1bublina komentáře u knih

James Herriot je moje srdeční záležitost. Jeho knihy můžu číst znovu a znovu. Jak už tu psali jiní, mohu sáhnout po jakémkoli díle pana Herriota a vždycky mě zahřeje nebo zlepší náladu, když mi není dobře. Je to můj nejoblíbenější autor už od dětství.

5 05.01.2023

Trochu mě to zklamalo. Čekala jsem víc příběhů o ošetřování zvířat. Je to spíš taková příručka o tom, jak být dobrým klientem veterináře. Moc se mi líbil příběh o labradorovi, co žral kameny.

2 14.11.2022

Tak tenhle konec paní Soukupové neodpustím. Četla jsem jako eknihu, takže jsem netušila, jak moc jsem na konci knihy. Klepnu na displej na další kapitolu a tam už žádná další kapitola není!
Jinak opět skvělé jako ostatní knihy autorky, které jsem zatím četla.

10 11.11.2022

Tohle jde dohrát bez Sommerswerdu? Já jsem ho teda naštěstí měla, ale nedokážu si představit to hrát bez něj. Než jsem se dostala do pevnosti Ikaya, myslela jsem, že to nedohraju.
Kalkothové byla velká podpásovka.
V pevnosti to už naopak bylo až moc jednoduché - nebo jsem jen měla štěstí na dobrý výběr cesty. Většinu věcí ale vyřešil Somerswerd. Dám si to ještě jednou, než začnu číst další díl.
Edit: Na podruhé se mi povedlo úplně se vyhnout Kalkothům a ani jsem nepotřebovala použít Sommerswerd. Takže to jde i bez něj.

3 19.10.2022

Tenhle díl mi přišel mnohem těžší než Útok ze tmy. A taky delší.
Umřela jsem asi 5x (3x to bylo kvůli hození "špatného čísla" v tabulce náhody). Úplně od začátku jsem šla 3x, pak už jsem používala "save mode", kdy jsem si psala čísla, kde jsem se nějak rozhodovala. Ani jednou se mi nepodařilo dokončit s drátěnou košilí, která se mi vždycky utopila společně se zbraněmi. Takže potom souboj v hostinci byl holýma rukama (tam jsem taky jednou zařvala :-)
V tunelu jsem taky jednou umřela - neměla jsem totiž to zatracený kopí. Naštěstí jsem si vzpomněla, kde jsem se s ním cestou potkala, takže na druhý pokus jsem si pro něj došla.
Po získání Sommerswerdu už to bylo easy, ale těch bojů na konci bylo trochu moc. Těším se na další díl.

1 13.10.2022

V dětství se mi nepodařilo tuto knihu dohrát, teď jsem to zkusila znovu a dohrála jsem 2x (podruhé jsem šla jinou cestou). 2x jsem umřela a musela jít znovu. Moc mě to bavilo. Ubírám ale jednu hvězdu, protože jsem v knize našla dvě chyby - jednou jsem šla pěšky a po otočení na stranu xx jsem najednou měla koně. A jednou se mi stalo, že jsem se do stejné situace dostala 2x (záchrana prince)

27.09.2022

Poslouchala jsem jako audioknihu - čte moc pěkně Michal Pavlata. Sice už jsem všechny tyto kočičí historky znala z knih o Zvěrolékaři, ale i tak to bylo pohlazení po duši. Herriot nikdy nezklame.

10 20.08.2022

Knihu jsem dostala k Vánocům, ale přečetla jsem ji až teď. Není nic horšího, než když táhnete tlustou bichli v kufru na dovolenou a pak vás kniha nebaví. Proto si vždycky schovávám knihy od pana Bryndzy a beru si s sebou na dovolenou. Někdy mi u jeho knih chvilku trvá, než se začtu, ale tohle byla jízda hned od začátku. Vraha jsem si tipla celkem brzy (dobře, měla jsem dva adepty) a trefila jsem se - takže to mě taky potěšilo.
Jediné mínus je, že už mám všechny autorovy knihy přečtené a teď musím čekat na vydání další. Snad to bude brzy.

14 19.08.2022

Kniha se mi líbila moc. Také mi to připomínalo Mornštajnovou, jak už tady bylo zmíněno. Ze začátku jsem se nemohla začíst a postavy mi nebyly sympatické. To se vlastně nezměnilo až do konce knihy. I tak se mi moc líbil příběh, jak to bylo propletené, kdo s kým, čí je to dcera nebo vnučka atd.
Jedinou sympatickou postavou byl pro mě Vláďa Větrovec, ale to byl zase komunista, takže jsem mu nechtěla moc fandit. Nejvíc mi vadilo chování Ludmily, ale ta měla zase asi nejsmutnější život, takže mi jí zase bylo líto. Opravdu povedená kniha a vykreslení postav tak, že opravdu nebyly černobílé (taky už to tu párkrát někdo psal). Ráda si přečtu i další knihy od autorky.

