Ajrad1981 komentáře u knih

V první půlce jsem vůbec nebyla schopná hodnotit příběh, jediné, co mi stále vězelo v hlavě, byly praktiky MGB. Rozum se vzpírá uvěřit, že by se to opravdu mohlo dít, podvědomí ale ví, že lidé jsou toho schopní.
Po přestěhování Lva na Ural mě kniha už zdaleka tolik nebavila, nedokázala jsem si tam nic najít. Když byla čtenářům odhalena postava pachatele, asi mě to mělo udivit, ale nestalo se tak. No, možná jsem jen nebyla v kondici. Naproti tomu odhalení Lva opravdu překvapilo.
No, a konec... Od zatčení Něstěrova a Lva to zase na chvíli nabere spád, ale Vasilijova nenávist už mi přijde spíš jako ze setrvačnosti, setkání Lva a vraha nemá jiskru, emoce a ten úplný závěr mi vzhledem k dosavadnímu průběhu a popisům moc nesedí. Líbilo by se mi to úplně jinak, ale když jsem teď zjistila, že Lev Děmidov je spojovacím prvkem série, tak je mi jasné, že moje představa o zakončení neměla šanci.

P.S. Za mě rozhodně lepší počtení než Farma.

9 30.10.2017

Jsou to vysvětlivky k Silu, to je patrné. A jako takové mě zrovna moc nezaujaly. Ano, byly tam pasáže, které mě bavily, ale víc bylo těch druhých. Konec je zajímavější, je tam jistý příslib do dalšího dílu, jestli to bude pohádka (tj. s dobrým koncem), nebo horor.
Když jsem se dostala do bodu, kdy Jimmy našel svého Stína, dokonce jsem uvažovala o přidání jedné hvězdičky, doma mám takové dva stíny, za mě to bylo to nejhezčí z celé knihy, nicméně pak jsem si uvědomila, kam to nevyhnutelně musí vést (a kam to pak také vedlo), a za ten smutek jsem nakonec zůstala u původního hodnocení.

8 23.10.2017

Přestože je to první kniha na toto téma, mám pocit, jako by bylo důvěrně známé - ono je to tak nějak úplně stejné jako Hitlerovy deportace Židů. Takže sice nemám na srovnání žádnou knihu ohledně Stalinových zvěrstev, ale s těmi o holocaustu se dá vystačit.
Je to silné téma, jak tady častokrát zaznívá. Ale zpracování mi přijde čistě popisné - emoce (a že se jedná o velmi silné emoce!) jsou pouze popisovány, nejsou z knihy cítit. (No, možná ještě u střetu Liny s Nikolajem v závěru, trochu.) Za tohle strhávám body, z takových typů knih by ty emoce měly přímo odkapávat.
Trochu mi to připomíná Vypravěčku, přes hrůzy, které jsou popisovány, mi nebylo fyzicky špatně, prostě jsem je necítila. A když jsem dala Vypravěčce tři *, bylo by nefér tohle hodnotit jinak.

Mimochodem, jedna věta mě fakt dostala.
Až zbytek světa zjistí, co Sověti páchají, udělají tomu všemu přítrž. (kap. 17)
Mám neodbytný pocit, jako bych ji už někde slyšela / četla. Akorát o Hitlerovi. Jak se mohli ti dva, Hitler a Stalin, sejít v jedné době?

8 08.10.2017

Knihu jsem kdysi už četla, některé pasáže se mi vybavovaly, ale sakra, taky jsem tehdy tak emotivně prožívala konec?! A to si o sobě myslím, že jsem cynik...

2 01.10.2017

Sophiina volba na jakýkoliv způsob je snad největší zvěrstvo, které existuje! O to víc to přidává napětí. Kim a její tým se mi zamlouvají víc a víc.

11 24.09.2017

Nemá cenu pokládat si otázku, jestli kdy vůbec mohlo někoho byť jen napadnout něco tak zvráceného jako zničit svět a ponechat jen pár vyvolených. Natož jestli by se vůbec mohl pokusit takovou šílenost realizovat. Nedávná historie dokázala, že to možné je, oboje, takže přemýšlet nad těmito JESTLI je zbytečné, odpověď známe. A o to děsivěji ten příběh působí.
Do knihy jsem se nemohla začíst, ale jakmile se mi ozřejmila situace, vztahy, souvislosti, jelo to jak po másle. Občas se to zadrhlo, některé situace mi přišly vygradované až nesmyslně, poslední dobou mě to spíš rozčiluje, než baví, ale celkově paráda.
Na některé otázky, které mě při čtení napadaly – například jestli je vzduch venku fakt otrávený, nebo jestli je to výmysl těch nahoře – jsem dostala odpovědi, ale spousta dalších zůstala nezodpovězená. A co se mi opravdu, ale opravdu nelíbí, je to, že si prostě MUSÍM přečíst další díl! :-D

