Tankový prapor

Tankový prapor https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13054/bmid_tankovy-prapor-rI4-13054.jpeg 4 611 96

Danny Smiřický série

< 5. díl >

Humoristický obraz individuálního boje s blbostí, ztělesněnou vybranými představiteli důstojnického sboru čs. armády v padesátých letech.

Žánr:
Romány , Literatura česká

Vydáno: , Galaxie
více info...

Přidat komentář

Radka1911
11.02.2024 4 z 5

Jeden z mála případů kdy se mi zfilmovaná verze líbila víc než knižní předloha.

ellypusik
11.01.2024 3 z 5

Prvotina Zbabělci od tohoto autora byla vynikající. Opravdu mne to bavilo a vtáhlo do děje. O to víc jsem zklamaná z tohoto románu, kde chyběla jakákoliv hlubší psychologie postav a dějové zápletky. Humor byl většinou povedený, ale to je tak jediné, co bych mohla pochválit. Za mne román bez dějové linky, spíš popisování vojny za KSČ se špetkou romantiky a černého humoru.


rafan65
24.07.2023 3 z 5

Tak tato kniha mě opravdu nijak zvlášť nenadchla. Režisér filmu opravdu vybral všechny dobré části této knihy, zbytek je jenom omáčka která čtenáře nijak nezaujme. Celkem průměrná kniha kterou podruhé číst už určitě nebudu.

jan7113
22.07.2023 4 z 5

Film Tankový prapor je notoricky známý, a protože většinou se do filmu natočeného podle knihy nevejde úplně všechno, doufal jsem, že v knize bude příběh bohatší. No, není. To, co má kniha proti filmu navíc, je jen nudný balast. Nebývá to asi často, ale v tomto případě se tvůrcům filmu podařilo dílo pozvednout na vyšší úroveň. Vše, co v knize stálo za to, ve filmu využili, zbytku škoda není. Navíc herecké obsazení, řekl bych, dost odpovídá knize (Skamene, Chytrová, Zounar...) - při čtení je úplně vidím.

kuky921
01.04.2023 2 z 5

Tato kniha jde úplně mimo, vybrala jsem si jí kvůli čtenářské výzvě a přetrpěla. Zlatý film. V tomto případě lituji studenty, kteří tento kousek mají v povinné četbě.

alef
09.02.2023 3 z 5

Výpověď o žalostném nezdaru socialistické armády … zlomit v mladých lidech – vojácích základní vojenské služby - vlastní názor!
Poměrně věrně vykreslené poměry v socialistické armádě 50-60 let … řadou v podstatě nezávislých scén ze života záklaďáků vás provede … no kdo jiný, když je řeč o panu Škvoreckém, než jeho alter ego – Danny Smiřický. V Tankovém praporu, ale na rozdíl od jiných jeho příběhů, není Danny tak úplně hlavní postavou, ale jen jednou z mnoha. Tady nevypráví jen Danny, jak je zvykem u jiných autorových knížek o Dannym.
V hlavní roli se tak objevuje s nadsázkou popsaný běžný život jednoho tankového praporu v kasárnách v Kobylci r. 1954 – za poslední půlrok vojenské služby tak vojáci projdou několika vojenskými cvičeními, ale bojovat budou hlavně s tupou omezeností svých velitelů a především s velmi intenzivním stykem s čistou lidskou hloupostí :-).
A nebojte, rotný Smiřický a jeho nenaplněné „lásky“ – tu svou nezanedbatelnou roli mají :-).
Dostane se vám tak celkem ucelený obraz – vlastně spíš velmi podařená karikatura – poměrů v československé socialistické armádě. A protože se jedná o karikaturu, čekejte patřičné výrazové prostředky … vojáci tak nepůjdou pro vulgární výrazy a pikantní obscénní scény nikam daleko … prostě, bude se mluvit tak, jak se na „cimře“ mezi kluky, nejspíš mluvilo :-).

PS: Víte, že … Rudé právo tehdy označilo Škvoreckého za „cynika, kterému nejsou svaté ani věci, z kterých se zrodila svoboda lidu" a že se mu podle nich "podařilo vykreslit vlastní morální charakter tak nízko jako dosud nikomu"? Tak takhle nějak psal o panu Škvoreckém tehdejší tisk.
A ten dnešní? … „Román lze označit jako nejzdařilejší českou satiru vojenského života od dob Haškova Dobrého vojáka Švejka.“ A s tím už můžu rozhodně souhlasit :-).

„Došel na cestu a posvítil si baterkou na plánkonspekt: „23.00–04.00 osádky provedou okopové práce a zamaskování bojových vozidel, 04.30–04.50 pohotovost k vyražení k útoku, 04.50 zahájení dělostřelecké přípravy, 05.00 vyražení k útoku.“
Takže může do půl páté spát. Měl by ovšem chodit po osádkách a sledovat práci. Ale hovno.
„Hospodin,“ oslovil výchovného náčelníka praporu. „Mrkni se na to a trochu jim zvedni mandle. Já du chrápat.“

R47
20.01.2023 4 z 5

Tuhle knihu si většina lidí plete s Černými barony. Myslím, že za to můžou ty filmy. Ale co se prózy týče, myslím, že je celkem příznačné, jaké situace si Škvorecký vybírá: ty kulturní přehlídky, recitační soutěže a odznaky Julia Fučíka. A taky to, že Škvorecký často nejde na první dobrou, ale je tak trochu ironický ("aby byl hezký na obě strany,“ jak v jeden moment popisuje svého hrdinu, který dělá dobře nadřízeným i svým bratrům ve zbrani). A taky tam samozřejmě musejí být ženský, když je to Škvorecký. Na druhou stranu tam té (sebe)ironie bylo oproti Zbabělcům málo.

