Červený adresář

2 dnes

Přečteno jedním dechem,potřebovala jsem vědět jak to se stařičkou Doris dopadne.Příběh je krásný a smutný zároveň.

4 14. února

"Přeju ti..dostatek.."
Tak tohle byla čistá rána do duše. Dojemný příběh se spoustou vzpomínek. Byla jsem absolutně pohlcená Dorisinou bolestí ve stáří, strašně se toho bojím, vím přesně jaké to je, když vás něco upoutá na lůžko, ta bezmoc beznaděj, i když u mě to bylo dočasné. Tohle se mě z knihy dotklo nejvíc, to stáří se samotou. Celý nešťastně šťastný příběh to jen dokreslil a mě došly slova..

06. února

Nakonec láska je jediné, na čem záleží. Milovali jste dost? Román o různých podobách lásky.

01. února

Moc krásná knížka.

2 25. ledna

Tak emotivní příběh jsem hodně dlouho nečetla. Krásné čtení . Papírové kapesníky nutností! (-:

1 21. ledna

Tak tato kniha se opravdu povedla. Úžasné! Včera jsem ji četla hluboko do noci, abych se dověděla, jak to celé skončí. 96ti letá Doris se ve svých vzpomínkách probírá svým životem, aby své jediné příbuzné, praneteři Jenny, sdělila svůj osobní příběh.
Motto knihy: "Nakonec je láska jediné, na čem záleží."

1 14. ledna

Krásný, ženský, romantický, citlivý román. Moc se mi líbil celý příběh a nápad čtení z deníku. Je to příběh dojemný a krásně pohladí každou romantickou duši. Já mohu jen doporučit.

5 07. ledna

Nádherná kniha, o životě, lásce, přátelství, touze, naději . Jakési bilancování stařičké Doris , která svůj život ve vzpomínkách, zachycených na papír, předá své milované příbuzné. Pasáže s nemohoucí stařenkou a její ošetřovatelkou byly pro mě až hmatatelné, jako bych cítila tu bezmoc a zoufalství, ale zároveň stařenčinu moudrost a jakési smíření. Rozhodně nepovažuji za primárně romantické čtení, alespoň pro mě kniha byla něčím víc. Je plná krásných myšlenek, které jsou zmíněny v předchozích komentářích. Konec jsem / ale s hřejivým pocitem / probrečela. Rozhodně kniha, která stojí za přečtení.

4 04. ledna

Knížka se mě moc líbila,byla smutná a krásná zároven,takový konec s blízkým člověkem,by si asi přály všichni,ale bohužel většinou je vše jinak...taky obálka je nádherná,mám ji do výzvy,prostě 5 hvězdiček...

2 29.12.2018

Taková romantika, vhodná právě pro tyto volné sváteční dny. Akorát se mi zdá ke konci té lásky a milování se navzájem až příliš.
Příběh se dobře čte díky krátkým kapitolám, věrohodně je zde popsána osamělost starého člověka.

28.12.2018

Hřejivý a dojímavý román připomínající křehkost a pomíjivost lidského života.

2 27.12.2018

Nelehký osud hlavní hrdinky Doris a její životní lásky na pozadí složité doby, dokreslený vyprávěním příběhů lidí, jejichž jména jsou zapsaná v červeném adresáři. Krásná obálka a velmi dobře napsaná anotace mě chytly na udičku. A nelituji. I když si myslím, že kniha měla mnohem větší potenciál, nápad byl perfektní, zpracování trošku pokulhávalo.

Kniha se četla dobře, ale příběhy vedlejších postav byly useknuté, často zakončené jedním odstavcem vysvětlujícím, jak dotyčný (á) zemřela. M. Faber by z toho udělal minimálně 600 stran, autorka nepotřebovala ani polovinu, ale možná právě díky určitému zjednodušení jsem knihu přelétla jako vítr, jen z toho závěru jsem příliš nadšená nebyla. (3/5).

