Aghatte Aghatte komentáře u knih

☰ menu

Žena v okně Žena v okně A.J. Finn (p)

Přečteno za jedno deštivé odpoledne.
Příběh od začátku zajímavý. V lecčems předvídatelný, ale to nevadí, nečekám, že autoři neustále budou šokovat a objevovat Ameriky.
Hlavní hrdinku jsem obdivovala, v kladném i záporném slova smyslu. Na to, že trpěla sociální fobií, bylo u ní doma dost živo. Neustále se tam někdo zvonil, stavoval se, přijímala návštěvy, telefonáty, online byla velmi aktivní, nejen pasivní slídič, jak jsem původně předpokládala, že bude.
(Já jsem tedy proti ní těžký asociál :-) Dnes jsem řekla pouze dvě slova s pošťačkou a přečetla jsem dvě knihy...)
Vadilo mi to pití, vždy mi vadí pití alkoholu a změny úsudku v důsledku nadměrné konzumace alkoholu. Nemám pro to omluvu. Naopak se divím, že po tom, co prožila, měla v sobě ještě tolik vyexponovaných emocí, strach, lásku, nenávist, soucit.... Já zažít, co ona, už nic se mnou v životě nehne a asi bych neopustila brány blázince. Ztratila všechno. Případně bych čekala větší paranoiu, a ne tak hloupou a slepou důvěřivost a otevřenost světu. A pořád jsem si říkala, Ty nemáš žádnou fotku Jane?! Najdi ji, najdi :-)
Hlavní záporák se dal vysledovat dost brzy, a byl to mazec, ten se povedl. Taktéž bylo jasné, kdo si otevřel účet na Agora a začal tahat rozumy.
Nakonec Anna ani jako pošuk nevyzněla, spíš chudák, nepřišlo mi, že by nějak extra sledovala, co se děje a hlavně se za své chování styděla, což není běžným rysem. Strach vyjít ven chápu, ale opět mám pocit, že se do volného prostoru vrhala nějak moc často...
Alarmující tam je to naprosté klišé, které ale nevadí si neustále opakovat - člověk neví, co má a dostatečně si toho neváží, dokud to neztratí.
Jsem spokojena, dobré psychodrama, doporučuji.

01.10.2019 5 z 5


Carol Carol Patricia Highsmith

Patřím k těm, které potenciál knihy neuchopili či nepochopili. Stále jsem čekala, co se tedy v tom TOP díle 20.století bude dít, a ono nic. Jazyk mě nebavil, byl běžný, nic, s čím bych se již nesetkala. Příběh fádní, Carol protivná, Tereza k politování, a vlastně nevím, co tím chtěl básník říci. Vzpomněla jsem si na Hodiny, ty jsem úplně stejně nepochopila - co na tom kdo tak opěvuje.

01.10.2019 2 z 5


Vzorný syn Vzorný syn Čong Judžong

Já jsem si knihu přála k narozeninám (květen), dlouho jsme si na ni dělala "náladu". Ta přišla teď. A nelituji.
Je to psycho, ale jiné, než čekáte. Je tam mrtvý otec, bratr, matka, teta, nevlastní bratr....Všude samá krev - občas. Ale o to tu nejde. Jde o to zvíře v nás (v každém).
Prvotřídní jazyk autorky mě uchvátil. Něco už jsem za život přečetla, ale její cit pro popis prostředí, krajiny, situace, pocitu, nálady, atmosféry, je to úplně plastické, jako film, vidím to před očima. Myšlenkové pochody, retrospektiva, věci myšlené a vyslovené. Neotřelá slovní spojení, trefná pojmenování, koncert pro čtenáře.
Oscilujete mezi sympatiemi a zděšením k hlavní postavě. Chvíli je příšerný psychopat, chvíli chudáček k politování. Děsíte se hlubin lidské duše, temnony, která nás pohltí, když se přestaneme ovládat, když evoluce, hlavně selekční tlak, zavelí.
Člověk je nejslabší jedinec v popírání vlastních potřeb - tak to je přesné. Co dokážeme, čeho jsme schopni, abychom dosáhli toho, co si přejeme, co si myslíme, že si zasloužíme, co chceme, co musíme mít, co nám (co, kdo, život?) dluží...
Čtenářská lahůdka - doporučuji. Doufám, že vydají i ostatní (zatím) tři díla této skvělé autorky v češtině.

