aamis komentáře u knih

Nikdy bych nevěřila, že dokážu přečíst 722 stran zcela pohlcena do příběhu v knize. Žasnu tak nad svojí představivostí a zvlášť nad umem pana Nesba, který mistrně strhl moje vědomí a dovolil mi opět se účastnit jako neviditelný pozorovatel celého dění. Vyšetřování a možné souvislosti se mi honily hlavou snad i v noci, ale i přesto nemám šanci stačit Harrymu Holeovi v jeho úvahách. Souvislosti, nápad, preciznost ... ale všechno dává smysl. Obdivuhodné.

5 15.01.2019

Bezva čtení! Kladně hodnotím zvláště neuvěřitelnou atmosféru.. Pokud máte bujnou fantazii jako já, rozhodně pro vás bude kniha silným zážitkem. Při čtení jsem se vždy přenesla do severského prostředí a věrohodně si představovala, jak se vše odehrává. Originální motiv byl pro mě největším lákadlem a určitě mě nezklamal. Už se těším na další knihy z této série. Ale na ten první kontakt s Harry Holem asi nikdy nezapomenu... Doporučuji!

6 31.03.2018

Kniha vypadala podle popisu fakt dost zajímavě. Tajemný začátek to potvrdil, krátce po něm se však tento dojem vytratil... Zbytek si už vlastně ani moc nepamatuji. Vlastně je to asi první detektivka, která mě nechala tak nějak zvláštně chladnou. Nenadchla mě.

20.03.2018

Dlouhá souvětí plná smysluplných a chutidoživotaplných myšlenek. Včera jsem ji přečetla a dnes mám pocit, že ji chci číst znovu. Je pro mě zrcadlem. Vidím v ní totiž, jak je spousta mého času promarněná a nesmysluplná. A taky jsem vděčná, že konečně někdo z řad duchovních autorit ukázal, že může (nejen) katolík skutečně a svobodně ŽÍT. Díky za to! Doporučuji převelice.

9 28.12.2017

Kniha na mě jako jedna z mála za poslední dobu zapůsobila velmi silným a skutečným dojmem. Je naprosto perfektně zpracovaná, autorka do toho musela dát neskutečné úsilí. A ani se jí nedivím. Psát o holokaustu a mít možnost mluvit s reálnými lidmi, kteří tyto hrůzy zažili, je veliká pocta a autorka může být na toto dílo právem hrdá. Naprosto mě to zasáhlo a odrovnalo. VŠEM doporučuji přečíst, i když možná v sobě budete mít mnohdy rozpor, zda pokračovat ve čtení, protože je to tak poutavé, nebo přestat, protože to emočně nezvládáte..

8 20.11.2017

K této knize jsem se dostala díky přednášce paní Sosnarové, které jsem se účastnila. Její poutavé vyprávění mě donutilo vrátit se k jejímu příběhu znovu ... ale nutno podotknout, že ten osobní prožitek z jejího skromného slova kniha nepředčila. Autorovo vyprávění mi moc nesedlo, ale příběh, myslím, vše nahrazuje. Příběh ve mně zanechal silné emoce a všem tuto knihu, nebo lépe - vyprávění p. Sosnarové, doporučuji! Ač se u nás stále mluví jen o Německu a nacistech, příběh jasně ukazuje zvěrstva páchaná v SSSR. A jaká! Buďme vděční za životy, které vedeme ...

6 01.08.2016

Rezistence je oproti Divergenci akčnější a také méně naivní - vztah mezi Tris a Tobiasem není již tak idylický, což mi zde trošku vadilo. V Divergenci se mi jejich vztah moc líbil a nyní musí čelit mnoha zkouškám, které Tris často bezhlavě rozpoutává. Obdivuju Tobiase, že dokáže stále Tris odpouštět a že ji vždy tak nějak pochopí. Tris si občas neuvědomuje co má a co dělá .. To mi trošku vadilo. Ale jinak velmi poutavý příběh!

