Arkagas komentáře u knih

Další Kepler, tentokrát 5. v pořadí. Stalker je rozhodně jedna z těch knih, která Vás nutí číst dál a dál. Zaobírat se tím, jestli by tohle bylo v realitě možné není na místě, má to místa, která jsou absolutně mimo a nad kterýma je lepší nepřemýšlet, ale že je hlavní záporák žena mě bavilo a i když to prokouknete vcelku rychle, je to za mě rozhodně jedna z těch lepších knih, jaké jsem zatím od Keplera četla. Na zadek jsem si z toho nesedla, ale to neznamená, že by mě to nebavilo. Ústřední postavy jsou tu vesměs pořád stejné, je fajn jak jsou knihy navzájem propojené, ale někdy by stačilo pár desítek stran osekat. Cože je případ i téhle knihy, ale kdo já jsem, abych soudila. Ve finále mě prostě bavila, zaujala a to je hlavní. Další díly na mě samozřejmě čekají, jen teď s podzimem bude muset duo Kepler počkat :)
Moje hodnocení: 8/10

Jelikož nám jde za chvíli do kin film, nastal konečně čas na tuto knihu, která čekala v knihovně na přečtení od svého vydání. Upřímně trošku jsem se bála, ale od prvních stran jsem pochopila, že absolutně nemám čeho. Pokud někomu přišla Balada o ptácích a hadech slabší, tak Úsvit sklizně velmi dobře dohání původní trilogii a v mnohém ji předčí.
Jde t
u primárně o příběh Haymitche a jeho lásky, ale také o celkový náhled do povstání, kde se autorce hezky povedlo všechny knihy provázat.
Je to drsné, brutální a násilím a padáním hlav se tu nešetří. Zároveň je to ale plné odhodlání a naděje. Pokud se film bude držet knihy, jako všechny předchozí, máme se na co těšit. A v neposlední řadě, kdo by čekal happy end, tak se ho spíš nedočká, ale to není něco, s čím bychom už nepočítali.
Knihu jsem si užila neskutečně a na film se fakt těším, tak už jen držet palce, aby to nepo...

Moje hodnocení: 10/10

Jakto? Jakto, že jsem tuhle knihu od Kinga nikdy nečetla a přečetla jsem si jí až ted? Ano, dostala se ke mě jako recenzní výtisk, ale jediný co můžu je proklínat sama sebe, že jsem ji nepotkala dřív. Právo nálezce má naprosto všechno - vraždu, brutální scény, rodinu na pokraji chudoby, malého chlapce, který ajde poklad a rodině pomůže a především tak skvělý vypravěčský styl, který Vás málokdy pustí a odkládat knihu se tak musíte nutit. Tahle záležitost je mistrná věc, a pro milovníky knih naprostá nutnost. Celé je to o tom, jakou moc mají knihy a jak se může jednoduše zvrtnout to, že jejich představitele jmenujete natolik, že bez nich nemůžete žít. Je tu tolik velkých věcí a zároveň drobností, které je oplňují, že v rukou držíte obrovské literární dílo, na kterém je vidět, jak moc sám Stephen King miluje knihy. Tohle je rozhodně jeden z nejlepších thrillerů, jaký jsem měla tu čest od něj číst.
Nejde tu ani tak o postavy, jako o celkové poslání příběhu, který je tak uvěřitelný, až je děsivý. 
Skvost.
Děkuji za možnost čtení a kdo jste se s knihou nikdy nesetkali, tak jako já, tak směle do ní. Rozhodně neprohloupíte. 
Moje hodnocení: 10/10

Pan Mercedes je zásadní dílo a především seznámení se s Holly. Kdo má její postavu rád, měl by znát, kde se vlastně vzala. Je to thriller s masovým vrahem, který rozhodně bude bavit i nečtenáře Kinga, protože tahle kniha nemá jeho typicky obsáhlé popisy, ale sází to čtenáři pěkně rychle. Jeden vysloužilý detektiv oproti šílenému vrahovi, linka s Holly, napětí, akce, skvělý vypravěčský styl. Příběh, který jakoby vypadl z nějaké true crime knihy, i když tomu tak není. Brady je jeden z nejdivnějších záporáků v multiversu, právě pro jeho lidskost. Začátek trilogie rozhodně nemohl King rozehrát lepší a i když mi ty jeho sálodlouhé atmosférické popisy občas chyběly, nemám co vytknout. Podle knihy samozřejmě vznikl seriál, který je taky skvělý a za shlédnutí stojí. 
V tomhle výročím původním vydání je kniha navíc naprosto vymazlená. A já děkuju knihám Beta za poskytnutí recenzní knihy, protože jsem se opět absolutně zamilovala. 
Moje hodnocení: 9/10