1 24.12.2018

Nejdřív mě zaujala obálka, protože miluju Eiffelovky, tak to bylo první plus. Pak jsem si přečetla úryvek a věděla jsem, že tu knížku musím mít! A naprosto nelituju...
Nádherný příběh plný hledání lásky, kterou nakonec vlastně najdou všichni, o životě, o rodině, o odcházení...
Příběh se mi hluboko vryl do srdce, které mi možná až zlomil...jsem opravdu dojatá!

"Přeju ti dostatek....dostatek slunce, aby prozářilo tvoje dny, dostatek deště, aby sis vážila slunce, dostatek radosti, aby posílila tvou duši, dostatek bolesti, aby sis vážila radostí života, a dostatek setkání, aby ses naučila loučit."

23.12.2018

Ta ona vele-romantická linka Doris a Allana se mě vlastně nijak nedotkla. Spíše jsem jen kroutila hlavou nad tím, jak je možné, že může ženská milovat takového zbabělce.
2,3 gramatické překlepy, ale to nevadí.
Oslovování "Dorinko" mi akorát dycky připomnělo mou kočku.
No a poslední věc, kterou jsem chtěla zmínit - po celou dobu čtení knihy jsem měla pocit, že jsem ji už někdy četla. Což je blbost, páč je to nová kniha, titul jsem taky nikdy neslyšela. Holt deja vu.

9 04.12.2018

Já příliš tyto knížky nevyhledávám, přesto jsem se nechala zlákat obálkou a kladnými recenzemi a nelituji. Knížka mě vzala za srdce. Příběh těžkého a rozmanitého života Doris je velice reálně a poutavě popsaný . A její stáří je tak věrohodně popsané , že jsem s ní cítila tu hroznou bezmoc, kterou stáří a nemoc přináší. Její praneteř Jenny, pro kterou píše své vzpomínky, to v životě také neměla lehké a je Doris za mnoho vděčná a také jí to na konci jejího života vrátí. Příběh se dobře čte , je dojemný a není nijak náročný.

13 03.12.2018

Tak to byl zážitek. Nádherně napsaná kniha. Možná bych na konci párkrát ubrala slůvka miluji tě, víš to že jo, atd... Ale má romantická duše jen plesá. Rozhodně velmi zajímavý námět. Doris nám pomocí svého adresáře vypráví život. Tedy přesněji zaznamenává vzpomínky pro svou praneteř Jenny. V ději se vůbec neztratíte. Vše je přehledné a i když víte, že daná postava v té kapitolce zemře, nic to neubírá na čtivosti. Ba právě naopak. Krátké kapitoly, svižné tempo a knihu jsem zhltla jak malinu. A láska, která trvá celý život, na tu já naštěstí stále věřím. A nakonec jen: Přeju ti dostatek...

3 19.11.2018

Dojemný příběh o hledání lásky - mateřské i partnerské. Dobře se četl, vzbuzoval sympatie s hlavními postavami. Jenže po přečtení, po zamyšlení nad téměř stoletým životem Doris a její povahou, přetrvává ve mně smutné rozčarování. V mých očích tato milující, krásná, energická, chytrá, podnikavá a odvážná žena mohla a měla minimálně ve druhé polovině svého života využívat svůj čas , schopnosti i možnosti smysluplněji, udělat toho hlavně pro sebe mnohem více. Ve všech směrech. Příběh mě tedy i poučil - nikdy nic nevzdávat , nečekat, žít, hledat a nacházet naplnění svých snů.

12.11.2018

Krásná pro podzimní večery u čaje

07.11.2018

Před rokem jsem četla knihu na podobné téma - Dopisy, které nikdo nečetl a bohužel musím říct, že se mi kniha líbila víc než Červený adresář. Kniha má krátké kapitoly a celkově je krátká, takže ji budete mít rychle přečtenou. Děj vypráví o 96 leté Doris, která ve svém zápisníku vzpomíná na svou minulost a všechny lidi, které za svůj život poznala a kteří již zemřeli.
Musím říct, že není lehké číst o tolika lidech, kteří zemřou. Alespoň pro mě v současném rozpoložení. Kniha měla hezkou myšlenku ale přiznám se, že jsem si zhruba od poloviny knihy nedokázala porozumět s Doris :-( Bylo mi jí líto, ale jedna věc mi o ní neudělala hezký obrázek :-( Bohužel. Závěr mi nepřišel reálný. Za mě 3,5/5.

