milan3696 komentáře u knih

(SPOILER) Jo, Carter je zpět ve své nejlepší formě. Některé prvky se nám opět opakují (záhadná žena v kavárně, v poslední scéně policista v nebezpečí, setkání s vrahem ještě před jeho odhalením), ale celkově jednoznačně výtečná práce. Bylo by pěkné, kdyby se pan J. dočkal nějakého návratu v dalších knihách - jeho příběh by mohl být pro Huntera vhodnou emoční potravou. A pro mě taky.

(SPOILER) Za mě je tohle přesně ten druh literatury, jaký by měl pro dospělou populaci být. Zábavnou formou rozšiřovat obzory. Nemyslím si o sobě, že bych byl nějaký zásadní ignorant, na druhou stranu o vnitropolitické situace jakékoliv cizí země (byť evropské) v osmdesátých a devadesátých letech loňského století nevím téměř nic. Že byl v roce 1986 zavražděn švédský premiér jsem vůbec netušil. OK, tehdy mi bylo devět a přes železnou oponu se to sem asi stejně nedostalo. Nebo jo? Pamatuje si to někdo? Každopádně je velmi zajímavé, jak tehdejší západní svět (nám líčený jako jednolitá nepřátelská kapitalistická cizina) loboval za svoje vlastní zájmy. Paralely přetrvávají a mnohá tehdejší spojenectví byla zpřetrhána, aby místo nich vznikla jiná. Dokumentární román psaný místy s použitím prvků thrilleru (při návštěvě Lídy v bytě možného pachatele jsem téměř nedýchal) na mě působil od začátku do konce velmi silně a to hlavně proto, že líčí pozadí skutečných událostí a popisuje skutečné autorovo bádání a pátrání po pravdě. Přál bych si, aby jednou skutečně došlo k odhalení toho, co se tehdy ve Švédsku stalo a bylo pro mě velmi zajímavé zjistit, nakolik se autorova hypotéza shoduje se skutečností. Dozvíme se to někdy?

(SPOILER) Další Carterovka, další nechutné vraždy. Je to odporné, ale stejně to zase musím dočíst. Šablona všech případů Roberta Huntera se zde opět opakuje. Ale to nevadí. Tentokrát je to okořeněno druhou časovou rovinou, o které jsem velmi dlouho nevěděl, že ve skutečnosti druhou časovou rovinou je. Hezký nápad. Těším se na další dobrodružství milé dvojice detektivů.

(SPOILER) Přestože pro fanoušky série v této knize zazní jen málo novinek z příběhu Roberta Huntera, jsou jeho v minulosti prožité životní situace zasazeny do nových kulis a použity jako jistý druh psychického trýznění. Koncepce šesté knihy série také do jisté míry opouští dosavadní šablony standardních "carterovek" a je to vskutku povedené a vítané oživení. Aby nebylo pochyb, že se jedná pořád o Cartera, tak pořád zůstává, že na konci musí jít někomu z LA policie o život, někdo musí umřít a poslední oběť se nakonec obětí nestane. A vrah neunikne. Beru. Všemi deseti.

9 26.05.2022

(SPOILER) Jedu Carterovky teď nějak v kuse. Je to trošku šablonovité. Vždycky je tam někdo, kdo vraždí protože se mu v minulosti stala "nespravedlnost". Vždycky je tam "náhodné" setkání s vrahem přibližně v polovině knihy. Ve vrcholné scéně je vždycky ohrožen život někoho z policejní dvojice. Přestože ze začátku detektivové vůbec nevědí, kudy se do případu pustit, vždycky se časem "náhodou" objeví na místě, které jim poskytne vodítko. Poslední "oběť" se vždycky podaří zachránit. Tak proč se od toho nemůžu odtrhnout? No asi proto, že je to tak psané schválně. Všichni víme, jak chutná pizza a stejně si jí znovu objednáme. Všichni víme, jak píše Carter. A právě proto otevíráme další knížku.

6 18.05.2022

(SPOILER) Jako završení příběhu super. Na druhou stranu zvratů je tam možná až moc. Vždycky jsem si už už myslel, že vím, jak to s kým dopadne a hned v další kapitole se to změnilo. No, to je vlastně super. I tak ale úplný konec projektu v knize popsán není. Je pouze naznačený myšlenkovými pochody postav. Co se stane za dvě stě let?

