anet8843 anet8843 komentáře u knih

☰ menu

Přiznání Přiznání Anna Todd

Slečny, teda rozhodně nechápu tohle vysoké hodnocení. Už dlouho mě žádná kniha takhle nevytočila. Už od jedničky mi byla Tessa tak nějak nesympatická - typická slepička, co sebou nechá vorat, ztrapňuje se a je plytká jako talíř. Alespoň Hardin byl chlapák. Ve dvojce? Směšná figurka - typický ukňouraný násilník. Rozhodně nejsem žádná feministka, ale tahle kniha doopravdy uráží všechny ženy. Hlavní hrdinka jako nesamostatná slepice, co se nechá týrat (ano, společenská izolace, nesmyslná žárlivost, výbuchy vzteku, rozkazy - to je psychické týrání) a po chvilce vzteku (kdy pořád myslí na sex s ním), mu zase odpustí a bez keců mu hupsne do postele. Jediná sympatická postava je Zed a ten chudák jen dostává bídu. Jasně, všechny máme raději sexy záporáky - ale Hardin je fakt spíše směšný než sexy. Vedle něj je i Edward vyrovnaný chlapák! Promiňte, ale i Jace je více sexy než Hardin! Kniha mě nutí zamyslet se, kdo je vlastně autorka, a kde se v ní vzala tahle patetická submisivita. Po přečtení pasáže, kde Tessa přemlouvá Zeda, aby nepodával trestní oznámení, mě okamžitě napadlo, že tohle může napsat jen týraná žena nebo dítě z rodiny, kde byla matka týraná.
I když mě kniha neskutečně vytáčí další díl si rozhodně přečtu.

24.07.2016 1 z 5


Enigmatické variace Enigmatické variace André Aciman

Já si prostě nemohu pomoct, ale knihy tohoto autora jsou mou životní láskou. Aciman je mistr slova, tohle je prostě balada!
I zde jsem nebyla zklamaná, jednotlivé epizody byly vykreslené dokonale, obzvláště pak ta první byla velmi intenzivní. Co mi tady lehce chybělo, byl silný závěr - nějaký ten wow efekt, který jsem očekávala, že se dostaví, něco co uzamkne cyklus a dá tomu pointu, takže jsem byla lehce zklamaná - ale to mi rozhodně nezkazilo intenzivní prožitek. Musím nad tím ještě přemýšlet, protože tam bylo na konci něco - ale to mi nějak nezapadlo, takže si to budu muset přečíst ještě jednou a více se soustředit.
I když to nemám ráda, nikdy autora nespojuji s dílem, ale tady se mi prostě pořád krade do mysli, proč se některé motivy ve všech třech knihách, co jsem četla, opakuji - jak moc souvisí s jeho životem, a že chci slyšet ten jeho příběh.
Tohle je kniha, o které bych si chtěla s někým promluvit!

15.10.2020 5 z 5


Šest vran Šest vran Leigh Bardugo

Páni, teda tohle jsem nečekala. Většinou, když začnu knihu číst, tak zhruba vím, co do ní za prožitek očekávat. Ale tohle bylo totální překvapení! Po dlouhé době YA fantasy pro mládež, které je originální, dobře napsané a není tam žádný podělaný milostný trojúhelník!
Všeho má kniha tak akorát - jak akce, tak i milostné zápletky. Všechny tři páry mě baví, protože nejsou klišé.
Jsem hodně nadšená, nemůžu se dočkat až si přečtu další díl.

