angloumene komentáře u knih

Poetický příběh o duchovním růstu a síly víry ve vlastní individualitu. Zůstat v hejnu, dnes bychom řekli v komfortní zóně, je snadné. Naneštěstí se tak nikdy nedozvíme, co nás čeká dál, mimo všechna často absurdní nařízení a pravidla.
Tehle Racek je prostě ukázkovou příručkou osobního růstu. Škoda je, že nastíněné připodobnění je extrémně explicitní a tím tak trochu ztrácí na síle. Na druhou stranu, pokud se najde byť jen jediný člověk, kterého tato útlá knížečka posunula zase o kousek dál, jistě zcela naplnila účel svého vzniku.

5 20.07.2017

Moje první setkání s Clarkem nedopadlo vůbec špatně. Začátek je sice trochu pomalejší, po seznámení se s hlavními postavami ale kniha nabízí zajímavý, realisticky pojatý svět budoucnosti. Zejména skutečně propracovanou psychologii všech postav a někdy i celých národů. Styl knihy na mě lehce dýchl náladou dobrodružných románů pro mladistvé. Ať už je dobře nebo ne, těch pár společných hodin jsem si rozhodně užila.

5 24.10.2016

Vizionářské dílo o tom, jak by mohl vypadat extrémní totalitní režim. Je jen otázkou, kdy naše technologie vyspěje do té míry, kdy budou všichni sledovány ve stylu Velkého bratra. Snad do stádia Velkého bratra nedospěje také společnost.

5 26.11.2015

Harry dospívá a během toho zjišťuje, že svět není tak černobílý, jak se mohlo zdát v předchozích letech. Postava Siriuse Blacka je z celé Potterovské série jedna z mých nejoblíbenějších. Tato kniha je v určitém smyslu zlomová, protože odděluje předchozí pohádkové díly, od spíše dospělých dílů následujících.

5 25.11.2015

Je jisté, že dějiny Středozemě se navždy změní. Ovládne celou říši zlo z východu a vznikne tak nové skřetí království nebo se naopak vrátí dávní králové ze severu? Toto vše a mnohem víc zodpoví závěrečný díl hobití trilogie.

5 23.11.2015

Trošku obšírnější argument jednoduché větičky: Svět je lepší, než si myslíte! Testament Hanse Roslinga dokáže člověka povzbudit a zároveň držet pevnýma nohama při zemi. Ano z literárního hlediska se najde pár drobností na kterých by bylo možné zapracovat, i přes to zůstává Faktomluva dílem, které naše doba potřebuje.

4 17.11.2023

Labyrint světa a ráj srdce jsem měla uložený jako naprosto nezajímavé dílko. Ono jak by mohl 'otec moderního školství' napsat něco zajímavého že? Naštěstí se náhodou narazila na audioverzi a popravě, byla jsem velmi příjemně překvapena. Jasně, vykreslení tehdejšího světa je z dnešního pohledu poněku archaické. Přesto mě občas zarazilo, že některé zákonitosti jsou platné dodnes.

4 11.10.2022

Volné pokračování Do tmy. Opět se vracíme k tragédii českého maloměsta. Vyprázdněné vztahy, pozlátko, pomluvy a osamění. Marast doprovázený pachem syrového masa, močálu a přicházející zimy. Bude mít nová generace dostatek síly k znovunalezení lidskosti?

4 31.07.2022

Krásný, barvitý jazyk je bohužel přebit slabým, neoriginálním příběhem.

4 25.04.2021

Párkrát jsem doma nadhodila, že mě na japonské kuchyni baví minimalismus z hlediska surovin a zároveň silný náboj z hlediska chuti. No a světe div se, za několik měsíců se mi objevila v rukou tahle kuchařka. Nejdřív jsem byla podezřívavá. Z úvodních stran se na mě smál mírně podsaditý Brit, žádný Japonec jakého bych očekávala. Jenže prvotní obavy mě rychle přešly. Z knihy na mě dýchla nejen láska k japonské kuchyni, ale i souznění se čtenářem, který má podle kuchařky vařit. Všechny recepty jsou představeny ve té nejjednodušší, ale zároveň funkční podobě. Žádné 48 hodinové přípravy dvou porcí. Prostě Japonsko s rozumem.
V úvodu knihy se dozvíme proč se věnovat právě japonské kuchyni. Autor nám představí že jde dělat jednoduše, několik základních surovin, díky kterým získáte požadovanou chuť a základy stolování. Následuje kapitola svačinky - v tomto případě spíše, předkrmy/saláty/drobnosti pro osvěžení společného hodování. Následuje kapitola malá jídla. Tentokrát se jedná o pokrmy jako gyoza, smažené kuře nebo ryba. Prostě cokoliv, co stačí doplnit salátem, rýží a polévkou miso, abyste měli plnohodnotné japonské jídlo. Následuje sushi. Tentokrát bez speciálních podložek a přehnaného perfekcionalistu. Prostě pojďme si jen udělat sushi, které klidně celé spořádáme na posezení a ještě se u toho budeme bavit. No ano, právě přišel čas na velká jídla. Pokrmy, které vás uspokojí sami o sobě a ještě je můžete sdílet s přáteli. Jde samozřejmě o tempuru, celé ryby,hotpoty nebo pokrmy z jednoho hrnce. Následují základní omáčky a sladkou tečkou není nic jiného než dezerty. No a nakonec vše uzavírají nápoje.
Popis jednotlivých receptů je tak povzbuzující, že byste nejraději uvařili celou kuchařku naráz. Opravdu, jestli můžu na Japonské kuchyni něco vyzdvihnout, pak je to milý, návodný autorův přístup. Jednotlivé recepty jsou popsané jasně a u většiny z nich je i fotografie. Co mě mrzí je absence seznamu receptů, což znesnadňuje přehlednost.
Celkově knihu hodnotím jako podařenou. Autor dokáže čtenáře navnadit k vaření a o to u kuchařek jde ze všeho nejvíc. Hodí se hlavně pro začátečníky nebo pro ty, kteří jsou japonskou kuchyní zcela nepolíbení. Ačkoliv mi chybí seznam receptů, pozitiva převažují. Jdu se pustit do prvních pokusů a dám vědět, jak to dopadlo.

