Andi komentáře u knih

Nelíbil se mi fakt, že autor píše stylem, jako by sežral všechnu moudrost světa, píše o tom, jak je důležité používat rozum, a sám uvažuje jako každý věřící - myšleno nábožensky - tedy naprosto nelogicky, jen se všecko točí kolem boha slitovného a bůh ví jakého ještě. Jo ok, mnoho věcí tam dávalo hlavu a patu, souhlasilo s mým nazíráním na svět, ale to autorovo až moc často sklouzávalo do muslimování.
Pěkné dílo, o tom žádná, ale nesouhlasím s předchozím komentářem, že jde o dílo nadčasové. Mě se zdá právě poněkud zastaralé. Hlavní postava totiž našla "Boha", tedy prý poznala Pravdu, ale vždy když se probrala z meditace šla si schánět potravu lovem zvěře, oblékala se do kůží ... Hloupost nad hloupost.

1 25.05.2019

Opět nelze hodnotit jinak než spoustou hvězdiček, dala bych i pět, ale je to moje třetí kniha z výprav do minulosti, vesměs psaná stejně jako předešlé. Osnova je dána, něco něco, Bára jde na půdu, Bára se aklimatizuje, reálie, zvrat v ději, Bára je hrdinka, dostane dárek od lidí, se kterými se tam seznámila, přijde si pro ni Barčiči. B. si napíše co v minulosti zažila, konec.
Stejná chronologie je zachována snad ve všech těchto knihách.
Ale i přesto jsou to velmi čtivé příběhy, ne nadarmo oblíbené u malých i velkých.

1 21.05.2019

První polovina byla vesměs o náboženství, o tom co kde jaký Svatý řekl za kravinu, a následně komentáře Voltaira, jaká že to byla řečená kravina. Celou první polovinu knihy se mi tento pán zdál prostě jen hodně naštvaný na společnost a celý svět. Ty části úvah o světských věcech - sláva, zákony, vlast, tyranie, válka ... Byly mnohem zajímavější. Je tam také hodně antiky a nějaká ta mytologie. Dílo by bylo hodnoceno lépe kdyby se tolik nezabýval právě oním judaismem a křesťanstvím takhle - plno neznámých jmen. Další mínus: Plno latiny, nepřeložené!! Nechápu proč, kdo dneska umí latinsky, že nakladatelství nenapadlo přeložit i tohle.
V druhé půli čtení už mi byl Voltaire sympatický, sdílím mnoho jeho pohledů, je pravda, že jiná jeho díla jsem nečetla, ale celkem mě překvapuje, že je absolventem jezuitské školy, protože se mi zas tak zblbnutý tím učením nezdál ...

19.05.2019

Zajímavá kniha, velice čtivá a vtipná. Ráda si od autorky přečtu i něco dalšího.
Po letech se na knihu konečně dostala řada a rozhodně nelituji.
Srovnání francouzské a americké výchovy capartů. Přínosná kniha i pro nás.

1 12.05.2019

Bichle, kterou bych dětem určitě nečetla. Je tam moc násilí, a toho je tam dost i na mě, natož pro mrňata. Jestli tohle bylo normální předčítat dětem v 16. Století budiž, nedivím se potom tedy, že ve starověku odhazovaly děcka v lázních do jam. Pomalu se ten přístup k výchově mění, jsem za to ráda.

04.05.2019

Kniha, která má lidem mnoho co dáti. Slyšela jsem, že byla i dost kritizovaná, to určitě proto, že autoři píšou zcela otevřeně i o tabuizovaných tématech, ne jen o pornografii.
Byly i pasáže, se kterými jsem nesympatizovala, vesměs jde o to, že je kniha napsána z úhlu pohledu dvou autorů, nemusíte s nimi ve všem souhlasit, ale i přesto mnoho v knize mě přimělo k zamyšlení.

3 24.04.2019

Dala jsem tomu šanci. Zbytečně. Zhruba kolem sté stránky jsem to zavřela. Nevím, asi jsem na to moc stará. Přesto dám pár hvězdiček - a to za hlášky a čtivost.

2 28.03.2019

Čekala jsem víc. Bylo to velmi stručné, i když jsem samozřejmě za dílo ráda, přece jenom by mohlo být obsáhlejší - tedy se tématu věnovat více do hloubky. Každému časovému období bylo věnováno jen pár stran, zemích mimo Francii snad jen pár odstavců. Třeba o dlouhém století za vlády Marie Terezie by se dalo o Habsburské monarchii a odívání zde napsat spousta věcí, za pár stránek už zase nějaký Ludvík ... samá Francie, nelíbilo se mi, že se autorka ostatním zemím věnovala pouze okrajově.

