anet8843 komentáře u knih

Dlouho se mi nestalo, abych na konci knihy doopravdy brečela, ale tady to bylo... jak končí život, když se rozhodneme zachovat se v životě správně. Takový zmar! Jedna z nejděsivějších verzí lidského utrpení na posledních 30ti stránkách.
Kniha je trochu složitější na čtení, je náročné se místy orientovat, protože je kniha plná mimo dějového obsahu - o kultuře, umění, hudbě, filozofii... Miluji knihy, kdy na okamžik musím knihu položit do klína, protože je tam něco šokujícího, co musím nechat v sobě vyznít, abych je pořádně vstřebala. Úchvatná kniha!
Hodně by mě zajímala verze příběhu z pohledu Olivera.

20 16.08.2018

OBSAHUJE VÝSMĚŠNĚ SPOILERY.
Předem bych ráda řekla, jak moc jsem se na knihu těšila. Vypadala moderně, krásný přebal, slibovala boření mýtů o homosexuálech. A pocity po přečtení? Dlouho mě kniha takhle nenaštvala. Skutečně jsem dlouho nečetla nic tak stereotypního a urážlivého jako je tenhle škvár.
Od počátku mi kniha připadala jako nějaký devadesátkový román pro ženy. Jednoduchý děj, podivné rozhovory, které byly protkané sošnými monology některých postav jako z mexické telenovely. Postava Sofie byla tak otravná, že to ani není možné popsat - dle mého vložené alter ego autorky, vždy chápavá pro nás měla cajdavé sluníčkářské kecy.
V knize najdete snad naprosto každý myslitelný stereotyp o homosexualitě. Setkala se někdy autorka s homosexuálem? Uvědomuje si, že to není žádná "skupina lidí", ale jednoduše člověk, jednotlivec? Tahle kniha měla jenom potvrdit všechny homofóbní kecy o promiskuitě a nešťastnosti všech gayů (ano, všichni homosexuálové v knize dopadnou tragicky .- protože gay prostě nemůže prožít hezký život vedle fajn partnera, jasně!).
Shrňme si to - jedna postava spáchala sebevraždu (gay), jednu znásilnil otec (lesba), jedopho zmlátil vlastní otec (gay), jednoho nechal zavraždit otec jeho milence (gay), jeden byl zavražděn (gay). Teda nevím, jak to chodí u Slováku, ale co prosím???
Navíc všichni se bytostně báli, že by je vyhodili kvůli orientace z práce - to jako fakt? Chápu, že to ještě ne vždy mají homosexuálové snadné, ale tohle?
Autorka se snažila gradovat děj, ale místo toho vznikla tak trapná komika, jakou nezvládá ani mexická telenovela. Přehltila děj absurdními dramatickými prvky, takže to ve výsledku bylo prostě jenom směšné, ne tragické.
Za autorku je mi tady prostě neskutečně stydno. Kdyby tohle bylo napsáno před 20 lety, tak si řeknu OK. Ale v roce 2010 napsat takový pamflet, a ještě se u toho tvářit, jakože tím gay komunitu zpřístupní okolnímu světu... Chci se jednou dožít, že v Čechách/na Slovensku bude napsána kniha o lásce mezi dvěma muži. Člověk k člověku, ne homosexuál k homosexuálovi. Tohle by mělo zapadnout do devadesátek a zůstat tam!

Velký Gastby je jedna z knih mého srdce. Dá se o ní říct mnoho, o čem je, na co poukazuje, témata... ale tohle pro mě tato kniha není. Nic z toho, co o této knize bývá uváděno pro mě není. Pro mě je to zásadní jenom a právě Gatsby sám, člověk, který celé své životní štěstí vložil do jednoho snu. Udělal všechny ty šílené věci jenom proto, aby ho milovala jedna dívka. Ač se to zdálo směšné a šílené, pro mě je to pochopitelné, obdivuhodné. Nebyla výjimečná. Daisy byla jenom prostá dívka. Ale láskou Gatsbyho se stala dechberoucí. Bohužel po ní chtěl až příliš, a bohužel ona neměla na to tomu dostát. To z ní nedělá špatného člověka. Chovám k Gatsbymu hlubokou lásku a úctu. Možná bych si přála takového muže v životě potkat, ale sama vím, že to já jsem ve svém životě Gatsby - to já dělala všechny ty věci jenom, abych zopakovala minulost. To já dala svému snu až příliš velkou moc, jen to v mém případě nebyla žena ani muž. Kéž bych byla před deseti lety pozornější, když jsem tuto knihu četla poprvé. Ušetřila bych si mnoho, kdybych si zapamatovala, že minulost se nedá zopakovat.
Dechberoucí kniha....

