anet8843 anet8843 komentáře u knih

☰ menu

Normální lidi Normální lidi Sally Rooney

Tak tohle je opravdu zvláštní pocit po dočtení knihy. Často jsem ji viděla na seznamu nejsmutnějších knih a teda nevím, proč... Ale asi mě to mělo napadnout. Normální lidi je o normálních lidech. Nic tragického, převratného v tom nevidím. Seriál je velmi vysoce hodnocen, tak moc nevím, co tam akcentovali, že to je takový hit. Za mě slabší průměr.

25.01.2023 2 z 5


Ten, kdo stojí v koutě Ten, kdo stojí v koutě Stephen Chbosky

Kniha je bezesporu ikonická hlavně díky svému filmovému zpracování, proto jsem ji nějakou dobu odkládala. Musím říct, že mi byla velmi příjemná forma knihy, protože se všechno obešlo bez dlouhých popisných pasáží, na které jsem už alergická. Vypravěč je nespolehlivý , mnoho nám tají, mnoho zkresluje, včetně tedy pohledu na sebe samotného a některé situace, což tedy vyústí velkou pointou na závěr, která je opravdu dechberoucí a nečekaná pro ty, co film neviděli.
Měla jsem však od knihy ještě trochu větší očekávání, je na podobné úrovní jako film, nepředčí ho, proto jedna hvězda dolů.

03.10.2022 4 z 5


Černá a purpurová Černá a purpurová Wojciech Dutka

Knihám z Osvětimi se už vyhýbám, důvod bude asi pro většinu překvapujících - už mě to nebaví. Od nějakých desíti let, kdy jsem si přečetla Romo, Julie a tma jsem byla fascinovaná druhou světovou válkou, zvrhlostí a krutostí... takže jsem toho přečetla i viděla mnoho. Jednoho dne jsem si řekla dost - pořád dokola to samé, nic nového už se asi nedozvím.
Knihy o lásce nacistů s židy / romy mě ale fascinují. Relativizují černobílé vnímání světa a často nastiňují fakt, že to všechno byli nakonec jenom lidi. Nebyli to jenom hrdinové a zrůdy, co proti sobě stáli, ale prostě lidí, které semlela doba, ideologie...
Knihu jsem přečetla prakticky za pár hodin, byla hodně jednoduše a čtivě napsaná. Neutíkala moc od tématu, neměla přehršelo omáčky... v tomhle byla skvělá, ALE... v pasáži, kdy Franz posílá první dopis Mileně mi najednou došlo - zatraceně, tohle jsem přece už četla! A doopravdy, jedná se přece příběh o Heleně Citrónové, co byl už zpracován v knize Láska za ostnatým drátem. V tu chvíli jsem byla zklamaná, protože jsem si pamatovala jak historický příběh Heleny, tak i knihu předešlou a už jsem to jen tak dolouskala ke konci. Líbil se mi epilog, který v knize první hodně chyběl.
A tady se vracíme k tomu problému, co s knihami o Osvětimi mám. Spisovatelé už jenom recyklují náměty, motivy, šablony... Druhá světová válka je bohatá na témata, proč někdo nepíše o Svědcích Jehovových, homosexuálech, Romech... a nebo čemkoliv jiném, co jsme tu neměli už milionkrát???
Kdyby se nejednalo o recyklovaný příběh asi bych z knihy byla hodně nadšená. Styl vyprávění, vykreslení postav, svižnost děje z této knihy dělá velmi zdařilou. Ale já si asi zase budu muset počkat na něco, co mi vyrazí dech.

05.12.2020 4 z 5


Šarlatán Šarlatán Josef Klíma

Skvělá kniha, hodně rychlá. Trochu mě mrzí, že se jednalo pouze o přepis scénáře, i když mi to dává smysl, tak bych tento příběh ráda viděla v pořádné románové formě, protože je to opravdu silné, nosmé téma. Osobnost hlavního hrdiny je úžasně nejednoznačná, což dává knize sílu. Romantická linie je dechberoucí, vyloženě volá po rozpracování.

