V polévce miso

od:


KoupitKoupit eknihu

Rjú Murakami, „enfant terrible“ současné japonské literatury, patří mezi nejvýraznější představitele japonské moderní prózy. Polévka miso je stejně jako tato kniha zvláštní směsí nasládlého, hořkého, kyselého a slaného. Hlavním hrdinou románu je mladík Kendži, který si na vysněnou cestu do Spojených států vydělává prováděním zahraničních, převážně amerických zákazníků nočním Tokiem. Jeho protipólem je zlověstně tajemný americký turista Frank, který si jej na několik dnů najme pro putování po těch nejpokleslejších podnicích a jehož osobnost vyvolá v Kendžim vlnu strachu a podezírání. Kniha je zároveň profesionálně zpracovaným thrillerem a promyšleným psychologickým románem s bohatým, až vizuálně působícím jazykem. Čtenář, který začne postmoderní balení thrilleru plného krutého násilí a sexu postupně loupat jako cibuli, objeví příběh o samotě, lásce a přátelství. O strachu ze života i smrti. O ztrátě vlastního já. O pokrytectví světa, ve kterém žijeme....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/16_/16529/v-polevce-miso-16529.jpg 3.9344
Orig. název:

In za miso súpu (1997)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (60)

Přidat komentář
Skawin
10. října

Přiznávám, že jsem se do knihy pustila kvůli příjmení autora - jeho jmenovec Haruki, je mým oblíbeným spisovatelem. Styl psaní a nečekaná brutální scéna v baru, která mě kupodivu vůbec "neurazila" a spád příběhu mi prostě sedly. Určitě to není poslední kniha tohoto autora, kterou jsem četla. Jak napsal někdo v komentáři přede mnou - byla to jízda!

jaroiva
24. srpna

V anotaci se píše: "Polévka miso je stejně jako tato kniha zvláštní směsí nasládlého, hořkého, kyselého a slaného."
Pro mě má spíš chuť umami.
Je to hodně jiné než naše běžně čtené západní knihy.
Nicméně atmosféru to mělo zajímavou, dobře čitelnou.

Clea3112
23. července

Nabízí si otázka, komu všemu chce Rjú Murakami nastavit zrcadlo a co vše chce ukázat. Bezesporu se trefuje do současných Japonců, Američanů i celé konzumní společnosti západního světa utíkající před sebou samým k povrchní zábavě a požitkům, jež jsou zárukou chvilkového potěšení i zapomnění. Pocit prázdnoty a samoty v době výdobytků a blahobytu totiž paradoxně dostihuje mnohé, a to bez rozdílu věku, pohlaví a společenského postavení. Nad tím vším se vznáší nevyřčené, co je, resp. co vše jsme ochotni přijmout za běžné, normální a akceptovatelné. Kendži po prvotním šoku z masakru, jehož byl přítomen v baru, vše přijímá za reálné a "hledá si své místo"v tomto pokřiveném světě. A Frank mu to ani poté neusnadní. Tím že Kendžiho nezabije a "propouští" fakticky svého jediného očitého svědka na svobodu, naloží mu na bedra - pro mladého Japonce - nevídaný pocit vlastní odpovědnosti. Odpovědi, jak s tím vším včetně svědomí naložit, nechává záměrně otevřené. Novela má vynikající promyšlenou strukturu. Autor napětí dávkuje, stupňuje a potom nechává pozvolna opadat, ale jen proto, aby vám dopřál čas na potřebnou reflexi a zamyšlení. Závěr knihy sice nevyznívá příliš optmisticky, ale i to je součást Murakamiho literárního záměru, když Frank říká :

"....Jo, byl jsem na ni [miso polévku] zvědavý. Kdysi dávno jsem si ji jednou objednal v malém suši baru ve státě Colorado. Byla to divná polévka a taky divně zapáchala, takže jsem ji nakonec nesnědl, ale připadala mi děsně zajímavá. Byla totiž podivně hnědá a taky páchla jako lidský pot. Přijel jsem do Japonska v naději, že se dozvím, co to může být za lidi, že mají ve zvyku jíst denně tuhle polévku, která na mě navdzory všemu působila tak nějak jako vytříbené a luxusní jídlo......
..... Ne, už ji ochutnat nepotřebuji, protože já sám se teď nacházím přímo v ní. V polévce, kterou jsem viděl v tom coloradském suši baru, byly zamíchány nedefinovatelné kousky čehosi, snad kousky zeleniny, které mi tehdy připadaly jako malé odpadky, a já jsem teď steně jako ty malé kousky zeleniny, zamíchán do velké polévky miso, takže jsem spokojený".