10.07.2020 5 z 5


Koláčky a spiklenci Koláčky a spiklenci Theo Addair (p)

Když mi česká LGBT knížka leží doma už víc jak půl roku bez přečtení, tak to není dobré znamení. Na knihu jsem se moc netěšila, první díl jsem považovala z průměrný, vzhledem k tomu, že jsem to brala jako výkop. Ale od přečtení prvního dílu jsem přečetla hromadu zahraničních titulů, a těm se to prostě nemůže ani rovnat.
Řekla jsem si, že názor změním, pokud se autor nevyvlékne ze sexuálních scén. Alespoň nějakých, lehkých... sakra jsou to dva náctiletí kluci, budou spolu trávit prázdniny... ale ne, autor se celkem nezajímavým způsobem vykroutil z jakékoliv sexuality, ale aby nebyl za prudérního, dal na poslední stranu příslib.
Půlka knihy byla o ničem. Trpné "spiklenectví" bylo tak nutné, vykonstruované...
Tohle prostě už fakt ne. Jakože léta Lenky Lanczové jsou snad za námi. Nedělejme z mladých čtenářů trubky, co jim stačí takový naroubovaný sentiment bez špetky invence (rozchod z donucení kvůli zlému rodiči jsme viděli už před deseti lety v telenovele Má tlustá Valentýna!). Fakt už prosím ne, LGBT literatura by neměla být zajímavá a čtená jenom pro účelový queer prvek, už to fakt není okrajová záležitost, takže bude stačit dvě líbačky krásných kluků a nazdar. Styl psaní jako průměrná webová fanfikce.
Nejsem ani tak zklamaná, čekala jsem to, že autor nepřekvapí. Podprůměr.

28.01.2020 2 z 5


Nabarvené ptáče Nabarvené ptáče Jerzy Kosiński

Knihu jsem si přečetla až po tom, co jsem viděla film. Upřímně jsem si nebyla moc jistá, jestli už jsem jí kdysi nečetla, protože mi splývá téma s Plechovým bubínkem, Velkým sešitem, a ještě jednou knihou, co si nepamatuji název. Jsem překvapená, ale film byl dle mého zdařilejší než kniha.
Film byl málodějový - spousta bolestných obrazů, výjevů, které nedávaly dohromady ucelený, jasný příběh, divák se v mnohém dohadoval, byl v tom jako hlavní hrdina - zmatený, nejistý, sledující všechny ty hrůzy. Kniha byla až moc vyumělkovaná. Poláci to mají ve zvyku - přehánět a stylizovat. Není nutné uměle vytvářet hrůzy a větvit jednu za druhou, protože si pak čtenář zvykne a je mu to už tak nějak jedno.
Hodně tady je kritizován agitační konec, ale to respektuji vzhledem k době vzniku. Ale celkově mi tu chybí nějaké to vyústění, poetika konce, kterou si režisér filmu dokreslil.
Co se týče krutosti, nechutnosti. Moc nechápu, proč by tohle někoho mohlo pohoršovat nebo snad donutit knihu odložit. Tohle byla válka. Co mě daleko více děsilo byl primitivismus, vždyť to není ani sto let zpátky. Uvažovala jsem chvílemi, jestli to náhodou ještě v nějakých východních vesničkách pořád tak nějak nefunguje.
Knihu hodnotím jako lehký nadprůměr, stojí za přečtení, ale zas taková pecka, jak jsem po filmu očekávala to nebyla.

16.09.2019 3 z 5


Linie krásy Linie krásy Alan Hollinghurst

Linie krásy byla hodně náročná kniha - velmi hutná, s mnoha přesahy a narážkami na politiku, umění a mnoha dalšího. Není to nic pro každého to je snad jasné.
Mnoha komentujících zde zmiňuje Nicka jako zbytečného člověka, tedy že jeho život byl zbytečný. Snad. Ale které postavy tam neměly zbytečný život? Nick měl dvě obsese - krásu a láska. Ano, on oba své milence miloval, ale oni nemilovali jeho. Pro oba byl jenom zdrojem sexu a pobavení.
AIDS jako téma je neskutečně silné a bolestivé. Neumím si představit, jak strašné musí být dostat rozsudek pomalé, bolestivé smrti, které nešlo zabránit. Díky bohu za dnešní medicínu!
Kniha nebyla snadná na čtení. První část byla skvělá, dynamická a utekla rychle. Druhá část byla až příliš hutná, rozvleklá až jsem se místy ztrácela v postavách a večírcích. Závěrečná část byla naopak až moc rychlá.
Byl to velkolepý čtenářský zážitek, ale musím přiznat, že mi asi některé souvislosti utekli v té míře informací, podobností jednotlivých scén (což mělo v ději samozřejmě význam).