10.09.2020 5 z 5


Pravda, nebo lež Pravda, nebo lež Colleen Hoover

Knihu jsem si koupila po videu od Rodaw, i když jsem to neměla v plánu už nějak urputně číst, protože autorka má všechno stejné, nudné a pořád dokola. Ale Rodaw mě prostě navnadila, tak jsem hned běžela do knihkupectví.
A jsem nadšená, tohle bylo hodně příjemné. Tajemné, napínavé a překvapující - neočekávané vyústění. Rodaw zmiňovala pornografické scény - no, tak to teda nevím, já si porno představuji asi jinak, tohle byla taková erotika, no.
Tohle jde autorce mnohem lépe, než ty romantická klišé, co solí jedno za druhým, i když i tady se jim trochu nevyhla (podobný model úchvatný muž, křehká dívka).

10.08.2020 4 z 5


Posedlost Posedlost Emily Maguire

(SPOILER) Myslím, že to je tak 9 let, co jsem tuto knihu četla naposledy. A v té době jsem si myslela, že je to jedna z nejromantičtějších knih, co jsem kdy četla - jo, byla jsem divná. A proto jsem se bála ji číst znovu, že už se mi nebude líbit. Ale není to tak - jasně, dívám se na to už jinak, ale pointa mě stále okouzluje.
První bych chtěla říct, že české vydání je totálně OHAVNÉ, a degraduje knihu na ženský románek. Pokud ji čtete s tímto očekáváním, pak budete zklamaní, zhnusení. Tohle je příběh o opravdové lásce -- ne že ne! Jenom je to láska těžko stravitelná pro většinovou společnost. Dva zvrhlé světy se náhodou potkaly, srazily se a navzájem se pomalu začaly požírat. Je na tom něco nesnesitelně okouzlujícího, jak špatné a zároveň dobré to je, protože Daniel a Sarah jsou pro sebe stvoření, jenom oni se dokážou navzájem snést. Budí v sobě to nejhorší i to nejlepší. Totální odevzdání a závislost jako téma je dle mého ojedinělé, originální.
Je to dechberoucí kniha, která potřebuje čtenáře s otevřenou myslí, že není jenom jeden druh lásky, a to ten dobrý. Z mého pohledu kniha končí happy endem, i když je mi jasné, že jejich životy nebudou mít dlouhá trvání.

05.08.2020 5 z 5


Jedno obyčejný léto Jedno obyčejný léto Mariko Tamaki

Komiksová jednohubka. Velmi krásné ilustrace, bravurně vykreslená melancholická atmosféra léta. Ideální kniha pro dívky od cca 11 let, protože je velmi vkusná, ale zároveň inteligentní. Líbí se mi opozice dvou hlavních hrdinek, jak se od sebe vývojově liší.
Příjemná záležitost.

10.07.2020 4 z 5


Sadie Sadie Courtney Summers

Takové knihy pro YA mám ráda - zajímavé téma, netradiční zpracování. To dohromady zafungovalo dobře. Knihu jsem zbouchla na jeden zátah, protože je zajímavá, a člověk prostě chce vědět, o co šlo. Já bych ocenila více detailů v otázkách těch palčivých tématech - vraždy, zneužívání apod. Ale zase je to pro teenagery, takže je to celkem pochopitelné. Prostě fajn záležitost.

09.05.2020 4 z 5


Můj brácha se jmenuje Jessica Můj brácha se jmenuje Jessica John Boyne

Tak tohle byla velmi sympatická YA záležitost. Příběh byl podán úžasně, vzhledem k věku, pro které je kniha primárně určena. Téma transgenderu není snadné, nejde jenom tak lehce pojmout a naflákat na dvě stě stránek jako nějaký milostný patos, ale autor si tady velmi dobře vypomohl hlavní postavou třináctiletého kluka, jehož optikou celý problém vidíme. Autor tak nemusí zabíhat do detailů a nemusí se vypořádávat s řadou otázek. V knize pro dospělého čtenáře by mi to asi chybělo, ale tady to prostě perfektně funguje. Autor otevírá řadu klíčových bodů a otázek, které s tématem souvisejí - genderové stereotypy, transfobii, předsudky... líbí se mi, že příběh není podán sluníčkově, a že s tím rodina vypořádávala dost realisticky. Padaly tam všechny stereotypy, které se kolem transgendru otevírají - "vyléčení od psychologa", elektrošoky, "je to jenom přechodná fáze"... a mnoho dalších. Konec byl na můj vkus trochu moc sluníčkový, ale tady ho opustím.
Kniha je velice vhodná pro mladé čtenáře, pro seznámení s problematikou. Literárně se nejedná o žádný skvost nebo něco nadprůměrného, ale celkově to je příjemná kniha, která dává smysl, a má co čtenáři předat.

