Bůh maličkostí

od:

Bůh maličkostí

Román mladé indické autorky, zasazený do magického světa jihoindické Kéraly, se složitou formou vzdaluje a opět vrací k okamžiku, který před více než dvěma desítkami let otřásl osudy dvojčat Rahel a Esthy a předurčil jejich další životní pouť. Tragický příběh, v němž je dětské nevinnosti a lidské přirozenosti dáno svést nerovný boj se silami tradice, krutosti a „zákonů lásky“, uchvátí čtenáře autorčiným odhodláním vzkřísit a uchovat ze života hrdinů právě to, co se vzpírá popisu, ale i neobyčejnou obrazností a jazykovou invencí. Román se krátce po vydání dočkal výjimečné odezvy, jednomyslným výrokem poroty získal prestižní cenu Booker Prize a byl již přeložen do téměř třiceti jazyků. ...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/35190/buh-malickosti-35190.jpg 4.671
Originální název:

The God of Small Things (1997)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Mladá fronta, Knižní klub
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (21)

Přidat komentář
micha-ella
12. září

Už jednou napsaný komentář někdo smazal?
Čtenářka DominaCZ děkuje za pochopení. Mně tedy ne, já jí nechápu. Proč plive tolik vulgární zloby na nás, kterým se knížka Bůh maličkostí líbila? Možná by se to dalo vysvětlit kontrastem mezi jazykem DominyCZ a bohatým jazykem a stylem autorky této knihy...
Mně se při čtení toho zajímavého příběhu z Indie vracely pocity z mého dětství, jednotlivé postavy, věci a děje jsem přímo viděla. Krásné příměry, trefné výrazy, poetika i syrovost. Nechválím všechno, některé pasáže se mi zdály až příliš rozvleklé a například mě trochu znechutily celé dvě stránky popisu čurání na záchodě. A samozřejmě - překlepy a hrubky každé pěkné knížce škodí.

Elisa220
29. července

Brala jsem ji do rukou s obavou, bohužel jsem si přečetla kritiku na překlad. Za mě neopodstatněnou. Knížka má úžasný styl. Něco takového jsem nečetla dlouho. Tolik nádherných vět. Tak smutný příběh. Kolik se dá ublížit v zájmu sobectví a zloby a pomocí přisluhovačů historie. Příběh o lásce a ztrátě vyprávěný nádherným jazykem.

DominaCZ
12. června

....vážně jsem zas jediná, komu to bylo protivný od první stránky?
Kdo nenalézal kouzlo v suchém popisu děje i okolí?
Koho ta rádoby vzletná přirovnání, které vyplnily jednu větu na deset řádků a jednoduchou věc nesdělily jasně, ale obalily ji do pytle zbytečností, štvala?
Kdo si všiml překlepů ?
A koho nehorázně s*aly oslavné kydy recenzistů na konci knihy ?!!!
Ne, nelíbilo, nic citovýho nebo šokujícího tam nebylo, takže té knížce ani autorce jako vy prostě do prdele nepolezu.
EDIT PRO ROZHOŘČENÉ FANYNKY KNIHY: prostě se z toho nepodělám. To, že vy se dáte oblbnout kdejakýma kydama a hrou na citečky je vaše mínus, ne moje, takže si mých hodnocení buď nevšímejte, nebo je prostě přijměte, a pokud máte něco proti, pište SZ a nezasírejte tím diskuzi o KNÍŽCE. A už vůbec serte na srovnávání hodnocení knížky a mýho života, díky za pochopení nány ♥

Eremites
11. května

Nádhera...
Láska na první písmenko. Miluji tento poetický styl prózy s mnoha neobvyklými souslovími a mimořádnou fantazií vyšperkovanou k dokonalosti!
Tento příběh byl pro mne jako puzzle (nemám toto slovo ráda, ale český ekvivalent "skládačka" mi také nesedí...). Nádherné, barevné, voňavé, šťavnaté, melancholické, opojné, bolestné....puzzle. Z počátku jsem nedokázala jednotlivé věty či slova zařadit, po pár stránkách jsem už našla doplňující dílek, pak další a další. Jak autorka volně proplouvá časem a místy, tak jsem doplňovala jednotlivé dílky z různých stran a úhlů - proto, abych hned po dočtení poslední stránky knihu přečetla ještě jednou - tak jako se člověk rád kochá složeným obrazem z desetitisíců kousků, který najednou dává celistvý smysl a jehož krása bere dech.
Obraz jež vypráví příběh o lásce, mnoha druzích lásky. O touze, bolesti, ztrátách a nadějích. O ztraceném dětství. O nás. Jazykem tak nádherným, tak niterným, tak smyslným...

"Potom znovu otevřel slunečník a odešel v čokoládové róbě a pohodlných sandálech jako zvysoka našlapující velbloud, který musí dodržet úmluvu. Bylo to, jako kdyby táhl bolavé srdce Baby Kochammy za sebou na provázku a ono se za ním belhalo a zakopávalo o listy a malé kamínky. Pohmožděné a téměř zlomené."

