Dračí oči

…stejný a přeci jiný…milý a trochu krutý…
”Ten ohavný výkřik probudil v Delainu víc lidí, než pád Věže”
…takže pro příznivce ságy Temná věž to může být takové malé vydechnutí mezi díly…
A pro všechny ostatní…
“Žili od té doby šťastně až do smrti? Nikoli. Nikdo přece nežije šťastně až do smrti, i když se to v pohádkách říká. Potkaly je dobré časy stejně jako vás, a potkaly je špatné časy, a vy je také znáte moc dobře…”atd. Za mě povedená kniha.

"...uchvátí do ledového sevření a odvede do nejděsivějšího a nejnesnesitelnějšího království špatnosti..." Myslím, že anotace v tomhle případě (a u Kinga kupodivu) dost přehání, a neříkám že je to špatně. Prostě fantasy pohádka od chlápka, který umí psát.

To byla ale krásná fantasy pohádka!
 Po vyřčení „už jenom jednu kapitolu“ jsem se opakovaně přistihla, že čas, kdy chodím spát, už minul - a stejně jsem “musela” číst dál. Jako by vypravěč tohoto příběhu seděl vedle mé postele a četl mi na dobrou noc. Bylo to strhující, lidské a překvapivě něžné. Opravdu moc krásný příběh o spravedlnosti i temnotě.

Bylo nebylo, v jednom z mnoha světů, po kterém o mnoho let později putoval i dobře známý pistolník Roland z Gileadu, se nacházelo království Delain. V něm šťastně žil a panoval král Roland Dobrotivý (neplést se zmíněným pistolníkem), avšak jeho rádcem byl kouzelník Flagg, který rozhodně neměl dobrotivé úmysly, své intriky uměl dovedně skrývat a království tak měl pod kontrolou právě on. Vláda stárnoucího krále Rolanda se pomalu chýlila ke konci a bylo jasné, že žezlo převezme starší syn Petr, rozumný a ušlechtilý chlapec. Flagg však věděl, že Petr by jeho intriky snadno prohlédl, a na trůnu by tak raději viděl mladšího syna Tomáše, který byl naivní a dalo se s ním lépe manipulovat. Aby dosáhl svého, čaroděj se uchýlí ke svým obvyklým proradnostem - ale neví, že tak odstartuje dlouhý boj dobra se zlem. Která strana nakonec vyhraje?
King tuto knihu z roku 1987 původně napsal jako příběh pro své děti, takže se z jeho obvyklé tvorby dost vymyká. Nečekejte žádné horory a hrůzy, ale spíše pohádkové fantasy. Nadpřirozené a magické prvky tvoří spíše pozadí příběhu - i když je vyprávěn takovým lehce jednodušším stylem vhodným pro děti, zároveň se zde vyskytují vážnější a dospělejší témata včetně politikaření, což může připomínat Hru o trůny (a drak se navzdory názvu objevuje také jen okrajově, byť jeho hlava hraje velkou roli v zápletce). Blíže neurčený vypravěč někdy volí mírně odosobněný styl vyprávění, někdy naopak přidává své vlastní názory, ale stejně vás dokáže vtáhnout do děje a vy vše prožíváte společně s postavami. Jak už jsem zmínila, děj je zasazený do světa Temné věže - a hlavní záporák Flagg se navíc objevuje i ve Svědectví a propojuje tak všechna tato univerza. Autor sice za změnu žánru schytal v době vydání kritiku, ale za mě se opět ukazuje, že Mistr umí psát nejen horory!
Doporučuji všem milovníkům fantastických příběhů i pohádek o boji dobra se zlem!
Hodnocení: 4*

Tento komentář také najdete na mém bookstagramu @knihy_a_kava :)

Jo, to byla hezká pohádka, i když ne úplně pro nejmenší :) Flagg se nám prolíná mnoha příběhy...

Určitě znám lepší knížky, i od Kinga. Ale pět hvězdiček za to, že mi bylo tak strašně dobře...zbytek nechám na vás

To ale byla pěkná pohádka. Ze začátku trochu nudná, protože moc popisná, ale přesto záživná, aby měl člověk chuť číst dál. No a dál to byl skvělý příběh. Dva bratři, správný princ a trochu slabý princ, upřímné přátelství, zlý čaroděj, spíše démon, rodové povinnosti, to vše vytvoří lákavý mix. Všechny postavy mi byly sympatické a moc jsem držela palce princi Tomášovi, aby se vzmužil, i když byl pořád ještě děcko. Taky se mi líbilo, že zde nešlo o ruku princezny, ale že byl důvod k statečnosti dost temný. Styl vyprávění vypravěčem dal pohádce opravdový nádech čtení před spaním.