1 28.03.2019

Nad komentářem k těmto novelám jsem dlouho přemýšlela. Vzhledem k tomu, že některé byly super, ale některé zase hrůza a děs, dávám celkově průměr. Vím, nemělo by se to hodnotit celistvě, pač jde o soubor mnoha autorů i z různých období renesance...
Novely (i krátké povídky) bych rozdělila na 3 druhy - tragické; o šprýmech; a milostné. Těch tragických tam naštěstí moc nebylo - jen asi 5, dokonce i ta od Luigi da Porto - Giulietta a Romeo, nevím teď, která verze. To jsem netušila, že Shakespeare vlastně nenapsal pomalu nic z vlastní hlavy, ale inspiroval se v italské literatuře. Nemám ráda násilí a krev, takže jsem je rovnou přeskakovala.
- Ty o šprýmech, těch tam bylo nejvíce. Vesměs šlo jen o to, že si někdo udělal z někoho dobrý den. Různými způsoby, podle i podleji, nebo jen tak mezi kamarády z legrace.
- Milostné. Ti Taliáni asi nedělali celou renesanci nic jiného, než že se snažili kde jakou holku dostat do postele. Nejhorší na tom však je, že to všichni ti spisovatelé pokládali za lásku. Nebo šlo jen o vhodné slovo, čím nahradit slovo soulož. Každý tam chtěl nějakou ojet. Hodně nevěry, nějaké útěky od manželů, sem tam nějaké to znásilnění. Normálka. - Zhruba takhle:
Týpek chce vdanou ženu. Teď se různí JAK to ten někdo provede, aby ji dostal. Buď lstí, nebo k tomu nějak využije někoho dalšího. Manžel o ničem neví. Pokud se dozví, schytala to žena, neřestnice jedna. Každý chlap si dělal nárok na každou, ať už s ní byl sezdán nebo ne. A taky byli hodně žárliví. A láska? Kde nic tu nic. Jen zamilovanost. Žádná povídka na tohle téma snad nebyla o opravdové lásce. - Hrůza tyhle povídky.
___________________
Naštěstí tam bylo i dost těch se šťastným koncem. Tak jak to mám ráda. V závěru knihy je napsáno, že v té době byla volnější morálka. Ne, nechtěla bych v té době žít.

3 20.03.2019

Bichle, která stojí za to být přečtena. Mnohem lepší než film.

5 16.03.2019

To jsem netušila, že i v té naší malé zemičce může být mezi jednotlivými regiony v odívání tolik rozdílů. Škoda, že se psalo jen o krojích od 18. stol. nahoru.
Jinak, osobně nechápu proč se nosily ty škrobené rukávy.
Děkuji za knížku, je povedená.

1 16.03.2019

Má druhá knížka o putování časem, opět super, teď už vím, že zkrátka budu vždycky chtít, aby Bára v tom čase zůstala. Najde si tam přátele, pomůže ... A pak musí pryč. Ach jo.
Nevadí, přesto už se těším na další knížku o jejím dobrodružství. ◕ᴗ◕

1 15.03.2019

Prý historicky první rozhovor v epoše Země, kdy byla komunikace na základě rozhovoru s touto světelnou bytostí provedena. Dává to smysl, autor se ptal na - pro nás - atraktivní věci, dostala jsem odpovědi na některé otázky, které jsem si kladla, skvělá čtivá a užitečná kniha.
Tedy, kdo je smrt? Smrt pochází ze Světla, (stejně tak jako člověk), je to bytost, která má úkol a určení. (Stejně tak jako člověk). Jen jiný. Úkolem Anděla Přeměny je pomáhat každému živému tvoru v zárodku života a v jeho závěru. Je to ten Někdo, kdo nám pomáhá zhustit svou energii tak, aby duše mohla vstoupit do těla a žít zde. Stejně tak vždy pomůže, když člověk odchází ze světa, předává nás dále do mateřských rukou našich andělů Strážných.

"Nutno ale dodat, že označení Anděl Smrti se mi nelíbí. Milejší je mi jméno Anděl přeměny, neboť smrt neexistuje, pouze změna energie."

Proč ale vypadá jako muž v černém hábitu, bez tváře? Případně s kosou?
- Kosa je symbolem pro rozetnutí "šňůry", která nás spojuje s tělem.
"Vezmu na sebe formu, kterou konkrétní člověk se mnou spojuje. Dnes vidí lidé smrt jako kostlivce nebo černého muže, proto se zjevuji jako černý muž. Když budou za tisíce let smrt chápat jako zeleného trpaslíka, přijdu jako zelený trpaslík. Jde o poselství a o to, aby člověk, věděl na čem je, ne o můj vzhled."

No podívejme se, tahle bytost má i smysl pro humor. ✿

3 06.03.2019

Rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem fascinována složitostí děje - o zvraty není nouze. Dobrá zpráva je, že jde v knize o mnohem více, než člověk vyčte z anotace, takže naservírováno bylo čtenáři mnoho dalšího a kdo je ten podivný Smolař nás provází celou knihu, musíme na to společně s hlavní postavou - Leonidem - přijít.
Co se mi zdálo zbytečné byla postava Viky, nějaká ta romantika asi v každé knize být musí, tady jí naštěstí nebylo tolik, ale i přesto se mi tam (skoro) celou dobu zdála nepotřebná a navíc.
A teď, jak to vysvětlit: Nakonec jsem čekala stále stejné směřování děje - vstup do Bludiště, aby nakonec byl podstatný jen dočasně, poté se děj přesunul do bordelu, poté zase šlo o něco jiného. Hlavní postava pořád jen skákala z místa na místo. Ta krátká "epizodka" v Tolkienově Středozemi mě spíš rozesmála a způsobila "wtf" tik v oku.
Super dílo, ale na plný počet hvězd to určitě není. Tak 3 a půl hvězdičky.