30.09.2019 5 z 5


Skleněný zámek – Vzpomínky na dětství Skleněný zámek – Vzpomínky na dětství Jeannette Walls

Vím, jaké to je, když je rodič sobec a k tomu alkoholik. Děti jsou způsob obživy, tedy dříve byly, nevím, jak to funguje nyní. Před 30 lety bylo možno u nás dosáhnout na pěkné peníze jen tím, že měl člověk hodně dětí, které mít neměl, nechtěl a hlavně se nedokázal o ně postarat.
Sedět u stolu, popíjet, vést chytré řeči a stále slibovat, jak to bude, až... Až se přestěhujeme, až děti povyrostou, až přestanu pít... Euforie, deprese, obviňování, smích, křik, násilí, omluvy, hysterie.
Moc té knížce rozumím a velmi obdivuji ty děti, co dokážou. Jaké lásky a shovívavosti jsou schopné, jak se neztratí v tom, co je a už není normální. Jak dokážou žít bez základních věcí, jako je třeba voda. Jak nastavují zrcadla rodičům. Jak se snaží pochopit a omluvit. Jak se mají navzájem všichni sourozenci rádi.

Mám vydání z roku 2015, a zdá se mi v pořádku.

27.09.2019 5 z 5


Výjimečná láska Výjimečná láska Johanna Adorján

Neobyčejná, strohá, přímočará, strhující, složitá... láska ve všech podobách, mně se to líbilo velmi, doporučuji.

27.09.2019 5 z 5


Blanche na útěku Blanche na útěku Barbara Neely

Výborná kniha, moc se mi líbila, doporučuji! Neotřelé, originální a zábavné, inteligentní.

27.09.2019 5 z 5


Stříbrná hvězda Stříbrná hvězda Jeannette Walls

Moc se mi to líbilo, podobně jako Skleněný zámek.
Hezky a citlivě pojaté vztahy v rodině, psychicky nestabilní matka, úžasné statečné dcery, a strýčka jsem si hned zamilovala, jak se jich bez řečí ujal.
Běžte dělat to, co děti ve vašem věku obvykle dělají...láska, důvěra.
No a ten konec, paráda!

27.09.2019 4 z 5


Pouhý stín Pouhý stín Karine Giébel

Zlákala mě nadšená propagace. Půjčila jsem si ji v knihovně.
Začala jsem dnes o půl sedmé číst a v devět bylo po všem.
Odporné hlavní postavy, nechutné rozhovory, neustále někdo někoho chytal pod krkem a dusil - i ti, kdo měli být na její straně, zřejmě v rámci předehry.
Nezáživné střídání dějových linií. Stránky věnované Stínu. Neděsil mě, nudil. To její bezmocnost byla děsivá. Okolí slepé a hluché. Všichni jsou pachatelé.
Neuvěřitelný konec. Co to bylo za zařízení, kde jsou klienti dáni napospas personálu? To nemají ani ve Francii.
Nejlepší byly poslední dvě stránky. Ale nechápu, proč důkazný materiál nepředat dál, ale hrát si sám na detektiva invalidu. Doufám, že to nebyl začátek pokračování, že "pro úspěch prvního dílu" nenapíše další Stín, ten já ale číst nebudu, ani nic jiného od této Královny.

26.09.2019 odpad!


