Buch!

Velitel Samuel Elánius tentokrát čelí napětí mezi trpaslíky a trolly, jejichž dávná nenávist znovu ožívá a hrozí přerůst ve válku. Do toho se mísí politika, intriky i staré mýty. Elánius musí najít pravdu dřív, než se město ocitne v chaosu.

Kniha se mi velmi líbila. Nabízí nejen napínavý detektivní příběh, ale i skvělé Pratchettovy postřehy o společnosti, předsudcích a odpovědnosti. Humor i vážnější témata jsou vyvážená a čtení jsem si maximálně užila.

Jak bych mohla Elániovi nedat 5 hvězd?!? No nemohla! Elánia mám ráda. Je to charakter, srdcař a má fištróna! A taky trpaslíky a trolly mám ráda, to mi konečně došlo při čtení této knihy. I když trpaslíky trochu víc, je s nimi větší legrace. Takže je jasné, že mám radost, že se zase neservali. Ne všem se to líbí, ale neservali. To by totiž mohl být konec naší milované Zeměplochy jak ji známe a vyhledáváme... Nikdy nepřestanu žasnout nad tím, jak je vše promyšleno a jak MOC je to zábavné!!

Velitel městské hlídky Samuel Elánius vlastními slovy možná není tím nejostřejším nožem v šuplíku, rozhodně je však rovný jako šíp. To je nevyvratitelný fakt, stejně jako to, že udělá vše pro to, aby zákon a pořádek platily v celém Ankh-Morporku pro každého. A také každý den svému synkovi přesně v šest hodin večer čte knížku "Kde je moje kravička?". Fantasy detektivka mého oblíbeného autora se velmi povedla i díky úžasnému překladu Jana Kantůrka a opravdu skvělému podání Jana Zadražila, který toto dílo načetl jako audioknihu (jdu se na těch internetech poohlédnout po jeho dalších audioknihách). Dávám pětku s hvězdičkou.

Super, zábavné!

Opět moc pěkné čtení

Říkal jsem si, že tuto knihu přečtu jen ze slušnosti k autorovi, protože podle anotace neslibovala moc zážitků. Obrovská chyba! Jedna z nejlepších knih Zeměplochy. Chudák Samuel Elánius se zase dostane do zběsilého soukolí politiky a zločinu, ale naštěstí má po svém boku perfektní policejní tým a zejména svou milující a chápající manželku. Upřímně pánové, kde bychom bez takových partnerek byli ...

Tento díl byl perfektní

super kniha

Když jsem četl Buch! poprvé, nebyl jsem z knihy úplně odvázaný, protože se mi zdála být proti ostatním svazkům s Hlídkou příliš vážnou. Už na druhý (a pak třetí, čtvrtý, atd.) pokus mě tato záležitost kompletně pohltila, rozesmála, přinutila k zamyšlení- prostě pratchettovka se vším všudy, z níž jsem se mimo jiné dozvěděl, že všude tam, kde potká troll trpaslíka, je v té chvíli Koumské údolí, což je nezpochybnitelný a mimořádně zajímavý geografický úkaz. Vzdor mému původnímu názoru jde o dokonalý příběh.

Buch! je podobně jako Noční hlídka nebo Podivný regiment vážněji laděný na úkor humorných scének. Příběh je docela dobrý, tak na půl cesty mezi výbornou hlídkou a nic moc regimentem. Na konci do sebe vše zapadne, ale trochu to skřípe. Vedlejší linky s dámským tahem po hospodách, a Nobym s jeho novou přítelkyní zvedají mé hodnocení na čtyři hvězdy.

Už se blížím k závěru celé série, kterou jsem začal znovu číst v době úmrtí Sira Terryho. Buch!u (jak to zatraceně vyskloňovat?) bych dal za tentokrát hodně nepřehledný příběh trojku, ale prostě nemohu neocenit některé části, které byly naprosto úžasné - zejména nejnovější Nobyho románek s tyčovou tanečnicí Táňou Boženou a její dámskou jízdu s Anguou a novou upírskou policistkou ve Hlídce. Taky celkové naladění knihy o tom, kterak různé skupiny obyvatel blbnou (respektive nechávají se blbnout různými roztleskávači) a perou se mezi sebou, mě vyloženě těšilo, bohužel to pak celé zaniklo v poněkud potrhlé a chaotické výpravě do samotného Koumského údolí. Tahle pasáž na mě prostě dělala "Humpf!" a nebyla to moje kravička.

70%

Další perfektní díl s Hlídkou.

Koumské údolí na Zeměploše. Na naší Zemi by to mohlo být třeba Kosovo pole, Kresčak, Bílá hora, Stalingrad a plno dalších, kde se odehrály velké bitvy, jejichž výsledek poznamenal další vývoj národů na staletí. A zatímco u nás se mydlili zásadně lidé mezi sebou, v Koumském údolí bojovali trpaslíci s troly. A protože se blíží výročí a protože hodně trolům a trpaslíkům straší tato dávno skončená bitva pořád v hlavě, začíná v Ankh-Morporku pořádné dusno. Kde my jsme toto už zažili?

V Ankh-Morporku se to opět sváří. Blíží se výročí bitvy v Koumském údolí a přestože trpaslíci a trollové tvoří ve městě menšiny, jedná se o menšiny, které mají v rukách ostré sekery a velké kyje. Situaci nepomůže, když je ve městě zavražděn významný trpaslík a začnou se šířit zvěsti, že byl zabit trollem. A velitel Elánius se musí hodně snažit, aby se tato staletí trvající rasová válka nepřelila do ulic jeho města. A tak se dá jako správný polda do vyšetřování, kdo stojí za touto vraždou.