1 12.02.2019

Musela jsem si knihu ještě dodatečně přiřadit do vlastního seznamu. Tohle je z Měsíčních kronik můj nejoblíbenější díl. ♥ Cress je skvělá.

1 26.01.2019

Bylo to něco jiného než jsem čekala, ale ani tak mě to nezklamalo. Ale nezačetla jsem se. Už jsem jen doufala až to budu mít za sebou. Dneska už bychom snadno použili drona, oni v tom roce ještě museli řešit vysokozdvižné vozíky, paráda.
Tři hvězdičky za tu spoustu práce, která musela být vynaložena, aby tahle kniha mohla vzniknout, stejně tak i seriál, o kterém jsem do té doby jakživ neslyšela.
Bohužel byla ale kniha nudná.

21.01.2019

Přemýšlela jsem jak to napsat. Tak nějak slušně, no vlastně si o těchlenctěch lidech myslím to samé jako maminka Gwen, jen cituji: satanistická sekta trpící patologickou vírou v horoskopy. Lépe bych to neřekla.
Komu to tady ta paní autorka psala na objednávku? Je tu přes 1800 hodnocení, ale nikde nevidím reakci na fakt, že jsme četli o zednářích a vůbec o tom, co je to za sebranku - to tu nikdo nijak nepoznamenal, jako by nikoho nezajímalo kdo tu vlastně dělá ve světě všechen ten bordel ... (Oni a jim podobní)
Vcelku anotace o ničem, kniha o 16ti leté holce co se zamiluje do kluka. (chovající se a řešící věci jako 13ti letá). Zní to tak nevinně, ale tohle dílo nám řeklo něco víc.
Nevím jestli se mi chce pustit do dalších dílů, i když se to čte samo, asi bude nálada spíš někdy příště.

2 12.01.2019

Takže. Ten doslov kdo psal nevím, ale byla to spíš slátanina. Jediné s čím jsem souhlasila byl fakt, že tohle dílo bylo jen jinak zobrazující fašismus, ono je jedno jestli jsou aktérkami ženské nebo chlapi.
Nakonec z toho vzniklo to samé co dělali chlapi ženským po staletí jen naopak.
Myslíte si snad, že tak by bylo dobře?
Tohle by vedlo k naprosté degeneraci mužského pohlaví. Žádné nároky, motivace, mateřský pud? Cože? Chlapi se o nás přece mají starat, ne my o ně ...
Ne, i ony dámy samy by nakonec přišly na to, že ani tak to nepůjde. Ani tak nebude společnost vzkvétat k míru. Ve světě kde má jedno pohlaví nad druhým navrch nevede nikam jinam než do dalších sraček, páč druhé pohlaví bude chtít svou svobodu zpátky.
Jinak chlapy jsem ale nelitovala ani trochu, sorry.
Jinak opět jedno z těch děl co nevím jestli hodnotit vysoko (nápad, čtivost) nebo podprůměrně, protože - nepravděpodobnost - , ale toš, je to sci-fi. Dávám 4.

4 12.01.2019

Ahoj. Tak. Trošku jsem se musela do čtení nutit, ale to mám teď tak nějak s každou knížkou.
Je tam, podle mě, jedna nesrovnalost. Nemyslím si, že raz jsme zvířata a pak jsme lidi. Že se dokážeme takhle mezi hmotou inkarnovat do všech možných těl. Univerzum má zákony. Je blbost, abych se na příští život rozhodla být třeba stromem, lidé jsou lidé, zvířata jsou zvířata a každý máme svůj úkol.
Jinak je tam také spousta užitečných informací, takže doporučuji, ale s mrtvými zvířátky nemluvte. Ne proto, že by to nešlo, ale v jiných rovinách nejsou jen ti hodní, bůh ví, s kým byste mluvili nebo si k sobě přitáhli, pokud tomu ještě pořádně nerozumíte.

1 10.01.2019

Ta ona vele-romantická linka Doris a Allana se mě vlastně nijak nedotkla. Spíše jsem jen kroutila hlavou nad tím, jak je možné, že může ženská milovat takového zbabělce.
2,3 gramatické překlepy, ale to nevadí.
Oslovování "Dorinko" mi akorát dycky připomnělo mou kočku.
No a poslední věc, kterou jsem chtěla zmínit - po celou dobu čtení knihy jsem měla pocit, že jsem ji už někdy četla. Což je blbost, páč je to nová kniha, titul jsem taky nikdy neslyšela. Holt deja vu.

1 23.12.2018