10 13.04.2020

Neuvěřitelně silný příběh. Příběh dvou šťastlivců. Našli se, i když jenom na jeden den, jenom na ten úplně poslední. Někomu se to nepoštěstí nikdy. Nesnáším knihy s falešnými šťastnými konci, ale tady jsem měla pořád tendenci koukat na konec knihy, jestli se něco nezmění a autor z téhle prekérní situace nějak nevyklouzne falešným slaďákem. Neudělal to a jsem ráda, že to tak je.
Jinak se mi líbí, jak tady mnoho z Vás tvrdí, jak by den prožili jinak. No, ruku na srdce, nikdo z nás není na smrt připravený a neví, co by pod tíhou šoku byl schopen udělat. Pravděpodobně by většina z nás usilovala jako hlavní hrdinové o to, aby se mohli rozloučit s těmi, co na světě milovali.

10 10.01.2019

Opravdu tématicky unikátní kniha. Příběh o netradiční lásce, který je surový a reálný. Nemluvila bych tady o pedofílii, o tom dle mého příběh není (stejně jako si o tom nejsem jistá u Lolity), ale o tom, že se někdo nešťastně může zamilovat. Miluju knihy, které nám ukazují, že svět není jednoduchý, nejde se řídit jen obecně platnými morálními principy, které jsou nám vtloukány do hlavy. Není jednoduché dívat se na vztah mezi 8-13 letou a mužem kolem pětadvacítky, ale nevidím v tom nic nemorálního. Jsem ráda, že existují knihy, které otevírají palčivá témata a otevírají obzory lidem s tunelovým viděním - třeba až příště uvidíte velmi mladou dívku, se starším mužem, tak si odpustíte rychlé soudy.
Literární kvalita odpovídá žánru. Zajímala by mě jiná kniha od autorky, jestli píše dobře nebo jestli umí jen těžit z dobrého tématu :)

9 14.02.2019

Opravdu smekám. Takhle skvělou YA fantasy knihu jsem hodně dlouho nečetla. Je napsaná dobře, čtivě - nepodceňuje žánr ani věk čtenáře. Má dokonale vyvážený poměr akce / romantiky - i pro někoho, kdo nemá moc rád takové ty pletichaření a boje jako já, udrželo to mou pozornost, protože osobní a akční pasáže byly vhodně prolomeny. Očekávala jsem, že tam bude sluníčkový konec, ale opět dokonale vyvážený poměr, i když jsem osobně tipovala trochu jinak, že se to rozčísne (SPOILER: že umře někdo jiný). Postavy nebo spíše páry jsou dokonalé.
Podtrženo, sečteno - jsem nadšená, že jsem zase našla skvělou fantasy knihu, které jsem před "trojúhelnikovými klišé" měl hodně ráda, a zase jich mám par vyhlédnutých, abych jim dala šanci.

8 21.07.2020

Tak jo, jsem vážně šokovaná. Tuhle knihu jsem kdysi četla, předpokládám, že před pěti lety. Pamatuji si, že jsem si řekla : Hmm, fajn, čekala jsem více. Ale pak jsem ji často viděla na tumblru nebo bookstaramech a začala mi vrtat hlavou. Teď jsem po ní sáhla znova, trochu ze zvědavosti, trochu kvůli disertačce... A můj ty světe! Já tu knihu miluju. Přesně tohle je YA kniha, jak by měla vypadat - inteligentní, milá, úžasně napsaná, poučná... Tak něžný a přemýšlivý příběh. Miluji kontrast mezi Dantem a Ari. Miluju motiv opačného coming outu - rodiče oznámí synovi, že miluje svého kamaráda. Vyobrazení tématu "mexičanství" jeh hodně zajímavé. A k tomu všemu v knize není ani jedno trapné klišé!
Jsem ráda, že jsem knihu četla znova, protože buď se ta kniha za těch pět let změnil nebo jsem se změnila já.

