Andy74 komentáře u knih

Nepamatuji si, kdy mi naposledy trvalo číst knihu tak dlouho. Moc dlouho. Do poloviny jsem se ke čtení musela nutit, nějak jsem se nemohla chytit. Pak už to mělo rychlý spád a byla to ta pravá detektivka se vším všudy.
Kdybych neměla takový guláš v těch severských jménech, bylo by to mnohem snazší a rychlejší :o)
Čekají mne ještě další 2 díly, tak snad to do zimy zvládnu ..... :o)

3 04.05.2015

"A vaše jméno?
Nejmenuji se, jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem krysař." Tak tahle věta mě dostala hned ze začátku. Netušila jsem, co od knihy čekat, četla jsem spíše ze zvědavosti.
Nevadí mi, že to bylo čtení ponuré, smutné - ba naopak. Dokonce jsem vyhledala na netu i krysařovu písničku - zvuk píšťaly. Ne celý muzikál, to mě moc nebere, ani Daniel Landa, ale pouze zvuk té píšťaly.
To mě v duchu doprovázelo po celou dobu čtení.......
"Chceš-li, Jörgene, řeknu ti celé tajemství ... pro dva lidi je jen určitá míra lásky, ohraničená a nezměnitelná. Nemiluj přespříliš, chceš-li být milován, sám vyčerpáš všechnu lásku, určenou pro dva. Přemíra lásky, kterou dáváš ničí možnost lásky, kterou bys měl brát. To ti radí krysař, který mnoho viděl.
Klasika, která mne nutí přemýšlet, jak pravdivé i v dnešní době .....

11 03.05.2015

Knihu jsem četla jako takovou malou "přípravu" před návštěvou Osvětimi. Při samotné četbě jsem měla v hlavě dost velký chaos, ať už při popisech míst událostí, vzdáleností,
rozmístění baráků ...... vězte, že po exkurzi v samotném pekle mi vše zapadlo kam má.
Malinko jsem si neuměla zvyknout na to, že měl autor většinou, odpusťte mi ten výraz, štěstí na ty správné lidi......V kapitole, kdy jeho lásku naložili na korbu náklaďáku a odvezli
do plynu, jsem postrádala smutek, zlost, vztek....
I přes to všechno jsem velice ráda, že lidé, kteří přežili koncentrační tábory, dokázali přes veškerou svoji bolest a utrpení poslat poselství dalším generacím. Díky tomu nebudou nacistická zvěrstva nikdy zapomenuta.

3 28.03.2015

Neumím přesně popsat, jak mne kniha zasáhla. Myslím si, že všechny příběhy, kde figurují těžce nemocné děti ( a v tomto případě opravdu malilinkatý tvoreček) nás zaručeně chytnou za srdce. Slzy v očích jsem měla skoro pořád. A jestli můžu říct sama za sebe - to, co překonali rodiče, bych nikdy nedokázala. Nemám tolik síly.
Velmi krásný avšak krutý příběh. Díky těmto příběhům mám možnost si uvědomit, jaká bohatství mě v životě obklopují.

1 05.03.2015

Jelikož se nacházím v období zimních depresí, je tohle ten nejlepší způsob, jak si legálně
zabulet :o) Jsem už velká a vím, jak to v životě chodí, ale tyhle oddychovky ke svým depkám potřebuju.........

1 23.02.2015

Tak tohle byla pro mne "romantika", kterou jsem přečetla za odpoledne. Jéžiši, to bylo tak hezké :o)) Film jsem shlédla vloni a vzpomínám si, že jsem u něj bulela. Kniha byla fajn, ale už jsem byla "chycená" filmovou podobou. Ale plus knížka určitě má - našla jsem tam věci, prostě něco navíc, co se do filmu nevešlo.

1 15.02.2015

Moje první čtená záležitost tohoto autora, sběratele kostí jsem viděla ve filmové podobě. Děj mě hned od začátku chytil, bylo to fakt napínavé. Nemím ale popsat, jak na mě působilo "dočítání" knihy.
V momentě, kdy se začala řešit otrava celého vodovodního řádu, mě to přestalo bavit. Vrah není vrah, milenec je vrah, právník je vrah, všude samý fanatik, tetování červené stonožky nakreslené inkoustem.....a v neposlední řade exkluzívní předvídavost vyšetřovatele a jeho parťačky.
Já prostě nemám na ty překombinované příběhy buňky :o)

15.02.2015

Měla jsem trošku strach z "velikosti" knihy, ale popravdě, jak jednou začnete, už nejde přestat. Pořád jsem celé rodině fandila, ale jakmile se kniha chýlila ke konci, moje sympatie s Jakobem opadaly. Doteď nevím (a ani nechci vědět), jestli to udělal nebo ne, ale konečné rozhodnutí matky v závěru knihy chápu.

04.02.2015

Opravdu krásná oddechovka na víkend. Závidím všem, co mají kámošky jako Sharon a Denise a Holly. Ale holky, ty vaše víkendové tahy bych fakt nedala :o))))
Jo a slzičky samozřejmě přišly s každou otevřenou obálkou ......

27.01.2015

Kniha je "rychlovkou" na neděli ........ je to pár stránek :o) Příběh mne nenutil nijak zvlášť přemýšlet,
jen jsem čekala, kdy příjde ten malér. Závěr smutný......
Byla jsem vlastně zvědavá, proč jí má moje dcera v povinné četbě. NEVÍM.

