Alix

Příspěvky

Milenec a jiné povídkyMilenec a jiné povídkyDaphne du Maurier

Pro mne je jednoznačně na prvním místě povídka Bez motivu. Je smutná, ale logicky perfektně propracovaná. Ale dají se tady najít i další skvosty, některé září víc, některé méně. Celkově je to ale čtení zajímavé a styl autorky se mi velice líbí.

23. listopadu


PozdějiPozdějiStephen King

Bylo to příjemné čtení, jako vždy, ale zdá se mi to trochu víc odlehčené, než jsem u SK zvyklá. Ovšem, vcítit se do dětské duše, to SK ovládá bravurně, protože mu věřím každé slovo.

15. listopadu


Denik Ostravaka 1Denik Ostravaka 1Ostravak Ostravski

Nikdy by mne nenapadlo, že si tuto knihu přečtu, neboť jsem si, ji sama pro sebe, zařadila do škatulky "pokleslá literatura". Ale přinesl mi ji kolega, tak jsem nakoukla, začala číst a zjistila jsem, že se pochechtávám i chechtám a knížku jsem sjela jako blesk. Jazyk mi problém nedělá, bydlím v Karviné, což je 25 km od Ostravy a máme dost podobný dialekt. Zkrátka, dobře jsem se pobavila, čímž kniha splnila svůj účel.

03. listopadu


Jako obhájce: Perry MasonJako obhájce: Perry MasonErle Stanley Gardner

Už jsem četla o chlup lepší případy Perryho Masona, ale i tyto dva se mi velice líbily a vůbec nejsem zklamaná. Jednu hvězdu dávám dolů proto, že v soudní síni Mason dokázal udělat daleko větší rodeo.

04. září


OrbitaOrbitaThomas H. Block

Na knihu Mayday to opravdu nemá, ale je to napínavé i zajímavé. Akorát konec je trošku překotný. Za pět minut dvanáct se najednou spousta problémů vyřeší a vypadá to nadějně. Ale přečetla jsem to s potěšením a i když nemohu dát víc hvězd, určitě se k tomu vrátím.

30. srpna


Šikmý kostel 2Šikmý kostel 2Karin Lednická

Prvnímu dílu jsem dala o hvězdičku méně, ale i tak se mnou kniha docela zamávala. Tento druhý díl bych, bez mrknutí oka, ohodnotila i deseti hvězdami. V první knize jsem si nedokázala vytvořit nějaký bližší vztah k jednotlivým postavám, ale tady už do sebe všechno zapadlo, akorát jsem si občas musela upřesnit, kdo, s kým a v jakém rodinném vztahu. Postav je tam opravdu hodně.
Před paní autorkou smekám. Jako lokální patriot jsem spoustu reálií znala z vyprávění babiček, ale tady je to všechno chronologicky srovnáno a za historické informace, které jsem dosud neznala, jsem autorce upřímně vděčná. Už dlouho na mne nějaká kniha takto nezapůsobila a ten pocit za to fakt stojí!

27. srpna


Šikmý kostelŠikmý kostelKarin Lednická

Kniha se mi líbila po všech stránkách nejen proto, že jsem se narodila a stále žiju v Karviné, ale i proto, že autorka dokázala vykreslit tehdejší život reálně a bez zbytečné romantiky. I můj manžel je horník, takže o jeho práci vím víc, než je mi občas milo, protože o to větší mám o něj strach, ale tak už to tady chodí. Ve vztazích Čechů a Poláků mají pořád prostor určité pocity ukřivděnosti na obou stranách, ale v době mého dětství to bylo daleko horší. Pořád u nás žije polská menšina, pořád jsou u nás polské školy, ale už jsme se naučili spolu žít. Sama pocházím ze smíšeného manželství a nebylo to pro mne vždycky jednoduché. Máme ale rádi svůj kraj a místa je tu pro všechny dost. I když moje mamka říkávala, že šachty byly pro nás požehnáním i prokletím.

25. července


PonorkaPonorkaThomas N. Scortia

Bylo to sice hodně napínavé, ale připadalo mi to taky hodně překombinované. Prostě jsem tomu příběhu nedokázala uvěřit natolik, abych dala pět hvězd.

18. července


Šedivý TimothyŠedivý TimothyEdgar Wallace

Celkem jednoduchý a předvídatelný příběh bez větších ambicí. Jako odpočinkové čtení snad vhodné, ale ta naivita mne od opakovaného přečtení odradila.

07. července


TouhaTouhaAntonina Dmitrijevna Kopťajeva

Třetí díl trilogie se odehrává asi jedenáct let po válce. Lidé se milují, rozcházejí i rodí a taky musí překonat svou bolest a smutek nad ztrátou blízkých, které jim válka sebrala. Skvěle vykreslené charaktery postav a skvělý překlad.