Někde jsem četl, že Dračí oči napsal pan King jako pohádku pro svého syna Joa. A vzkutku se to povedlo. Opět jsou zde náznaky na Temnou věž, což značí, že Mistr King se Temnou věží zaobírá velmi dlouhodobě a prolíná snad do všech jeho příběhů z této doby. Dračí oči jakoby připomínaly, jaké kdysi byly pohádky, co nám četly prarodiče před spaním - kruté, plné krve a strachu.

Zajímavý příběh, který bych mohl doporučit i pro mladší čtenáře. Celkem vlastně pochmurné, avšak s logickým vyůstěním a kniha se mi líbila. První dílo od Kinga, které se mi dostalo pod ruku a jsem spokojen.
Konec byl poněkud uspěchán z mého pohledu. Fleg někde přebývá, klasický hororový konec nikdy zcela nezničeného zla.

Tohle by mohly číst i starší děti. Napínavý příběh.

Další, velice zajímavý výtvor pana Kinga. Sice to není můj žánr, ale jeho knihy si vždy svým způsobem užiji. Příběh se z počátku ( i dle anotace), zdá být spíše dětskou pohádkou. Postupně je ale příběh čím dál temnější. Skvěle zpracovaný děj, ostatně jako vždy. Čtenáře to neustále nutí číst dál a dál, aby zjistil, jak to s Petrem, Tomášem i šíleným Flegem dopadne.

Další velmi dobrý Kingův počin. Ze začátku se rozjíždí celkem pomalu a připomíná i stylem spíše dětskou pohádku, ale postupem času se tón knihy zcela zásadně mění a nabývá na hrůznosti. V závěru už je to pohádka strašlivá a temná jako noc. Nicméně pořád spíše pohádka, než nějaký horor. Fantasy elementů je tady velice málo. Ano, do fantasy žánru se tohle dá asi také zařadit, ale ono by to jen s velmi nepatrnými úpravami mohlo fungovat i v našem světě. A to je dobře.

Je potřeba říct, že než se děj na plno rozjede, tak autor možná až přehnaně popisný a první poloviny knihy nemá přílišný spád a musím říct, že jsem se chvílemi i nudil. Moje (zatím malá) zkušenost s Kingem tvrdí, že to je u tohoto autore spíše normou, než výjimkou. Ani styl pohádkové vypravěče mi nebyl ze začátku úplně po chuti, ale ve druhé půli se buď změnil, nebo jsem si zvyknul.

Celkově dávám solidní 4* za knihu, která rozhodně nezklamala, ale nějaké mouchy má a o top dílo určitě nejde. Je to pohodová oddechovka, kterou bych doporučil klidně i dětem, i když raději už trošku odrostlejším.

Tyjo.. Ani jsem nečekala že z knihy budu mít tak super pocity. Není to tradiční King, ale hrozně mě to bavilo. Četlo se to opravdu rychle a děj má úplně perfektní spád a nechybí napětí.

Pan Král mě prostě nepřestane udivovat, tentokrát knihou a la Astrid Lindgren (Ronja, Bratři Lví srdce). No a umí i pohádky. A vlastně mě to ani neudivuje :)

To bylo tááák hezký :-) I po letech na mě tato "pohádka" stále funguje. Baví mě příběh, postavy, vyprávění vypravěčem a Flagg je super záporňák. Sice bych to své dceři zatím jako pohádku na dobrou noc nečetla, ale až bude větší, tak jí tuto knížku určitě nenápadně podsunu.. Je plná zla, podlosti, nenávisti, ale hlavně lásky, statečnosti, odvahy a přátelství a o tom je stále moc fajn číst.

Kdybych nevěděla, že knížku napsal King, vůbec by mě to nenapadlo, že je autorem této knihy. Zatím jsem od něj četla jen horory a tohle bylo docela něco jiného.
Moc se mi líbil styl vyprávění s vypravěčem. Postavy mi byly sympatické, i s tím Tomášem jsem soucítila. :)
Příběh mi utíkal, četlo se to svižně a i jsem zažila chvilky napětí, kdy jsem nechtěla přestat číst!
Konec byl takový... No, v určitý okamžik jsem začala tušit, co se stane a ono se to stalo, vypravěč mi k tomu odhadu dál spoustu indicií. :)
Nicméně za mě supr kniha. První knížka tento rok! :)

Příběh byl dobrodružný a napínavý. Čtenář zde najde spousta neočekávaných zvratů, které postupně gradují. Závěr knihy už mi přišel celkem uspěchaný.

Koukám, že dost lidem vadilo, že to bylo psané pohádkově. Mně to naopak vůbec nevadilo a byla to příjemná změna. Taková hodně oddechovka, kde se nemusíte lopotit se složitými souvětími a termíny.
Hlavně když to čtu v období vánoc a o vánocích se na pohádky kouká, tak to má pro mě takový hezký nádech.

Nedočteno. Čekal jsem asi něco jiného. Bylo to psáno jako pro 10 leté děti.