7 15.09.2017

Když mi před nějakými snad 15 lety tuhle sérii doporučila paní knihovnice, četla jsem knihy v pořadí, v jakém se mi dostaly v knihovně pod ruku. Myslela jsem, že jsem prvních deset příběhů tenkrát přečíst zvládla, ale teď jsem zjistila, že tenhle mi nějak utekl.
Jak psala TaLu, autorka držela od začátku vysoký standard. V téhle knize teprve začínají Eviny noční můry, zjistíme, jak se seznámila s Trinou a jak začala její spolupráce s Peabodyovou. A jako soukromý bonus: moje tušení ohledně pachatele se ukázalo správné, takže si můžu klepat na rameno :-D

4 09.09.2017

Potřebuje to komentář? Právem oceněná kniha, doporučuji přečíst.

6 03.09.2017

Když jsem před X lety přečetla Černého anděla, začala jsem mít ráda thrillery, oblíbila jsem si Johna Connollyho a Louise.
Tahle knížka je super, byť kvalit Anděla, dle mého názoru, nedosahuje. Nicméně něco mi na ní dost vadí. Prakticky se jedná o dva příběhy, jeden skončí v polovině knihy a pak pokračuje ten druhý, hlavní, pátrání po Putujícím muži. Samozřejmě každý z příběhů má svůj konec plný napětí, ale přechod z gradujícího konce prvního příběhu do teprve se rozvíjejícího druhého pátrání je dost ostrý, z vysokého tempa najednou spadnete do líného pochodu. Tohle mi nesedělo. Uvítala bych, kdyby obě pátrání byla víc paralelní, aby tam nebyl takový skok.

4 29.08.2017

Když vezmu příběh jako celek, tak dost dobrý, i když nějakou tu mouchu bych našla. Třeba to, že Annin soukromý život je popisován hlavně cigaretami. Co její bratr? Podle toho, jak byl vylíčen, bych čekala, že bude žebrat prachy častěji a dělat problémy - a ono ne. A Eskova změna názorů a postojů se mi taky nezdá moc přesvědčivá.
Spolupříběh o kurdské rodině je sice chvályhodný pokus, vzhledem k aktuálnímu počtu muslimů v Evropě, ale řešení mi nepřijde moc věrohodné.
Každopádně slušné počtení, a kdyby se vyšetřování tak netáhlo (no, ono i mezi jednotlivými mrtvolami byly na severskou detektivku nezvykle dlouhé prodlevy), možná by to bylo i na 5*.

2 21.08.2017

Úžasné. Nejedná se o klasické hledání vraha, je to o tom, jak špatně se hledá kompromis mezi spravedlností a zájmy "vyšších míst" a že někdy prostě podsvětí a policie na chvíli musí být na stejné lodi, jinak se utopí všichni. Že politika je svinstvo a jde se přes mrtvoly. Richard a Chosé nehledají vraha, ale způsob, jak se v tom průseru neutopit, a ta trocha času, který na to mají, dodává knize spád.
Knihu jsem četla slovensky, a když jsem chtěla napsat komentář, vyhledávač mi místo Noci temných klamstiev nabídl Noc plnou lží - český překlad názvu knihy rozhodně nemá takovou šťávu jako originál.

11 14.08.2017

Detektivka, jejíž děj je zasazený do období norimberského procesu. Podle mého názoru nebylo třeba ani Norimberku, ani procesu, mohlo se to odehrávat kdekoliv v Německu kdykoliv po válce, kdyby tedy autor nepotřeboval město plné Američanů, Britů, Francouzů a Rusů, prostě vítězů. Nevím, jak moc se příslušníci těchto národů vyskytovali v Německu třeba 50. letech, ale v roce 1955 by mohlo být dumání vyšetřovatelů nad tím, co znamenají šifrované vzkazy, zajímavější.
Kniha se nečetla špatně, ale rozhodně neobsahovala nic, co by mě nutilo číst, honem, ať vím, jak to dopadne. Vraha nám autor představil sám dávno před koncem, konec (vítězství policie nad pachatelem) čtenář předpokládá a závěrečná scéna mi přišla dost odbytá. Stejně tak na mě neudělaly dojem autorovy popisy zničeného města a poválečné atmosféry.

