Alix komentáře u knih

Mám ráda knihy AH, ale tato se mi četla těžce. Zdála se mi jaksi "rozbředlá" a děj pro mne nebyl moc přesvědčivý. Ale našla jsem ji na nádraží mezi knihami do vlaku, tak si ji nechám.

4 02.02.2019

Poprvé jsem Bílého tesáka přečetla v dětství a pamatuji si, že jsem se při čtení hodně bála. Pak jsem na něj zapomněla a vyhrabala ho včera. Četla jsem až do noci a brečela tak, až se mi rozmazávala písmenka. Nádherná kniha, plná citu a porozumění, ale i krutosti a omezenosti. Konečná proměna Tesáka byla popsána naprosto bravurně a konec mne potěšil, takže jsem mohla spokojeně usnout.

44 14.01.2019

Uživatel smazenaryba napsal přibližně to, co jsem chtěla sama napsat.
Kniha je v mnoha směrech předvídatelná, ale to u SK není žádná novinka, on rád občas něco prozradí, aby nás pak zmasakroval něčím jiným. Zaujala mne hodně základní myšlenka, což je problém ženy vs muži. Někde, a nevzpomenu si teď, kde, jsem četla, že žádná žena se zdravým rozumem by nevyvolala válku, protože je jasné, že by v ní zemřeli její nejbližší. Muži to vidí evidentně jinak, jak nám praví dějiny. Porovnáním dvou světů v této knize King naznačuje, že ženy ve svém novém světě budují a tvoří. Muži ve svém starém ničí. Ale stejně se ženy vrací tam, kam patří svým srdcem i svým životem. Jestli to v této knize muži ocenili, to už je jiná. Nejsem feministka a to, co se teď děje kolem akce Me too, se mi nelíbí. Jsem normální ženská a čekat, kdy nějakému chlapákovi prdne v hlavě a zmáčkne červené tlačítko, mne děsí. Takže jen doufám a věřím, se se spolu nějak my, ženy a oni, muži, dohodneme.
Smezanaryba - děkuji hlavně za poslední dvě věty.

15 31.12.2018

V životě jsem nečetla knihu tak dlouho a s takovou nechutí. Ale nechtěla jsem ji odložit, a říkala jsem si, je to přece klasika, je třeba to znát.
Jsem možná duševní barbar, ale dlouhé a neplodné monology hrdiny i nezáživné a podivné dialogy, mne úplně ničily. Raskolnikov mi připadal jako nevycválaný fracek, který, kam vstoupil, tam tráva nerostla. Z důvodů, které jsem až do konce nepochopila, mu všichni chtěli pomáhat, ač bylo jasné, že zbytečně. Kdyby se na něj vykašlali, byla by kniha možná milosrdně kratší. Za sebe mohu upřímně říct, že ji už nikdy nechci ani vidět.

17 08.12.2018

Povídka Námluvy od Karoliny Světlé je založena na tom, že pokud spolu dva zamilovaní půjdou jinému páru za mládence a družičku, oni sami se štěstí nedočkají.

3 19.08.2018

Asi nedoceněná a zřejmě i nečtená kniha, která se mi osobně hodně líbila. Je rozdělená na několik částí a v každé jsou informace o něčem jiném. Pro milovníky historie to může být kniha zábavná a poučná, akorát nevím, proč ji nikdo, kromě mne, nečetl, jak vidím?

7 22.07.2018

Kniha mého dětství, u které jsem se bála, smála i plakala. V dospělosti jsem ji četla znovu a to kouzlo, aspoň pro mne, tam stále je.

Chodím do kurzu angličtiny a panu Kaplanovi jsem neudělala ostudu, jelikož jsem paní lektorce řekla, že jsme si pořídili štěně a to mne pořád kouše. Paní lektorka se okamžitě ohradila, že ona mne určitě nekouše a doporučila mi, ať si zopakuji osobní zájmena. TO byla ostuda!!!

25 24.03.2018

Tahle kniha je trošku jiná, než jsem byla zvyklá. Není tak temná, ale stejně, jako v každém románě E. M. Remarque, se tady potkáváme s lidmi, kteří se snaží dát svůj život do pořádku, najít si místo v životě a prostě ... žít.

Samuel Elánius, velitel Hlídky, řeší nejen své osobní problémy, týkající se určité hodiny, kdy prostě MUSÍ číst malému Samíkovi jeho oblíbenou knížku, ale řeší také lidskou hloupost, závist a nenávist. K těmto třem zajímavým hnutím mysli totiž stačí lidi jen trošku popostrčit. Neověřená zpráva, zaručená informace, důraz na vlastní identitu, protože ta jiná identita je špatná... A hlavně, pokud se nějaká informace často opakuje, stává se pravdivou.
Četla jsem tuto knihu znovu včera a ohromilo mne, jak dobře nás pan PT znal.

11 26.01.2018

Kniha mne nebavila, byla suchá a nezáživná. Ani jedna postava mi nebyla sympatická a ani o jedné jsem se nic podstatného nedověděla. Vražda i motiv byly sice na konci vysvětleny, ale připadalo mi to křečovité a dočetla jsem jen silou vůle.

