Jonathan Livingston Racek
od: Richard Bach
KoupitKoupit eknihu
Působivý a poetický příběh o svobodě, lásce o volnosti, který světlo světa spatřil v roce 1970 a záhy se stal světovým bestsellerem. Příběh Jonathana je alegorií lidského života, kde hlavními tématy jsou svoboda, touha po poznávání, vzpoura proti totalitě, nespokojenost s průměrností a poučení o tom, že když chcete, můžete dokázat i nemožné věci. Význam Jonathanova příběhu tkví ve zvuku, který autor kdysi slyšel v letu racků. Čím déle tomuto zvuku naslouchal, tím jasnější se mu zdálo být jeho poselství. „Chceš-li být šťastný, zjisti co miluješ ze všeho nejvíce. Vrhni se do této lásky s odvahou, vytrvalostí a maximální rozhodností. Odměnou za tvé snažení ti bude zavržení a vyloučení ze společnosti tvých přátel a blízkých. Pokud se však odmítneš vzdát, pokud přežiješ osamělost a pevně se přidržíš své lásky, zjistíš že máš nové přátele, novou rodinu, která tvé hodnoty a ideály sdílí. S nimi dolétneš dál a výš, než si dokážeš představit.“...celý text
https://www.databazeknih.cz/images_books/62_/627/jonathan-livingston-racek-627.jpg 4.4752| Orig. název: | Jonathan Livingston Seagull (1970) |
| Žánr: | Literatura světová, Povídky |
| Vydáno: | 1999, Synergie |
| více informací... |
Komentáře (98)
S autorem se seznamuji, jedná se teprve o jeho druhou knihu, kterou jsem přečetla. Bohužel mé nadšení po přečtení Mostu přes navždy vystřídaly s Rackem spíš rozpaky. Od knihy jsem měla nejspíš moc velké očekávání, přečetla jsem ji za krátkou dobu, to ano, čte se dobře, ale žádný silnější dojem ve mě nezanechala. Nicméně i tak se těším na nějakého dalšího Bacha.
Nádherná kniha, jejíž četba vám nezabere ani celý večer ale přitom je v ní tak ohromné poselství.
...jen některé knížky se dají nazvat přáteli, učiteli...nebo "teplou, čerstvě povlečenou peřinou"?
Kniha o poznání, zamyšlení se nad životem a jeho hodnotami. Věřit v sám sebe.. krásné. A taky fotografie racků tomu dodaly své kouzlo. Takové pohlazení na duši při textu.
Další kniha od Bacha, která by neměla chybět v žádné knihovně. Pokud se zajímáte o pochopení a ne o materiální věci, je tato kniha právě pro vás. Je opravdu zvláštní, jak je těžké pochopit, že jsme volní. Že si své vězení z konvencí a předsudků vytváříme pouze my sami. Prostě strach...nejhorší, co nás může potkat.
Z některých mouder čerpám dodnes a hluboké myšlenky aplikuju na různé situace, které mě v životě potkávají. Jednoznačně plný počet hvezd!
Nečekal jsem, že tuto knížečku zvládnu přečíst za jeden večer, ale stalo se. Dost dobře jsem nevěděl, co od ní očekávat, ale o to větší dojmy z ní mám. Myslím, že to je jedna z těch knih, které člověk může číst celý život a pokaždé v ní něco najde - moudrost, útěchu, povzbuzení, cokoliv.
Podle mě je tato kniha především o víře - o víře v sebe sama, o víře, která dokáže bourat předsudky, omezenost, všední rituály, prostor, čas... Možná je to pouze můj dojem, ale v knize jsem spatřoval hodně náboženských motivů. Rozhodně jsem ji nečetl naposledy, protože číst ji pouze jednou nestačí.
Byť obyčajný niekomu nestačí. Treba nabrať odvahu, ísť proti prúdu sám a vyčkať, či sa niekto odvážny pripojí ... knihu prečítate na jeden šup, je krátka a má kopec krásnych fotiek. Príjemné a obohacujúce čítanie, aj napriek tomu, že túto literatúru nevyhľadávam.
Kniha prinasi mily pribeh a hlavne me donutila zamyslet, co znamena jit za svym cilem, co to obnasi a ze byt mimo hlavni proud se vyplaci. Kniha ma v sobe hluboke poselstvi, ktere si kazdy uchopi po svem a v tom je jeji krasa
Zajímavé téma, ale na plné čáře knížku vyzdvihují ilustrace (vydání Argo), bravo!
Nemůžu jinak, než dát plný počet hvězdiček. Kniha mi neskutečně sedla. Otevřela mě a vynesla vysoko do nebe, aby mě po určité chvíli zase snesla na zem, klidnější, silnější a zářivější. Racka jsem určitě nečetla naposledy.
Četla jsem ji prvně když mi bylo 19 let, bylo krátce po Sametové revoluci a připadala mi neskutečná...tak moc, že dnes po 25 letech raději nenacházím odvahu ji přečíst znovu, protože se obávám, že bych o ten krásný dojem z ní přišla...