"Miláčku, půlku dnešní noci jsem strávil s jazykem v tvém zadku, takže jestli si sundáš košili,
nijak zvlášť šokovat mě to nebude."

11.08.2019 4 z 5


Hostitel Hostitel Stephenie Meyer

Hostitele jako knihu mám spojené s jedním těžkým období v životě, takže se úplně pořád necítím na znovu přečtení, i když se mi příběh moc líbil. Nejsem fanynka milostných trojúhelníků, ale tady se Meyerové povedlo to vyřešit šalamounsky, bylo to něco jiného, nového. Hodně mě překvapilo, že za ty roky nevyšlo nějaké pokračování, to si o to vyloženě říkalo, skončilo to otevřeně. Tohle se autorce hodně povedlo, psát prostě umí.

24.07.2019 4 z 5


Možná jednou Možná jednou Colleen Hoover

Knihy od této autory jsou všechny na jednu notu, což člověka při několikáté dost omrzí. Tahle byla dost ufňukaná, sentimentální, zbytečně vleklé.

08.04.2019 2 z 5


Poprvé a rozhodně ne naposled Poprvé a rozhodně ne naposled Hugo Hartman (p)

Když jsem knihu začala číst, tak mě hned praštilo do obličeje, že to bude další "buranská" kniha, kterých máme v českém prostoru nespočetně. Typické - městská holka jede na čas k babičce, zamiluje se, zlomí jí srdce... akorát tady je na druhé straně další holka. Ale moment, tohle už jsme taky někde četli, ne? Sandra Lanczová rok cca 2006. Takže prostě nic světoborného, nic objevného. Jazykový styl jednoduchý, snaží se hodně vypadat jako jazyk mládeže, ale vlastně to působí až směšně. Některé momenty byly docela zajímavé, jiné vyloženě klišé. Závěr byl překvapivě osvěžující. Celkově takový lehce slabší průměr.

14.09.2022 3 z 5


Neandertálec otvára dvere do neznáma Neandertálec otvára dvere do neznáma Preston Norton

Poslední dobou jsem neměla šťastnou ruku na knihy a byla jsem spíše zklamaná. To vedlo k tomu, že jsem až do dnes v roce 2021 nečetla. Dnes ráno jsem začala číst tuto a právě jsem ji dočetla se slzami v očích. Tohle je... tohle je. Takhle si já prostě představuji perfektní knihu pro mládež. Čtivě, ale inteligentně napsanou. Realistickou, místy sladce optimistickou ale i drsně pesimistickou. Příběh, který nedělá s teenagerských čtenářů hlupáky, ale myslící individua. Příběh je krásný, se silným poselstvím a úžasnou wow pointou, která každému, kdo bojoval sám se sebou, musí dojít dříve než v poslední kapitole.
Tohle je prostě kvalita, mrzí mě, že tak moc přehlížená pro sentimentální sra*ky, kterými jsou mladí bombardováni.

20.01.2021


Vrány Vrány Petra Dvořáková

Velmi silný příběh nastíněný na velmi úsporném prostoru - přečetla jsem za hodinku a půl! Celou dobu jsem byla v napětí "kdy to začne", ale vlastně se to nepříjemně táhlo celým dějem, takové to lezivé zlo. Matka i otec hlavní hrdinky jsou odporné kreatury, kdy matka si to ani neuvědomuje. Výborná gradace.