(SPOILER) Tak trochu jsem měla obavy, že když se pustím do Keplera postupně jednou knihou za druhou, bude to místy asi dost nuda díky opakujícímu se příběhu. A ono vůbec. Každý díl servíruje úplně jinej příběhovej náboj a tady se poprvé pořádně setkáváme s Jurkem Walterem, díky kterému se Joona Lina musel vzdát svojí rodiny, aby ji ochránil. Přísně střežené oddělení psychiatrické kliniky, kam se dostává Saga v utajení je čtení, co nás všechny baví a i přes to, že to má hromadu, ale opravdu hromadu ale, místy vlastně úplně nemožných, jen proto, aby děj šokoval, je to něco, co Vás nutí číst dál. Už dávno jsem pochopila, že Keplerovci budou něco, u čeho vypnu a co můžu číst klidně v hluku, kdekoliv a stejně si to užiju. I proto jsem 90% zatím přečetla na mobilu po cestách do práce. Pořád se tu něco děje, postavy mají svůj příběh a jak jednou začnete, chcete s nima trávit čas. Dokud nepřijde muž, jeho konečky prstů zní jako mramor a nehodí Vám do očí písek, po kterém zmizíte pod zemí na dlouhé roky.

Joona Lina v hlavní roli potřetí. Svědkyně ohně je pro mě zatím stropem v dosud přečtených knihách. Psychiatrická léčebna, podivné dívky, brutální vraždy, ale zároveň "médium", které velmi nečekaně vidí věci, které nikdo jiný nedokáže vysvětlit. Vrah je vcelku očividný cca od poloviny knihy, ale příběhu to na ničem neubírá. Je to svižné, brutální, nepříjemné a Joona Lina se tu postupně hezky vykresluje jako postava, se kterou si ještě užijeme jeho životní příběh. Jedna věc se Keplerovi upřít nedá, i když jsou to knihy okolo 500 stran, není problém ji přečíst za jeden den, pokud na to máte čas. Takže jo, s touhle sérií ještě pár hodin strávím, protože mě opravdu baví.

Kepler podruhé... u mě bohužel oproti začátku velmi slabý. Všechno je ale subjektivní názor a já narovinu říkám, že nejsem čtenář politických románů, detektivek, ani thrillerů a to je ten největší kámen úrazu. Paganiniho smlouva má zajímavý námět, prvotní hon na kočku a na myš v podobě nalezeného utopeného těla na jachtě mě bavil, potom se ale kniha sveze do obchodu se zbraněmi a i když je to těžké a nepříjemná téma, dost jsem se natrápila. Vedlejší linka s houslemi a jejich významem byla sice skvělá, ale můj dojem bohužel nezachránila. Dočetla jsem, jelikož si chci přečíst celou sérii, ale jednat se o samostatnou knihu, nejspíš bych ji odložila. Tím rozhodně nehaním um Keplera, ale tohle mi hodně silně nesedlo.

Poslední člověk na planetě (já) se pustil do čtení Keplera, aneb když Vám ho muž podá z knihovny v momentě, kdy nemáte co číst. Nalijme si čistého vína, že jsem tak nějak tušila, že se mi to bude líbit.. a taky že jo. Hypnotizér je za mě kniha se skvělým, divným a brutálním začátkem dle mého gusta, kde se příběh postupně ještě zamotává a na konci dostanete vysvětlení, které buď prokouknete, nebo Vám absolutně odpálí hlavu. Skvělé postavy, dobře vystavěný příběh, velmi sympatický vyšetřovatel Joona Lina, který má samozřejmě své démony, rozebrání společnosti a jedna dětská parta, která rozhodně není příjemná, to je slibně vystavený začátek severských thrillerů, které máme všichni tak rádi. Občas vůbec není na škodu přečíst si něco s odstupem pár let, kdy největší boom opadne.

Prvotina z rukou Lucie je kniha, která sice není nijak obrovská rozsahem, ale nabízí originální příběh, který nepotřebuje děsivé lesy nebo osamocená místa, ale stačí mu jedna obyčejná bytovka, kde se dějí neobyčejné věci.
Markéta je postava, která se nehodlá smířit se smrtí svojí nejlepší kamarádky, stejně jako její matka. A když začne pátrat, pochopí, že tohle sebevražda rozhodně nebyla.
V příběhu se objevují další a další spletité uličky, ze kterých Vám nebude úplně příjemně, ale zároveň Vás nutí dál do čtení. Je to svižné, neustále se tu něco děje a ve finále se jedná o knihu, kterou si dáte klidně jako jednohubku o víkendu, ale za mě zklamaní nebudete.