O tom, že jsme oběti obětí - o tom, že nešťastní lidé se zlomeným srdcem ubližují a předávají tuto štafetu bolesti dalším a dalším...

"Jakmile tichost přišla, zůstala v Esthovi a rozšířila se v něm. Rozpínala se z jeho hlavy a svírala ho svými rozbředlými pažemi. Kolébala ho do rytmu dávného bušení srdce lidského plodu. Pomalu sunula svá plíživá chapadla s přísavkami podél vnitřní části jeho lebky, vysávala pahorky a kotliny jeho paměti, vyháněla staré věty a smetala mu je ze špičky jazyka, Zbavovala jeho myšlenky slov, která je popisovala, a nechávala je oloupané a nahé. Nevyslovitelné. Ochromené."

I po druhém dočtení knihy ve mne slova příběhu dlouho rezonovala a budou se ozývat ještě dlouho. Jako ozvěna. Jako něco, co v hloubi duše dobře znám....

"Jako kdyby ticho nadzvedlo své sukně a lezlo jako pavoučí žena nahoru po kluzké stěně koupelny."

pajaroh
28. března

Co dodat, odzbrojující příběh utkaný ze slov plných poetiky a hudby, každá věta je propracovaná, živá, žádná není zbytečná.
Dějová linie prozradí hned na začátku tragédii a celou knihu se k ní nenásilně dopracováváme díky malým, všedním příběhům, rodinný vztahům, které ji činí hlubší a tragičtější.
Dětská nekomplikovaná láska je zlomena zlem (kdo knihu četl, ví, koho mám na mysli), nechtěně vytlačena láskou vášnivou a tak pochopitelnou, dětské vnímání kouzelného světa Indie se střídá s neidelizovanou krajinou, životy "kastovaných" lidí... ale koho vlastně odsoudit, když očividně ubližují ublížení lidé..?

Aleen
21. února

Velice barvitě vyprávěný příběh. Do slova a do písmene - tolik barev jsem v knize snad ještě nepotkala. Jiný kontinent, jiná kultura, jiní lidé se stejnými city a emocemi, jako máme my. Silný příběh, který mně oslovil, maličko narušovalo jen přecházení v čase. Jako by autoři měli pocit, že pokud budou psát posloupně, nebude příběh dostatečně intelektuální, bude to vše moc logické...Za to ta hvězda dolů.
Jo a mně Domina také neděkuje. Naprosto souhlasím, že se jí muselo dotknout kouzlo jazyka, který ona umí jen zanášet vulgaritami. Můj komentář k ní byl také vymazán...:-), což je dobře, byl příliš trefný...PS: Ona je totiž velmi vyjímečná "dáma", žádná nána :-)

WoodyAllen
20. února

Krásná kniha. Přes hloubku námětu na mne nejvíce působily obrazy, které doslova do světa přinášely děti, ze svých ještě hravých myslí. Obrazy slov. Hry se skutečností.

JanaDor
19. února

Oceňuji styl autorky, který je lehký, lyrický a obsahuje v sobě mnoho slovních obratů, které jsem obdivovala z té pozice, že by mě to nikdy nenapadlo. Fascinovala mě autorčina představivost, její nádherné přirovnání, které vystihlo situaci s přesností a přitom jsem dostala navíc jemnost, cit a lehkou ironii k daným okolnostem.
Samotný příběh je mistrné propojení přítomností s minulostí. Přirozeně přechází v časových úsecích a s jemností pavučiny nám nastiňuje události, které vyústily v tragédii. Bohatost vyprávění je v obsahu, stylu i v otevřenosti a upřímnosti, se kterou se dozvídáme detaily hrdinů popsaných v knize.

OndřejMergl
09. února

Kniha zachycuje jedinečné okamžiky, do kterých se člověk naplno ponoří a jakékoliv zlo kolem přestane existovat.

mařinka.vonná
29.12.2016

Kniha vyšla letos v novém překladu v nakladatelství Dobrovský... Pro mě opravdu hodně silný zážitek.. Zároveň je to kniha, která opravdu vyžaduje tu správnou náladu a soustředění. Autorka má hodně osobitý styl, magický až čarovný. Leckdy jsem se musela ve čtení vracet, abych s novými událostmi pochopila správně ty už přečtené.. Výsledný zážitek ovšem stojí za to. Není to jenom o ději, ale také o všem to obrazovém podání, o různých příměrech a hraní se slovy.

Lenka27
22.12.2016

Když jsem s nadšením vyprávěla o knize, kterou právě čtu, své kamarádce knihomolce, nemohla si vzpomenout. Náhle se tak zvláštně usmála: "Já už vím, je tam nádherná erotická scéna, takové to, když máš husí kůži, když na to jen pomyslíš". To jsem ještě myslela, že mluví o jiné knize, ale když jsem došla k pasáži: " Když se jí dotýkal, nemohl s ní mluvit, když ji miloval, nemohl odejít, kdyyž mluvil, nemohl poslouchat, když bojoval, nemohl zvítězit" (str. 209). Proč se o tom zmiňuji? O knize už bylo napsáno vše, je to silný příběh, kdy osud - zvědavost - nepředvídatelnost - rozmetají vše a odvane všechny sny, naděje, vzpomínky. I to se v životě stává, neb - "Kde je psáno, že život má být dobrý?".