11.09.2020 4 z 5


Věřit znovu Věřit znovu Mona Kasten

Já fakt nevím, proč se pořád v dnešní době píšou takové knihy. A proč se překládají, když vychází tolik kvalitních knih pro mladé. Tohle už jsem četla stokrát - pořád dokola to samé. Kluk s "temnou" minulostí a dívka, co se brání lásce. Trapné erotické scény. Klišé za klišém. A to nemluvím o tom, že toto všechno bylo na 400 stránkách! Jako naivka jsem to dočetla v očekávání, že se tam stane ještě něco zajímavého. Nic se tam nestalo.

07.03.2020 1 z 5


Less Less Andrew Sean Greer

Páni, tahle kniha, páni... Nikdy jsem se nezaměřovala na knihy, které dostaly nějaké ocenění. Knihu Less jsem si nejdříve koupila v angličtině, aniž bych zaznamenala její překlad. Nakonec jsem dala přednost češtině, a jsem za to ráda.
Tahle kniha... z počátku se to jevilo jako pitoreskní cestovní román, plný vtipných zážitků chlapíka, co v životě neměl moc úspěchu. A jak se pak příběh pomalu vybarvoval, tak to vlastně byla kniha o lásce / láskách. Zamilovala jsem si příběh Arthura a Roberta. Jeho psaní o lásce ke géniovi - vždycky jsem snila o tom, že budu moct milovat génia. A tady je to dokonale vykresleno, všechny ty úchvatné i bolestivé stránky. Poslední kapitola byla teda... to bylo něco. Trochu mi to připomnělo konec Call Me By Your Name - jak život plyne, když se špatně rozhodneme. Když nemáme odvahu být šťastný.
Dechberoucí kniha.

06.03.2020 5 z 5


Konec Konec Daniel Handler

DROBNÉ SPOILERY
Poslední díl série dokonale dokazuje, že se jedná o mistrovské dílo.
Poslední díl byl opět o dalším nešvaru společnosti, jako každý díl - tady to byli lžiproroci, a jejich nebezpečném vlivu. Úžasné!
Jsem ráda, že jsem si sérii přečetla znova, myslím, že ne naposledy, protože mnohé mi došlo až při tomto druhém čtení. Věřili byste, že mi nedošlo, jak to bylo s Beatricí při prvním dočtení série? Věřím, že mi toho nedocvaklo ještě spousta, stejně jako spousta věcí vůbec nebyla vysvětlena. Dle zdejších komentářů to hodně čtenářům vadilo, ale to byla pointa této knihy. Série nebyla dobrodružná, ani tragikomická - série, tedy alespoň byla nejen to - pro mě je hlavně série filosofická. Tolik úchvatných motivů dotažených do konce... Hrabě Olaf byl úžasný postava, zlosyn, ale nebyl jenom to, což je prostě dechberoucí. Co se stalo Beatrice se nikdy nedozvíme, ani jak to bylo s Lemonym (proč by se Violet měla jmenovat Lemony, když se dávají jména jen po mrtvých členech rodiny?). Filosofie "řady nešťastných příhod" - že je prožil každý, což bylo krásně řečeno Olafem, že i on si zažil svoje, než se mu děti připletli do života. Věta "to si o mě myslíte", když ho obvinili z vraždy rodičů je prostě skvost, proč by zlosyn, který se vychloubá vším zlým najednou cítil urážku, když je obviněn z vraždy někoho dalšího? A v neposlední řadě neukončitelnost Konce...
Doporučuji sérii všem mladším čtenářům, ale i dospělým, tohle je hodně podceňovaná záležitost, protože je mylně interpretována jako rozvleklá, dětská záležitost. Je to úchvatné, prostě si to přečtěte!