Nechtěl jsem to číst jako prequel k Silu. Chtěl jsem, aby časová osa příběhu pokračovala dál. Velmi mě potěšilo, že jsem se ve svém chtění zmýlil. Tenhle prequel toho hodně vysvětluje a přidává. Popisné pasáže nejsou tak otravné jako v Silu. A nebo jsem si zvykl...?

2 08.03.2022

(SPOILER) Se Silem jsem to měl těžké. Velmi mě uchvátila atmosféra. Jako náruživý hráč Falloutů asi tuším, kam chodil pan autor pro nápady. Ale jeho sila jsou přece jen o dost jiná než Vaulty od Vault-tecu. Měl jsem problémy s dlouhými popisnými pasážemi. Co nevadí u Tolkiena, to najednou u knížky ve 21. století působí nepatřičně. Často než jsem dočetl odstavec, věděl jsem, že se z něj nic důležitého nedozvím. A když se mi to stalo vícekrát, začal jsem některé přeskakovat. Škoda! Tolik zbytečné práce. Ale příběh. To bylo to, co mě táhlo dopředu a kvůli čemu jsem to přečetl za necelé tři večery. Zvraty byly nečekané, hlavní postava sympatická, její motivy a chování pochopitelné. Když to skončilo, chtěl jsem víc. A proto jsem se hned pustil do prequelu Turnus.

5 02.03.2022

(SPOILER) Knihu jsem četl jen kvůli splnění čtenářské výzvy. Nakonec se to celkem dalo, ale že by se ze mě stal fanoušek podobné literatury, to říci nemohu.

Klady: Zrychlující spád příběhu a závěrečná strhující gradace. Postava hlavního záporáka je vysloveně hnusná.

Zápory: Popisnost lékařských reálií (pitvy, umírání, záchvaty). Padouch je od začátku jasný.

23.04.2021

(SPOILER) Ne, tisíckrát ne. Dávám 20% za odvahu. A taky proto, že si myslím, že každá lidská snaha dotažená do konce (v tomto případě jde o skutečně vydanou knížku) si nějaké ocenění zaslouží. Ale jinak? Co to vlastně mělo být? Jsem trochu znechucen samoúčelným popisováním násilí, sexu a používáním záplavy vulgarismů. Autor skoro jako by neuměl napsat jedinou stránku, na níž by nebyl čůrák, kunda nebo aspoň kozičky. Fakt to potřebujeme? Jsou to výrazové prostředky nezbytně nutné k budování atmosféry? Vím, že jdu proti proudu, protože Kotleta své čtenáře má. Ale víte, ono je to něco jako Xindl X v hudbě. Anděl, co má v kapse lubrikační gel. Prostě jednou je to snesitelné. Ale ve větší koncentraci už puberťácky trapné. Vlastně, pokud to mělo být trapné, tak je to dobře, a je možné, že jsem to jen nepochopil. Knihu jsem dočetl, abych se přesvědčil, jestli se to třeba nevylepší nějakým twistem na konci. A co myslíte? Nevylepšilo. Neříkám, že každé klišé je špatné. Jenže zahodit světovládu, protože přemíra moci škodí a hlavní hrdina si to uvědomuje, to už není ani otřepané. To už je prostě úplně k ničemu. Fakt by si Vachten nevzal aspoň nějaký prachy, když měl klíč ke všem bankám ve městě? Fakt by ten kufr se vším jen tak nechal plavat? Taky jsem někde četl, že kniha obsahuje spoustu humorných narážek. Nevím, jestli je to zrovna narážka, ale mně osobně přišlo nejvtipnější na straně 276 rozdělené slovo "přet-lakovou". No nic, jako celek mi to prostě nesedlo. Evidentně nejsem autorova cílová skupina, svět se nezboří. Třešničkou na dortu byla faktická chyba v ději. V jedné divoké honičce Vachten začíná hrát hru Závody prasátek na hodinkách. Ale v průběhu honičky ji najednou hraje na telefonu. Zřejmě proto, aby se mu hůř bojovalo. K hodinkám už se pak nevrátí. Ach jo. Jestli je tohle kniha s hodnocením přes 80%, tak jsem ve špatné bublině.

5 13.04.2021

Komiks mám rád, ale tenhle jsem vůbec nepochopil. Asi je to mimo moje mentální možnosti.

