprostý.

Moje hodnocení: 10/10

21.04.2023

(SPOILER) Trilogii Asylum jsem si chtěla přečíst roky, předběhla jsem ji Domem fúrií a nutno říct, že tohle je čtení vážně pro děcka. Byť je na knihách uvedeno od 16 let, tak tohle bych se nebála dát dětem na 1.stupni. V 16 už jsme totiž všichni jeli ve velkém Kinga a to se s tímhle vážně nedá srovnat. Těžko hodnotit trilogii po dočtení prvního dílu, jelikož se tady setkáváme hlavně s postavami příběhu a v podstatě až na pár kapitol se tu neřeší nic jiného, než pubertální vztahy a to, že se na škole děje něco divného. Hlavní postava Dan se totiž jmenuje stejně, jako poslední ředitel tohoto divného ústavu, ve kterém nyní sídlí škola a trojice kamarádů objeví ve sklepě nejen zachovanou kartotéku, ale i operační stoly. Nádech jakéhosi šílenství se tu ukáže opravdu až na konci, kdy začíná mít Daniel vidiny a jeho kamarádka Abby zjistí, že její teta tu byla léčená a stále žije nedaleko, ale pod jiným jménem. Navíc tu začínají umírat lidé, ale vrah není duch, nýbrž Danův spolubydlící, kterého posedl jakýsi duch bývalého ředitele? Upřímně je tohle strašně zmatené, pubertální a do nějakého hororového nádechu to má vážně daleko. Graficky je to ale krásná trilogie plná dobových fotografií, navíc každá kniha laděná do jiné barvy. Za to velké plus. Díky jednoduchému příběhu, velkému fontu a oddělovačům kapitol je to navíc kniha na jeden den, či jedno odpoledne, pokud máte čas :)
Jako dospělá nemůžu hodnotit víc než 5/10 a to jen díky té grafické stránce. 

1 21.04.2023

Co dodat k vcelku všeříkající anotaci. Ta knížka není špatná, ale je nutné si uvědomit dvě věci - že se jedná o YA a tudíž tomu odpovídá i literární forma a styl a 2, že je to příběh, který teď prostě bude frčet a bude se prodávat ve velkém. Ne, tohle není nějaká vysoká literatura, je to vcelku předvídatelné, jednoduché a rozhodně to není děsivé, nebo dekadentní.
Co ale jako čtenář musím uznat je to, že jsem při čtení téhle knížky absolutně nemusela o ničem přemýšlet a prostě jsem se nechala vést.. ano, konec by mohl být pomalejší, propracovanější a možná i úplně jiný, ale cením si práce autorky, která se snažila držet dobových reálií a napsala zajímavý, svižný a jednoduchý příběh.
Jako oddechové čtení to na mě fungovalo skvěle.
Rozhodně to není knížka, která by v člověku nějak rezonovala, nebo na ní po dočtení ještě myslel, ale to nejspíš ani není jejím údělem. Takže proč ne.

Moje hodnocení: 7/10

1 21.04.2023

Krásná velkoformátová záležitost, která v sobě textově a obrazově obsahuje výcuc těch nejlepších věcí z menších vydávaných knih Davida Daye - jedná se o knížky vázané v imitaci kůži - Tolkienovi hrdinové, bitvy, Hobiti atd... Pro tyhle knihy byly osloveni umělci, aby vytvořili ilustrace, které budou doprovázet texty o Tolkienově světě. Tak nějak jsem myslela, že tahle kniha je dalším počinem, ale jedná se vlastně jen o souhrn toho nejlepšího/nejdůležitějšího a o účelně velký formát, aby na něm ilustrace - černobílé i barevné řádně vynikly. V Knize najdeme mezi ilustrátory i dvě česká jména, což je skvělé a čtenáře to potěší. :)Pro znalce světa PP je to taková milá záležitost na prolistování, pro lidi nepolíbené je to kniha, která příjemně a nenásilně tenhle svět přiblíží. 