P.S. Po několika dnech mi to docvaklo! Beatrice si myslela, že je Lemony mrtvý! Proto se měla jmenovat Violet Lemony! :)

19.01.2020 5 z 5


Kulti Kulti Mariana Zapata

Proboha, já jsem fakt nepoučitelná, proč si tohle jenom dělám? Nejsem fanynka ženské romantické literatury, ale přesto jsem opět neodolala a sáhla po knize (možná je to i tím, že na obálce byla krásná holka - krásným lidem důvěřuji). Knihu jsem rychločtením přečetla za den.
Jako první velkou nevýhodu bych zdůraznila rozsah - nesmyslných 500 stran autorka nezvládla utáhnout. Téma fotbalu je sporné - většinou holky, co rády fotbal, nebudou číst takovou knihu, a naopak milovnice romantiky nechtějí číst 80 procent knihy o fotbalu.
Stereotypní zápletka o "záporákovi" s temnou minulostí, kterého vyléčí mladá dívka už asi nikoho neokouzlí. Tady bylo jenom velkým překvapením, že se veškerá romantika odehrála na necelých posledních sto stranách. A o erotice v této knize ani nebudu mluvit. Věta "jeho fialový naběhlý žalud jakoby na mě pomrkával" mě bude děsit ještě asi dlouho. Ptám se proč jen málo ženských autorek umí vykreslit dokonale erotickou atmosféru?
No, prostě pro mně to nebylo. Dočetla jsem a nazdar.

23.09.2019 1 z 5


V klubíčku štěstí V klubíčku štěstí Anna McPartlin

Na knihu jsem byla hodně natěšená, slibovala skvělý příběh. A dostála tomu výborně. Příběh i zápletka byly úžasné, do konce jsem netušila, co se s Jeremym a Ravem stalo. Konec mě opravdu hodně překvapil a rozesmutněl. Jako liberálně smýšlející člověk se hodně těžko vyrovnávám s faktem, že jsou kolem nás pořád ještě homofóbové, a co mohou napáchat.
Vyprávění bylo na mě trochu moc zdlouhavé, daleko více bych ocenila více kapitol z pohledu Jeremyho. Některé části byly až nudné, nedynamické. Za to hvězdu dolů, kniha mohla mít klidně minimálně o 50 stran méně.
Ale celkově skvělá kniha s úžasným poselstvím.

01.08.2019 4 z 5


Lord John a důvěrná záležitost Lord John a důvěrná záležitost Diana Gabaldon

Kniha byla tedy velké překvapení, nečekala jsem, že mě to chytne. Historická detektivka nebyl úplně můj šálek kávy, celkově ta zápletka mě nějak extra nezaujala, ale líbilo se mi to prostředí, reálie a pohled do pokleslé společnosti Londýna. Prostitutky, homosexuálové, trans... prostě něco pro mě. Lord John je úžasná postava, komplikovaná, plná tajemství a zajímavých vzpomínek. Kniha mě bavila více než Cizinka, i když tam se chystám teprve na druhý díl. Autorka umí zajímavě psát. Jsem nadšená, další díl si dám ráda, bez zaváhání.

25.07.2019 5 z 5


Klik Klik Milo Manara

Nádherné kresby, děj trochu pokulhává, ale to se dá odpustit :)

12.04.2019 4 z 5


Dívka na kusy Dívka na kusy Kathleen Glasgow

Opravdu zajímavá kniha. Dívky z jizvami. Byli jsme. Kdo by je mohl milovat? Knihu napsala jedna dívka s jizvami. Pro dívky z jizvami. I pro vás ostatní.
V jednu chvíli jsem se lekla, že to bude další romarťárna, kdy zlomená dívka potká badboye s problémy a spolu odcválají do slunečního západu. Ne, tady se to nekoná. Tady je život, jak to dopadá? Nevíme, jako v životě. Silný moment je, když se dozvíme o Luisiině upálení.

21.03.2019 5 z 5


Veronika se rozhodla zemřít Veronika se rozhodla zemřít Paulo Coelho

Kniha s dokonalou pointou. Spousty vět, které v člověku rezonují.

16.11.2018 5 z 5