6 23.01.2018

Jediné, co k tomu mohu napsat je to, že těch žen je mi líto. Nedokážu a ani je nechci pochopit. Ani jednu.....
Paradox je ovšem pro mne ten, že nejlíp, aspoň pro mne, z toho vyšel Stalin. Ne proto, že byl "nejlepší", ale proto, že o něm jsem už všechno věděla a nepřekvapovalo mne to. Je symbol zla a krutosti, tak nemám co řešit. Ale Einstein, Poe, Hendrix a Havel, mne překvapili. A nijak příjemně. Chybí tam jen Marx, ten se taky nechal živit svou ženou a její rodinou a přitom psal o vykořisťování proletariátu.
Geniální manipulátor, geniální vědec, geniální spisovatel a geniální kytarista. Nevím, co říct, po přečtení této knihy, o Havlovi. Asi nic...

4 12.11.2017

Mne kniha vyděsila už na prvních stránkách a musela jsem se přemáhat, abych ji dokázala číst dál. Ne proto, že by byla špatná, ale protože všechno bylo tak živé a pravdivé, že mne mrazilo v zádech. Vždycky jsem si myslela, že King by se hravě uživil jako psycholog, protože jeho postavy jsou reálné, uvěřitelné a často i strašné. On přesně ví, co a proč píše. Dokáže se vžít do duše puberťačky stejně jako do duše masového vraha, malého dítěte nebo zubožené a naprosto podrobené ženy. Všechno, o čem píše, má promyšlené a všechno má nějaký smysl. Proto mi nevadil obraz a svět za ním. Nechápala jsem třeba, proč tolik psal o gumové masce. Proč asi? Já už to vím ...

18 24.08.2017

Kniha je koncertem slov i díky bravurnímu prstokladu překladatelky Lindy Bartoškové. Tahle věta mne okamžitě napadla, tak jsem ji okamžitě napsala.

Trošku mne ale zklamala, protože, jako asi každý, jsem byla připravena na něco úplně jiného a ne tak "krotkého". U Kinga to nebývá zvykem. Ale i tak jsem ráda, že jsem ji přečetla a že ji mám. Mistr je poťouchlík, protože teď budu stejně pořád uvažovat, JAK a PROČ se ten Colorado Kid na té pláži ocitnul.

9 24.08.2017

Musím dát pět hvězd, protože kniha byla napsána velice pečlivě a se smyslem pro detail i historické skutečnosti. Nikdy by mne nenapadlo takto porovnávat tyto dva lidi nebo co vlastně byli. Byla to lidská monstra, ale oba měli jiné pohnutky pro to, co dělali. Hitler měl svou ideu, za kterou šel a zřejmě to myslel vážně. Stalin chtěl mít nekontrolovanou moc a neměl žádnou ideu. Aspoň já si nemyslím, že nějakou měl. Hitler chtěl zlikvidovat "nečisté" a podřadné rasy, Stalin vraždil vlastní národ a neměl s tím vůbec žádný problém. Nic není bílé nebo černé. Tím spíš mne děsí, že se dnes objevuje spousta neonacistických skupin, které Hitlera vykopávají z hrobu a že v Rusku se Stalin dostává vysoko na žebříčku popularity. Myslím, že toho bychom se měli bát.....

11 01.08.2017

Kinga nekriticky obdivuji a hrdě se k tomu přiznávám. Připouštím, že ne všechny povídky mne vzaly, ale i tak to stálo za to. Linda Bartošková, jako jeho skoro dvorní překladatel je, jako vždy, úžasná.

6 04.07.2017

Protože to je poslední kniha Sira Terryho, vážím si jí a bude mít čestné místo vedle jeho dalších knih. Není už tam ta jiskra a ohňostroj humoru, na jaký jsem byla zvyklá, ale i tak je to krásná knížka. Docela smutná, myslím. TP byl mistrem zvratů a situací postavených na hlavu, ale stejně mne překvapil. Toničku jsem nikdy moc nemusela a Stařenka Oggová tady měla málo prostoru.
Sidonie píše, že jeho plamínek života bude ještě chvíli plápolat. Myslím, že spíš velice dlouho. Tak dlouho, jak dlouho ho budeme číst my. A já věřím, že budeme.

6 22.06.2017

Mne kniha zklamala. Snažila jsem se, ale nelíbila se mi. Zdlouhavá a překombinovaná. Ke konci jsem už začínala pochybovat, jestli byl v knize aspoň jeden opravdový muž, včetně velitele Elánia, který tam nemusel být vůbec, protože jeho role tam žádnou roli nehrála.

6 08.05.2017

Filuta se mi líbil, ale je asi chyba na mé straně, že ji porovnávám se Zeměplochou. Dávám ale čtyři hvězdy, akorát si myslím, že kniha prostě nejiskří tak, jako starší knihy TP.

3 21.01.2017

Nečetla jsem předchozí knihy, takže jsem možná zaujatá, ale nelíbilo se mi to. Kromě Barneyho jsem nedokázala uvěřit žádné postavě. Děj se neuvěřitelně táhnul a byla tam spousta zbytečných odboček, které mi vadily. I když rozuzlení bylo možná překvapivé, nevěřila jsem mu. Stejně jako jsem nevěřila Lacey, která má jako poradce masovou vražedkyni, nevěřila jsem ani Daně, u které, bůhví, proč, spisovatelka pořád zdůrazňovala, že je lesba? Tento příběh mne prostě nevzal.

3 12.12.2016