1. Domů
2. Autoři
3. Craig Thompson
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 5
• Bazar 3
• Životopis
• Citáty 16
• Diskuze

Nová kniha Craig Thompson

Ženšenové kořeny

Autor právem opěvovaných komiksů Pod dekou a Habibí přichází s dlouho očekávaným autobiografickým komiksovým románem. Ženšenové kořeny sledují dětství Craiga a ... detail knihy

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Craig Thompson

Ženšenové kořeny

„Vlastně jsem nakonec zklamaný. To, co původně vypadalo na autorskou sondu do života spojeného se ženšenem, se nakonec zamotalo do... čeho vlastně? Dokumentu o pěstování ženšenu v Asii a USA? Nádherně nakreslený komiks zabíjí jeho strohost a strach jít do hloubky. Místo toho, abychom se zastavili u vztahů sourozenců Thompsonových, vždycky jen něco nakousneme a už běžíme k pesticidům, mýtům, covidu, Trumpovi... Autor většinu knihy mluví o tom, jak mu nemoc netvoří ruce a nemůže tvořit, přitom nakreslí něco tak úžasného? Celé to bylo divně zmatené. Čtení Ženšenových kořenů mě spíše nalákalo na autorovu jinou knihu (Pod dekou) a to je přece špatně, ne?“... celý text
— Atlantis

---

Habibi

„Habibi je po vizuální stránce skvostná záležitost; obsahově ji však shledávám značně problematickou… (V tomto komentáři se primárně opírám o Saidovu teorii orientalismu, kterou rozpracoval ve stejnojmenné knize z roku 1978.) Said upozorňoval na to, že západní optika měla dlouhodobou tendenci Orient buď fetišizovat, nebo démonizovat – a často obojí zároveň. Habibi se bohužel těchto tradičních narativů drží. Napomáhá tomu i ahistorické, bezčasé prostředí, v němž se příběh odehrává a které stírá hranice mezi různými kulturami, epochami i geografickými oblastmi. Tělo ústřední hrdinky Dodoly je téměř neustále vystavováno sexuálnímu násilí, exotizováno a komodifikováno. V tomto kontextu mi přišlo až úchylné také autorovo sexualizování kojení (ne přímo Dodoly, ale její kojné), které tento dojem neustálého fetišizování ženského těla jen umocňuje. A to nejsem žádná jeptiška. Jen mi přijde až nechutné ztvárňovat výjev aka Madona s dítětem, kdy 90% políčka zabírají prsa takřka nerozeznatelná od ruského pornofilmu, zatímco někde vlevo dole je novorozeně přitisknuté k bradavce. Mužské postavy se pohybují mezi dvěma extrémy – jsou buď brutálními, hypersexuálními tyrany, nebo eunuchy. Prostředí harému je pak zobrazeno přesně tak, jak si jej představovali francouzští orientalističtí malíři 19. století: jako místo plné dekadence, sexu, krutosti a absolutního podřízení žen, což ale vůbec neodpovídá historické realitě fungování těchto struktur (!) a jedná se pouze o implementaci imaginací Evropanů, kteří měli do těchto společenství přísný zákaz vstupu, a tak jim nezbývalo, než si o tom, jak to “tam uvnitř” asi funguje, vytvářet eroticko-exotické fantazie, které Thompson dál produkuje. V žádném případě nechci zpochybňovat autorův záměr. Naopak věřím, že vycházel z upřímné a dobré snahy přiblížit západnímu čtenáři kultury Blízkého východu a o jakýsi edukativní rozměr celého příběhu. Je však třeba připomenout, že tento příběh vytvořil bílý americký autor, jehož pohled na Orient zůstává výrazně etnocentrický. Korán, islám i další kulturní prvky jsou často vytrženy ze svého kontextu a slouží především jako estetická kulisa příběhu plného brutality, sexuálního násilí a traumatu. Právě v tom spatřuji největší problém. Pro čtenáře pocházející z tohoto kulturního prostředí může být podobné zobrazení urážlivé, protože redukuje nesmírně rozmanitou civilizaci na jediný, opakující se vzorec násilí, sexuality a exotiky. Mě jako Češku by například také do jisté míry uráželo, kdyby někdo vykresloval českou kulturu výhradně jako místo, kde muži nedělají nic jiného než to, že konzumují pivo večer u televize, mlátí své manželky, protože jim nechutnala večeře, mají šovinistické kecy a nosí ponožky v sandálech. Ano, i takoví lidé existují. Nelze však tvrdit, že se jedná o reprezentativní vzorek české kultury jako celku. Někdo může namítnout, že se Habibi odehrává ve fiktivním, blíže nespecifikovaném světě, a tudíž se žádné konkrétní kultury netýká. Jenže samotná vizuální stránka knihy, kaligrafie, odkazy na Korán, islám, jména postav i architektura jasně naznačují, že autor čerpá z reálně existujícího sociokulturního prostředí. Tvrdit, že jde pouze o fikci, proto podle mě není zcela přesvědčivé. Paradox celé knihy spočívá v tom, že ačkoli autor zjevně usiloval o empatii a respekt k východním kulturám – a myslím si, že je to z knihy patrné –, nakonec stejně padá do strukturální pasti orientalismu. Nevědomky tak reprodukuje právě ty stereotypní obrazy Orientu, které se zřejmě snažil překonat. Celkově dávám 2 hvězdy - jednu za grafické zpracování, které je opravdu na špičkové úrovni a je úchvatné na to koukat; druhou za autorův vypravěčský um. Řada čtenářů vytýká roztříštěnou strukturu příběhu a náročnou orientaci v ději. Já s tím úplně nesouhlasím. Vyprávění sice často přeskakuje mezi minulostí a přítomností i mezi perspektivami jednotlivých postav, přesto jsem měla pocit, že autor má kompozici pevně pod kontrolou. V časových rovinách ani v prostoru jsem se osobně neztrácela a vyprávění mi přišlo přehledné i navzdory fragmentárnosti příběhu.“... celý text
— krevetinka

---

Habibi

„Príbeh plný zvratov, citov, silných aj prapodivných postáv, nečakanej láskavosti, sexuálnej vášne, nenávisti, úchylnosti, dobra, hnevu a to celé vo zvláštnom bezčasí, kedy sa stredoveká morálka stretáva s dneškom, báje a náboženské príbehy vstupujú do reality a občas neviete, kde a kedy práve ste. Ale je to niečo, čo chcete prečítať, vidieť, nasať, diviť sa tomu, nechať sa tým ohromiť, lebo to stojí za to :).“... celý text
— Čand@

---

---

Pod dekou

„Nádherná, intimní, melancholická a přitom veliká autobiografie s originálním výtvarným stylem. Silný zážitek!“
— Šimon_

---

Habibi

„Opus Magnum Craiga Thompsona. Pohádky tisíce a jedné noci, ale v kulisách dnešního světa a jeho podob hamižnosti, krutosti, sobectví... Hluboký a lidský příběh podaný okázalým stylem grafického vyprávění plného odboček, příběhu a samozřejmě ornamentů. Zařazuji na svou Zlatou polici světového komiksu: https://www.databazeknih.cz/seznamy/zlata-police-svetoveho-komiksu-93819“... celý text
— Jonáše*