Vennde
05. května

Kvalitní čtení:)

kahuda01
02. dubna

Uf, tak to byla jízda. Přečteno na jeden zátah, něco neskutečného, šokujícího, ale nádherné počtení. Super!

Nomia
23. února

Přečteno, ale já a Rjú Murakami k sobě holt neladíme. Nemám nic proti kontroverzním knihám plných násilí, ale Polevká miso mě nenadchla. Opět snaho o to, co nejsyrověji podat japonskou společnost, ostatně jako v každé Murakamiho knize, opět spousta mrdání a brutality. Tentokrát tedy okořeněno postavou psychicky narušeného amíka.
Přílišná snaha o šokování v kombinaci s nesympatickými postavami a zvláštním stylem psaní. Oceňuji maximálně ponurou atmosféru nočního Tokia a vykreslení některých pajzlů.

Lordan
30.09.2017

Byla to dost zvláštní kniha, kterou jsem bral spíše jako metaforu pro vztah mezi Američany a Japonci. Scéna uprostřed knihy mě naprosto dostala a hned jsem si řekl, že něco takového může napsat jenom Japonec :D

Ema22
26.02.2017

Ze začátku tak nějak o ničem, pak nepříjemné očekávání, co se z Franka vyklube, a následně šok. Brutalita, až jsem kroutila hlavou. Ale příběh je tak nějak chytlavý a musela jsem ho dočíst.

Prey
13.12.2016

Po Piercingu můj druhý Rjú Murakami a mě už to neba. I přes malý rozsah zase nekonečná hlavní kapitola, zase psychologické postřehy, které vyvanou do ztracena. Brutalita správně brutální, exotické prostředí správně exotické, ale co z toho. Příliš přímočará stavba děje (čekání na masakr, masakr, čekání na nic). Postavy ničím nefascinují, nepřekvapují, jen unavují. Téma ztracených existencí vyspělých zemí je v téhle podobě ohrané. Vše je nalinkované od začátku, čtenáři, tady máš psycho, po*er se. No, nepo*eru. Všechny indicie (Kendžiho přítelkyně, dárek na dveřích, Frankovy fyzické anomálie) jsou tam víceméně jen na ozdobu, nepřinesou žádný nečekaný zvrat. Ach jo. (Čteno v překladu Jana Levory.)

fruitbueno
29.11.2016

Nikdy jsem nebyla šťastnější, že jsem něco dočetla, jako v případě této knihy.

Matty
21.09.2016

Šokující, jak zmiňují recenze, Murakamiho kniha skutečně je, ale ne přemírou sexu a násilí. Dál autor zachází v přímosti, s jakou charakterizuje současnou japonskou společnost. Je podle něj povrchní, bezcitná, vzdalující se vlastní kulturní tradici ve prospěch kultury západní. Murakami, věnující se kromě psaní prózy také scenáristice a režírování, přitom vychází z jednoduché situace a po většinu nedlouhé knihy si vystačí se dvěma postavami. K čemu během pár nocí dojde mezi japonským mladíkem a nevyzpytatelným Američanem jako kdyby mezi Japonskem a západním světem docházelo po staletí. O širokém myšlenkovém záběru knihy nejjasněji vypovídá závěrečné vyprávění, kterak se země slunce krutě probudila ze své ostrovní izolovanosti.

Ryû Murakami se díky nekomplikovanému jazyku a neochotě nadužívat metafor (jednou velkou metaforou je teprve příběh ve svém celku) čte stejně plynule jako jeho mezinárodně slavnější jmenovec Haruki. Byť oba podávají dušezpytný, silně kritický obrázek současného Japonska, Jen Ryû je v lecčem radikálnější. Svou rodnou zemi doslova stahuje z kůže.