2 04.06.2015

Je jasné, že je téměř sázkou na jistotu napsat dobrodružnou trilogii v čele s milou hrdinkou, která se tak trochu podobá každému z nás, a fešným svalnatým mladíkem, který je idolem všech dívek a všechny ho naprosto milují. A je to tu. Svět šílí z nových dvou hrdinů, zaujatě čtou knihu stále dokola a představují si, jak asi vypadají. Potom přijde film, což spustí novou vlnu šílenství a ...
Na druhé straně musím uznat, že kniha má děj. Má to spád, má to zápletky, má to lásku, má to dobrodružství, má to boje, má to mladistvost, má to problémy, ve kterých se najdeme. Má to vše, co čtenáři požadují. Napsáno je to opravdu poutavě a samotnou mě to velmi baví číst. Je pravda, že je zde spousta věcí nedořešených, ale to mi osobně v knize nijak zvlášť nepřekáží. Nápad s frakcemi a jejich konfliktem se mi moc líbí a okamžitě jsem byla vtažena do onoho světa. Ale záhady a nejasnosti mám pořád, což je pro mě plus ... Vzhůru na Rezistenci!

2 30.05.2015

Jednou a asi stačilo! Tématem jistě potěší srdce nadšených kritiků všemožných režimů či církve, navíc ve vtipné podobě, ale mě ani veršem, ani tématem bohužel neoslovil ...

1 30.05.2015

Zvláštní děj, zvláštní motivy, zvláštní slova, zvláštní lidé ... a přesto tak dechberoucí! Nepřestává mě fascinovat kontrast jazykových prvků a skrytého charakteru pana Kopfrkingla. Přehnaná sladkost jeho slov a hrůzu nahánějící opakování všemožných prvků (růžolící dáma, panoptikum ...) mi nahání husí kůži a nemůžu se zbavit dojmu, který jsem měla při dočtení knihy: "Je to tak skvělé, nebo jsem tak divná?" ...

2 30.05.2015

Jedna z nejlepších knih, které jsem za svůj "maturitní maratón" četla. Spojení humoru, běžných i neobvyklých životních situací vytváří takový lehký a milý způsob vyprávění, což mě neuvěřitelně zaujalo. Naprosto procítěné a dokonalé příběhy o kráse přírody a o dětském vnímání hrůzného světa, ze kterých jsem čerpala mnoho pozitivní energie!

22.03.2015

Začátek mě docela překvapil. "Sem se proměnil v brouka. A co? Nic nenormálního." Od začátku do konce má kniha takovou zvláštní přitažlivost, že se vám snad ani nechce přestávat číst. Je zde navíc nádherně vidět, jak lidé jednají s odlišnými jedinci ve společnosti - někdo se snaží těmto lidem pomáhat, ale vlastně se jich štítí; někdo už je předem odsoudil, takže se o ně nezajímá a někomu prostě nevadí, a tak se s nimi setkává. Rozhodně to reflektuje autorův rodinný vztah a pocity, např. pocity Řehoře jako brouka a vztahy mezi ním a rodinnými příslušníky. Přitom vše zůstává chladné a nijak emotivně zabarvené, což ulehčuje čtení, ale přesto to nebrání k "vydolování" toho nejlepšího čtenářského zážitku.

5 14.03.2015

Obdivuji, že knihu autor napsal údajně během jedné noci! Pro mě velmi precizně napsané - ze začátku těžké číst, ale ke konci už přečtené jedním dechem. Je to velmi emotivní a donutilo mě to přemýšlet nad tím, v jaké si vlastně žiju pohodě. A to si člověk pořád stěžuje, jak se má špatně. Nedokážu si představit, že bych byla v tom vlaku a musela si nechat lhát do obličeje. Mimochodem, Brenske je brilantní manipulátor a lhář! Málem jsem mu to uvěřila a během čtení jsem sebe samu musela přesvědčovat, že to není dobrý člověk a že mu opravdu nemám věřit.

3 06.03.2015

Aktuálnost sama! Nejvíc se mi líbí styl humoru, který bohužel tolik nevynikne v knize, jako v podání pana Voskovce a Wericha v originální hře, kterou jsem viděla na záznamu. Moc jsem se pobavila a překvapilo mě, že se mi to tak líbilo ..