I krása může zabíjet I krása může zabíjet Wendy Holden

Četla jsem náhodou rozhovor s autorkou, dosud jsem ji neznala, a to mě vedlo k půjčení v knihovně. Dlouho jsem na knihu čekala, byla v rezervacích.
Bylo to zajímavé, o to více, že o nás psala angličanka. Je to znát v pasážích s StB, že čerpá z archívů, nicméně to nevadí.
Lukáš byl zvrácený psychopat, líbilo se mi, jak autorka podala jeho pohled na svět - oni to vždycky dělají přece z čisté LÁSKY.
Bena jsem chápala jako zakomplexovanou oběť, který byl bohužel ve špatnou dobu na špatném místě. Ale nakonec ho to posílilo a vysvobodilo z vlastních běsů a děsů.
Kateřinu jsem litovala a obdivovala.
O sklářích nic nevím, byla to zajímavá sonda do tohoto krásného ( a nebezpečného ) řemesla.

Takže ne úplně TOP kniha, ale dobré čtení. Doma bych ji mít nemusela. Ani mě nenapadá, komu bych ji dala jako dárek. Prostě k půjčení v knihovně ideální.

26.09.2019 3 z 5


Sen letící želvy Sen letící želvy Nora Eckhardtová

Vůbec nevím, co si o tom myslet. Hned po úvodu bylo jasné, kdo je záhadný pan Z. A i pak bylo jasné, kdo je Egon. A jinak? Celé takové divné, už teď vím, že o knize nic nevím. Asi je pro opravdu náročné či víc inteligentní čtenáře, než jsem já.

22.09.2019 1 z 5


Tři přání Tři přání Liane Moriarty

Tentokrát jsem spokojena, líbilo se mi to, od začátku do urychleného konce. Celkem nic se tam neděje, to je pravda, všední osudy nevšedních sourozenců (kdo z nás zná kolik trojčat???).
Autorka vykreslila jednotlivé povahy pěkně, opět mám drobné výhrady k mužským postavám - ty jsou tak kladní a chápaví, až to bolí. Marcus byl průhledný od začátku, ale otvírala to pomalu a moc pěkně dokázala popsat vnitřní svět a uvažování oběti.
Rozčilovala mě Kara, mám doma dva puberťáky, sama jsem byla puberťačka, ale takový zmetek nevychovaný, to bych nesnesla.
Bavilo mě to a bylo mi líto, že je konec, četla bych o nich klidně celou ságu :-)
A velmi podařené byly ty vsuvky neznámých, kteří byli fascinování setkáním s tou "svatou trojicí".

22.09.2019 5 z 5


Komturova smrt Komturova smrt Haruki Murakami

Není to na plný počet bodů, jak jsem u Murakamiho zvyklá. Souhlasím s některými komentáři - příliš nerozhodné, příliš se chce zalíbit, strach, abych se nedostal jinam, než čtenáři čekají... bohužel, tím, že zradil sebe, to není až tak dobré.
Ale pořád kvalitní literatura to je, to ano.
Drobná poznámka k překladu, slovo "ženská" na každém 4 řádku mi lezlo krkem!

17.09.2019 3 z 5


Poslední výročí Poslední výročí Liane Moriarty

Další kniha od Liane, tato se mi ale líbila.
Vůbec nebyla nudná, těšila jsem se, až si najdu chvilku a zase se dám do čtení. Pravda, zpočátku jsem také oscilovala s myšlenkou, že si snad nakreslím strom života rodiny, abych věděla kdo s kým a proč, ale pak už jsem to pochopila...
Zde žádné extra drama, ale zajímavá zápletka - originální a promyšlená. Postavy byly sympatické, líbí se mi, že autorka zapojuje i vnitřní svět hrdinů, takže vidím, i co si myslí a nejen, co dělají. Ne každý to umí. Jazyk autorky mi ostatně sedí velmi.
Muži vesměs opět nudní, jen jako doplněk složitých charakterů žen - je vidět, že autorka píše o ženách pro ženy, chlapi jí moc nejdou.
Drobné připomínky k překladu - treperenda, ťululum a kardigan (co to je?) mi lezou na nervy, nemá čeština jiná synonyma?
Nechápu, že v chumlu žen a matek nikdo nepozná poporodní psychózu. Kamarádka ji měla a nešlo to nepoznat. Šestinedělky jsou křáplé obecně, ale toto je jiné. Bylo mi Grace moc líto.
Stařenky byly roztomilé a jejich "trestnou činnost" jim ráda odpustím. Jsou to frajerky, jak se s tím dokázaly poprat.
Ovšem ten "pekáč buchet" za 8 týdnů - přání otcem myšlenky. Je-li vám 55let, jste žena, máte roky nadváhu, necvičíte a jen jíte, možná? za 8 měsíců by byla vidět nějaká změna. Ale vyhrát soutěž kulturistů? Margie mi byla velmi sympatická, jelikož jako jediná se opravdu starala, všechno řídila, zařizovala, uklízela stařenkám, a byla všem pro smích, protože byla TLUSTÁ. To se neodpouští v knihách Moriarty. Vražda, homosexualita, psychické poruchy, opuštěné děti, lži, nevěra, pro všechno má pochopení, ale nadváha (už velikost 44 je psána s odporem!) - konečná, vyloučení z kolektivu navždy. Tedy než zhubnete, pak vás začnou brát vážně. Hrdinka pak většinou po proměně z hnusné tlusté housenky v éterického překrásného motýla neví roupama coby, a teprve začne "opravdu žít"... Zřejmě nějaký vlastní problém autorky, ať píše o čem píše, vždy se to tam projeví.