28. června


PřátelstvíPřátelstvíAntonina Dmitrijevna Kopťajeva

Druhý díl trilogie Ivan Ivanovič, Přátelství a Touha, se odehrává během druhé světové války především ve Stalingradu. Napsáno velice poutavě a kdykoli vidím o Stalingradu nějaký dokument, musím si na tuto knihu vzpomenout.

28. června


Ivan IvanovičIvan IvanovičAntonina Dmitrijevna Kopťajeva

Kniha je sice napsaná v roce 1952, takže některé pasáže jsou samozřejmě poplatné době, knize to ale na kouzlu neubírá. Příroda i lidské charaktery jsou popsány velice poutavě, lidské osudy jsou zajímavé a opravdu nelituji, že jsem tuto knihu četla, což platí i o dvou dalších dílech.

28. června


VýbuchVýbuchThomas N. Scortia

Sice se mi to líbilo, ale trochu i zklamalo. Jak už tady bylo napsáno, Scortia a Robinson mají lepší knihy. Bylo to dost předvídatelné, velké množství postav, které se občas oslovovaly příjmením, občas jménem, mne rušilo a mátlo. Záchrana přeživších byla určitě technicky možná, ale při nejlepší vůli si ji nedokážu představit. Ale knihu jsem si koupila tady v bazaru a jsem ráda, že ji mám.

16. června


Dva roky prázdninDva roky prázdninJules Verne

Jinak jsem knihu vnímala jako dítě, jinak teď. Co jsem tehdy netrpělivě přeskakovala jako nezajímavé a nedůležité, jsem si dnes přečetla s opravdovým zájmem. Knihy dospívají občas s námi a naše priority se mění. Nic to ale nezměnilo na tom, že jsem si knihu užila a za pár let se k ní určitě zase vrátím tak, jak to dělám se všemi verneovkami. A nejen s nimi...

08. června


Děti kapitána GrantaDěti kapitána GrantaJules Verne

Kniha se mi v dětství líbila, tak jsem si ji přečetla znovu. Líbila se mi velice i teď i když k některým pasážím se dnes už stavím kriticky. Postavy Julese Verne jsou většinou černobílé, na to si člověk zvykne, ale jeho popisování "divochů" mne občas rozčilovalo. A docela mne nadzvedla krátká pasáž, kdy jeden z hrdinů zastřelí vzácného ptáka, o kterém se zmiňuje, že je na pokraji vymření, což považuji za barbarství. Další pasáž je, jak mladý Robert "udatně ubil ježuru", která mu vůbec nic neudělala a neměl k tomu žádný důvod.
Ale čtení jsem si užila a něco nového se i naučila.

19. května


RevivalRevivalStephen King

King sice svůj styl během let trochu mění, ale pořád je to on a to je důležité. Příběh reverenda, který se postavil Bohu, když mu vzal to nejdražší, a malého chlapce, na kterého měl kdysi velký vliv, se zamotává, když se ti dva znovu a znovu setkávají a chlapec, už jako dospělý muž, se dostává do vleku sil, kterým se nedokáže vzepřít. Je to zajímavá sonda do duše lidí nešťastných i doufajících a konec je, aspoň pro mne, hodně deprimující.

07. května


Pláž utonulýchPláž utonulýchDomingo Villar

Četlo se to dobře, zápletka byla zajímavá a rozuzlení překvapivé, aspoň pro mne.

07. května


Tajemný oheňTajemný oheňWilbur Smith

Asi tady budu v menšině, ale, co nadělám. Hlavní hrdinové mi šíleně lezli na nervy. Theo, protože se choval jako blázen a odkýval každou kravinu, kterou si sestra vymyslela a Connie, protože se od začátku chovala jako zdatná manipulátorka, ovšem i tak se plácala z jednoho problému do druhého. Ale i to bych ještě brala. Měla jsem taky pocit, že spisovatel musí mít nějaký problém se sexem, protože ho narval do každé skuliny románu, kde to jen trochu šlo. Že se Connie chovala jako prodejná děva, byla její věc, ale číst skoro pokaždé, když se objevila na scéně, že ji někdo znásilnil, chce znásilnit, myslí na její znásilnění, případně ji oťapkává a osahává, bylo už pak na mne moc. U Thea to tak markantní nebylo, ale i na něm se spisovatel vyřádil. Co je moc, to je moc, knihu jsem dočetla, ale myslím, že v tomto případě by méně znamenalo více. Ještě bych chtěla dodat, že pro neznalce tady historie naprosto nehraje žádnou roli. Prostě se perou Francouzi a Angličané.

11. března


Mouka pro meluzínu a jiné glosyMouka pro meluzínu a jiné glosyPetr Kukal

Milé a příjemné glosy, které ve vás vyvolají celou řadu pocitů, od pobavení, poučení, přes nostalgii i vlastní vzpomínky, které ve vás čtení vyvolá.
Četlo se to moc hezky a nic mi v tom neskřípalo. Akorát fakt nechápu, proč měl autor problém kvůli glose Perské princezny.