Pokud bude autorka pokračovat a psát podobné příběhy, můžeme se jen těšit :)

Vona je přesně ta kniha, která Vás rozdrtí na tisíc kousků, abyste se museli zase poskládat zpátky a silnější. Jedno rodinné prokletí a dvě dějové linky, které se vzájemně prolínají. Zlomené dítě, které se dostává do rukou tyranů a žena, která mluví s vlky totiž mají hodně společného.

Vona je kniha o nepochopení, bolesti, naději a souznění s přírodou. Je to kniha která určitě nesedne všem. A to je její účel. Šumava skrývá spoustu tajemství, o kterých se málo mluví a Vona odkrývá další z nich.

Smekám před Petrou Klabouchovou, protože stvořila příběh, po kterém už nikdy nebudete stejní.

Moje hodnocení: 9/10

Obecně je o mě známo že thrillery odehrávající se v lesích mě prostě baví. Když jsem objevila tuhle knihu zaazenou do krás Šumavy, šla se mnou domů. Jenže tímhle moje nadšení skončilo. Sousta postav, z nich možná dobrá třetina absolutně zbytečná. Příběh místy fajn, ale místy dost nedotažený. Spoustu otázek a málo odpovědí. Nějaký mysteriózní waw efekt se prostě nekonal a konec mě neuspokojil vlastně vůbec.Tohle je přesně ten případ knihy, kterou si nebudete za pár měsíců pamatovat a rozhodně nebudu mít nutkání se k ní kdykoliv vrátit. Takže bohužel, tahle krasavice jde z domu pryč, ať dělá radost někomu, kdo to ocení.

Waw!!! Tak tohle je vážení za mě prozatím snad největším překvapením letošního roku, do kterého jsem se zakousla a během dvou dnů jsem se pročetla téměř nakonec, protože jsem nebyla schopna ji odložit.
V postapo Paříži žijí Pythoni - lidé se zvláštními schopnostmi, kteří jsou na základě tzv.synchronicit vyhledat jakékoliv zločince. Jenže co když se zločincem stane jeden z nich?
Deník Tkalce tu funguje jako jako jakýsi průvodce příběhem, který se často odkazuje na C.Junga a to je něco pro mě :-D
Nathaniel je člověk, který je na okraji společnosti, jediná věc, která ho v životě zajímá je najít člověka, který ho připravil o zrak, ale ve finále se ukáže, že tenhle příběh je především o hledání sebe sama ve světě, který je úplně jiný, než jaký známe. V Takovém, který je rozdělený na 3 hlavní sekty a v takovém, kde se chyby neodpouští.
Hadovo dílo je rozhodně kniha, jaká tu ještě nebyla a kdo by se lekl rozsahu 600 stran, tak dám obě ruce do ohně za to, že jakmile tuhle knihu otevřete, tak Vás chytne a už nepustí.

Za poskytnutí recenzní knihy děkuju samozřejmě nakladatelství Beta-Dobrovský :)

Jasně, po ohlášení nové knihy se všichni těšili na horor a moc lidí nenapadlo, že v hlavní roli bude zase Holly. Ale když jí  miluješ, není prostě co řešit a když miluješ Kinga, není co řešit dvojnásob. Je to svižné, pořád se tam něco děje a King prostě na svém vypravěčském umu s věkem neztrácí. I když v poděkování mě nejvíc pobavila věta, že mu Tabitha po přečtení prvního nástřelu řekla:"umíš to líp." Děkujeme Tabi. Pro mnohé to možná nebude mít už ten drive, jaký by čekali, ale na vypravěčství to nic nemění. Ano, je to klasická detektivka, není tu žádné nadpřirozeno a přesto to funguje. I když je konec pomalejší a mohlo by se zdát, že ukončit knihu bylo to nejdůležitější, kdo my jsme abychom soudili po tom, co napsal tolik knih, které nás ovlivnily.Rozhodně to není jeho nejlepší kniha, to víme všichni, ale je to kniha, která vyvolává nostalgii skrze Hollyberry, která je tu zase starší, vyzrálejší a odhodlanější. Užila jsem si to, a splnilo to přesně moje očekávání. A ta obálka? Bez debat. Beta letos zase válí a já jenom děkuju a smekám :)
Za poskytnutí recenzní knihy děkuju knihy Beta :)