24.04.2020 5 z 5


Skrytá zuřivost srdce Skrytá zuřivost srdce John Boyne

Tak tohle byla hodně hutná kniha. Takový poctivý román, který nás tak nějak provádí historií vnímání sexuality. Osudy postav byly zajímavě provázané, až to někdy bylo až moc náhodné. Hodně se mi líbil motiv opravdové lásky x posedlé lásky. Vykreslení Irska jako pokryteckého, bigotního světa mě hodně zaujalo, nikdy jsem si to tak moc neuvědomovala, ale obraz to byl bravurní. Je zřetelné, že autor čerpá částečně z osobní zkušenosti.
Jedinou výtkou je mi tady rozsah, který už je na mě trochu nemoderní. Tedy nemám nic proti knihám nad 500 stran, ale tady to nebylo úplně utažené, a pokryté rovnoměrně. Některé pasáže a scény mě dost nudily.
Všechna témata, která kniha otevírá jsou zajímavá, rozhodně stojí za přečtení. Epilog mě dostal!

24.02.2020 4 z 5


Předposlední utkání Předposlední utkání Daniel Handler

Tenhle díl byl hodně nadupaný, tolik informací se ani nedalo zpracovat. Na tomto díle je skvělé, že tu je mnoho postav z předchozích dílů. A jako vždy je tu filosofické zamyšlení, tady asi jedno z nejsilnějších. Moc se mi líbí posun motivů ohledně Baudelairových, kteří udělali spousty pochybných rozhodnutí, které je až dovedlo na konečnou otázku, zda jsou to ještě stále dobrovolníci nebo se z nich stali padouši.

18.01.2020 5 z 5


Ponurá sluj Ponurá sluj Daniel Handler

Tento díl jsem si u rereadingu užila snad nejvíce. Vůbec jsem si ho už nepamatovala, ale totálně mě dostal. Miluju, jak autor nenásilně přináší řadu poučení, zde například koloběh vody či další nová slova do slovní zásoby mladších čtenářů. Ale co zbožňuji nejvíce jsou ty silné přesahy - romantický vztah Fiony a Klause, motiv sourozenecké lásky jako nerozdělitelné, příběh kapitána (co se stalo s jeho ženou?) a hromada dalších. Těším se hrozně na další díl a celkové finále, protože si ho moc nepamatuji.

16.01.2020 5 z 5


Ledová stěna Ledová stěna Daniel Handler

Tyhle knihy jsou jako jednohubky, jednu přečtu během pár hodin. Na tomto díle se mi líbilo, že byl spíše informativní méně akční. Opět je tu řada výjimečných momentů, pro mě například top chvíle intimity pro Violet Baudelairovou nebo dopis pro Kit Snicketovou. Když jsem četla sérii poprvé, tak jsem nevěděla, kdo je vlastně Beatrice, to jsem pochopila až ze seriálu, je tedy zajímavé všímat si těch detailů novým pohledem. Ale jinak musím přiznat, že je to už tady docela místy vleklé, a některé pasáže tu"rychločtením" (v seriálu se mi líbí, že jsou indície o DP podáváný po celou dobu, ne nárazově jako tady).