4 10.04.2023

Rereading po letech a stejné, ne - li větší nadšení jako tenkrát. Salem je taková typicky netypická Kingovka, ve které je sice znát jeho ruka a myšlenky, zároveň je to ale kniha svižná od samého začátku a zlo se tu nijak extra neplíží pomalu a nenápadně, ale hned je nám jasné, o co tady jde. Salem je skvělá upířina, ve které není třeba hledat nějaký přesah, ale každého fanouška upírů dostane a bude ji prostě milovat. Scény samotného proměňování, ale i vraždění upírů jsou typicky Kingovské - barvitě popsané a jako živé. Postavy si tady moc neoblibujte, je to vcelku zbytečné, protože v Salemu žije zlo a zlo má rádo krev.

10 10.04.2023

Upřímně čtu mangu velmi, velmi zřídka, ale tohle jsem si chtěla přečíst už jen proto, že se to odehrává ve Viktoriánské Anglii. Ano, je to vcelku prvoplánový, přeslazený příběh o utajované lásce, ale zároveň je to vlastně knížka řešící kriticko - společenská témata této doby.
Čekala jsem milý, romantický příběh, což se splnilo a jako bonus okrajově i tehdejší boj za práva žen a náhled na queer problematiku téhle doby.
Oceňuju, že jako příklad tu byl použitý Oscar Wilde, kterého miluju a i když je to knížka velmi decentní a místy fakt přeslazená, je schopna čtenáři předat něco víc, než jen zakázanou lásku dvou žen.
Myslím že rozsah 3 dílů je naprosto dostačující.
Přečteno za jeden večer.
Moje hodnocení: 8/10

2 04.04.2023

Vlčí stopy jsou druhou knihou z rukou české rodačky, která zasvětila život nejen vlkům, ale zvířatům obecně. V Německu ale její láska k těmto divokým a vznešeným šelmám přerostla v práci o které snila celý život. Tanja Askani pracuje jen s vlky narozenými v zajetí - odchovává zachráněná štěňata a sleduje jejich život od narození až po jejich smrt. Nejedná se tak o naučnou knihu a přesto Vám v mnoha věcech otevře oči. Tanja umí hezky vysvětlit, v čem se vlk naprosto liší od psa - nejen fyzicky, ale především povahově. Na názorných příkladech Vám ukáže, jak je vlk samostatně myslící jednotka, která je schopná během pár minut zničit celé patro domu, utéct skrze ohradník xy kilometrů daleko, nebo se vyprostit z veterinární klece. O jejich chování, o přijímání do smečky, rozmnožování, boji o život, nadhledu a ještě mnohem víc se dozvíte v této knize. V neposlední řadě díky důvěře jejích vlků mohlo vzniknout spoustu dokumentů National Geographic o vlcích, ve kterých Tanja své vlky ukazuje tak, jak by bylo těžké je v přírodě natočit. Kdo vlky miluje, pro toho jsou knihy Tanjy povinnost. A jelikož mě rozbrečela, nemůžu ji hodnotit jinak, než plným počtem. Kniha je sice velká, ale 3/4 z ní zabírají fotky, takže se jedná o čtení na jedno až dvě příjemná odpoledne. 
Moje hodnocení: 10/10