8 08.04.2020

Poslední kniha, na kterou jsem se tak těšila, že jsem si ji objednala v předprodeji, byl Rozbřesk asi před 10 lety, kdy jsem si ji objednala a čekala na pošťačku rovnou na poště přes hodinu. To něco dokazuje. Všichni na sequel předem nadávali, autorovi to nemohli odpustit, že rýpe do něčeho uzavřeného. Ale je pochopitelné, že v něm postavy rezonovaly a nedaly mu pokoj. Jsem příliš slabá, ale já to prostě chtěla, i když jsem věděla, že buď nám to dá nějaký falešný dobrý konec nebo to bude ještě horší, když si oba hlavní hrdinové najdou někoho jiného, kdo překryje jejich city. Ale chtěla jsem to, i když jsem se bála.
Jsem rychločtenář, knihy rychle konzumuji, abych se dostala k další - zhltnu klidně 300 stran za večer. Ale tady jsem poprvé po dlouhé době... se s knihou mazlila. Každou stránku jsem četla pečlivě, jednotlivé řádky jsem si vychutnávala a snažila se to co nejvíce prodloužit. Aby nebyl konec.
K samotné knize. Je možné se do knihy zamilovat? Protože přesně to jsem po celou dobu cítila - něhu, souznění, okouzlení... zamilovanost. Každá z částí byla... můj bože, každou jsem chtěla prožít!
LEHCE SPOILERY
Původně jsem se na Samuelovu část netěšila, ale... bože dej, ať něco takového prožiju! Ať potkám krásného, stárnoucího muže ve vlaku a zamiluju se do něj! Ta slova, ty city, ty myšlenky. Tohle je život, jaký bych si pro sebe přála. V Mirandě jsem se viděla, takže snad je naděje, že i já přestanu odcházet bez rozloučení a jednou zůstanu. Konečná scéna s Eliovým vyznáním mě málem zabila - motiv Najdi mě je...
Líbil se mi skok v čase. Ze vztahu Michala a Elia jsem vnitřně nenesla dobře, ale chápala jsem, co to mělo znamenat. Vypadalo to, že to bude pro Elia velmi osudové, až moc, co mi vnitřně vadilo, to bylo přesně to, čeho jsem se bála. Michal si hrozně nevěřil, pořád se ujišťoval - a to by mě otravovalo. Ale ten konec, kdy si Elio uvědomil, že je pořád jenom jeden člověk, co by mu měl zatlačit oči... Někdo se tady ptal, co se stalo s Michalem - jasně je to uvedeno, on se až příliš bál, že Elia ztratí, že sám limitoval jejich vztah na jedno období, aby přesně věděl, kdy to skončí a nebál se, že to přijde nečekaně.
Oliverova část byla kouzelná. Přesně to jsem potřebovala slyšet - že nikdy nezapomenul. Že ač to bylo dvacet let, tak nikdy nepřestal slyšet jeho hlas.
SPOILER:
Věděla jsem, že poslední část nám dá dobrý konec. Mám z toho zvláštní pocit, Dej mi své jméno je můj milovaný tragický konec, a najednou není. Ale ono se to nakonec asi prostě muselo stát - taková láska asi nemůže zůstat nevyslyšená. Dostalo mě, že vlastně oba, i když měli jiné partnery, si nechali jednu věc jenom pro sebe. Ale jo, já to snesu, tu naději na dobré konce tady asi snesu.
KONEC VEŠKERÉHO SPOILERU:
Zbožňuju tu knihu. Prostě a jednoduše miluju to, co nám říká. Že život není o tom smířit se s málem, ale chtít všechno. A na konci si prostě říkám, prosím... najdi mě.