2 04.01.2015

Já vlastně nevím, co napsat. Knihu jsem dočetla se slzami v očích. Proč vypráví smrt? A proč vlastně ne? Je to naprosto vpořádku. Tady je to totiž ta nejmírumilovnější bytost, samozřejmě po dětech ......
Díky malé Liesel jsem si uvědomila, jak můžou být malé věci ohromným bohatstvím.

"....Když nic, jsem aspoň spravedlivá ..... nejsem žádná násilnice. Nejsem kruťas. Jsem vyústění...... Pospíchám, jenomže někteří lpí na životě nečekaně dlouho."

6 01.01.2015

Knihu jsem dostala pod stromeček - bylo to překvápko. Trvalo mi den, než jsem se do ní pustila - přeci jen japonská kultura je pro mě velká neznámá...... Kniha je čtivá, krásně napsaná. Neumím přesně popsat, co se mi na celém příběhu líbilo. Vlastně vím. Někde uvnitř mám nutkání vlastnit alespoň jedno z těch několika nádherných kimon!
A chci umět tanec s vějířem! ·

Knihu jsem četla v euforii s tím, že po první zkušenosti s "Než jsem tě poznala" příjde něco přinejmenším stejně bombastického .....Tak nějak nadšení pomalu opadlo, ale i tak jsem dočetla až do konce. Přinutilo mě to, být stále ve střehu, jelikož je kniha rozdělená na několik období, které prožívají hlavní hrdinové ve své době.
Příběh mě "bolel" a citově docela zasáhl.
Uvědomuji si, že každá kniha, která mě donutí k zamyšlení se nad sama sebou, stojí za to. Tato je jedna z nich.
Každopádně mojí srdcovkou zůstává Než jsem tě poznala :o)

Tak nějak si pokládám otázku .....panebože co to je?? Ze začátku jsem se bavila díky humorným hláškám, pak se mi to ale nějak zvrtlo a já se přestala v těch všech prasatech orientovat..........neumím si to v hlavě uspořádat a soukromě si dávám jeden bezvýznamný bod za přečtenou blbost týdne...

Možná až dospěju k tomu, přečíst si předlohu, změním názor a nasypu si tady popel na hlavu ....

Po knize jsem sáhla jako po četbě na dlouhé zimní večery :o)) Celkově shrnuto, nezklamala. Bavila mne moudrost a zároveň prostořekost Elizabety, díky které měla kniha i humorný podtext. Samozřejmě v tom není Líza sama, kdyby nebylo její "úžasné" matky a
jejího (fakt hustýho :o)))) ) otce, bylo by to jako třešinka bez dortu. A ty její maldší sestry !!!!!!!!!
Pana Darcyho jsem ze začátku moc nemusela, ale postupem času jsem si uvědomila, že takového člověka mám ve skutečném životě ve svém okolí a že se jeho životní pouť až nápadně podobá životní pouti Darcyho......... samozřejmě s prvky dnešní moderní doby.
Až na to, že to neskončilo svatbou jako v knize :o))

3 30.11.2014

Nedávám hvězdičku, protože nevím. Knihu jsem přečetla za odpoledne, venku hnus, v knize hnus ......ani nevím, jestli mám tomu všemu věřit, nebo ne. Neumím si ani ujasnit, jestli jsem četla detektivku, nebo nějaký "horor". Nemám z knihy žádné emoce. Některé stránky jsem rychle přeletěla aniž bych o něco přišla.
Možná jsem nevyzrálý čtenář - autorovy knihy vůbec neznám, takže pokud po čase názor na knihu změním, ráda svůj komentář poopravím.

Musím se přiznat, že jsem se knihy jako historického románu trošku bála. Nejsem moc kamarád s dějepisem.
Ale tato se četla jedním dechem, 600 stránek žádný problém. Opravdu nádhera!
(mám ráda "lékařské prostředí", všechny ty nemoci, řezání, pitvy, pijavice a jiné fujtajbly). A milovníci gastronomie si také příjdou na své :o)))
To že jsem se motala v době mi bylo úplně fuk.
Vloni jsem četla Šamana, ale Ranhojič se mi líbí víc a četl se mi mnohem líp.
Doporučuji jako krásný dárek :o)

5 28.10.2014

Dlouho jsem knihu odkládala, až jsem ji nakonec přečetla za dvě hodiny ....Zatím nemůžu
srovnat s filmovým zpracováním, protože u televize moc nevydržím :o)
Příběh je krásný, líbí se mi, jak dva naprosté protiklady povah nakonec najdou lásku a krásný vztah. Žádná velká romantika, ale kus pravdy o životě a povaze lidí žijících na horách. Doporučuji přečíst - nic tím nepokazíte.

1 15.10.2014

Naprostá , rychle přečtená oddychovka :o) Postavy jsem si musela vypsat na papír, protože jsem se už na začátku ztratila ..... ale ono to je jedno. Autor překrásně vystihl situaci, která je vpohodě pasovatelná i na současnost :o)
Pro mne jedinné moje vlastní mínus - knihu jsem z nutnosti četla z tabletu a to fakt není ono ...

2 15.10.2014

Knížečku jsem přečetla vlastně asi za 2 hoďky - dcera ji má jako maturitní četbu. Je to parádní odlehčená komedie, s šíleným koncem :o))))))
Najednou plno lidí, nově nalezení tatínci, dcery, synové a kdovíkdo - prostě parádní pel mel :o)
Nedávno jsem četla "Jak je důležité míti Filipa" a dovoluji si opakovat ......přála bych si tuto hru vidět v letním divadle.
Věřím že bych slzela smíchy s ostatními.
Kdybych si já vytáhla u matury před 20 lety tuto knihu jako otázku - garantuju vám, že by moje zkouška z dospělosti byla jedno velké představení :o)))