1 31.03.2023

(SPOILER) Matky jsou kniha, která okouzlí svou obálkou. A byť se může dle názvu zdát, že se jedná o román pojednávající o úloze matek ve společnosti, opak je pravdou. Příběh se motá okolo sedmnáctileté Nadii, která nečekaně otěhotní. Řešení je jasné, jelikož Luke, se kterým čeká dítě je syn pastora. A tak Luke dodá peníze a na klinice ale Nadiu už nevyzvedne... potkávají se po letech, kdy se Luke žení s její kamarádkou z mládí, ke které si našla vztah po sebevraždě matky. Mezi všemi třemi leží obrovská tíha tajemství, neboť Lukova žena nemůže otěhotnět a ví, že už jednou dítě počal a dotyčná si ho dokonce ani nenechala.. Ale každý velký mrak jednou spustí déšť... Nadia celý život žije v tom, že se na ni Luke vykašlal, ale realita je úplně jinde.. to dítě totiž bylo i jeho...
Chápu že se názory na knihu liší, někdo měl velká očekávání a byl zklamán, někoho zasáhla téměř okamžitě. Jedno je ale fakt, dotýká se tématu, o kterém se moc často nemluví a to ztráty dítěte z pohledu muže, který by o něj stál.
Vše je navíc zasazeno do prostředí věřících a malého společenství, na které dohlíží Matky - ženy, kterým je mnohdy před 90 let a životní zkušenosti už tak mají dávno za sebou.
Matky jsou příběhem o mladé lásce, ztrátě, naději, bolesti, nadhledu, otevřenosti, tajemstvích a vztazích. Nejen s matkami.
Za přečtení rozhodně stojí, i když je to kniha, kterou si nejspíš za pár let pamatovat nebudu.

Moje hodnocení: 7/10

1 31.03.2023

(SPOILER) Příjemná jednohubka na jedno odpoledne ze série novinář Marek Vráz. České prostředí a postava ženy, která umírá na rakovinu a potřebuje někomu od policie svěřit své tajemství, se kterým nechce zemřít. Údajně porodila a zabila své dítě, které měla s farářem. Jenže mysl ženy je už zastřená, pod sedativy a ne vše se ve skutečnosti odehrálo tak, jak si myslí. Marek se tak jako reportér vydává na místo jejích vzpomínek, aby odhalil pravdu. Setkává se s místními, vyhledá tehdejšího faráře, který si na mladou dívku pamatuje, ale dítě spolu nikdy mít nemohli, neboť na něm a jeho bratru dvojčeti dělal v Osvětimi pokusy sám Mengele.
Je to svižné, zábavné a celý příběh odkrýváte společně s Markem.
A plus za krásný přebal knížky.

2 28.03.2023

(SPOILER) Knížka, která mi byla nabídnuta k recenzi samotným autorem a donesena osobně de fakto až pod nos. Tahle kniha je poctivou brněnskou detektivkou, ve které sice netečou potoky krve, za to tu máme zajímavé soukromé očko Viktora, který většinu času tráví v baru, jeho kamaráda Igora, který mluví hantecem a zajímavé postavy, které mají obyčejné osudy obyčejných lidí. Řeší se tu postřelení bodyguarda jednoho ne úplně čistého podnikatele a krom skvělého vykreslení postav se tu dočkáte i hezkých popisů Brna. I přes titěrná písmenka je to velmi příjemná knížka na dvě odpoledne, u které prostě budete chtít vědět, jak to skončí. V moři krvavých a mnohdy na sílu tlačících thrillerů je tohle takové mírné pohlazení na duši a návrat ke starým dobrým českým detektivkám. Knížka je protkaná značnou mírou nadsázky a sarkasmu a jednou z postav je i Kokršpaněl Joe Cocker. Tohle bylo super a i když se jedná o již druhou knihu autora, není třeba je číst postupně. 

5 26.03.2023

Co napsat ke knize, na kterou se těšíte od jejího oznámení. Genesis je sice typická Carterovka a přesto je jiná. Všichni kdo Chrise sledujeme víme, čím si prošel a co málem zapříčinilo konec jeho spisovatelské kariéry. A přesto všechno se nám ukázal opět ve své nejlepší formě - brutální, krvavý, a přesto lidský a s poselstvím. Ani v Genesis nechybí vraždy, které jsou na pokraji lidského chápání, ale proč tentokrát "Mentor" vraždí tak, jak vraždí je koneckonců naprosto pochopitelné a uvěřitelné. I to je to, co mám na Chrisových knihách ráda - jsou znepokojivé, šokující a přesto lidské.
O to víc, že Chris sériové vrahy sám vyslýchal a myslím, že do značné míry čerpá z toho, co v životě zažil.
Když se v knize dostaneme k tomu, proč se jmenuje zrovna Genesis, upřímně mi spadla brada :-D. Člověk tak nějak čeká biblické vysvětlení a ono hele, zase všechno jinak.
Děkuju Chrisovi, že to nevzdal, že napsal další skvělou knihu, která Vás nenechá klidnými a těším se na další...Mám chuť si dát rereading všech jeho knih a nejspíš to ještě letos udělám. :)