Viem, že knihu, ktorú si zaobstarám po odporúčaní hliny- Martinky sa mi bude neskutočne páčiť. A presne tak to bolo aj pri tejto knihe. Krásne, milé dielo, ktoré má popredné miesto v mojej knihovničke.
Toto je přesně ten druh knihy, na kterou si tisíc čtenářů udělá tisíc názorů... Já si odnáším krásný poetický zážitek a zamyšlení nad tím, když jedinec vybočí z davu ne z touhy se odlišovat, ale z vnitřní motivace ke změně. To je pro mě aktuální téma.
Poetický příběh o duchovním růstu a síly víry ve vlastní individualitu. Zůstat v hejnu, dnes bychom řekli v komfortní zóně, je snadné. Naneštěstí se tak nikdy nedozvíme, co nás čeká dál, mimo všechna často absurdní nařízení a pravidla.
Tehle Racek je prostě ukázkovou příručkou osobního růstu. Škoda je, že nastíněné připodobnění je extrémně explicitní a tím tak trochu ztrácí na síle. Na druhou stranu, pokud se najde byť jen jediný člověk, kterého tato útlá knížečka posunula zase o kousek dál, jistě zcela naplnila účel svého vzniku.
Vhodné k četbě v dospívání. Stále je to lepší než jiná, na oko hluboká (a dobře prodejná) díla... ale i tak mohl autor děj utnout podstatně dříve. První část je úsměvně milá a líbivá, pak už je to prodlužované utrpení.
Je to zajímavé, ale příběh Jonathana Livingstona Racka mě na střední škole hodně bavil a v té době bych určitě neváhala a dala 5 hvězd. Nedávno jsem si četla příběh znovu a zjistila jsem, že mě už vůbec nebaví a neoslovuje. Nedokážu říct, čím to je, že se můj pohled tolik změnil, každopádně dávám tedy průměr.
Souhlasím s wiix.
neřekla bych to líp.
Ještě něco mě na tom příběhu zaujalo a podobný zážitek mělo už několik lidí z mého okolí,kteří se o něco snaží,nebo v něčem vynikají a sice-že čím výš se člověk odváží,tím míň lidí potká,takže občas zakouší pocity osamělosti a marnosti..než zjistí,že není sám.
A my nikdy nejsme sami.
Jeden kolega to zde nazval krasořečněním. Líbivá slova bez skutečného obsahu. Kompletně mimo můj rank.
Príjemné metaforické dielo. Na prvý pohľad (skôr na prvé čítanie) to môže vyzerať, že kniha je o čajke. Čo je na čajke také zvláštne, že niekto potrebuje o nej napísať knihu? Naozaj je kniha o život čajky? Áno i nie. Takáto čajka ako Jonathan Livingston je v každom z nás. I niektorí z nás sa "viac sústredia na lietanie než na jedlo." V každom z nás sú vyššie ciele a sny, za ktoré sa netrba hanbiť, treba sa snažiť, dúfať, sniť, prekonávať sa. Niekedy som mala pocit, že každý sa v Jonathanovi snaží utlmiť to, prečo v skutočnosti žije. On si myslí že preto, aby zistil rôzne techniky letu pre radosť, ostatní si myslia že žije a lieta preto, aby sa nasýtil, rozmnožoval, jednoducho prežíval. Aké metaforické! Človek by sa však takto nemal nechať ututlať, nechať sa odradiť, ponížiť či demotivovať. Človek môže byť kým a čím chce, len musí chcieť.
Niekedy stačí len malý impulz, aby sa človeku otvorili oči a vnímal svet.
Velmi útlá, opravdu hodně poetická kniha, která může být skutečnou inspirací, čte-li ji člověk ve správném (nebo právě špatném) životním období. Osvobozující...
Malá knížečka s velkým poselstvím.
Na pár stránkách jasně, srozumitelně a lehce zachycena podstata našeho bytí zde. To, co se v tisících knihách snaží tisíc autorů sdělit více či méně srozumitelným způsobem, dokázal R.Bach výstižně zachytit perem lehkým jako mávnutí křídla (racka).
"Nechápu, jak můžeš milovat hordu ptáků, kteří tě před chvíli chtěli zabít."
"Ach, Fletchi, ovšemže tohle zrovna nemiluji! Nemiluji nenávist a zlo. Musíš se naučit vidět skutečného Racka, to dobré v každém z nich a pomáhat jim, aby to v sobě objevili i oni sami. To je podle mne láska."
Na podobný motív som už čítal more kníh, ale žiadna nemala v sebe takú ľahkosť a eleganciu. Celú noc som musel rozmýšľať aké má byť moje určenie, keďže dokonalý let to nebude ....
Úžasná kniha sice útlá, ale skrývá se v ní tolik moudrosti a poselství. Četla jsem v angličtině a naprosto jsem všemu porozuměla. Musím se k ní zase někdy vrátit.
