AnetaKor komentáře u knih
Na me až příliš zrychlené... Navíc opravdu nechápu, co to Ronovi udělali...
Tato kniha ve člověku zanechá stopu. Je neskutečné kolik neštěstí se dokáže vměstnat do jednoho života.
Myslím, že tento díl asi nejlepší, který jsem s Harrym četla. Jen... myslíte, že je v pořádku, aby byl Harry zároveň i soudcem?
Z knížky na člověka dýchá úplný klid. Celou dobu jsem měla pocit, že jsem někde u hodně pomalu tekoucí řeky, někde za mnou se vlní vysoká tráva a já mám na všechno spoustu času... Můžu jedině doporučit.
Je velká škoda, že kniha není známější, protože pozornost si určitě zaslouží
Psáno zvláštním minimalistickým stylem, kdy dostáváte jednu porci syrovosti za druhou.
Ano, je to trochu jiné, než jeho starší díla, ale pořád to má hodně co do sebe.
Cítíte teplý vzduch ve tváři, parno přelidněného města, písek všude, strach, beznaděj, radost... přesně takto to ma být!
Kdo by to byl řekl, že tomu pánovi uz je tolik let... a kdo by to byl řekl, že mu to bude psát zase jako za mlada!
Až neuvěřitelně idylické, skoro naivní. Nevím jestli by se tomu přeživší zasmáli, nebo vysmali.
Při čtení mate pocit, ze se norite stále hlouběji a hlouběji do bažiny beznaděje... Tato kniha nelze přečíst jedním dechem, na ni je potřeba čas.
Scarlett projde neskutečným osobním vývojem. Z rozmazlené, sobecké nanynky se změní v dospělou ženu, která je pevně ukotvena.
Ovsem je velice smutné, že Scarlett je stále vyvrhel ve všech svých společenských kruzích. Nikde se necítí dobře, vždy se ji někdo pouze snaží zneužít ke svému prospěchu. Možná by si čtenáři zasloužili ještě kousek jejího příběhu, kde by byla konečně šťastná. Jako jedna z mála, by si to opravdu zasloužila.
Zřejmě mi někde nunikla nitka, díky které bych to vše pochopila. Příběh se pohybuje ode zdi ke zdi, kdy už jen čekáte, jaka dalsi absurdita přijde. Ano, je to čtivé, ale dost odkloněné od reality.
Otázka nadřazenosti rasy je stále aktuální a stále se najdou jedinci, kteří si myslí, že je potřeba ji vyřešit. Kde se berou lidé, kteří si myslí, že zrovna oni přicházejí s konečným řešením? Co je k tomu vede? Proč má někdo pocit, že si může hrát na Boha a rozhodovat o životu a smrti jiných lidi?
Při čtení Vás bude mrazit! V takovém prostředí člověk rychle zjistí, kde jsou jeho meze a co je schopný udělat pro přežití. Myslím si, že pud sebezáchovy je nejsilnější pud, který máme. Doufám, že na něj nikdy neubudu muse spoléhat.
Zatím nejlepší slečna Marplová, kterou jsem četla. Možná to bude i tím, že ji velice obstojně sekunduje inspektor Neele, nebo tady možná ona jemu...
Musim rict, ze jsem se u některých části bála vic jak u celého Kinga. Myslim, ze kdykoliv ted uvidím sněhuláka, budu mít husí kůži.