Moje hodnocení: 10/10

12 26.03.2023

Jedno velké uf. Díky bohu za to, že i když mám doma puberťáka, nejsem na knížky typu násilí na dětech nějak citlivá, protože jinak bych tohle rozhodně nepřečetla.
Billy je kniha napsaná dokonalým stylem - sledujeme tu myšlenkové pochody nejen únosce a sadistického vraha Royala, ale i myšlenky Billyho, který si velmi rychle uvědomil, že mu jde o život. Na stejné vlně pozorujeme absolutní bezmoc v rodině, která pátrá po Billym na vlastní pěst během psychického zhroucení, protože jeho sestra je přesvědčená, že už je prostě mrtvý. Matka rvoucí si vlasy do krve, vrah, který zavřel Billyho do "černé komory" a Billy, kterému jde o přežití.
Je tu pár brutálních nehezkých scén, ale jinak je to dokonale vystavěný psychologický thriller. Konec mě dostal do kolen. Tohle si dejte, kam se hrabou nové thrillery, které Billymu nesahají ani po kotníky.

1 19.03.2023

(SPOILER) Nebudu lhát, tuhle knížku jsem si pořídila za pár korun v nějakém výprodeji jen kvůli obálce - protože ta je prostě nádherná a na fotce zachytit nejde. Až když jsem po ní teď snad po 2 letech sáhla jsem zjistila, že se jedná o fantasy a ne román, jak jsem si myslela a byla jsem velmi mile překvapena.Čtenářka je rozhodně originální námětem - sledujeme tu hlavní hrdinku Sefiu, které byli brutálně zabiti oba rodiče, protože opatrovali něco, co chce celý zbytek světa a ona to teď má u sebe a chrání to svým tělem. Jedná se o magický předmět, o kterém kolují legendy a jen málokdo věří tomu, že je skutečný. Tím předmětem je kniha. Jsme totiž ve světě, kde je kniha posvátným a mocným magickým artefaktem, neb je v ní napsáno všechno co se stane. Čtenářů je na světě pár a ovládají tu nejvyšší magii, ke které jsou cvičeni v knihovně.. Sefia se ale po ztrátě tetičky Nin naučila číst knihu sama... a do osudného okamžiku netušila, jak je mocná. Světem putuje se svým společníkem Lučištníkem a společně poznávají nástrahy, zradu, krveprolití, ale i naději, která se skrývá za tajemným symbolem, který knihu zdobí a který musí Sefii dovést za její pomstou. 
Jedná se o první díl fantasy série, bohužel pro nás je druhý zároveň i posledním. 
Knížka je to zajímavá, místy hodně krutá, čarovná ale bohužel v některých částech i velmi utahaná a přiznám se, že jsem některé pasáže prolítla jen rychločtením. 
Moje hodnocení: 7/10

