Filosofický slovník

od:

Filosofický slovník

Podtitul: čili, Rozum podle abecedy Sotva byl Voltairův Filosofický slovník vytištěn, vzbudil takový rozruch mezi vzdělanci a odpor ve vládních a kněžských kruzích, že tím byl Voltaire zastrašen a neváhal své autorství zapřít. V jednom svém dopise paní de Deffand píše: „Kdybych měl být obviněn, že jsem napsal Filosofický slovn... celý text

Podtitul: čili, Rozum podle abecedy

Sotva byl Voltairův Filosofický slovník vytištěn, vzbudil takový rozruch mezi vzdělanci a odpor ve vládních a kněžských kruzích, že tím byl Voltaire zastrašen a neváhal své autorství zapřít. V jednom svém dopise paní de Deffand píše: „Kdybych měl být obviněn, že jsem napsal Filosofický slovník, bylo by mi lépe, že bych se byl nenarodil.“ A na jiném místě d'Alembertovi: „A když již mluvíme o morálce: v tom zpropadeném slovníku je jí tolik, že se třesu, aby dílo i autor nebyli upáleni přičiněním nepřátel morálky a literatury.“
V září r. 1764 byl Filosofický slovník v Ženevě spálen rukou katovou, jako kniha bezbožná, nemorální a svatokrádežná, jež uvádí v posměch mysteria, dogmata, kázeň, autoritu božskou i lidskou atd. Rok nato byl dán papežem na index a téhož roku byl z nařízení pařížského parlamentu spálen zároveň s Rousseauovými Lettres écrites de la Montagne.
Voltaire, chtěje od sebe odvrátit podezření, vydával slovník za společné dílo několika fingovaných autorů, jehož on sám se zůčastnil jen nepatrně. Přes toto popírání připravoval jeho nové, rozšířené vydání: „Tato strašná kniha,“ píše jednomu ze svých přátel, „učí od začátku až do konce, že se máme v pokoře klanět Bohu, vésti ctnostný život a věřit, že dvě a dvě jsou čtyři.“
Z předmluvy Emmy Horké méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/72_/722/filosoficky-slovnik-kw0-722.jpg 4.210
Originální název:

Le Dictionnaire philosophique ou La Raison par alphabet (1764)

Žánr:
Literatura naučná, Filozofie
Vydáno:, Votobia
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Přidat komentář
knižní moora
25.10.2014

Nevím, co mé rodiče napadlo, dát mi tuto knihu, když mi bylo kolem 13 let. Přečetla jsem ji během chvilky a zanechala ve mě spoustu pocitů, které jsem následně filtrovala ve čtenářském deníku v rámci nejdelšího zápisu, který jsem udělala. Taky jsem od tohoto zápisu do deníku nekreslila :D

Kapis
21.10.2013

Velice zásadní kniha, jejíž název může být zavádějící. Nejedná se totiž o strohou encyklopedii pojmů, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale o sofistikovaný rozumový a vtipně sarkastický výklad nesmyslných náboženských dogmat, církevních výmyslů a hloupých pověr. Pochopitelně nejvíce si bere na paškál náboženství křesťanské a židovské, kterým měl Voltaire nejblíže, učí toleranci, svobodnému myšlení a zdravému rozumu, kterým se máme dobírat správné cesty životem a ne pochybnými nařízeními zvrhlých psychopatů, kteří ovládají např. papežskou stolici. Brojí proti hlouposti a bezhlavému fanatismu, kdy tvrdí, že všechna náboženství by měla přinášet mír a rozvahu, oproti tomu fanatismus o to více přiživují nesmiřitelností názorů mezi sebou, ale i uvnitř jednotlivých vír. „Když mluví víra, musí být rozum potichu“. Kniha je naprosto fantastická a Voltaire v ní ukázal jak osvíceným člověkem byl a za jak hloupé a barbarské považoval pronásledování kvůli jinému názoru. Vůbec se nedivím, že se zřekl autorství a kniha byla pálena na hranici. Na to že ji napsal před dvěstěpadesáti lety je, nepočítám-li některé metafyzické úvahy, neustále velmi aktuální a přečetl jsem ji už potřetí s tím, že pokaždé mě osloví.

Jeho hlavní přesvědčení, že pronásledování a zabíjení lidí za jiný názor je obludné, myslím nejlépe shrnuje jeho slavný výrok, který zní „Nesouhlasím s tím co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat.“ Plně se musím ztotožnit s jeho cítěním přátelství, odporem k válkám, soucitem se zvířaty a přesvědčením ať si každý uctívá třeba cibule, ale nezakazuje jinému uctívat cukety. Celá kniha je plná moudrosti, ke které se tento filozof dopracoval, nejzásadnějšími hesly v této knize dle mého subjektivního pohledu jsou:

- Abrahám, Mojžíš a Šalamoun (u této pichlavé dehonestace těchto pilířů jednoho až třech hlavních Jeruzalémských náboženství, pouhým rozumovým rozborem textů, které napsali jejich následovatelé, se vždycky pořádně nasměju).
- Bůh s jeho až bajkovým alegorismem.
- Čínský katechismus, rozmluva mezi žákem Confucia a císařem, která je prý uložena ve Vatikánu. Zajímalo by mne jestli opravdu je nebo je to jen Voltairova úžasná fabulace.
- Fanatismus.
- Přátelství.
- Válka.

Ale celá kniha stojí k opakovanému čtení, jak napsal sám Voltaire: „Jestliže nemůžeme s potěšením číst knihu zas a znovu, není třeba ji číst vůbec.“

luciekla

Další povinná četba...celkově mě Voltaire mile překvapil, i jeho Filozofický slovník se četl dobře a některé články byly skutečně povedené.


Autor a jeho další knihy

Francois Marie Arouet

Francois Marie Arouet
francouzská, 1694 - 1778

všechny knihy autora

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených2x
v Přečtených10x
v Doporučených1x
v Knihotéce9x
v Chystám se číst15x
v Chci si koupit1x