8 01.02.2020

Předem chci říct, že jsem Lanczovou jako mladší milovala, ještě se občas k nějaké té klasice od ní sem tam pro rozptýlení vrátím. Četla jsem její všechny knihy, kromě těch "dospělých", ale z posledních kousků mi žádná nepřirostla k srdci. Téhle jsem dala šanci a no...
Taková literatura už nemá v 21.století dle mého názoru místo. Lanczová se ani trochu nezměnila, neaktualizovala se. Pořád dokola jede stejné modely a motivy, které možná fungovaly 20 let zpátky, ale teď je ten styl i obsah hrozně zastaralý. Nebudu se vyjadřovat k prezentaci názorů, co se zde objevují - muži, co zahýbají, a ženy, které by za to zabili. Holky, co jsou s nechutnými chlapi, jenom aby nebyly samy. A hlavní hrdinka, co má chorobného žárlivce, ale protože ji to dobře udělá, tak je to ok. Tohle je fakt už mimo, kolem sebe nemám lidi, co by se s těmito názory ztotožňovali. Naštěstí. A zase ty stejné motivy - krásný kluk z bohaté rodiny, správná holka, co ji žerou všichni chlapi, ale ona má jenom svého Maxíka/Patrika, rajda, co spí s každým a chce Erice Mae přebrat, písnička v taxíku... ne, tohle už je utrpení a nuda.
Dvě hvězdičky z milosti. Líbila by se mi kniha o Johaně, to je zajímaví postava. Motiv sexu se společnicí taky fajn. Ale prosím ženy, Lanczovou už nechte devadesátým letům, a čtěte něco objevnějšího.

8 21.01.2020

Dámy autorky pochopily, že je určitá mezera na trhu a vtrhly do ní znovu! Gay erotika pro ženy je prostě trend, dříve jsme se upínaly pouze k fan fikcím, ale jsem ráda, že tato tendence se pomalu probojovává do mainstreamu.
Proti prvním dvěma románům slabší kniha, o tom není pochyb. Dámy se s tím tolik nemazlily, hodně klouzaly po klišé, zjednodušených modelech, kniha hodně připomínala klasickou eroťárnu pro ženy, což je žánr, jenž mi není blízký. Ale tady to velkoryse odpustím. Tohle má totiž smysl - konečně si přiznejme, že jak muže bere lesbická erotika, tak i některé ženy ta gay! A tohle přesně vede k otevírání společnosti v problematice homosexuality. Jen tak dále, prosím!
Takže žádný literární skvost rozhodně nečekejte, ale prostě takovou pohodovou eroťárnu.

7 25.02.2021

Na knihu jsem se hodně těšila, ale očekávala jsem takové to sladké čtení, u kterého budu vydávat zvuky pod vlivem roztomilosti. Ale byla jsem neskutečně mile překvapena! Ano, místy je to přeslazené, ale celkový dojem je takový svěží, moderní. Zbožňuju humornost, jazyk knihy - neočekávala jsem peprný jazyk.
Téma působí sladce jako z červené knihovny, ale celkově to spíše otevírá zajímavé podněty jako homofobie, rasismus, politiku apod. Neměla jsem pocit, že by to bylo nějaké otřepané klišé.
Co však oceňuji nejvíce je otevřenost ohledně sexuality - už mě nebaví, jak se autoři rozhodnou psát o queer, a pak si netroufnou na sexuální scény, jako by to stále bylo nějaké tabu. Tady je vše příjemně otevřené, avšak vkusné. Přesně tohle mi chybí pro mladé queer - ano, já to povžuji stále vhodně jako YA, protože proč ne? Kdyby takové scény byly v hetero romanci nikdo neřekne ni slovo, ale když to jdou dva kluci, tak je to najednou NA?
Jestli to má nějaké drobné vady? Snad možná nadbytečnost některých scén v druhé polovině, což trochu narušuje dynamiku a svižnost.
V celkovém dojmu jsem jednoduše extrémně nadšena, autorka má úžasný smysl pro vyprávění .

7 13.08.2020

Neodolala jsem, a rovnou se pustila do druhého dílu. A zklamaná jsem rozhodně nebyla. I když se tady občas už objevil povědomý divný okamžik, kdy hlavní hrdinové říkali nějaké obskurní věci (focení penisů jako žert jsem moc neocenila), ale celkově moc příjemná kniha. Blake byl příjemná postava, hodně tomu dodala na švihu - škoda, že ho v dalším díle autorky tak zmrvily. Opět mi tato kniha potvrdila, že autorky vykreslují hrdinky jako slepice, ale chlapi psát umí :)
Hodnocení bych dala o půl stupně nižší než u prvního dílu, ale to je spíše tím, že děj první knihy byl prostě pro mě atraktivnější, a tohle už na mě bylo trošku moc přeslazené, ale v rámci žánru, proč ne.