DomYume
05.09.2016

Rjú...
vystihuje asi všechny temné kouty duše i společnosti. Dalo by se říci, že popisuje nejen japonskou společnost, ale i naší či jinou. Avšak u japonské společnosti je to největší kontrast.
Mírumilovní, nápomocní lidé. Věčně usměvající se slečny. Pánové v šedých oblecích a....
ne...
Po přečtení Rjú Murkamiho musí každý spatřit to pravé Japonsko. Každý květ sakury není tak růžový, jak ho vidíme na obrázku.
Rjú naprosto fantasticky popisuje strach a brutalitu u našich "hrdinů".
Osobně jsem s žádnou situací neměl sebemenší problém, ale jsou asi povahy, které budou přemýšlet o odložení této knihy.

Přečetl jsem všechna česky vydaná díla od Rjú Murakamiho a tuto knihu (V polévce miso) považuji za nejlepší. Celkové působení této knihy je komplexnější a propracovanější než u jiných knih od Rjú Murakamiho.
Ač je to trošku zavádějící, mám z této knihy mnohem lepší dojem po přečtení než u ostatních. Všechny knihy jsem četl jedním dechem, ale tato mi zůstane v paměti určitě nejdéle a všechny ty hrůzy si budu umět vybavit i za několik let.

Snad se zase brzy s Rjú Murakamim uvidíme.

Bratrovrah
09.05.2016

Mám pocit,že příjmení Murakami je příslib skvělého čtení,ať už jde o Rjú-a nebo Harukiho. Naturalismus jak vyšitej,jak už tu někdo píše-u scény se zapalovačem jsem měla co dělat.

LucieT.
29.03.2016

Šokující, drsné, místy až nechutné, ale jen o tom tahle kniha rozhodně není. Psychologická sonda do myšlení a vnímání hlavního hrdiny a zároveň velmi čtivý napínavý příběh, který skvěle vykresluje temnou atmosféru nočního Tokia a jeho vykřičených čtvrtí. Opravdu jiný pohled na současnou japonskou společnost, pro mě příjemné překvapení.

Hodža
13.01.2016

Fakt totální nářez!

Shampoo
30.12.2015

Tahle mě dostala, aneb jak strávit pěkný večer ve společnosti šíleného vraždícího monstra a scéna se zapalovačem, ugh, chtělo se mi blinkat, super kniha

f.enjoy69
07.06.2015

Poslední kniha od RM v češtině překonána... Nezapůsobila na mě tolik jako Piercing, ale nebyla vůbec špatná!

Musím říct, že ani zde si autor nebral žádné servítky. První dvě třetiny? Úžasně čtivé, doslova to člověka pohltí a je zvědavý, co se bude " se záhadným a 'divným'" cizincem dít dál. Za příběhem se skrývá i mnoho hlubokých myšlenek ať již o (ne)naší společnosti nebo o člověku a jeho jednání obecně... Škoda, že poslední část byla někdy utahaná, ne tak dynamická jako předtím. Zato zde padlo opět mnoho zajímavých myšlenek a vykreslení záměrů Franka.

"... Jedna moje kamarádka v Niketownu byla a koupila si tam celých pět párů sportovních bot. A tak tam chci taky jet a nakoupit si tam spoustu věcí. JE TO MŮJ SEN!"
"Sen? Takže jet do obchodního domu Nike je tvůj sen?"
Frank se zatvářil nevěřícně a několikrát si pro sebe šeptem zopakoval slůvko 'sen'.

Linda007
10.04.2015

Rozhodně zajímavá kniha, čekala jsem, že z toho vyleze něco trochu jiného, ale i tak to bylo zajímavé. Líbil se mi příběh Franka.

Lily28
01.04.2015

Moje prvé stretnutie s Rjú-om a hneď takáto pecka. Spočiatku som nevedela čo od autora čakať a dúfala som, že sa kniha vyvinie trochu inak, ale v konečnom dôsledku ma tento chlap dostal. Úžasné vykreslenie postáv, ťažká téma a zaujímavý, prekvapujúci záver.

MachineGirl
04.02.2015

Kniha mě od začátku vtáhla do děje, byla zajímavá, bavila mě, odsýpala i svižně napsané to bylo... ale pro mě to naprosto zazdil ten konec :-/

eviku19
03.12.2014

V poslednej kapitole Frank vraví,že niektorí ľudia vysielajú pre vrahov nevedomky signál zabi ma!, a to mi pripomenulo,že podla výskumov je to vraj pravda.V nejakom odbornom článku som raz čítala,že vraj veľa vraždiacich psychopatov vyciti vhodnú obeť a to najčastejšie podla chôdze a držania tela.Psychopati si nahovaraju,že majú na to nejaký šiesty zmysel, určitú vraždiacu intuíciu.V každom prípade fakt dobrá knižka.