05.11.2018

Červený adresář je příběh o lásce, rodině, stárnutí, samotě, vzpomínání na časy dávno uplynulé, touze se o tyto vzpomínky podělit a o čekání na smrt.

Hlavní hrdinkou tohoto příběhu je šestadevadesátiletá Švédka Doris, která žije sama se svými vzpomínkami ve svém bytě ve Stockholmu. A jelikož se její zdravotní stav zhoršuje a ona cítí, že brzy zemře, rozhodne se své vzpomínky zapsat, aby je tak předala své praneteři Jenny, žijící v USA. Čtenář tak má možnost sledovat její nelehký život od dětství prožitého ve Švédsku, přes život manekýny v Paříži, útěk před válkou do Ameriky až po její návrat do Evropy...

Na tomto titulu se mi líbila jeho propracovanost, psychologické propracování jednotlivých postav, především pak Doris a popisy míst, kde se zrovna nacházela, což vždy vhodně dokreslilo celkovou atmosféru daného okamžiku a člověk pak ještě lépe pochopil, proč se Doris cítí tak a tak. Opět se jedná o jeden z těch titulů, které jsou plné hlubokých myšlenek.

Červený adresář je příjemná a velmi dojemná oddechovka, na niž budu ještě dlouho myslet a která určitě stojí za přečtení. Takové příjemné pohlazení na duši. Nakonec jsem si u ní i pobrečela.

4 04.11.2018

Když jsem se do knihy pouštěla, nejdříve jsem moc nevěděla, co od knihy čekat. Ale lákalo mne to, protože jsem na tento příběh slyšela jen kladné ohlasy. A ono to má skutečně svůj důvod. Jedná se o velmi citlivě podaný lidský příběh. Příběh o úspěších i pádech, o vůli jít dál, o lásce i zklamání. Na pozadí různých historických událostí tu sledujeme příběh jedné paní, která si toho v životě prošla hodně. A když pak vše celé rekapitulujeme spolu s ní, zjišťujeme, že jediné, na čem záleží, jsou lidé, které máme rádi a kterými se obklopujeme. Konec mne hodně dojal. Zaláskované příběhy běžně nečtu, ale způsob, jak to autorka v této knize pojala, mne bavil. Bylo to silné, poutavé čtení, od kterého jsem se vůbec nedokázala odtrhnout. Zároveň tu najdeme řadu zajímavých myšlenek, které stojí za to, aby se člověk u nich zastavil a chvíli nad nimi uvažoval. Moc doporučuju.

5 21.10.2018

Nádherný příběh. Kniha mě opravdu dostala. Přečetla jsem jí za jeden den. Opravdu nádhera. Ráda se k ní budu vracet.

7 14.10.2018

Krásně napsaná kniha. Smutný a přece zvláštně hřejivý příběh. Autorka vypráví osobitým způsobem, s podmanivou stručností, bez patosu.

5 12.10.2018

Krásná kniha, na kterou budu ráda vzpomínat. Chytne a nutí číst dál a dál. Na konci jsem brečela jako želva. Opravdu krásná kniha jak obálkou, tak i obsahem.