7 10.12.2019

Neopouštěj mě, je velmi silný příběh, jenom pro ty, co jsou připravení na bolest. Tahle kniha je jedna z nejsilnější, nejbolestivějších, co jsem kdy četla. Utopický svět, kde každý život nemá stejnou hodnotu. Což je samo o sobě zajímavé pomyšlení. Jsou tady někteří, kteří již od narození nejsou chtění, a tak jsou velmi dobře vychovávání k tomu, aby se jednoho dne stali dárci orgánů. Je to děsivé a fascinující zároveň, člověka to musí alespoň na chvíli napadnout, jestli to náhodou nedává smysl. Ale tady potkáte jedny z nich, těch, co jsou od narození určeni k smrti, vůbec nemají na výběr to nějak změnit. A tak moc mají důvod, proč žít, tak se rozhodnou bojovat o možnost dokázat, že jsou prostě lidé. Povede se jim to? Hádejte nebo si to raději přečtětě.

7 24.07.2019

Tahle kniha mi vzala dech. Takové uchopení tématu je doopravdy netradiční a dechberoucí. Nevyhnutelnost osudu a omezený čas, který je člověku dán je doopravdy filozofické. Někdo tady vyslovil kritiku toho, že předem znal konec, ale přesně tak to měli i hlavní hrdinové. Velmi brzy zjistili, že i když ve světě, kde něco jako svazek z lásky je vzácnost, dokázali uchránit něco tak unikátního jako byl jejich vztah, tak i přesto nemají celou věčnost. Jenom velmi krátkou přítomnost. Co je to osmnáct let? Obzvláště, když více než polovinu toho vědí, že je za rohem konec.
Docela mě pobavil komentář "příliš detailní láska mezi chlapci" - jako kde přesně? V té něze? V polibcích? Objetích? Pozorováních? To si snad musíte dělat legraci. Jejich láska je tak něžně naznačená, že vlastně ani nevíme, co přesně se mezi nimi odehrálo. Jen by mě zajímalo, jestli by to dotyčnému vadilo, kdyby se jednalo o ženu a muže.
Tolik krásných, hlubokých vět... Bože, tohle ve mě zůstane ještě dlouho. Po strašně dlouhé době jsem prodlužovala čtení, abych neskončila. Jinak jsem do knih hr, a když se mi líbí, tak je přečtu za noc. Ale tady jsem to oddalovala, jak to jen šlo. Skutečně hluboký zážitek, doporučuji :)

7 25.10.2018

Tak tohle je asi nejtěžší hodnocení, které jsem kdy knize udělila. Abych věc uvedla na pravou míru - autorku miluju, myslím si, že jako jedna z mála umí psát kvalitní, originální YA romance, co nejsou klišé ani přeslazené. A miluju i Nedej se, ale...
Jako první věc bych ráda řekla že jsem Nedej se brala jako žánr, který měl vyvolat dojem, že je to psáno jako fanfikce (asi nám všem došlo, že autorka do Fangirl nemohla použít Draca a Harryho, tak si vytvořila pár a svět na podobné dynamice), takže jsem byla naprosto v pohodě s tím, že to není žádná velká literární kvalita, všechno je takové zjednodušené, upocené - a samozřejmě to směřuje k hlavnímu vrchulu, tedy romanci mezi Bazem a Simonem, což je pointa. Ok, tohle prostě zafungovalo.
Ale tady máme před sebou knihu, která už není fanfikcí nebo tedy tak - není to ani dobrá fantasy, ale rozhodně to není ani dobrá fanfikce, která by uspokojila jejich čtenáře.
Můj problém číslo jedna je queerbating. Autora těží z toho, že se jedna o knihu s gay párem, což je aktuálně několik let trendy. Ale protože doba pokročila, tak je nutné si vždy položit otázky - fungovala by kniha, kdyby to byl hetero pár? Zajímala by někoho? Má jinou kvalitu než očekávání "ťuťu" scén? Tady rozhodně NE. Podívejte, už není rok 2010, abychom tleskali každé knize s LGBT+ párem.
Ale dobře, když tohle všechno na krásno pominu. Autorka se vyhýbá erotickým scénám obecně, to asi víme - jasně, příběhy vždy končí tak, že to není potřeba, ale kdyby psala další díl, tak by to začalo být divné, protože ano, mezi mladými páry je erotika, nepsat o ni tedy nedává smysl. Ok, ale tady máme problém - Nedej se, to bylo akceptovatelné. Ale HALÓ, když už autoři chtějí zneužívat mladých queer postav, tak se laskavě snažte vykreslit je poctivě! Jakože opravdu? V roce 2020 musím zase číst knížku, kde se autorka šalamounsky vyhne čemukoliv fyzickému mezi dvěma teen gayi??? C. Clare se s tím v Rudých svitcích magie vyrovnala dle mého se ctí vkusem.
Jsem zklamaná a to jsem fakticky nečekala. Tohle je prostě špatně napsaná fantasy, co jenom těží z queer postav, a to ještě mizerně.