Celkově hodnotím jako povedené, bavilo mě to, a jdu na Tři přání :-)

12.09.2019 4 z 5


Na co Alice zapomněla Na co Alice zapomněla Liane Moriarty

(SPOILER) Další Liane po Šílených výčitkách o poznání mnohem lepší.
Nebylo by špatné pro každého z nás občas "ze sebe" vystoupit a podívat se na svět a náš život nezaujatě a možná i naivně.
Alice byla fajn, před 10ti lety. Milovala jsem její staré já. Stala se z ní příšerná kráva, výkonná matka, šílený sobec.
Problém všech těchto žen je ten, že chtějí mít vše, nejlepší, nejdražší, nejúspěšnější. Berou si muže svých snů, kt. se jim snaží všechno dopřát. Takže makají. Vydělávají, aby se ženy mohly doma starat o domácnost a děti, nemusely chodit do práce, dětí navštěvují drahé školy a mají tisíce nesmyslných kroužků, kt. stojí další peníze. Žijí v luxusu. Nic není problém, všechno zaplatí. Ale ony jsou na ty muže hnusné! Vyčítají jim nedostatek romantiky, nezájem o děti, neúčast na výchově a vzdělávání, nezapojují se do domácích prací. Bylo mi Nicka vážně líto. Všech těch výdělečně činných troubů, které mají doma Xeny, od nichž se dočkají jen držkové - ale ne na talíři.
Sestra a její deník pro psychiatra byl fajn. Byla přímočará, a leccos mi pomáhala pochopit. Věděla jsem, že to autorka nechá dobře dopadnout, ale nemusela by... Život není spravedlivý.
A ano, opět to tam bylo. Milé čtenářky, pokud chcete být v tomto světě úspěšné, musíte být hubené! Je to do očí bijící, jak to zdůrazňuje v každé své knize. Můžete být prezidentkou USA, ale běda, když máte nadváhu, nikdo vás nebere vážně. Je to známka Vaší neschopnosti se ovládat a pojídat óóó, ta hrůza, sacharidy! Takže i Alice zhubla, i její sestra na konci knihy byla jako lunt :-(( Tak to mě vytáčí. Kouká na svoji dceru, která je baculatá a v duchu si říká "neboj, jednoho dne budeš krásná žena.." Proč to tam píše?
Zajímavé bylo, že necítila žádnou chemii k Dominikovi. Myslím, že pokud někoho miluji, měla bych se zamilovat opět, i když nemám paměť, řídí to jiná část mozku. Navíc, ten byl vykreslen tak strašně nudně, že to bylo z její strany beztak jen zoufalství a natruc manželovi.
Konec byl utnutý, jakoby už autorka sama byla unavená a chtěla to skončit. Epilog- propadák. Ten tam být neměl. Prostě někdy to nevyjde tak jak chceme a v životě nemáme další šance donekonečna. Nejde udělat reset a začít znovu, lépe a radostněji. Toužíme po tom, ale nejde to.