4 11.10.2018

Červený adresář mě doslova dostal. Zlomil mi srdce, vryl se mi hluboko pod kůži a já nepřestávala číst a číst. Autorka Sofia Lundbergová v knize uvádí, že předobrazem hlavní hrdinky byla spisovatelky milovaná prateta. V románu vystupuje také postava inspirovaná jejím prastrýcem, oceňovaným malířem. Dokonce se zmiňuje, že i samotný adresář v červených deskách je skutečný! Nádherná kniha. Více v mojí recenzi v záložkách - Veru, Knihy na cestách

22 08.10.2018

Moje slovenská babička se dožila stejně jako Doris - 96 let. Červený adresář byl pro mě takovou milou vzpomínkou na ni. Byla Doris hodně podobná.
Krásný příběh, který oživí mnohé vzpomínky, příběh o stáří, ale i o mládí, které bylo pro Doris velmi těžké. Kniha vede k zamyšlení - moc se mi líbilo, jak se zachovala praneteř Jenny, kdyby nás bylo víc jak Jenny, mohli by naši stařečkové být s námi doma a odcházet z tohoto světa stejně jako Doris - se štěstím. Nezapomínejme !!

16 05.10.2018

ČERVENÝ ADRESÁŘ
Červený adresář je označován za knihu, která se dotkne Vašeho srdce... a je tomu opravdu tak.:-)
V knížce se prolínají dvě časové roviny. Současnost - kdy potkáváme stařičkou Doris na konci její životní cesty + minulost - žijeme příběh mladé Doris (které zemře tatínek a mladičká se vydává do Paříže, kde se začne živit jako modelka), prožíváme s ní štěstí i neštěstí, léta plynou a plynou...
Styl vyprávění je velice zajímavý, s něčím takovým jsem se ještě nesetkala. Kapitoly z minulosti jsou uvedeny vždy konkrétním jménem, s tou danou osobou se v kapitole setkáme. Často je u jména zároveň připojeno zemřel/a... Je to skvělé sestavení příběhu, které čtenáře o to více chytne. Ovšem i díky tomu jde z knížky cítit velký smutek a nostalgie...
Příběh sám o sobě je nádherný a silný. Minulost se současností se na konci krásně prolnou... :-)
Ovšem co se mi na této knížce líbilo nejvíc, byly ty nádherné myšlenky. Tak moc krásné, že si je někam zapíšu a budu se k nim vracet. Např:
"Přeju Ti dostatek slunce, aby prozářilo Tvoje dny, dostatek deště, aby sis vážila slunce, dostatek radosti, aby posílila Tvou duši, dostatek bolesti, aby sis vážila radostí života, a dostatek setkání, aby ses naučila loučit."
"Někdy lidé nemusejí mít stejné zájmy ani stejný styl. Stačí, když se dovedou vzájemně rozesmát."
"Nikdy nenech život ani okolnosti, aby Tě převálcovaly. Jsi silná. Narovnej se a buď hrdá."
Kniha je hodně psychologická - díky tomu je možná v některých částech (hlavně v současnosti) "pomalejší", ale patří to k tomu. Ty krásné a hluboké myšlenky více na čtenáře dopadnou. Dopadne na něho životní pravda a realita. Že život není jen plný radosti a lásky, ale i utrpení, bolesti, odloučení... že ne každá láska dopadne šťastně, ačkoli by si to zasloužila jako žádná jiná... Pro někoho tato knížka může být bolestivá a těžká, protože je o odchodu. Ten odchod však doprovází velká vůle žít a život žít naplno, ať je to sebevíc těžké.
Tato kniha mi toho hodně dala. Nádherně napsané...:)

49 26.09.2018

Tady vůbec nemám jinou volbu, zářivých 5 *. Nádherně dojemná knížka o životě i odcházení, smutku i radosti, ztracené lásce....
Příběh je poskládaný jako pestrá mozaika ze střípků vzpomínek, které na konci svého života píše prateta své praneteři jako památku a odkaz.

,,Přeju ti dostatek....
Dostatek slunce, aby prozářilo tvoje dny, dostatek deště, aby sis vážila slunce, dostatek radosti, aby posílila tvou duši, dostatek bolesti, aby sis vážila radostí života, a dostatek setkání, aby ses naučila loučit.".......

10 19.09.2018

Silný, ale citlivě napsaný příběh, v němž se minulost prolíná se současností, veselé pasáže s těmi smutnými. V závěru mi i ukápla slzička. Krásně napsaný příběh. Líbit se bude hlavně fanouškům Jojo Moyesové.