"Několik dní se snažil být jako ostatní – snažil se doopravdy ... jenže ... v hlavě mu stále hlodalo, že život je neznámo a nepoznatelno"
... seznamte se prosím, tohle je Jonathan Livingston Racek, který není jako ostatní rackové, protože má touhu ... objevovat a následovat smysl a vyšší cíle života :-) ...
“Tisíc let jsme se honili za rybími hlavami, ale teď konečně máme proč žít – učit se, objevovat, být svobodní“ ... Jonathan racek od toho dne ale žije sám, ... „netrápila ho samota, ale spíš to, že ostatní rackové odmítli slávu létání, která se jim nabízela – odmítali prostě otevřít oči a vidět“
... Jonathan prostě přišel na to, že ... nuda, strach a vztek zkracují rackům život :-) ... a proto, na rozdíl od ostatních, žil dlouho a ... pak se dostal do nebe ... jenže, otázky ho trápily dál: Proč nás tu není víc?
„Tam, odkud jsem přišel, byla…spousta racků, tisíce a tisíce.“ ... odpovědi se mu samozřejmě dostalo: „Ty jsi, Jonathane, výjimečný případ, jeden z miliónu. Většina z nás se sem propracovala velice namáhavě. Putovali jsme z jednoho světa do druhého, který se od prvního příliš nelišil, hned jsme zapomínali, odkud přicházíme, a vůbec jsme se nestarali, kam směřujeme, protože jsme žili jen pro přítomnou chvíli. Dovedeš si představit, kolika životy jsme museli projít, než nás vůbec napadlo, že život znamená víc než jídlo, boj nebo moc v Hejnu? Možná tisíc, možná deset tisíc takových existencí! Potom další stovka životů, než nám začlo svítat, že existuje cosi jako dokonalost, a další stovka, než jsme přišli na to, že smyslem našeho žití je tu dokonalost najít a ještě ji zdokonalit. Tohle pravidlo ostatně platí i tady: příští život si volíme tím, co se naučíme v tomto. Když se nic nenaučíš, bude to stejné, stejná omezenost a olovo na nohou. ... Ty ses ale, Jonathane, naučil tolik věcí najednou, že ti na cestu sem stačil jediný život.“
... ale ani to Jonathanovi nestačilo ... a otázky na sebe nedaly dlouho čekat: „Co bude tedy dál? Kam vlastně směřujeme? Je vůbec nějaké nebe?“ ... a Jonathan se musel přestat považovat za „zajatce těla, jehož křídla mají zhruba metrové rozpětí a které snese výkon, jaký je možné zaznamenat na obyčejné mapě. Měl by pochopit, že jeho pravá podstata, dokonalá jako nenapsané číslo, žije zároveň v celém prostoru a čase.“
... a Jonathane ... ještě to nejdůležitější ... nezapomeň, že se „musíš pořád učit mít rád.“ ... a taky tak úplně „Nevěř svým očím, ... Ukazují nám jen naši vlastní omezenost. Dívej se mozkem, hledej, co už znáš, a tak se naučíš létat.“ :-) ... a hlavně nezapomeň, že my všichni ...jsme příroda sama!
Krásný příběh, při jehož čtení mi bylo ... prostě příjemně :-) ...
Čteno v angličtině spolu se znovuobjevenou čtvrtou částí, kterou se autor původně rozhodl nevydat. Na jednu stranu ho chápu, na druhou musím říct, že je skvělá. Co jsem tak pochopil, v češtině zatím ona část nevyšla, což je veliká škoda.
Ve své době možná kniha působila jako zjevení - v době, kdy dostat se ke skutečně kvalitním duchovním knihám byl problém. S odstupem času a s objevením se oněch kvalitních a kvalitnějších duchovních knih (třeba od Marie Calasanz Ziescheové) nutno říci to, co zde píše uživatel Stammel, jehož bych v podstatě jen citoval a kopíroval. Kniha nakonec vlastně ani nenabízí novou cestu, resp., co na ní dělat - a nepojmenovává nebezpečí, zda se tato nová cesta také nemůže stát "starou". Také může jít jen o jiné přístupy k témuž, jeden ověřený, druhý nebezpečnější a dobrodružnější, ale opět chybí součet výhod a ztrát, a zda třeba neexistuje třetí cesta a způsob. Osobně mi přijde, že spousta těch slov je sice krásných a velikých, ale bezobsažných a povrchních - krasořečnění se tomu kdysi říkalo.
Štítky
Autor a jeho další knihy
Richard Bach
americká, 1936
- Jonathan Livingston Racek (1999)
- Most přes navždy (1998)
- Iluze (1996)
- Jak zhypnotizovat Marii (2010)
- Jediný (1994)
Podobné knihy
- Jade a posvátná tajemství života (2012)
- Malý princ (2014)
- Tulák po hvězdách (2001)
Uživatelé mají knihu
| v Právě čtených | 5x |
| v Přečtených | 1146x |
| v Čtenářské výzvě | 94x |
| v Doporučených | 127x |
| v Knihotéce | 226x |
| v Chystám se číst | 219x |
| v Chci si koupit | 46x |
| v dalších seznamech | 7x |