AltaMari komentáře u knih
Minier opět rozehrál brilantní větu své symfonie (a la Mahler, oblíbenec Martina Servaze). Román napěchovaný dramatem: rituální vraždy, městečko uvězněné v horském údolí, klášter, zpovědní tajemství, lékařské tajemství, z hlubin minulosti se nořící Marianne... Rozuzlení tedy autor vyeskaloval až k hranicím totálního šílenství. No, přečtěte si a posuďte sami...
Tahle kniha prostě nejde odložit, a to ani když ve 3 ráno sotva mžouráte. Skvostný černočerný humor, krásné ženy, brutální násilí, zbraně, upíři, správňáci kontra padouši, lehké erotično... Co bys, čtenáři, chtěl víc? :o)
Jsem mírumilovný tvor a násilí se mi protiví. Přesto si mě tahle knížka našla a naprosto mě uchvátila. Je plná myšlenek, metafor, úvah, různých úhlů pohledu... a jsou zde i osobní vyznání autora a jeho nadhled a humor, spolu s pragmatickými zkušenostmi velitele zásahové jednotky. Je tu boření mýtů... například o tom, že násilí vypadá jako scény z filmů s Bruce Leem nebo že když máte černý pás v karate, nic se vám nemůže stát. Je tu spousta vysvětlení, proč je tomu jinak. Doporučuji všem, i těm šťastlivcům, kteří se s reálným násilím nikdy nepotkají.
“Jste takoví, jací jste, ne jací si myslíte, že jste. A násilí je takové, jaké je, ne jaké vám vyprávěli, že je.”
Co ještě dodat, jaké chvalozpěvy tu ještě nezazněly? Barvitý svět mnoha fantazijních bytostí (sem tam i lidí), jejich magie, hašteření, šarvátky a milostné pletky... Když už si říkáte, že nic nemůže překvapit - bum bác, stane se. A ten skvělý sarkastický humor! Ještě že toho pan Sapkowski napsal více, nechce se přestat číst ...
Kniha psaná s lehkostí, humorem (často cynickým) a vycházející z bohatých zkušeností psychologa a vztahové koučky. Ve 40 odstínech si určitě najdete něco pro sebe... Pobavila jsem se i popřemýšlela. Nehledejte zde návod na ideální vztah či jak přežít rozchod/rozvod, spíše materiál k zamyšlení, než se pustíte do důležitých životních rozhodnutí.
"V případě, že se vám rozvod bude jevit jako tragédie k nepřežití, vzpomeňte na povzbudivá slova kamarádky čerstvě rozvedené klientky: "Také jsem si po rozvodu myslela, že mi chybí manžel, ale pak se ukázalo, že mám jen špatně nastavené léky.""
Máme štěstí, že si Chis Carter vybral dráhu spisovatele, a ne dráhu zločince, protože je geniálním psychologem s geniálním mozkem. Svojí desátou knihou mi opět poskytl extatický čtenářský zážitek. Kdo má rád napětí a logické hádanky, a nevadí mu trocha brutality (která zde nabývá zvráceně estetických rozměrů), nemůže si Nenávist nechat ujít. Doporučuji.
Sérii Katie Maguire jsem kdysi opustila kvůli rozvleklému ději a teď jsem se k ní vrátila hlavně ze zvědavosti, co je "příliš brutality", jak se zmiňují předchozí komentáře. Ano, místy je to čtení jen pro silné nervy, a velmi popisné sexuální scény jsem taky úplně neocenila (anatomie je zřejmě autorovou vášní). Na druhou stranu, kniha je velmi čtivá a srozumitelná, i přes několik dějových linií jsem se v ději neztrácela. Co mi ale vadilo, bylo chování Katie - tato racionální, předvídavá a empatická komisařka se v soukromí chovala jako rozmazlené dítě a blbka zároveň. Vůbec celá milostná linka zde byla dost nepovedená a postava zvířecího detektiva rovněž.
Pro mě je Robotham zárukou kvalitního napínavého čtení. Autor se vyhýbá explicitním popisům brutalit a spíše brnká na psychologickou strunu. Zápletka je perfektně vystavěná, a konec mě potěšil.
"Tři věci jsou na tý amnézii úžasný: kromě toho, že na Vánoce můžu sám před sebou schovávat svý dárky, každý den se seznamuju s novýma lidma."
Romantické příběhy nevyhledávám. A navíc jsem viděla film, takže si Louisu už napořád budu představovat jako Emily Clarke s jejíma telecíma očima. Přesto jsem se pustila do knížky, která se mi překvapivě líbila. Louisiny "trapasy" a Willův sarkasmus asi nejvíc. Psáno s citem a celkem uvěřitelně. Tak trochu jsem doufala, že knížka skončí jinak než film....