1 15.02.2015

"A co tady děláme?"
"Čekáme na Godota."
A na co čekáme my? Já jsem zde nalezla mnoho prvků, které mě nějakým způsobem nakoply. Přijde mi, že takových prvků je zde mnoho .. A hodně jsem se u toho nasmála. Občas, tedy spíš často, bych si přála mít takové starosti a tolik času jako Gogo a Didi. Je to tak obyčejné, až je to zapeklité.
Také nacházíte v těch nejobyčejnějších příbězích ty nejlepší myšlenky? Já jo.

2 04.02.2015

Takovým jednoduchým a alegorickým způsobem znázorněný komunismus. Hlavně vlna zmanipulování a jednoty. Však se říká: "Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají," ale nakonec z počátku nezkaženého jedince přesvědčíte, že zabíjení ostatních vlastně vůbec nevadí, a že co řekne a udělá vůdce je pravda. A konec, kdy vlastně autor poukázal na to, že se prasata ztotožnila s lidmi, je naprosto skvělým ukončením knihy! K zamyšlení a k jednoduchému a čtivému připomenutí toho, co se dělo před nedávnem za nechutnosti ..

5 29.01.2015

Geniální. Toto je první Čapkovo dílo, které jsem četla a musím říct, že jsem k Čapkovi asi byla dříve poněkud skeptická, protože kdybych věděla, jak píše, určitě bych to četla dřív. Zhltla jsem to během pár dní po cestě vlakem a v čekárně u lékaře. Tam jsem nevnímala vůbec nic, jen to, jak je Galén silným člověkem. Já jsem ho celou dobu obdivovala, jak si umanul, že bude prostě léčit jen chudé, tamhle na třináctce a nikoho jiného. Já takto silný člověk nejsem a rozhodně bych se nechala ovlivnit. Ale byl mi velmi sympatický - nešlo mu o slávu, ale o mír. Negativem na něm zůstává to, že nechtěl, nebo spíše v jeho situaci nemohl pomoci všem lidem. Konec byl vážně nečekaný. Ale pro mě to v knize představovalo ztracenou naději na záchranu. Dalo by se o tom tolik říct a napsat, ale naposled ještě snad jen to, že je to skvělé drama!

2 23.01.2015

Pokaždé skvělý zážitek - mrazivé, napínavé, čtivé. Vždycky mě znovu a znovu nadchne Svatební košile. Film jsem neviděla, ale i přes to mi vstávají všechny chlupy hrůzou, když to čtu. Ale nejde jen o to "bát se", vždycky to má i nějakou hlubší myšlenku ..

2 20.01.2015

Je to fajn. Psané tak obyčejně, prostě - jako bych četla to, co se včera stalo. Velmi jednoduchý děj s humornými scénami. Nijak mě to neohromilo, ale hezky se to četlo ... a je zde o čem mluvit (např. u maturity). Nenadchlo, ale neurazilo. Nic víc k tomu nemám.

1 08.01.2015

Knihu jsem četla k maturitě. Věděla jsem, že autorův styl psaní je velmi odlišný od autorů tradičních maturitních knih, a proto jsem si svoje čtení chtěla něčím oživit. Ze začátku mi toto netradiční zpracování textu poměrně vadilo, ale potom jsem se do toho nějakým způsobem dostala.
Samotné téma bylo na první pohled zajímavé. Hledají se složky velmi účinné drogy a nakonec se zjistí, že poslední složkou je lidská krev. To mě docela zaujalo, tak jsem knihu začala číst. Ale musím říct, že mě bavilo spíše až to závěrečné vyústění, kde se pojednávalo právě o poslední přísadě a bylo tam trošku více prapodivné až nechutné akce.
Celkově mě ale kniha nezaujala na tolik, ale myslím, že k maturitě je to docela dobrá volba. Dá se moc pěkně rozebrat. Pro příklad uvádím mnoho vulgarismů, metafor a to, že text je zcela bez uvozovek, což dodává knize takovou obyčejnost dialogu.

1 20.12.2014