6 10.12.2020

Já jsem teda hodně nadšená! Po dlouhé době jsem dala šanci krimi / thiller knize, protože už mě hodně nudily, ale tady jsem ji přečetla téměř celou za pár hodin! Nejedná se o detektivku, vražda není klíčový motiv, spíše hromada záhad, které jsou do sebe propletené. Konec "vyšetřování" není úplně wow, ale závěr i tak je hodně dobrý a vlastně vyvolává další otázky. Některé motivy se mi hodně líbily, jiné byly už krapet ohrané. Ale v rámci žánru je to pro mě pecka.

6 25.01.2020

Já jsem zatraceně hodně překvapená! Je to už několik měsíců, co jsem četla Hodnej kluk (jenom, protože byla avizovaní gay svatba), a ještě dneska si pamatuju, že místo erotického napětí jsem se nasmála! Bylo to totálně směsné a asexuální, takže jsem k této knize přistupovala velmi obezřetně. A musím říct, že proti první knize to bylo skvělé. Autorkám se dokonale povedlo vystihnout atmosféru i reálnost dané situace. Chyběly divné hlášky a pipinkovské chování (jako například, když v první knize hlavní hrdinka šla na svatbu svého bratra bez kalhotek nebo pořád myslela na KRÁSNÝ penis toho burana). Erotika zde byla dle mého názoru vkusná, ale hodně žhavá. Skoro mě až děsí, že autorky umí výborně vystihnout gay romantiku / erotiku, ale z žen dělají primitivní, nadržené slepice. Já jsem si to prostě užila, i když nejsem zrovna fanynka ženské erotické tvorby.

6 08.12.2019

Po detektivce sáhnu už jen velmi zřídka, protože jsem z nich znuděná. Tady mě přilákalo téma spíše než detektivní to psychologické - tedy fenomén žen, které milují vrahy.
Byla jsem velmi mile překvapená. I když je kniha hodně tlustá, tak utíká velmi rychle. Po dlouhé době jsem po celou dobu knihy nepřišla na pointu, tedy něco jsem si chvíli myslela, ale pak jsem zase měla pocit, že je to jinak.
V rámci žánru je to velmi milá záležitost.

6 29.09.2019

Téma vztahů mezi Poláky a Ukrajinci, celkově celá Volyně je pro mě fascinující. Proč? Co dokáže udělat člověk člověku. Všichni mluví o zvěrstvech, která napáchali nacisti. Přečtěte si alespoň jeden článek o tom, co prováděli Polákům banderovci. Tohle nesouvisí s nacionalismem, ale se zvráceností - možnost dostali monstra, toužící po mučení lidí.
Velmi ráda jsem si přečetla knihu, která dodává v tomto hnusném období naději. O hrdinech, kteří neváhali riskovat život pro druhé. Ne pro Poláky, Ukrajince, Židy - ale pro lidi jako takové.
Kniha se docela dobře četla, ale chybělo mi v tom trochu více informací pro ujasnění.

6 18.07.2019

Dámy, teda jako vážně, kdo tohle, proboha, čte? :D Ne, beze srandy, po knize jsem sáhla, protože zde byla předzvěst LGBT postav, takže jsem neodolala. Nemám ráda hokej, nemám ráda slaďárny pro ženy... čekala jsem, že to bude bída, ale až takovou jsem nečekala. Některé ty hlášky, to jako... opravdu? Primitivní, asexuální... Jedna hvězdička za Wesse a Jamieho, a protože jsem to zvládla dočíst.

6 18.06.2019