Už od začátku série o Hlídce je její hlavní postavou Samuel Elánius, který se postupně vypracoval z noirovského alkoholika, který ztratil smysl života, v sebevědomého velitele městské hlídky, který se nikoho nezalekne a odmítá ustoupit ze svých zásad. Jen si je občas ohne. Je to policista, který se nezalekl zatknout draka nebo dokonce armádu, když porušovala zákony JEHO města.

Ale i on v sobě drží temnotu, se kterou neustále bojuje, aby ho neovládla, a neprotivil se zákonům, u kterých vyžaduje, aby je ostatní dodržovali a ctili. A nyní navíc musí čelit i temnotě, která nepřichází z jeho nitra, ale zvenčí. Dokáže čelit oběma temnotám najednou? Bude si muset zodpovědět důležitou otázku: „Kdo dohlíží na ty, co mají strážit?“

A aby toho nebylo málo, Vetinari jej konečně donutí k tomu, aby vzal do hlídky upíra. A Elánius má v tu chvíli problémy se svým vlastním pravidlem, že každý, kdo je pod jeho velením, je především policajt a pak teprve člověk, trpaslík, troll, muž či žena.

K tomu je ještě třeba dodat, že mimo starosti o Hlídku má také povinnost postarat se o svou vlastní rodinu – svou ženu a své dítě.

Od Noční hlídky je opět o něco ubráno na humoru, ale o to více přidáno na příběhu. Hlavním tématem je pak rasová nenávist a historické křivdy, kvůli kterým si národy dokáží uchovávat nepřátelství vůči jiným národům, přestože už sami ani neznají důvody těchto historických sporů.

Hlavní prim tady samozřejmě hraje velitel Městské hlídky Elánius, taky, kdo jiný, že a jeho rodinný život. Zábava řízlá detektivkou. To na mě funguje moc dobře. Taky jde o takovou bláznivou parodii na Šifru mistra Leonarda. Skrytá pravda v obraze?

Moje první Pratchettovka, kterou mi tenkrát, když mi bylo čerstvě dvanáct, četl můj taťka. :) Řekl mi, že buďto budeme číst Zeměplochu, když jsem se rozhodla, že si Pána Prstenů dočtu sama, nebo Artemise Fowla. Bůh ví proč jsem v tu dobu k Artemisi Fowlovi chovala jistý odpor, a tak jsem nakráčela s židlí k naší knihovně, stoupla si na ni a z nejhornější poličky si (opět Bůh ví proč) vytáhla Buch.
A jsem za to svému minulému já vděčná. Při některých částech jsme se společně s taťkou řezali smíchy, až jsme museli přestat na chvíli číst. Elanius byl pro mě ideální postava pro první náhled do tohohle úžasného světa.
Z téhle knížky jsem si dokonce ten samý rok vybrala text na recitační soutěž (Konkrétně tu pasáž, kde Elánius malému Samíkovi čte "Kdepak je má kravička?", což svým způsobem reflektovalo to, jak moc jsem si užívala společné čtecí večery se svým vlastním předčítačem. ;))
Shrnuto, podtrženo, Zeměplocha zkrátka nikdy nezklame a ať začnete s téměř jakoukoli knížkou, tak i přes to, že absolutně neznáte historii postav, dokážete se do toho světa zamilovat a užívat si skvěle napsané situace s úžasně vtipnými a rozmanitými postavami, rasami a kulturami.

Noční hlídka nikdy nezklame. Kapitán Elánius je muž na svém místě. Super kniha, jako vždy od Terryho Pratchetta.

Knihy s hliadkou mám rada a aj táto sa mi čítala dobre. Elánius je skvelá postava, má svoj štýl. Ale dej mi tentokrát prišiel až príliš rozťahaný, neustále doťahovanie trpaslíkov s trollmi a keď to vyzeralo, že veci sa nejak vyriešia, tak spory začali nanovo. A musím povedať, že ku koncu ma to už vôbec nebavilo. Problémy som mala aj s vnútornými monológmi seržantky Angui, ktoré sa väčšinou niesli v nenávistnom tóne voči svojej novej kolegyni, upírke Sally, prišli mi také príliš detinské. Zápletka sa mi, teda až na tú dĺžku, páčila, tajomná temnota, mŕtvi trpaslíci, do toho Sam pravidelne čítajúci rozprávku svojmu synovi... Celé sa to čítalo celkom príjemne, rýchlo, len tých strán tam skutočne mohlo byť menej.

Pokračování fantasy pohádky o hlídce, která občas připomíná naši "hlídku" v realitě samej trol, upír, trpaslík a sem tam člobrda. Psáno s pěknou dějovou linií, občasným příjemným humorem. Jsem přesvědčen, že autor má vyrovnanější díla a rád si je přečtu. Tento kousek měl být asi o 150 stran kratší a rozhodně by byl čtenářsky lepší, na skoro 500stran vznikaly zbytečně hluchá místa. Kratší kniha by působila dějově zhutněně a i humor by se lépe rozložil. Chvílemi navozuje pocit umělého protahování a to je škoda. Fandové série asi nevynechají, ostatní pokud sáhnou po jiném dílu o nic nepřijdou.