Věděli jste, že o umělém odchovu zajíce je oproti králíkům těžké sehnat odborné informace? Že chování zajíce a králíka rozhodně není podobné, i když by si to většina lidí myslela? 
Zajíc a já je za mě nejdojemnější kniha letošního roku. Tahle kniha není typickým "našel jsem zvíře, zachránil ho a pak s ním žil", je to kniha o poskytnutí bezpečného prostoru zajíci, který nikdy nebyl pojmenovaný, protože neměl být přivlastněný. A primárně to není kniha jen o zajících, je to pohled na naši dobu, na rozmach motorizace zemědělství, kterým jsme vzali prostor nejen zajícům, ale mnoha dalším druhům zvířat. Pohled na to, co jako lidé vůči divoké přírodě můžem e pořád zlepšit a navrátit jí alespoň trochu volnosti. 
Tenhle příběh, kdy budete sledovat životní cestu jednoho nalezeného zajíčete Vás dojme - možná stejně jako mě v autobuse na cestě do práce a nebo nemáte duši, protože to jinak není možný :-D
Není to rozsahem velká kniha, ale obsahem jako byste ten příběh prožili sami. Navíc je nádherně ilustrovaná.
Pokud chcete něžnou knihu, na kterou rozhodně jen tak - pokud někdy, nezapomenete, právě jste ji našli.

Pro mnohé bude tahle verze Draculy něčím, co je zbytečně natahované a nicneříkající. Opak je ale pravdou. Temné síly sice nejsou o tolik temnějí v dnešním slova smyslu - kdo by tu čekal Draculu jako absolutní monstrum, potoky krve atd., se nedočká, ale přeci jen je tu zlo jiné. Jsou tu pasáže, které příběh o mnoho rozvíjí, vnímání postav, které je tak uvěřitelné, že Vám bude nepříjemně taky a především Dracula tu není jen krvelačnou hrozbou, ale ukázkou blížícího se zla ze všech stran. Není tu Mina, ale Lucy, je tu Vilma, je tu maďarský kníže a doktor, o kterém se v klasickém Draculovi nedočtete. Tahle kniha je určena milovníkům gotických příběhů, kteří mají rádi rozvleklé opisy děje a okolního prostředí. Je to zneklidňující, temné a dokonalé. Mě jako milovnici Draculy a upírů obecně tahle kniha nadchla a můj chlap moc dobře věděl, proč mi jí dal. 
Pokud chcete pomalou knihu, ve které se ale odehrává skvostný příběh, vzhůru do ní.

Ať se třesou nevinní je malá kniha s velkým obsahem. Mladý Nico bojuje se světem i sám se sebou. Jeho vnímání je na hranici samoty a odloučení a ani na své rodině nevidí nic zajímavého. Pozorujeme střet generací v přímém přenosu, který je ale místy hodně bolestivý. A pak se objeví mrtvola. Mrtvola profesora ze školy, kdy je Nico přesvědčen, že jeho vrahem je on sám. Postupně s Nicem rozplétáme příběh až k jeho kořenům, kde jsou podezřelí všichni. Kdo je ale opravdový pachatel Vám nakonec stejně bude jedno, protože prim tu nehraje tahle krimi zápletka, ale vztahy.  Styl psaní Barbary je famózní - ostrý, přímý, všeříkající. Nepotřebuje 600 stran, aby odvyprávěla silný příběh. "Nebylo to vždycky takhle. Bývali jsme šťastní – někdy víc, někdy míň. Mám spoustu hezkých vzpomínek. A taky pár příšerných. Ale jedno vím jistě: táta s mámou se dřív milovali."Ať se třesou nevinní je kniha pro čtenáře, kteří chtějí od knih víc, kteří nechtějí naservírovanou pravdu na podnose a úsměvy na všech frontách. Je to kniha, která Vás rozbije a kde budete soucítit se všemi postavami. Pokud si jí navíc dáte na jeden zátah během jednoho dne, bude ve Vás rezonovat o to víc. Za poskytnutí knihy děkuju Knihám Beta v rámci spolupráce.
 Moje hodnocení: 9/10