20. února


Meč a píseňMeč a píseňVáclav Cibula

Jako dítěti se mi to líbilo, jako dospělá už to samozřejmě vidím trošku jinak, ale podle mne kniha splňuje, co má. Pro děti tak akorát.

10.12.2020


ÚstavÚstavStephen King

Příběh není strašidelný, spíš děsivý a to hodně. Pokud se děj týká malých dětí, člověk to tak nějak bere víc osobně. A kdo SK zná, ten ví, že ne všichni kladní hrdinové, ať už dospělí nebo děti, se ve zdraví dočkají konce příběhu, případně se ho nedočkají vůbec.
Špatné sny jsem z toho měla, to už je u mne tradice. Takže, doporučuji!

23.10.2020


Andělská tvářAndělská tvářH. M. Körnerová (pseudonym)

Právě jsem dočetla a překvapilo mne, jak moc se mi kniha líbila a jak rychle jsem ji dočetla. Správná míchanice romantiky, tajemna, intrik a lásky, ale není tady ta ufňukanost červené knihovny, milostné scény se nekonají a děj je plný zvratů. Občas sice neuvěřitelných, ale zvratů v zajímavém obalu. Líbil se mi i film a nějak nechápu, proč je považován za propadák. Kniha je samozřejmě lepší, jak už to tak bývá, a určitě jsem s ní strávila pár velice příjemných hodin.

23.10.2020


MalomocnáMalomocnáHelena Mniszkówna

Moje mamka tuto knihu v originále zdědila po babičce a teď ji mám já. Je to sice romantika každým coulem, kdy hlavní hrdinka je naprosto dokonalá a on je pan Úžasný, ale jsou tady opravdu nádherné popisy přírody i šlechtického sídla a i když to někdy drhne a občas se musíte pobaveně pousmát, není to špatné. Dobré čtení před spaním, čímž knihu nechci nijak zlehčovat.

21.06.2020


BeznadějBeznadějStephen King

U Kinga je třeba se vždycky připravit na nejhorší. Nikdy nevíte, kdo přežije a proč, takže zvlášť u této knihy jsem se dost bála a raději ji četla pomalu a s přestávkami, protože přečíst ji najednou, tak mám asi týden noční můry. Stejně jsem je měla, ale aspoň ne každou noc.
Atmosféra je tísnivá, napětí by se dalo krájet a detailní popisy ten pocit ještě stupňují. Náboženský aspekt mi nevadí vůbec.

04.01.2020


PovzneseníPovzneseníStephen King

Je to opravdu jednohubka a mrzí mne, že než jsem si ke kterékoliv postavě mohla vytvořit vztah, kniha skončila. Je to sice něco jiného, než co od SK čekáme, ale je to milé a takové ... něžné. Pravda ovšem je, že když Scott začal "hubnout", naprosto jsem neměla představu, jak by to mohlo skončit a pořád se mi do toho pletla kniha "Zhubni!", která je ovšem, mimo hubnutí, o něčem úplně jiném.

16.10.2019


OutsiderOutsiderStephen King

Potěšila mne Holly i veselý pleskač, ale konec trošku zklamal, byl moc rychlý a moc jednoduchý. Ale i tak jsem si to užila.

15.06.2019


Kouzelná skříňka pro GwendyKouzelná skříňka pro GwendyStephen King

Sice se mi to, svým způsobem, líbilo, ale pravý King to není. A je to sakra znát! Nemyslím si, že je to zaměřeno na menší čtenáře, nemyslím si, že by dokázali pochopit, co vlastně skřínka obnáší.
Tak mne ale napadlo, jestli si to vůbec uvědomujeme my, dospělí?

27.03.2019


PravdaPravdaTerry Pratchett

TP patří mezi mé oblíbence, Pravda ale ve mně nezanechala žádný hlubší dojem. Velitel Elánius tady plnil pouze roli křoví, Neviditelnou univerzitu jsme jen prolétli, akorát mne nadchnul upíří fotograf Otto. To byla trefa do černého!

18.02.2019


Večerní zprávyVečerní zprávyArthur Hailey

Mám ráda knihy AH, ale tato se mi četla těžce. Zdála se mi jaksi "rozbředlá" a děj pro mne nebyl moc přesvědčivý. Ale našla jsem ji na nádraží mezi knihami do vlaku, tak si ji nechám.

02.02.2019


Bílý tesákBílý tesákJack London

Poprvé jsem Bílého tesáka přečetla v dětství a pamatuji si, že jsem se při čtení hodně bála. Pak jsem na něj zapomněla a vyhrabala ho včera. Četla jsem až do noci a brečela tak, až se mi rozmazávala písmenka. Nádherná kniha, plná citu a porozumění, ale i krutosti a omezenosti. Konečná proměna Tesáka byla popsána naprosto bravurně a konec mne potěšil, takže jsem mohla spokojeně usnout.

14.01.2019


1 ...