jarmuk
29.12.2022 3 z 5

Ještě si pamatuju jaké to bylo na povinné vojenské službě. Bohužel pořád dost aktuální.

nevermore3
17.11.2022 5 z 5

Super knížka - fakt vtipná. Moje oblíbená pasáž je, kterak jsou zkoušení i vojáci s vyšší šarží ze znalostí, a i když historické události řeknou třeba blbě (chronologicky naopak), jsou jim uznány jako správné, protože oboje se stalo a bylo to řečeno v jedné větě- - takže to vlastně zas taková chyba není :D.
Nejlepší kapitoly jsou Fučíkův odznak a nadšený poručík, který zkouší otcovskou metodu pedagogického působení a zažívá jen zklamání a Útok na spěšně vybudovanou obranu nepřítele :)

jan.para
14.09.2022 3 z 5

Trochu mi to přišlo jako rozšířená verze filmu, ovšem hláška "hledám pohon pro svůj ohon" je geniální.

Hakate
28.08.2022 3 z 5

Nerada hodnotím film x knihu, ale v tomto případě je kniha spíše průměrem, filmové zpracování je skvělé.

heavy66
16.08.2022 5 z 5

Tankový prapor nebo Černí baroni? Prapor je sofistikovanější román o armádní tuposti, nadutosti a buzeraci, více satira než legrace. Postavy jsou skutečné, promyšlené, usazené do dějinného a společenského kontextu. Malinkatej ďábel není karikatura, ale komunistická kreatura! Připomněl mi důstojníky a politruky socialistické armády, které jsem měl tu smůlu osobně poznat. Ke knize jsem se dostal až s porevolučním vydáním, přečetl ji a šel do kina na poslední skvělý Olmerův film.

Kabuky
21.06.2022 5 z 5

Zajímavý pohled na polovinu 50.let minulého století.

Péťa Z.
19.05.2022 4 z 5

Tankový prapor se mi víc líbil v knižní podobě. Lukáše Vaculíka mám ráda, ale v roli Dannyho mi nějak nesedl. Vždycky jsem si ho představovala úplně jinak. Knížku jsem četla dřív, takže spokojenost. :-)

radimch
18.10.2021 5 z 5

Nejlepší je část, kdy Dany jede do Prahy k rodině Hertlových. To prostě nemá chybu.

esfinge
27.09.2021 3 z 5

Kniha za mě průměrná, ale v tomto případě myslím, že je to tím, že jsem několikrát viděla film. A ten film je skvělý.

alois.randa
15.09.2021 4 z 5

Asi ovlivněn filmem se mi zdály některé pasáže spíše nudné. Naštěstí to takto nefungovalo při čtení celé knihy.

n.ezn.amy
17.07.2021 5 z 5

Příběh vojáků Sedmého tankového praporu v padesátých letech, kdy se snaží zvládnout nesmyslnou vojenskou službu, plnou hloupých, tupých rozkazů a příkazů, které jim vydávají neméně tupí důstojníci. V dnešní době je vtipné číst o tehdejší ideologii, kterou prosazovali političtí důstojníci, kterou tehdy oni brali nesmírně vážně. Kniha se velmi dobře čte. Humor Škvoreckého často rozesměje, ovšem to, že to byla realita tehdejší doby, je hrozné.

brabofka
07.06.2021 5 z 5

To co na Vás dýchně z knihy, to co nám vlastně autor knihou chce říct, to mi u filmu chybí. Asi nejvíc, a v této dnešní době o to důrazněji, na mě zapůsobil ten popis toho ideového přesvědčení. Toho jak opravdu ti lidé byli schopni přemýšlet. Nemůžu neporovnat se sérií Gereona Ratha (K. Volker), kde to nastavení společnosti bylo hodně podobné. Ti, kteří se režimu nehodili, byly jednoduše odstraněni nebo odstaveni. Nevím, jak lépe to popsat. Příběh je krásně sestavený. Doba, realita i postavy skvěle vyobrazeny. Jen z knihy na mě dýchá víc reálnost 50.let, ta nešťastná a krutá doba, což si v tu chvíli uvědomovalo jen pár lidí. A po skoro 70 letech, to tady pořád je. Někde to číhá. Stačí se jen podívat ze Smetanova nábřeží přes řeku na kopec.

antonin0999
12.04.2021 3 z 5

Škvoreckého mám rád tam, kde popisuje mezilidské vztahy. V této knize, kde autor vypráví o nesmyslnosti vojny, se jimi tentokrát tolik nezaobírá. Možná je to tím, že už většina za nás ví, jak to chodilo/chodí, že děj už čtenáře příliš nepřekvapí. Na některých místech jsem se od srdce zasmál, jinde mi přišel humor již trochu vyčpělý.
Možná je to účelem, že z knihy toho ve čtenáři příliš nezůstane, podobně jako to bylo s vojenským výcvikem. Vše je svým způsobem pomíjivé a text je kombinací beznaděje z tohoto uvědomění a posunem neštěstí do ironie a srandy, která člověka drží nad žumpou. Kdo o humor přijde...