9 19.08.2022

(SPOILER) Ač nemá kniha moc dobré hodnocení, tak se mi líbila. Ale to se mi stává, že jdu proti proudu. Bylo moc zajímavé číst, co bylo s Christiane potom. Život měla opravdu zajímavý a vlastně byl hrozně smutný.
Ke knize mám ale několik výhrad.
1. velké množství jmen lidí (kteří jsou asi známí v Německu) a hodně z nich bylo pro příběh úplně nepodstatných
2. celková neucelenost knihy - kdyby to napsala sama Christiane, tak v pořádku. Není to spisovatelka a téměř celý život se sjížděla herákem, takže by se to dalo pochopit. Ale jako spoluautorka je německá novinářka, tak tomu mohla dát nějakou formu.
3. nebylo vysvětleno, proč jí odebrali syna

7 15.07.2022

Já takové nadšení z knihy nesdílím. Příběh byl dobrý - přeci jen je podle skutečné události. Ale ta forma psaní mi moc nesedla. Hodně mě rušily věty typu: Na to Simon vzpomíná takto: K tomu Tony říká toto: Rosemary k tomu dodává toto:
Některé věty byly hodně krkolomné a nemyslím si, že by za to mohl překlad:
"O pár dnů později, když jsem rovnala fotografie z toho večera do alba, naznačovaly všechny důkazy této výjimečné rodinné události, že tady máme co do činění se dvěma mladými muži, kteří jsou na cestě vpřed."
Na konci už jsem i některé odstavce přeskakovala - různé dopisy od sestry Joseph a pod.

1 11.06.2022

Poslouchala jsem jako audioknihu - čte sám autor Ladislav Zibura. Před tím jsem poslouchala Prázdniny v Česku (čte Martin Písařík) a nelze srovnávat. Ládík čte mnohem lépe, pomaleji a krásně intonuje. Je to pochopitelné, když to sám prožil a napsal.
Více mě bavila část v Nepálu. V Číně už mi to přišlo takové monotónní. Rozhodně doporučuji zajít na Ládíkovu přednášku. Termíny a místa zde: www.zibura.cz

5 19.05.2022

Kdybych měla hodnotit dnes, bylo by to tak na 3 hvězdičky. Ale moc dobře si pamatuju, jak jsem tuto sérii hltala jako dítě, takže musím dát plný počet bodů. Zajímalo by mě, jestli by to bavilo i děti v dnešní době..? Myslím, že moc ne.

No, tak to byla opravdu jízda. První polovina knihy mě chvílemi nebavila a vůbec jsem nechápala chování Sandry. Druhou polovinu knihy jsem prakticky přečetla na jeden zátah a Sandru jsem upřímně nenáviděla. Hrozná mrcha. Moc mi nevyhovuje psaní formou deníku, protože nedokážu vnímat datumy a několikrát jsem se musela vracet, abych se podívala, jaký datum měl předchozí záznam. Ale to je můj problém :-)
ČV 2022 - Literatura faktu.

2 22.04.2022

Příjemný návrat do dětství. Překvapilo mě, že si z knihy celkem dost věcí pamatuji. A to jsem ji četla před více než 20 lety. Je celkem úsměvné jak jsou všechna děvčata čestná a správná. Ale taky byla kniha vydaná v roce 1944. Trochu mi to připomínalo Svéhlavičku od E. Krásnohorské.
ČV 2022 - Kniha (od autora) z mého dětství

1 19.04.2022

První dva díly jsem četla hned po sobě. Pak jsem přečetla prolog u Nasterey a na nějakou dobu jsem knihu odložila. Prolog se mi nelíbil a nechtěla jsem, aby se Ilan dostala do takové situace. I mě trochu štvalo "do prasečí řitě", ale dalo se to zvládnout. Občas se mi chtělo na Ilan křičet, ať už mu/jim to řekne :-) Konec byl parádní a zase to skončilo v tu nejmíň vhodnou dobu. Budu doufat, že tentokrát na další díl nebudeme muset čekat tak dlouho jako na 3. díl. Jinak to všechno zase zapomenu.
ČV 2022 - Kniha s předmluvou.

7 18.03.2022

Poslouchala jsem jako audioknihu - namluvil Martin Písařík. Sice jsem měla pocit, že mi ji čte Ted Mosby, ale jeho přednes se mi moc líbil. Přiznám se, že některé pasáže pro mě byly nudnější. Víc mě baví díly, kde Ládík cestuje do zahraničí a snaží se s někým domluvit cizí řečí.
Nejvíc se mi líbila část s Puranem a výstupem na Sněžku a výlet s japonskými kamarády.
ČV 2022 - Kniha, jejíž autor je novinář.

5 17.03.2022

Knihu jsem si přečetla díky čtenářské výzvě a moc se mi líbila. Konec byl trochu přeslazený, ale občas je potřeba si přečíst něco s dobrým koncem.
ČV 2022 - Kniha od afrického autora.

4 02.03.2022

Říkala jsem si, že 160 stran přečtu za dva dny. Na konec mi to trvalo víc jak týden. Občas jsem po přečtení odstavce zjistila, že nevím, o čem čtu. Dvojstranu s výčtem lidí, kteří chodí ke Gatsbymu na návštěvy jsem přeskočila úplně. Kniha mi přišla dost zvláštní. Většina dialogů byla tak divně napsaná, jako kdyby všichni mluvili z cesty. V tomto případě je opravdu mnohem lepší film než kniha.
ČV 2022 - Kniha autora, který prožil 1. světovou válku

4 25.02.2022

Milá kniha. Mohou si ji přečíst i ne-kočkomilové :) Nejvíc se mi líbila kapitola s názvem Potkat tu pravou.
ČV 2022 - V pořadí čtvrtá autorova kniha vydaná v ČR.

7 15.02.2022