skrob
přečtené 101
Kámen a bolest
1977,
Karel Schulz
Chvilkami příliš mnoho detailů o příliš mnoha lidech. Ale ty vhledy do toho co si asi Michelangelo (i jiní) myslel když tvořil... musel jsem si dohledat jeho díla. Snad první kniha kdy mě mrzí, že autor (kvůli smrti) stihl napsat jen první díl trilogie.... celý text
Meč Přísahy
2019,
Brandon Sanderson
Posledních 150 stran je dobrých, ale aby se k němu člověk dostal, musí se prokousat 1000 stran. Ne že by ty strany byla úplně samá vata, ale TISÍCEM stran. Mám pocit, že z toho chce Sanderson udělat velkou a tlustou ságu za každou cenu, ale pochybuju jestli se mmi bude chtít do dalšího dílu investovat tolik peněz a času.... celý text
Komturova smrt
2018,
Haruki Murakami
Hrozně rozvleklá kniha. Zhruba ve dvou třetinách jsem Murakamimu a hlavnímu hrdinovi knihy přestal "věřit". Dočetl jsem ji jen proto, abych zjistil jaké má rozuzlení, ale bylo to docela utrpení. Murakami píše vždy zvláštní, trochu mystické knihy a mám je rád, ale tady to bylo hodně samoúčelné. Je vidět, že stárne, opakuje se a na můj vkus se tady až moc často zaobírá prsy třináctileté dívky. Za mně nejslabší Murakamiho kniha.... celý text
Doktor Živago
2003,
Boris Leonidovič Pasternak
Pokud někdo shání knihu, která zachycuje situaci a pocity lidí v Rusku od doby před 1. světovou válkou dále, jde o vynikající volbu. Pokud ale od téměř 600 stránkového románu čekáte vykreslení charakterů a motivace alespoň hlavních postav a jejich vzájemných vztahů, máte prostě smůlu. Do postav nevidíte, často se chovají nelogicky a zatímco se v knize na tisíci místech popisují nesmyslné detaily (jako všechny obrázky vyšité na ručníku použitém ve vlaku), tak důležité věci pro pochopení děje nebo postav tam nejsou.... celý text
Žítkovské bohyně
2012,
Kateřina Tučková
Dobře napsaná kniha. Jen je za mně škoda, že z několika možných témat se nakonec Kateřina Tučková nejvíc soustředila na to pro mně nejméně zajímavé.
Země zpívá
2018,
Jean Giono
Je to zvláštní kniha, tak trochu jako báseň v próze. Postavy mluví "úsporně", ale říkají to podstatné a hodně prostoru má popis přírody. Ale tím jak je ta kniha jiná mě zaujala.... celý text
Pod dekou
2005,
Craig Thompson
Čte se to dobře a lehce, ale vlastně je to jen vyprávění o autorově dětství, které se všech opravdových problémů sotva dotýká na povrchu.
Bílé kosti
2014,
Graham Masterton
Zhruba do dvou třetin výborná detektivka, která se čte jedním dechem s dobře vykresleným irským prostředím (snad s výhradou k na mně příliš detailnímu popisu akcí pachatele). Bohužel ke konci se kniha začíná vzdalovat logice a realitě a samotný závěr vypadá jako snaha dodat na několika málo stranách něco bombastického, ale bohužel dost přitaženého za vlasy a velmi vzdáleného první části knihy, která byla realistická a přitom napínavá.... celý text
Oheň probuzení
2018,
Anthony Ryan
Mám velký problém s tím, že Píseň krve od Anthonyho Ryana považuju za jednu z nejlepších fantasy knih vůbec, takže očekávání byla veliká. Bohužel Oheň probuzení se velmi pomalu "rozjíždí" - prvních 250 stran se v podstatě nic moc zajímavého neděje a o hlavních postavách se nedozvíme o moc víc než o dalších 10 vedlejších. Kdybych neměl rád jeho předchozí knihy tak už to dávno zavřu. Jde vlastně o 3 dějové linky, z nichž jedna prakticky vůbec nesouvisí s dalšími dvěma a ani není zajímavá a ty další dvě spolu souvisí jen lehce. Taky jsem čekal na základě některých recenzí úžasný konec, ale ani ten podle mně není nic nadprůměrného, obzvlášť když hlavním hrdinům, kteří jsou v koncích pomůže nějaký neočekávaný zázrak. Navíc pro mně byla kniha relativně nepřehledná - jaké frakce/společnosti proti sobě bojují a proč.... celý text
Město zázraků
2018,
Robert Jackson Bennett
Jiná kniha než předchozí dva díly, míň tajemná a detektivní. Je to taková přímočará akční fantasy. Ale protože mám rád postavu Sigruda tak mi docela sedla.
Ze začátku výborné. Ale pak jsem měl zásadní problém s tím, že Macbeth je tam prakticky jediná sympatická postava a jeho motiv k tomu co udělal je chabý, velmi chabý. Takže nedočteno.... celý text
