Dva krůčky po mokrém písku

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Až do dvou let byla Thais úplně normální. Alespoň nic nesvědčilo o tom, že by tomu bylo jinak. Jednoho dne si však její matka na pláži všimla, že Thais chodí nejistě a vytáčí nožičku směrem ven. Zašla s ní tedy k lékaři, který jí po sérii vyšetření sdělil šokující zprávu. Její dcera trpí vzácnou genetickou nemocí, na kterou není lék, a zbývá jí jen několik měsíců života. Tehdy matka své dceři slíbí: „Budeš mít krásný život. Jiný než ostatní holčičky, ale život, na který budeš moct být pyšná.“...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/135892/dva-krucky-po-mokrem-pisku-erV-135892.jpg 4.7230
Žánr
Literatura naučná, Biografie a memoáry, Příběhy
Vydáno, Motto
Orig. název

Deux petits pas sur le sable mouillé, 2010

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (88)

Kniha Dva krůčky po mokrém písku

Přidat komentář
lenka6751
05. ledna

Moc se mi líbila.

Jirinamac
14.12.2020

Při čtení takovýchto knížek si člověk uvědomuje, jaké štěstí je mít zdravé děti. Autorka tu sílu musela zvládat 2x, ale obdiv patří celé široké rodině. Po přečtení knížky, doporučuji kouknout se na její facebookové stránky, kde je popsané pokračování jejího příběhu.


andrea7191
13.02.2020

Při čtení knihy jsem měla neustále na mysli, že se jedná o skutečný příběh spisovatelky a musím říct, že jsem knihu párkrát odložila, protože to bylo opravdu VELMI emotivní čtení. Nestává se mi, abych u knihy brečela, ale u této knihy to snad ani jinak nejde. Nevím, zda se o této knize dá říct, že je dobrá, protože není v tom pravém smyslu slova není.

Cher
01.02.2020

Silný, emotivní příběh plný lásky.

Katt15
01.02.2020

silné, smutné, děsivé. jako mámě se mi to velice špatně četlo. Autorce patří můj největší obdiv. I když forma psaní se mi moc nelíbila, je to tak silný příběh, že jsem přestala naprosto dýchat. doporučuji k přečtení

4761
18.04.2019

Velmi silny příběh.

DK197
14.03.2019

Myslím, že se mi ještě nestalo, abych našla knížku, kterou probrečím úplně celou snad od první stránky. Nějakou dobu jsem si myslela, že jsem zrovna teď asi děsně přecitlivělá, ale po přečtení některých komentářů jsem se uklidnila. Nejsem divná. Nejsem totiž sama. Kniha je jednoduše neskutečně silná. To není příběh, to je emocemi nabitá lavina. Autorka nepředkládá jenom osud svojí dcery a své rodiny, nýbrž téměř deníkově své myšlenky, úvahy a prožívání. Takováto forma nejenom, že rve srdce čtenáři, ale věřím, že i autorce pomohla coby terapie.

To maximum, co předává kniha skrz srdce, je zároveň ovšem její slabinou. Na úkor emocí ustupuje totiž všechno ostatní a některé části příběhu jsou letmo zaznamenané. Spíš než příběh je to popis příběhu. Rozdíl asi jako když napíšete knížku o tom, co jste dělali v sobotu, anebo když o tom napíšete dopis rodičům, či článek na blog, kde chcete prozradit hlavní myšlenku, ale nic víc. Chybí tomu detaily běžných dní. A troufám si za to tu hvězdičku strhnout i proto, že jsem si vědoma toho, že celkovému hodnocení díla to neublíží. Protože má kniha tolik nadšených čtenářů. A právem - protože po stránce emoční je skvělá.

Chci tu ještě zmínit fakt, že rodina má štěstí, že mají tak široké příbuzenstvo a ochotné přátele. Bez nich by to nejspíš, tak nezvládali. A co si budeme povídat, nebo alespoň já si to myslím, takhle rozrostlá síť lidí ochotných pomoci není obvyklá. Bohužel. Takže Já nejen obdivuji autorčinu rodinu, jak to zvládli, ale vyjadřuji obrovský údiv a vděčnost za to, kolik skvělých lidí mají kolem sebe. Moc jim to přeji. A zároveň je mi líto vědomí, že i druhá holčička nakonec zemřela. Některým lidem je v životě naloženo opravdu hodně... osud vážně není fér.

Lil30
03.02.2019

Co se dá napsat ke knize, která vám rve srdce? Věděla jsem, že to tak bude a možná proro jsem ji odkládala. Proplakala jsem většinu knihy a obdivuji autorku, že o tom dokázala psát. Zároveň byla ona i její rodina tak silná. Po přečtení knihy si člověk uvědomí, že často řeší prkotiny a jaké má štěstí, že je on i jeho dítě zdravé a na ničem jiném nezáleží.

1