31.12.2019 5 z 5


Ty a já: Jsi můj důvod Ty a já: Jsi můj důvod Jenny Naomi (p)

Dnes se mi přímo od autorky dostala do ruky tato kniha, a já samozřejmě neodolala a okamžitě se na ni vrhla. Protože se jednalo spíše o takovou jednohubku, tak jsem ji zvládla za asi 2 hodiny.
Ke knize nepřistupuji jako k dílu od profesionálního autora, to bych ráda řekla hned na začátku. Hodnotím to jako takovou autorskou (fan)fikci, to však neznamená, že bych jí něco odpustila, ale spíše beru ohled na to, že se jedná o někoho, kdo není "vypsaný".
Jako první věc musím prostě ocenit nádhernou obálku, to je fakt neskutečně povedené, na knihu vydanou svépomocí je to velmi povedená práce!
K příběhu samotnému. Obvykle se u autorských povídek hodně obávám primitivnosti jazyka, vyprávění a textu jako takovému. To se tady kupodivu nedělo - text měl poměrně slušnou úroveň. Ano, není to stylisticky vybroušené, ale taky to rozhodně nemá úroveň povídky z wattpadu či školní slohovky. Místy jsem však měla problém pochopit, kdo mluví a čí jsou myšlenky, což by se u er formy nemělo stávat. Raději opakovat donekonečna jména (příště bych se vyhnula povídkovému klišé plavovlásek apod. - hrozně to text degraduje), protože takhle se mi několikrát stalo, že jsem si musela odpočítávat, kdo vlastně mluví. Občas mě upoutalo něco drobného, například mluvení o osmnáctiletém klukovi jako o muži.
K samotnému příběhu. Dalo by se říct, že se jedná o novelu. To bohužel není úplně snadný prostor pro vyprávění. Autor musí být schopen na krátkém prostoru rozvinout příběh v celé šíři, vyplnit prostor dokonale, avšak na krátkém prostoru. To se tady pro mě bohužel úplně nepovedlo. Děj knihy mi připadá celkem zajímavý, ale byl podán strašně narychlo, tak nějak horkou jehlou. Všechno jede raz na raz - bum potkají se, bum najednou ho miluje (proč? jak? kde? hetero kluk je najednou lusknutím prstů v pohodě s tím, že spí s klukem), bum najednou spolu chodí... Chybělo mi tam prokreslení psychologie a jednání postav, což já prostě vyžaduji u knih i povídek. Autorce bych tady opravdu doporučila věnovat se spíše románové tvorbě, přidat na stejný děj 100 - 150 stránek, nerozšiřovávat dějovou zápletku, ale naopak si pohrát s tím co má. Rozkreslit psychiku postav, osvětlit jednání... Psychická porucha je skvělý motiv, proč si s ním nepohrát trochu více? Příběh pro mě je spíše torzo, které by chtělo obalit o detaily, které mi tu docela dost chybí. Ráda bych se v pokračování také dočkala nějaké té klíčové scény - vypjaté, signifikantní scény, která vyvolá nějakou emoci - smutek, romantické povzdechnutí či začervenání nad pikantností, což může působit i kýčovitě, ale v člověku zarezonuje, to se tady nekonalo, což je škoda, autorka na to dle mého má.
Autorka je velmi mladá, milá slečna. Myslím si, že má nesporný talent, který by měla dále rozvíjet. Pokud bude hodně číst (to fakt doporučuji pro rozšiřování vypravěčských schopností) a psát, tak jednou může napsat něco hodně dobrého. Jsem přesvědčená, že se to bude s každým textem zlepšovat a vybrušovat, tedy v to doufám. V této knize já osobně vidím první nástřel, tedy něco, co potřebuje ještě hodně práce, ale kde je talent a chuť s tím něco dělat, tak nevidím důvod, proč tuhle autorku dále nesledovat a těším se, jak se bude dále vyvíjet.
Na závěr, do hodnocení hvězdového se mi moc nechce, protože mi to připadá nefér vůči někomu, kdo nemá statut profesionálního spisovatele, ale co, hodila to na papír, tak musím být zcela upřímná - dala bych 3 a půl hvězdy. Kupodivu bych knihu přirovnala k Muffin a čaj, přičemž tam se jedná o "profesionálního autora", takže by úroveň měla být úplně někde jinde.