4 28.08.2020

Karlaz cesta člověka je rozhodně jedna z nejoriginálnějších knih, co jsem kdy četla. Svým obsahem ze všeho nejvíc připomíná náboženskou knihu (jako Korán, Bible etc.). Hlavní postava Karlaz zaučuje mladého Eliáše, který sešel z cesty a nyní hledá, jak se na ni vrátit. Pomáhá mu vyprávěním o situacích, běhemž nichž ho ostatní žádali o radu. Svými radami nabádá k skutečnému žití, které je naplněno uvědomělým nepácháním zla.

Ačkoliv kniha v podstatě neobsahuje žádný děj a jejím cílem je pouze předání určitých myšlenek, přesto zvládá udržet tempo a je čtivá. Trochu mě překvapuje, kde se vůbec v autorovi vzala odvaha napsat něco jako "náboženské dílo". Naštěští ale vše relativizuje a sám čtenáře ponouká k tvorbě vlastního názoru.

Celkově knihu hodnotím jako zajímavou. Ještě jsem nečetla cokoliv tak zjevně "spirituálního", co by mi nepřišlo vyloženě za hranou. Karlaz spíš pobízí k nalezení vlastní cesty a skutečně předává návod k vlastnímu uvědomění.

4 08.01.2020

Moje druhé setkání s Kunderou jenom potvrdilo všechny negetavní recenze se kterými jsem se setkala. Směšné lásky totiž nedýchají oním nadhledem, který sjednocuje celý Žert. Kniha jakoby rozdělovala všechny na muže - ti neustále lačně hledají koho svést a ženy - kromě fyzické stránky nezajímavé objekty svedení. Žádná hluboká pointa, žádná komedie nebo tragika. Jen monotónně se otáčející stránky plné povrchnosti a často i nudy.

4 18.09.2019

Zeleninová kuchařka je pro naše luhy a háje celkem přelud. Nejde o žádný foodie hype ani sázku na jistotu velké kulinářské instituce. Jde prostě o knihu od někoho kdo se rád stravuje vegansky a rád tak vaří i pro ostatní. Recepty jsou poměrně jednoduché a zdá se že i funkční. Kuchařka sice není vyloženě nádherná, ale každý recept je doplněn pěknou fotografií výsledného pokrmu. Najdeme zde spoustu typů a zajímavostí od farmářů a to co je vůbec nejlepší, je rozdělení podle sezóny. Konečně nás někdo učí jak udělat pokrm z vodnice a celeru, namísto toho abychom museli hlídat sezónu manga a avokáda.

4 04.07.2019

Caitlin Moran přináší niterný pohled na vlastní dospívání a cestu ke svému ženství. První kapitoly, ve kterých spolu s pubertou bojuje proti svému čerstvě objevenému ženskému já jsou neskutečně nabité. Čtenářky mohou vzpomínat na podobné situace, protože prvními krůčky nově se vynořivší ženskosti jsou dost neohrabané asi u většiny z nás. Bohužel ale s nadcházející dospělostí kniha ztrácí ze své lehkosti a nadhledu. Témata traumatizujícího porodu, mateřství a potratu jsou pro Caitlin příliš vážná, aby se k nim stavěla stejně lehce jako k předchozím kapitolám. Přesto čtenáři čtivě předává vlastní zkušenost, což je o to cenější, čím vážnější a intimější je téma.

Celkově knihu hodnotím jako podařenou. Spousta názorů na místo žen ve světě dává smysl a člověk je opravdu může přijmout za své. Na škodu mi přijde příliš násilné předávání vlastních doměnek. Opravdu, Caitlin jako by někdy ani nebrala za možné, že někdo vidí danou situaci jinak. Jakoby snad existovala nějaká obecná pravda. Každopádně smířlivé uzavření knihy, totiž že nemáme rozlišovat mezi mužem a ženou, ale prostě se ke všem chovat spravedlivě lidsky, Moranové názory posouvá zase o kousek dál. Knihu tedy doporučuji, protože čtenářky může zábavnou cestou navést k vlastnímu sebepřijetí.