Andy74
08.11.2014

Nedávám hvězdičku, protože nevím. Knihu jsem přečetla za odpoledne, venku hnus, v knize hnus ......ani nevím, jestli mám tomu všemu věřit, nebo ne. Neumím si ani ujasnit, jestli jsem četla detektivku, nebo nějaký "horor". Nemám z knihy žádné emoce. Některé stránky jsem rychle přeletěla aniž bych o něco přišla.
Možná jsem nevyzrálý čtenář - autorovy knihy vůbec neznám, takže pokud po čase názor na knihu změním, ráda svůj komentář poopravím.

Habana
22.10.2014

Je to kniha o 200 str. Jsem přesvědčena, že by se jich mohlo 50 vytrhnout (třeba by pak vzniklo 50 odstínu polévky miso)
Líbilo se mi to, byla jsem nadšená i velmi originálním pohledem na masového vraha i na Kendžiho, ovšem někdy jsem ztrácela pozornsot v pasážích, které si mohl autor odpustit...

Jako hrorovou knihu bych ovšem doporučila. :)

barbora4696
17.06.2014

Ó můj bože. Co to čtu. Je to vůbec možné? A ještě k tomu ve škole pod lavicí, protože nemůžu přestat. Tak nějak jsem při čtení reagovala :D Rozhodně knížka, která zanechá hluboký dojem. Někdy je vám z ní až fyzicky špatně, ale stejně se mi líbí. Je parádní.

Matiniela
10.05.2014

Skvěla kniha, která bez příkras popisuje dnešní Japonsko. Nelze než doporučit.

Dáma s hrnstjm
09.05.2014

Podle zdejších komentářů jsem čekala něco mnohem horšího, nakonec to tak strašné nebylo. Divný děj, divné prostředí a velmi divný konec, to vše na pozadí odvrácené strany velkoměsta. Japonsko podrobené přísné společenské kritice, překvapivě sepsané japonským autorem. Plus trocha kritiky americké společnosti, šikovně vložená do úst vyšinutému Američanovi. Pokud pominu vyhrocené brutální činy, nejvíc mě šokovaly japonské školačky a jejich "brigády." Kniha je napsána velice čtivě, ale žádné velké dojmy nebo myšlenky ve mně nezanechala. Hodnotím jako lepší průměr.

Virginia
25.04.2014

Šokující...

Tiru
14.03.2014

Jak Kendži potkal Franka.
Japonsko je úžasná země, ale tady je nám předvedena tak, jak ji v cestopisech a dokumentech zpravidla nepopisují.
Ztráta tradičních hodnot, vykořeněnost a identifikace s komerčním pozlátkem západu čtenáře masíruje na každé stránce.
S odstupem dvou dní po dočtení musím říct, že jsem si knihu opravdu užil.
Počáteční napínavá fáze tušeného zla byla asi nejlepší, střední akční část je správně bizarní a následné objasnění situace srozumitelné, čtenář se může zase zklidnit a vyčkává na zaznění zvonů.
Celou dobu mi přišlo trochu nevěrohodné, že by se postava Frankova typu mohla bez zvláštních omezení pohybovat v jeho rodné zemi, natož pak v zahraničí.

Miken008
26.01.2014

Jednoduchý, přímočarý námět. Kyselý, nasládlý přesně jak je v popisu, a hlavně naturalistický. Japonsko a jeden šílený Američan. Z některých popisů se mi zvedal žaludek, a to, vážení ,neumí popsat jen tak někdo.

Sfinx
05.01.2014

Přemýšlím, jestli je to opravdu taková pecka, anebo vypývá atraktivita téhle knihy především z pro nás neznámého japonského prostředí a prostředí tokijských klubů a barů...


TIP: Máte rádi Databázi knih? Podpořte ji v Křištálové lupě (Zájmové weby) - hlasujte zde.

Štítky

japonská literatura sadismus vraždy Tokio duševní poruchy, duševní nemoci

Autor a jeho další knihy

Rjú Murakami

Rjú Murakami
japonská, 1952

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených3x
v Přečtených473x
v Čtenářské výzvě7x
v Doporučených27x
v Knihotéce92x
v Chystám se číst102x
v Chci si koupit13x
v dalších seznamech5x