16.03.2023

(SPOILER) Dvě sestry, jeden zděděný dům s pohnutou minulostí, začátek nového života a věci, které by se dít neměly. Když dvě sestry zdědí obrovský dům po svém prastrýci, berou to jako začátek nového života - jedna se sem nastěhuje s manželem a dcerkou, druhá po odchodu z armády, kde si prožila trauma začíná nový život po boku své rodiny. Ale nikdo z okolí neřekne tomuhle místu jinak, než "ďáblův dům". Kdysi tu totiž lidé spáchali na půdě při jakési seanci skupinovou sebevraždu a záhadná úmrtí pokračovala i po tom, co se z domu stal hotel. Nikdo z naší rodinky ale nevěří na pověry a duchy - dokud se v domě nezačnou dít divné věci a dokud na půdě neobjeví okultní místnost s pentagramem na zemi, zbytky krve a zařízenou přesně tak, jak tehdy zůstala. I když se zlo v domě stupňuje a jedna ze sester začíná přicházet o rozum, druhá stojí nohama pevně na zemi a snaží se vše racionálně vysvětlit. Do doby, než pozná, že zlo je tu skutečné. 
Sídlo hrůzy je typická duchařina. Nějaká větší akce se ukáže až ke konci knihy, což mě dost mrzelo, protože bát se u toho vážně nejde.. Je tu námět, který tu byl xy milionkrát, jen podaný trošku jinou formou. Byla jsem zvědavá na "okultní" půdu, čekala jsem vysvětlení, co se tu opravdu stalo, čehož jsem se nedočkala. V knize ale vystupuje dost zajímavých okultních předmětů, ke kterým jsme sice nedostali indicie, ale v příběhu sedí. 
Nejspíše to bude proto, že kniha je 1. počinem z hororové série a vše co nám nebylo vysvětleno se dozvíme v dalších knihách. teď jen doufat, že u nás vyjdou.. jako úvod to funguje dobře, neurazí, nenadchne, ale ta zvědavost přetrvává. :)
Moje hodnocení: 7/10

1 11.03.2023

(SPOILER) Další Riley, čímž mi chybí teď už jen jeho poslední kniha a opět nezklamal. Jedná se o skvělý thriller, který Vás přesvědčí o tom, že čtete naprosto skvělou, hororovou duchařinu, ale nic ve finále není tak, jak se na první dojem zdá.
Když se rodina nastěhuje do Baneberry Hall - starého viktoriánského domu na úpatí kopce, začne v noci u sebe v pokoji malá Maggie vídat duchy - pana Stína, paní Penízkovou a malou holčičku. Ti jí navíc sdělují, že na místě zemře.
Postupem času se začínají znamení v domě stupňovat a otec zjistí, že mezi zdmi přišlo o život už 6 malých holčiček, včetně dcery zakladatele domu, který svou dceru zabil.
V domě tak rodina vydrží jen 20 dní a během děsivé noci utíkají z domu pryč. Nikdy se do něj nevrátí a o událostech v domě napíše otec knihu, která se stane hned bestsellerem. Ale když otec Maggie umírá, sdělí jí notář, že kromě práv na knihu a peněz z jejího prodeje zdědila i Baneberry Hall. Na smrtelné posteli ji otec ještě stačil říct, že je mu to líto a že tam pro ní není bezpečno.
A jasně, samozřejmě, že se tam Maggie vydá, protože kniha jí zničila život a příběh svého otce nikdy nepovažovala za pravdivý... Rozplést historii domu a událostí, které se staly během oněch 20 dnů nebude jednoduché, ale Maggie se nevzdává.
Kdo nevěří na duchy a domy, které si pamatují svou minulost, ten možná při čtení téhle knihy změní názor...
Riley umí čtenáře připoutat do křesla tak, že tu knihu nebudete chtít odložit a byť se považuje Poslední dívka za dnes už kultovní knihu, tak Poslední, kdo zůstal je pro mě prozatím jeho kniha číslo 1.

Tohle si dejte a zažijete jízdu.

Moje hodnocení: 10/10

3 05.03.2023

Knížka, na kterou jsem se poměrně těšila díky nápadu dát Moně Lise hlas a sledovat sled událostí v průběhu dějin jejíma očima. Což se bezpochyby povedlo. Ale i tak jsem s ní vcelku válčina. Jednu chvíli jsem měla chuť ji odložit pro její dlouhé opisy a nezáživné pasáže, naštěstí se tohle cca kolem strany 100 zlomilo a Mona začala vyprávět mnohem barvitěji a živěji.
Její osud nebyl jednoduchý a nyní je zavřená za neprůstřelným sklem, kde definitivně přišla o hlas. Přitom se svým tvůrcem i jeho přítelem, velmi slavným sochařem si povídala. Vzpomíná tu nejen na svůj proces vzniku, jak dostala tvář, ruce, ale i svůj tajemný úsměv, ale i na to, kam všude cestovala, nebo kolikrát a kým byla ukradena. Kniha je to bezesporu hezká, ale troufám si říct, že osloví jen čtenáře, které zajímá umění a historie. Její příběh je plný významných jmen a i když je na začátku knihy slovníček, nemyslím si, že lidé neznalí historie by se orientovali.
Za mě má kniha mínus v tom, že je v ní na mě až příliš italských slov a k těm naopak slovníček chybí..
Děj je pomalý, rozvleklý, ale pokud máte Monu rádi, budete mít rádi i její hlas.