11.12.2019 2 z 5


Co když jsme to my Co když jsme to my Becky Albertalli

Na knihu jsem se neskutečně těšila, protože miluju oba autory. Adam Silvera mi sedí nejen svým stylem psaní, ale hlavně miluju tu jeho poetickou tragičnost (kdo nečetl More Happy Then Not - udělejte to!), a jak nedělá z YA něco méně duchaplného, jeho příběhy mají hloubku, filozfii a poetiku. Becky Albertalli mi dala jednu z mých největších srdcovek Tedy Probuzení SS - která je prostě sladká jako blázen. Když jsem se dozvěděla, že tito dva autoři napsali společně knihu, tak jsem si řekla "Cože? to přece nejde, aby královna přeslazených happy endů a mistr konců, které lámou srdce napsali něco společně? - čí koncept jako vyhraje???
Knihu jsem přečetla za jeden den. Nemohla jsem jinak. Na začátku jsem se děsila, že nepoznám, kdo napsal čí pohled, ale velmi brzy to bylo jasné, rukopis obou autorů je naprosto patrný, a záhy mi i došlo, že nápovědou jsou i jména hlavních hrdinů.
Někdo tu psal, že je to přeslazené. Nemyslím si - hrozně scén bylo vyloženě trapných, bolestivých, zvláštních... prostě jak se dá ve vztahu dvou zmatených teenagerů očekávat. Místy tam byl cukrkandl, ale snesitelný. Hodně momentů bylo vyloženě komických, postava Dylena je fakt úžasná, hodně dodávala knize na komičnosti. Ano, je to o naivní představě lásky na první pohled, což dle mého k jejich věku naprosto patří, ale samotným aktérům na konci dojde, že to nestačí.
Neodpustím si nakousnout jedno téma. Ve své dizertaci se věnuji queer knihám, takže se na některé aspekty YA literatury zaměřuji. Tady jsem velmi očekávala, jak se autoři poperou se sexuálními scénami - Becky se jim úspěšně v knihách vyhýbá, Adam s nimi nemá problém. Obecně si myslím, že ač se YA literatura v dnešní době profiluje jako hodně otevřená, ale i přesto prostě homoerotické scény nejsou pořád k dispozici tak rozsáhle jako ty hetero. Proč? Protože je to komplikovanější? To mě naopak fascinuje, chci si přečíst knihu, kde bude milostný akt popsán s aspekty pohledu pro mládež. Tady se mi líbilo, že v pasážích Arthura, které sám psal queer autor, byly zaznamenány přesně ty myšlenky, které snad napadají každého homosexuála před prvním stykem - kdo? co? kam? jak? Beckyna část vyzrála tím, že pro Bena to nebylo poprvé, a protože ona měla za úkol popsat akt, tak to bylo jen velmi schématické načrtnutí. Škoda, i když čtu i knihy v angličtině, tak pořád zůstává jen Dej mi své jméno, od Nesse Nejdelší den Adama T. a More Happy Then Not, kde jsem četla vyloženě sexuálně explicitní scény v YA. Kdyby náhodou někdo z Vás znal další, ráda uvítám typy, chci to zapracovat do disertační práce.
LEHCE SPOILER: Čekala jsem, kdo nakonec vyhraje ve svém konceptu. Sázela jsem na Becky. A překvapivě vyhrály koncepty oba. Kniha sice dopadla, tak jak se dá čekat od Adama Silvery, včetně hodně zamyšlení filosofického ražení, ale s Beckyinou nadějiplností.
S knihou jsem ve výsledku spokojená.

03.11.2019 5 z 5


Ohavná pila Ohavná pila Daniel Handler

Znovu jsem se odhodlala k rereadingu celé této série. Zatímco první tři díly jsem četla už asi třikrát nebo čtyřikrát, po šestý díl dvakrát, další díly pak jenom jednou a to už docela dávno.
Miluju tuhle sérii, všechno mi na ní dokonalé hraje. Pokud se na to podíváme jako na dětskou knihu, pak je skvěle napsaná, krátká, ale nepodceňuje mladé čtenáře. Velmi obohacující jsou dle mého vysvětlivky cizích slov.
Ale i jako dospělý čtenář si přijdete na své. Postava vypravěče a jeho tajemný příběh je úchvatný. Tolik otázek a záhad, které jsou vtisknuty do poměrně jednoduchého příběhu sirotků. Jeho humorné vstupy do děje jsou úžasné.
V neposlední řadě musím říct, že zbožňuji ilustrace knihy!
Tento díl patří ještě do fáze, kdy mají sirotci pěstouny, což jsou mé o kapku oblíbenější knihy. Opět je tu pitoreskně vykreslena temná atmosféra mizerova. Oceňuji fórek s Georgii Orwellovou, která má ordinaci ve tvaru oka.
Tahle série je prostě skvost!

