Krvavé jahody

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Krutý osud mladé Češky, která prožila osmnáct let ponižování a teroru v sovětských gulazích.

https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/162634/krvave-jahody-wUA-162634.png 4.51120
Žánr
Literatura faktu, Historie, Příběhy
Vydáno, Mladá fronta
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (299)

Kniha Krvavé jahody

Přidat komentář
Baja333
25. září

Kniha je až neuvěřitelným životopisem ženy, která se nikdy ničím neprovinila a přesto tolik trpěla.

lencin
02. záříodpad!

Když jsem knihu četla (r. 2008),tak se mi líbila, protože jsem věřila, že je pravdivá. Bohužel až nedávno jsem zjistila,že je příběh vylhaný. Více viz Daly.
Paní Sosnarová určitě měla těžký život, ale tím, že si vymyslela jiný příběh (a vydává ho za svůj) se snížila někam, kam skutečně neměla.


zimolka
01. září

Děsivý příběh.

Daly
25. srpnaodpad!

Tahle kniha se vydává za skutečný příběh ženy, jež byla zavlečená do sovětských gulagů. Opravdu však pouze vydává. Pokud máte zájem o skutečný příběh paní Sosnarové, doporučuji přečíst si článek od pana Hradílka (https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2019/07/PD-2-19_Neskutecny-pribeh-Very-Sosnarove.pdf ). Ten si poskládal informace z několika různých zdrojů (i zemí), které by bylo vážně nemožné zfalšovat. Všechny tyto informace si navíc můžete jít osobně ověřit a prostudovat v jednotlivých archivech. Chápu, že se knížka může lidem líbit, ale pouze jako fikce. Paní Sosnarová určitě neměla na růžích ustláno, přesto se však snížila někam, kam vážně neměla.

HockeyGirl
22. srpna

Smutná, děsivá a napínavá knížka. Takto bych popsala svými slovy knížku Krvavé jahody. Věra tehdy ještě mladá, žije se svou matkou a sestrou Naďou v Brně. Bohužel díky tomu, že matka utekla z Ruska, byl jejich osud takový, jaký nakonec byl. Všechny tři zatkly a jejich životy tak získaly úplně jiný směr a smysl, než byl předtím. Kniha mne velmi vtáhla do děje, nemohla jsem se od ní odtrhnout a byla jsem napjatá, jak osud paní Věry, nakonec dopadl. Opravdu se mi knížka moc líbila a jsem ráda, že jsou tyto knížky víc a víc publikovány. Aby čtenáři věděly, že v době během války, nebylo nic lehké a že nikdo netušil, jak dlouho ještě bude naživu.

Allmina
13. srpna

UPRAVENO 4.9. 2020 - přečetl jsem si recenzi od Daly (výše) a zejm. pak posudek Adama Hradílka z Ústavu pro studium totalitních režímů, tak je mi to trochu líto, že kniha tvářící se jako věrné vyprávění je z drtivé většiny smyšlená...

Stará recenze:
Knížka je to drsná, syrová, věrná, ale také velmi poutavá a napínavá. Čtenáři zůstává rozum stát nad tím, co všechno si musela nevinná Věra ve svém mladém věku bezdůvodně vytrpět. Ve čtenáři budí nejrůznější emoce a to je dobře. Celou knihou pak velmi silně rezonují témata moci, naděje v beznaději a síly v časech absolutního vyčerpaní. Zvláště dobře je vykreslena totální bezmoc a závislost na aktuálním rozpoložení toho či onoho pohlavára, který tou samou rukou rozhoduje jak o životě, tak o smrti a kterých je v celé knize jako lesních jahod na paloučku. Kniha je dále historicky přesná (však je také psaná dle skutečného, osobního příběhu) což pomůže děj zasadit do srozumitelného kontextu a doplní středoškolské hodiny dějepisu.
Jediným šrámem na této doslova krvavě rudé perle jsou - vzledem k tomu, že se jedná už o sedmé vydání - relativně často se vyskytující překlepy.
Knihu rozhodně doporučuji - mám totiž pocit, ze o hrůzách Stalina se v porovnání s Hitlerem nemluví tak často, a to se dopouštěl stejných zvěrstev, ne-li horších.

Kocurstvo
05. srpnaodpad!

Je dokázáno, že kniha je naprosto účelově vykontruovaná propaganda, takže pro vzdělanější může posloužit jako příklad propagandistického konstruktu, hlupáci se naopak budou dojímat nad fiktivními hrůzami těch zlých Rusáků, kteří vraždili po milionech a ve volných chvílích znásilňovali co se pohlo. Je to ostuda, že něco takového vůbec vzniklo, ale dokresluje to hloupost současného režimu

Maanna
22. června

Kniha přináší silný příběh, který by neměl být zapomenut. Popravdě mi je jedno, jestli paní Věra byla v pracovním nebo internačním táboře - být ve čtrnácti letech vytržena ze svého prostředí, být připravena o identitu a stát se na mnoho let otrokem samo o sobě stačí. Chtít, aby lidé, kteří tímto prošli, popisovali události jako nezaujatí svědci, prostě nejde. Navíc dlouhodobá traumatizace a nutnost neříkat pravdu, aby člověk přežil, prostě paměť a vzpomínky ovlivňuje...
Trochu slabší je ale styl psaní, kde si nejsem jistá, má-li to být román nebo faktografický dokument - někde se popisují do detailů pracovní postupy, někdy jsou scény vypjatě emotivní a objevují se i občasné skoky v čase, které mi moc nesedly. Přijde mi, že tohle si měl autor lépe ujasnit nebo měl zasáhnout editor, protože tahle podivná stylová nejasnost nakonec dělá příběh méně uvěřitelným.

1 ...