Moje hodnocení: 7/10

3 05.03.2023

(SPOILER) Wallace byl velké právnické zvíře a za života neměl jediného kamaráda. Když zemře na infarkt hned po tom, co z kanceláře vyhodí svou nejlepší zaměstnankyni, skončí jako pozorovatel na svém vlastním pohřbu, kde se pozná s Mej - svou smrtkou. Ta ho odvádí do čajovny Cháronův přívoz, kde je každému nově příchozímu nabídnutý šálek čaje převozníkem Hugem. Jedná se o podnik, kam chodí na čaj a pečivo i smrtelnící a málokdo z nich tuší, že tu nejsou sami.
Každý zde má svůj vymezený čas, ve kterém má pochopit, že smrt je jen další cesta a ne konec, a následně projít dveřmi ve třetím patře, které ho zavedou tam, kam patří.
Wallace tu díky Mej, Hugovi a ostatním pochopí, že za života byl opravdu nesnesitelný šmejd a brzy se ze všech stávají přátelé. Jenže všechny zde přítomné vede ještě jedna bytost - manažer. Ten se zjevuje ve formě jelena, nebo malého chlapce a má na starosti veškerou tíhu i krásu smrti.

I ve smrti totiž lze najít naději.
Tahle kniha Vás rozbije na milión kousků a pro mě jako člověka pracujícího roky v čajovně to byla povinnost.
I když se jedná o queer román, tahle dějová linka je tam hodně okrajově.
Knížka je spíše o pochopení smyslu života, o zamyšlení se nad tím, jak žijeme ten svůj, o lásce. naději a o tom, že po smrti na nás ještě čeká velké dobrodružství.

4 26.02.2023

(SPOILER) Veronice je 86, na účtě jí leží miliony a žije sama v obrovském domě, kam ji chodí vypomáhat služebná. Na světě má ale ještě jednoho příbuzného - vnuka Patricka, kterého se rozhodne poznat na základě toho, že nemá komu převést dědictví. Jejich setkání ale není ideální. Patrick je zrovna po rozchodu s přítelkyní, na okně si pěstuje dvě rostliny marihuany - Hulíka a Huláka a jeho byt připomíná spíše doupě bezdomovce, než bydlení vcelku slušného chlapa. A Veronica si samozřejmě nemůže na návštěvu vybrat lepší dobu...Zklamaná se vrací do svého domu a když ji v televizi zaujmou dokumenty o tučňácích, je pevně rozhodnuta, že celé své dědictví daruje na jejich výzkum. Nejdřív chce ale onen výzkum na Antarktidě vidět na vlastní oči... A protože peníze řeší mnoho problémů, i přes nevoli výzkumníků tu Veronika nakonec tráví mnoho dní... Paličatého člověka ale nezměníte a tak asi nikoho nepřekvapí, že Veronica pozná sněhovou bouři na vlastní tělo a když má na mále, přicestuje za ní její odepsaný vnuk. Ten ještě před jejím odjezdem obdržel její deníky z mládí, díky kterým pochopil, že jeho babička není zlý, ale životem zmlácený člověk. Román o lidskosti, lásce, odhodlání, ale samozřejmě také tučňácích v hlavní roli, o jejich výzkumu a o tom, jak žijí lidé, kteří s nimi pracují. 
Pro milovníka tučňáků jako jsem já byla tahle knížka povinnost. A ano, při mnoha scénách slzičky v očích byly. Díky doslovu jsem navíc důkladně prozkoumala možnost adopce tučňáka. 
Moje hodnocení: 10/10

26.02.2023