2 23.03.2021

Víte co? Ale jo. Rozhodl jsem se, že to autorce budu věřit. Něco takového se mohlo stát. Jen ta forma. Ta forma! Proč tolik postav? Proč tolik příběhů? Proč tolik mrtvol? Nápadů je tam hodně, ale někdo měl víc škrtat. Nevyznám se v těch všech povoláních, která doprovázejí spisovatele od rukopisu až po vydání knihy. Ale někdo měl zasáhnout. Měl říct: "Milá Paulo, je to hezký příběh. Ale to, co přímo nesouvisí s hlavní dějovou linkou si nech na další knihu. Vyděláme na tom všichni." A já dodávám, že v neposlední řadě by to ocenil i minimálně jeden čtenář, totiž já. Mohli jsme dostat dvousetstránkovou novelu, v níž by se pořád něco dělo. Četla by se jedním dechem a zvratů a mrtvol by bylo tak akorát. Jako vějičku na další díly bychom mohli dostat i zmínku o tajemné minulosti záhadného městečka. A knížka mohla dostat super hodnocení.

1 10.01.2021

Kniha neobsahuje nic víc a nic míň, než je obsaženo v názvu. Jedná se o vyprávění útržků vzpomínek spolužáků Anny Frankové. Dětský pohled na válečné roky s sebou nutně nese jistou míru naivity. Čtení je to i přes svůj dokumentární charakter poutavé a poučné a to obzvláště v kontextu toho, co je o hrůzách války a koncentračních táborů známo.

04.01.2021

Příjemná, překvapivě nepříliš hororová oddychovka. V rámci Kingovy tvorby spíše odlehčená pohádka, ovšem nikoli prosta napětí. Nevím, zda se jedná o první díl delší ságy, ale klidně bych si to tak dokázal představit.

4 01.01.2021

Četl jsem, že je to super kniha. Ale asi to byla spíš fáma. Přišla mi jen lehce nadprůměrná. Hlavní zápletka je naštěstí dostatečně silná, že sama o sobě utáhne celou knihu. Vše kolem ale na mě působilo jen jako Potěmkinova vesnice. Za mě tak 65%, ale za poslední řádek musím ještě 5% přihodit. Takže celkově 70%.

2 17.12.2020

(SPOILER) Je to tajemné, je to trochu mystické, je to trochu politické, je to trochu erotické. Je to místy dost strašidelné. Nízké průměrné hodnocení na portále je podle mého názoru způsobené zklamaným očekáváním. On to opravdu není King. Ale to neznamená, že je to špatné. Dle mého názoru zachází autor s jednotlivými ingrediencemi koktejlu uvážlivě. Mrzela mě jen jedna věc. Politické pozadí celé zápletky bylo jen naznačené a tak já, čtenář toužící po odhalení, jsem zklamán z toho, že po dočtení knihy stejně neznám celou pravdu. Co se to tam vlastně dělo? Kdo byly všechny ty ženy pohybující se na ostrově? Proč a jak přesně skončil Samuel? Byla Video Kazeta Julie? Proč jí potkal v bistru? Nebo se mu to jen zdálo?

3 09.12.2020

Trvá to, než se to rozjede. Postavy (kromě té hlavní) mi nebyly dvakrát sympatické. Jejich jednání je místy nelogické. Přečetl jsem cca 50 stran a pak knihu na tři měsíce odložil. Vůbec se mi do ní nechtělo. Když jsem se k ní vrátil, dočetl jsem ji za tři dny. Mám z ní rozporuplné pocity. Je to dobrá knížka. Ale něco mi na ní vadí. Jenže neumím zjistit, co.

1 07.12.2020

Knížku mi doporučil syn přítelkyně. Pro dvanáctiletého kluka je to prima čtení. Musím se přiznat, že když zůstala Monika zamčená v knihovně, bál jsem se. Jinak je to samozřejmě limonáda a o literatuře se dá hovořit jen těžko.

Útěk jsem přečetl jedním dechem. U Zkoušky to chvíli trvalo, než se něco začalo dít. Léčbu jsem dočítal už spíš z povinností - přece to nenechám nedočtené. No, závěr, jakkoliv se snažil být napínavý, jsem prostě odzíval. Celek hodnotím 80%. Sestupná tendence zábavy knize v mých očích velmi ublížila. I tak jí hodnotím jako nadprůměrnou hlavně díky vykreslení dystopického světa. Vztahy a motivace postav mi občas nepřišly úplně logické a přirozené. Bylo by lepší, kdyby si s nimi autor více vyhrál, klidně na úkor popisných pasáží.

Podobenství ztvárněné tak, že jej pochopí každý.

8 03.03.2020