Koukám, že to mám taky na 432 stran, tak už vás nebudu nudit... :-)

10.09.2019 3 z 5


Šílené výčitky Šílené výčitky Liane Moriarty

Já se nemohla rozhodnout, zda se mi to líbí nebo ne. Dávám tři hvězdy za jazyk, i když zde to nebylo tak úžasné, jak jsem u Liane zvyklá.
453 stran asi unavilo i samotnou autorku. Pořád jsem to chtěla odložit, ale člověk samozřejmě musel zjistit, co TAK HROZNÉHO se stalo (všichni ale žili, to mě uklidňovalo a zároveň jsme nemohla přijít na to, co by to mohlo být za hrůzu). A pak už jsem to věděla a opět jsem nenašla sílu to odložit, protože jsem zase čekala, co se Erice vybaví dodatečně po tom okně... Jak zemřel soused bylo více než jasné, ale vysvětlení bylo velmi poetické a smutné.
Velmi sympatické postavy manželů Vida a Tiffany, za to Erika protivná, Clementine unýlie obecná, a nechápu označení "nejlepší kamarádky", spíš na sebe tak nějak zbyly... po tom, co jim spáchaly jejich matky - jako ostatně vždy. Striptérka měla rodinu normální, a tím i ona byla naprosto normální a sympatická ženská. Vid byl jako roztomilé domácí zvířátko, hned jsme si zamilovala a toužila mít takového kamaráda, kolegu v práci nebo souseda ( na to, že by byl můj manžel, si nevěřím, až tak byl úžasně vykreslený :-)) )
Zatím nejslabší kniha autorky, ale přečetla jsem ji, takže špatná úplně není. A některá slovní spojení či myšlenky má brilantní. Ovšem SAFRAPORTSKÉ - našla jsem ho 4x bych tedy vyškrtla navždy ze slovníku.

07.09.2019 2 z 5


Zlodějka příběhů Zlodějka příběhů Michaela Klevisová

Mně se to nelíbilo vůbec, zarážející, co uživatelů použilo slůvko "čtivé", to bych neřekla ani omylem, NEbylo to čtivé, byl to trapný pokus o českou detektivku, postavy nesympatické, jednání nelogické, celé to působilo amatérsky. Moje první setkání s autorkou, asi jsem čekala fakt hodně, soudě dle přemíry kladných hodnocení.

06.09.2019


Hotel v Paříži: pokoj č. 3 Hotel v Paříži: pokoj č. 3 Emma Mars

424 stan naprosté nudy, to je výkon! Nevím, proč jsem si ji půjčila. "Hlavní děj" o ničem, erotické scény bez nápadu a nedotažené, takže to nebylo ani záživné ani jen erotické. Kdysi jsem zdrbla knihu Hotel rozkoší, musím se jí omluvit, tam aspoň byla nějaká dokreslená erotika a děj byl jasně daný vývojem událostí.
A jestli to je už 3.díl! No, nechápu, že někdo sežene nakladatele a překladatele.

06.09.2019 odpad!


Desatero přikázání pro Veverku Desatero přikázání pro Veverku Ana M.

Naprostá ptákovina...

04.09.2019 odpad!


Běžecký klub na konci světa Běžecký klub na konci světa Adrian J. Walker

Nápad dobrý, ale nedopečené, jakoby už autor nevěděl, jak z toho ven, závěr úplně nepovedený.
Škoda... Velký potenciál, ovšem nenaplněn.

04.09.2019 2 z 5


Autobus sebevrahů Autobus sebevrahů Arto Paasilinna

Miluji tuto knihu. Je úžasná, četla jsem ji opakovaně a opravdu je to nesmírně laskavé. Ráda bych jela také. Víte, jak se člověku uleví, když na to není sám! Může říct nahlas, že se chce zabít, proč, a ještě z toho udělat celkem povedený zájezd, že se mu nakonec vlastně až tak zemřít nechce.
A jak to vlastně dopadlo?
No, to si přečtěte :-) Je to vážně sranda.

04.09.2019 5 z 5