4 03.08.2017

Knížku jsem si půjčila v knihovně, byla to tenkrát rychlonávštěva, chtěla jsem něco nenáročného, oddechového, co bych nemusela dlouho hledat, a zelené knížky z Moby to splňují. Vzala jsem prostě první, o které jsem si byla jistá, že jsem ji ještě nečetla.
Doma jsem se podívala na anotaci a protočila panenky, to bude blbost! První půlka mě moc nebavila, Betunka mi byla krajně nesympatická a rozčilovala mě autorčina nerozhodnost. Jednou bylo Langovi sedmdesát, pak o deset víc a u Tůmy si nemohla vybrat mezi Jaroslavem a Stanislavem; jednou to byl dokonce Zdeněk.
Druhá půlka byla podstatně zábavnější, dokonce to vypadalo, že to vede ke zdařilému (a pro mě nečekanému) konci, ale pak se to pokazilo. Rozuzlení bylo sice nečekané, ale taky pěkná nuda.
Moje váhání mezi dvěma či třemi * rozsoudila skutečnost, že jsem chtěla oddechovku a byla to oddechovka.

4 27.07.2017

Moc by mě nepřekvapilo, po prvních pár stránkách, kdyby Lauru oddělala přímo Kate. Aspoň by byla sranda, když už nic. Totiž kdyby mně sousedka pár minut po seznámení oznámila, že mi za každou cenu najde chlapa, asi bych měla celkem potíže se sebeovládáním. :-)
Jinak, hodnocení, no, je to oddechovka.

1 26.07.2017

Je jasně vidět, že kniha byla napsána před několika desetiletími. Dnes by stejný příběh byl napsán na podstatně více stranách. Tady je nějaká dějová linka a jede se po ní, žádné zbytečné kličky a okecávání. Nicméně možná bych přece jen radši dala přednost tlustší knize, ale s líp popsanými kritickými situacemi, takhle to vypadá, že dostat z komunistické Číny dalajlámu nebo významného vědce je celkem hračka.

1 23.07.2017

Potěšilo mě, že jsem hned správně vytušila, kdo je násilníkem z první kapitoly (jinak jsem ovšem byla dost mimo). Ale aspoň nějaký pokrok, až budu číst HH50, budu schopná odhalit vraha hned :-D

6 22.07.2017

Hodně dlouho to vypadalo na plný počet hvězdiček. Ale zkazily to dvě věci.
Za prvé Andreas, tedy spíš Nořin vztah k němu. A to, že si Nora stěžuje, že v minulosti už jednou radši vzal roha, ale pak se dozvíme, že to bylo úplně naopak. Jinak bych byla ochotná překousnout fakt, že už zase čtu detektivku střiženou s červenou knihovnou.
A hlavně za druhé - ten konec. Nora je nejdřív úplně vyklepaná z jednoho dopisu a jedné sms, ale pak je úplně v klidu, přestože vrah běhá po svobodě, a naprosto ignoruje snahu policie ji chránit? A pak se úplně sama dostane ze smrtící pasti (do které mimochodem úplně sama pitomě vlezla)? Na takovéto superhrdiny nějak nevěřím a realističtější konec bych ocenila víc.

6 10.07.2017

Na začátku jsem si musela oživit některé dějepisné informace, abych se neztrácela v prostředí, ve kterém se kniha odehrává. Překvapilo mě líčení Elišky Přemyslovny jako žárlivé pomstychtivé mrchy (ve filmu Hlas pro Karla byla spíš v roli chudinky). A zaujala mě postava purkrabího na Svojanově, že by byl tento hrad samý Záviš? Asi si to zajedu ověřit, stejně je to dlouho, co jsem tam byla naposledy ;-)
Jo, a Rab z Rabštejna, tedy Oldřich, mě pěkně zklamal. Normální kariérista!!! A co teď chudák Zuzana?!

2 09.07.2017

Na konci prvního dílu mi Scarlett začínala být i sympatická a obdivovala jsem ji, jak to zvládá. Tohle na začátku druhého dílu trochu vymizelo, řekněme, že má trochu jinak nastavené hodnoty a priority, nicméně jsem ji stále byla schopná pochopit. A hlavně jsem neskutečně oceňovala, jak se staví proti stereotypům, že jde proti proudu a dělá i to, co by dle veřejného mínění a společenských zvyklostí dělat neměla - vést pilu, chodit ven těhotná... Jenže jakmile se dostala k pohádkovému bohatství, vyklubala se z ní normální husa! To už byly veškeré moje sympatie ty tam a litovala jsem všechny, kdo se Scarlett museli přicházet do styku. A ta její posedlost Ashleym! To nebyla láska, ale truc nebo umanutost. Sice na konci knihy prohlédla a pochopila, ale pozdě.
A jak nesnáším absolutní happy endy, tak jsem trochu litovala, že tady nebyl - ale ne kvůli Scarlett, ale kvůli Rhettovi.

6 30.06.2017

Anotace je zavádějící, člověk čeká úplně jiný vývoj, studnou příběh víceméně končí. Zas psát anotaci o žumpě by bylo vzhledem k názvu knihy zavádějící ještě víc. A pojmenovat knihu Žumpa, no nevím, jak by se takový název prodával ;-)

Za mě další fajn Dánovka.

7 25.06.2017