4 27.05.2019

Velice citlivé přiblížení ženského vězeňského života během komunistického režimu. Nejprve jsem měla trochu pocit, že se paní Kantůrková tak nějak oddaluje, možná trochu vyvyšuje nad ostatními trestankyněmi. Tohle tušení mě ale postupně opouštělo a namísto toho jsem se nechala unést tou překvapivou něhou, s jakou ke svým přítelkyním přistupovala a s jakým pochopením je uložila do svého srdce.

4 07.02.2019

Kuchařka ze Svatojánu ve mně vyvolává tak trochu rozporuplné pocity. Oceňuji autorčin přístup k životu, i k tomu, že se rozhodla vytvořit opravdu originální kuchařku. Na druhou stranu mám k kuchařce samé určité výhrady.

Ještě jednou vyzdvihuji autorčin přístup k životu a vztah k přírodě. Z několika málo video rozhovorů, které jsem měla možnost zhlédnout na mě působí jako velice sympatická osoba. Z kuchařky na mě dýchlo kouzlo její osobnosti, ale občas mi bylo líto, že jednotlivé kapitoly spolu nejsou nijak zvlášť provázané a ani mi nepřišlo, že by dohromady tvořily hlubší celek (hlubší než je obecná láska k přírodě a jednoduchému životu).

Na receptech samotných oceňuji, že často vychází z té skutečně tradiční české kuchyně, o kterou bych se ráda dále hlouběji zajímala. Bohužel ani u jednoho není příliš zevrubný popis původu a historie. To samé platí i u popisu postupu u receptů, což kuchařku řadí mezi literaturu určenou spíše pro zkušenější kuchaře.

Kvalita jednotlivých receptů je hodně různorodá. Některé jsou výtečné, ale některé mi naneštěstí vůbec nechutnaly, i přes to že jednotlivé suroviny mám ráda. Ačkoliv má paní Francová zjevně hodně navařeno, vzhledem k počtu receptů ve všech jejích knihách si nemyslím, že je má všechny kdovíjak prozkoušené a na výsledku to je znát.

Celkově knihu hodnotím jako podařenou. Česká vegetariánská až veganská kuchařka je přesně to, co tu řadu let chybělo. Knize by podle mě ale hodně prospělo snížit počet receptů klidně o polovinu a každému se věnovat trochu podrobněji.

4 22.04.2018

Pro mě jedna z nejsilnějších Havlových her. Nepůsobí na mě tak trochu pohrdavě, jako třeba Audience. Havel sám přiznává, že přeci jen jednal trochu unáhleně a dotlačil (řekněme) řadového občana do nepříjemné morální situace s potencionálním přesahem na jeho další život. První zapálená část dialogu opravdu strhla a už jsem myslela, že k tomu opravdu dojde. Druhá, řekněme beznadějněji laděná část nás opět svede zpět do každodenní rutiny, neaktivity a slabosti.

4 10.01.2018

(SPOILER) Oproti předchozím Holdstockovým knihám Avilion ztrácí mnoho z jejich kouzla. Namísto snového děje zastřného tajemstvím na čtenáře čeká dost schématické vyprávění, které překvapí snad jen svojí těžkopádností. Samotné postavy vědí, že nepřímo formují les a tak spoléhají, že jim vždy nakonec pomůže v jejich cestě, ať už je jakákoliv. Bohužel se bez určité dějové zastřenosti obnažuje také velmi prostě načrtnutá linka vztahů mezi hlavními charaktery. Za mě se tedy bohužel jedná o zklamání.

4 08.12.2017

Bílý tesák byl jednou z knih, kterou jsem si vypůjčila během mé první nesmělé návštěvy v městské knihovně. Při četbě nejrůznějších psích dobrodružství jsem pochopila, že kvalitní kousky se dají najít i jinde, než v knihovně rodičů.
Nyní po druhém přečtení na mě tohle dílko působí místy až moc infantilním dojmem. Příběh je velice jednoduchý a chvílemi i předvídatelný. Na druhou stranu autor zjevně cílí na mladší publikum a myslím, že se mu to z hlediska obsahu, čtivosti i vyznění celé knihy velice daří.

4 06.10.2017

Takový ten malý velký román a vztahu tří neobyčejných lidí. Každý z nich hledá spřízněnou duši, která by byla prostým svědkem jejich zajímavého, ale nijak výjimečného života.
Autorův styl je velice lehký a s velkou elegancí dokáže snadno načrtnout životní postoje a myšlenky všech hlavních postav. Otevřený závěr, který, jak sám říká, dává čtenáři možnost pokračovat ve vlastním příběhu, je už jen pomyslná třešnička na dortu.

4 08.07.2017