30.09.2019 5 z 5


Na obtíž Na obtíž Colleen Hoover

Nemůžu tomu uvěřit, ale po dlouhé době kniha od autorky, která mě bavila a začetla jsem se do ní! To už jsem opravdu nečekala, ale autorce se povedlo vytvořit zajímavý, netradiční příběh. Jednotlivá rozuzlení v ději jsem neočekávala, líbily se mi netradiční témata. Hodně se mi líbila postava Lucka jako pansexuála, který do rodiny přinesl trochu více otevřenosti.
Jako pořád to je klasický cajdák, od autorky nic jiného čekat nejde, ale tenhle má alespoň jiskru.

21.09.2019 4 z 5


Cizinka Cizinka Diana Gabaldon

Seriál jsem viděla před nějakou dobou, ke knize jsem se dostala až teď. Byla jsem neskutečně překvapená - seriál prakticky kopíruje děj knihy, až na pár opravdu detailů či vyznění je to jako přes kopírák. Je to opravdu velká bichle, ale přesto jsem jí zvládla za 3 dny. Bylo to hodně dobré čtení, bavilo mě to, což mě hodně překvapilo. Vztah Claire a Jamieho v knize mi připadal takový civilnější, méně přeslazený, takový více živočišný. Ale jo, já si další díly přečtu, proč by ne.

29.06.2019 4 z 5


Malý kamarád Malý kamarád Donna Tartt

(SPOILER) Tak to mě raději zabijte, tahle knížka je opravdu peklo pro člověka jako jsem já! Rozhodla jsem se, že s Donnou Tartt začnu právě u této knihy, protože mě nejvíce zaujala anotace a Tajnou historii si chci "ušetřit".
Záměr autorky je jasný - napsat hutný, klasický americký román, který je plný banálních hovorů, nahodilých obrazů, které dohromady dávají jasné poselství. Kniha je o životě v malém městečku, které je plné předsudků, drbů a samozřejmě rasismu. Všechno tohle jsem skrz zaťaté zuby louskala, protože jsem prostě potřebovala vědět, kdo to byl... i když mi velmi brzy došlo, že to vlastně není vůbec příběh o vraždě malého kluka, že vlastně vědět, kdo ho zabil není pro vyznění příběhu vůbec podstatné.
SPOILER: Opravdu jsem nečekala, že se to prostě po skoro 600 stránkách nedozvíme. Jsou tu jisté náznaky, každý se může, stejně jako Harriett, držet své verze pravdy, které nakonec uvěří... mě z toho svědí mozek, takže i když uznávám, že to je opravdu dechberoucí dílo, tak ne pro mě.

01.05.2023 2 z 5


Má temná Vanessa Má temná Vanessa Kate Elizabeth Russell

Tahle kniha je opravdu něco. Trvalo mi to dlouho ji dočíst, protože pro mě nebylo vůbec snadné ji dočíst. Nejsem si jistá, že autorce věřím úvodní proslov o tom, že nic podobného neprožila. Neříkám, že tohle je její příběh, ale prožila něco, o tom nepochybují. Jak by jinak mohla tak naprosto dokonale vystihnout ty pocity, co důvěrně znají jen ti, co se toho dotkli. Obvykle, když se napíše kniha o zneužívání, tak je vypravují příběhy jako byla Taylor - ty hlasité, co cítí potřebu bojovat, co cítí stud. Ale kdo jiný ví o tom, jak bolestivé je zjistit, že nebyla jediná? Ne, protože by litovala ty ostatní, ale protože to najednou přestal být příběh lásky. Protože nebyla výjimečná.
Má temná Vanessa je úžasné dílo, komplexní. Není to jen další příběh o zneužívání. Je to příběh o tom, co se stane, když vás donutí se do svého predátora zamilovat. A takovou knihu potřebujeme. Dechberoucí.

22.10.2022 5 z 5