Všichni si pamatujeme, že Druhý dech, který od Dana všechny dostal do kolen byl u mě bohužel průměrnou knihou, protože jsem to prokoukla hned na začátku. A tak byl pro mě vlastně hrozně rozpačitou knížkou, která mě bavila, jelikož Dan má skvělý styl psaní, ale příběh u mě prostě neprošel. Pacičku jsem vyhlížela od jejího oznámení, už jen proto, že jsem rodilý Liberečák a okolí Českého ráje znám moc dobře. Otokar, aka novinář pracující na true crime podcastu je člověk, který se snaží najít svou biologickou rodinu po tom, co mu jeho adoptivní zemřela. Nejen k jeho smůle to samozřejmě nedopadne tak, jak by si představoval, ale o to v thrilleru tak nějak jde, víme?Není to příběh, který by byl absolutně originální, spíš mi přišlo, že Dan sesbíral a poskládal knihu z pop-kulturních odkazů na mnoho jiných děl a to mě prostě bavilo. Žandov je moc pěkný místo a Trosky ještě hezčí :-D
Odkazy na naše reality show aka Pošta pro tebe, Hells kitchen a další hned na začátku mi udělaly radost a rozesmály mě hned na první straně. A že je Otokar vlastně Milan (protože novinář a true crime, to už mi jen vykouzlilo úsměv na tváři.)
Celkově mě tak pacička bavila mnohem víc, než Druhý dech a i když jsem ji četla jako e-knihu, uvažuju o její koupi :)
Moje hodnocení: 9/10

Kniha na doporučení mého muže, vysoké hodnocení a thriller. To mi vlastně stačí k tomu, abych si jí objednala z Knihobota a pustila se do ní. Rozsah 480 stran a formát velké bichle se může zdát někomu moc, ale font je jak pro prvňáčky, takže na čtení do postele před spaním naprosto ideál.Tahle kniha obsahuje životní příběh 5 lidí, kteří hledali svůj protějšek přes stránku slibující najití té pravé polovičky skrze DNA. Prvním z nich je zakladatelka tohoto projektu, pak je tu slečna, která zjistí, že její polovička je defakto mrtvá, muž, který najde pravou lásku v druhém muži, žena, která si místo svého vyvoleného vezme jeho bratra a sériový vrah, kterému osud do cesty hodí vyšetřovatelku, která pracuje na jeho vraždách. Jejich příběhy se střídají po kapitolách a tak jste hnáni autorem číst dál a dál. Je to svižné, pořád se tu něco děje a i když mi některé konce přišly až moc překombinované, tak život občas umí vykouzlit něco, co by nás normálně ani nenapadlo, takže proč ne. 
Za mě je kniha, která je zapamatovatelná, vyvolá ve Vás emoce a čte se vlastně sama. Takže doporučení :)
Moje hodnocení: 8/10

Wow! Blackwater je kniha, která před Vámi plyne jako sám život. Hlavní roli tu hraje vlivná jižanská rodina, jejíž vztahy a jednání sledujeme do nejmenších detailů. Matka Mary-Love je od začátku knihy na ránu, ale když se její syn Oscar zamiluje do "říční" cizinky Elinor, teprve pak se ukáže co se v ní ještě skrývá. Je to boj na život a na smrt mezi matkou a snachou, která se ve městě navíc ukázala za velmi záhadných okolností. Blackwater je tak příběhem, který je sice pomalý, ale přesto Vás nenechá vydechnout ani na chvilku. Celý tento příběh začala jedna velká povodeň, která změnila osudy všem ve městě. Některým méně, některým více. Příběh jako by se lehce dotýkal Lovecrafta, ale do žánru hororu patří zcela oprávněně. Pokud milujete do poslední tečky promyšlené příběhy, tak je tahle kniha pro Vás. Atmosférou mi strašně připomínala film Hříšníci. Jsem strašně ráda, že jsem se k ní dostala teď, chvilku před tím, než vyjde druhý díl. :)
Moje hodnocení: 9/10

měla jsem chuť na nějakou nenáročnou oddechovku a tohle se tvářilo jako neškodná romantika, co neurazí a nenadchne. A tak to taky je.
Příběh je místy hodně překombinovaný a sem tak za mě až moc na sílu - protože vytvořit pár po tom, co jste pohřbili díky tragédii svou ženu a muže je jedna věc, ale bojovat následně s minulostí v podobě mrtvých, ale ve skutečnosti nemrtvých partnerů je už taková hodně sci-fi. Nicméně účel splněn, během čtení jsem nemyslela na nic, bavilo mě to, ale rozhodně to není nic, z čeho bych si sedla na zadek.
S úsměvem tuhle knihu pošlu dál :)
Kdo chce ale akčnější romantiku, která Vás od čtení nepustí, tak směle do ní.

Moje hodnocení: 7/10