Úchylné. Brutální. Černý humor. Nešlo přestat číst. Plný počet hvězd a doporučuji.
Ještě o chlup lepší než první díl série. Autorka se do toho pustila s vervou, dvě brutální vraždy hned na prvních stránkách a to není zdaleka vše. Do hry vstupují novináři, hackeři, Scotland Yard, zvláštní chování Avy, prudící šéfová... se divím, jak to inspektor Luc dokázal ustát, a to i fyzicky, po pořádné nakládačce. A i jiné momenty byly trochu na štíru se zdravým rozumem - ale pokud se čtenář oprostí od šťourání a hnidopišství, knížku si bezpochyby užije.
Moje druhá kniha od L.Moriarty. Psaná čtivě, jako oddechovka dobrý. Ale: postavy jako by vypochodovaly ze Sedmilhářek; paničky střední třídy, které žijí školními besídkami, narozeninovými oslavami svých dětí, návštěvami posilovny (ano, a zde navíc Tupperware seancemi). Jsou milující, akční, empatické, cool ... Muži zde hrají druhé housle a zhusta se chovají jako pitomci. Trochu nefér...
Robert Bryndza drží svůj standard. Policistka Erika mi za těch 6 dílů přirostla k srdci. Jen ten konec autorovi tak úplně nebaštím..
Pěkný příběh. Je poznat, ze pan Vaněček je zvyklý psát pro mládež - leccos je zde podáno hodně “polopaticky”. Kniha by si zasloužila být hodně čtená právě mladými (třeba v pauze mezi Stmíváním a Eragonem), protože takhle jednoduché, přímočaré a poutavé shrnutí dějin 20.století v Česku se nevidí často. A z pohledu čtenářky generace Husákových dětí: prostě čtete a čtete, necháte se unášet dějem, držíte palce Karlovi a Františkovi a najednou prosvištíte dobou, kterou si už pamatujete, a kýváte hlavou: no jo, takhle nějak to bylo...
Autorka není marná.... kniha je čtivá, má spád a zajímavé momenty. Ale je tam pár nesmyslů a víc než pár situací přitažených za vlasy. Víc než za 3* to není. Jo, a pokud chcete zachovat aspoň trochu překvapení, nedívejte se na štítky.
Také doufám, že se hodnocení knihy posune do červených čísel, protože je prostě výborná. Vypravěčka, jedna ze služebnic, popisuje věcně a jakoby bez emocí svět zvrácené ideologie, násilí a strachu. Vše má svůj řád a do absurdna dovedená pravidla. Lidé se však tak lehce nevzdávají - a konec dává naději. Doporučuji.
Opravdu dobrý černý humor. Kousky typu vlepování okýnek do filmů, dochucování jídel v hogofogo podnicích či "příspěvek" Marliny matky k podnikatelské aktivitě hlavních hrdinů mě dost bavily. Jinak ale příběh k popukání rozhodně není, nicméně stojí za to ho dočíst až do konce, který ale zřejmě koncem není, když už autor napsal druhý díl... Doporučuji.
Pozoruhodný román s detektivními prvky, a umístění příběhu do Giverny se autorovi velice povedlo. Místy jsem se při čtení trochu vztekala, protože mi v ději něco chybělo či se postavy chovaly dost nepochopitelně, a vše mi docvaklo až u posledních kapitol. Skvělá kompozice a povedený závěr. Mám však výtku k překladu, někdy byl kostrbatý a nepřesný nebo naopak doslovný jako z Google překladače. Škoda, kazilo to celkový dojem.
Juch juch... to je zase povedená detektivka. Líbí se mi zde i anotace, neprozradí příliš, zato navnadí. Příběh má pár originálních prvků, pachatele sice poznáme dost brzy, ale je lahůdka sledovat, jak má vše přichystané. Celkově se kniha čte příjemně, děj je souvislý, je to takový detektivkářský mainstream, u kterého se dá relaxovat. Mimochodem. autorka už stihla napsat 5 knih v této sérii ve svižném tempu 2 knihy/rok, tak doufám, že se i další jsou podobně kvalitní a 3.-5. se dočkají brzy překladu.
Moje první seznámeni s tvorbou Murakamiho. Nebylo lehké se začíst, příběh plyne pomalu, přemýšlivě. Vypravěč Tóru má dar naslouchat a přitahuje do svého života celou řadu různých postav, včetně jejich trablů, pro leckteré z nich fatálních. Jedná se o mladé lidi, takže explicitní erotické scény jsou tu na místě. Ačkoliv je zde hodně smutku, konec dává naději. Doporučuji !