KACABAK
15.12.2016

Kniha má velmi zajímavý rukopis a velmi podrobně a naturalisticky popisuje krutý život v Indii. Knihou Vás převážně provází příběh dětí-dvojčat, které byly rozděleni a každý z nich vyrůstal jinde. Skoro celou knihu se snažíte zjistit, co se tam kdysi stalo a autor Vás nechá opravdu dlouho tápat. Kniha stojí za přečtení, ale znovu bych jí číst nechtěla.

Pett
10.11.2016

Tohle byla trochu hořká masala... sžít se s příběhem mi trvalo malinko déle... možná za to mohlo přílišné přeskakování v čase nebo přehršle politických detailů, o kterých bohužel vím tužku... inu, není to časopisové čtivo, ale stojí za to vydržet, protože vygradování příběhu je jednou velkou jízdou do horoucího pekla... ve finále každé písmenko perfektně zacvakne do celkového osudu všech zúčastněných a s vámi to cloumá... a cloumá...a cloumá!

Sparkling
29.10.2016

Úžasné. Dýchá to Indií, silnými emocemi, životem.

Taťka Hraboš
29.08.2016

Velmi osobitým stylem psaná, ale také moc krásná kniha. Děj plyne pozvolna, autorka přeskakuje v čase a v nečekaných náznacích postupně odhaluje několikanásobnou tragédii, k níž děj vcelku zákonitě směřuje. V půlce už v základních rysech sice tušíte, k čemu nakonec dojde, přesto si knížku vychutnáte do poslední stránky (tedy alespoň já ano :-)).

Káča2015
21.07.2016

Četla jsem asi před deseti lety, stále se mi vrací, nemohu zapomenout. Po přečtení se mi o ní zdálo minimálně měsíc. Jeden z nejhezčích zážitků s knihou...

tinuschen
10.05.2015

Dojimavo napisana kniha,vzdy,ked si na nu spomeniem, mam zimomriavky. Pre mna jedna z najlepsich knih,co som citala.

tanuki
14.03.2015

"Víš, co se stane, když lidi zraníš ? Když lidi zraníš, začnou tě mít méně rádi. To dokážou nerozvážná slova. Způsobí, že tě lidé mají o něco méně rádi..." (str.117)

cessy
13.05.2013

Bol by to len obyčajný príbeh, nebyť - tak ako hovorí anotácia - lahodného a omamného hlasu, ktorým je vyrozprávaný. Boh maličkostí vyčnieva z radu vďaka originálnemu podaniu, ktoré mi trochu pripomína Isabel Allende, trochu G.G.Márqueza, avšak chýbajú tu typické prvky magického realizmu. Pre mňa čosi absolútne neodolateľné - magický realizmus bez prvkov magického realizmu! Knihu ocenia všetci tí, ktorých ubíja monotónnosť v literatúre. Všetci, ktorí neustále hľadajú niečo nové. Všetci, ktorým poskočí srdce od radosti, keď objavia niečo zaujímavé, zvláštne, INÉ.

zuzulique
10.07.2012

Veľmi sa mi páčil autorkin nezvyčajný štýl, akým je kniha napísaná, pôsobí priam čarovne. Originálita teda knihe rozhodne nechýba a určite si by si ju mali prečítať ľudia, ktorí majú radi výnimočné knihy a nemusia za každú cenu čítať príbeh, ktorý má jasný začiatok, priebeh a koniec. Občas sa mi stalo, že som sa trochu strácala a musela som opätovne čítať niektoré časti, ale to pripisujem skôr tomu teplu, ktoré aktuálne je :-) Pre mňa za 4,5*

kiddlinka
29.09.2011

Jedna z mých vůbec nejoblíbenějších knih. Triviální zápletka je pro Arundhati Roy pouze záminkou pro skutečné stylistické a stylové orgie. Mezi časovými rovinami skáče jako tenisový míček a naprosto není výjimkou, že životy postav sledujeme i v rámci jedné kapitoly během jejich dětství, dospělosti nebo smrti a v případě dvou hlavních hrdinů dokonce i v době „before the Life began“. Spolu s naprostým překopáním časové posloupnosti příběhu se právě tento aspekt díla hlavní měrou podílí na tajuplné atmosféře knihy, která nemá daleko k magickému realismu. Arundhati Roy splétá jemnou pavučinu plnou detailů, proudu vzpomínek a nejasných narážek na neznámou tragédii, čímž nás nutí prožívat naprosto rudimentární situace (vedro v autě cestou do kina na „Za zvuků hudby“, pach veřejných záchodků, sledování televize, když venku zuří bouře) a soustředit se na to, o co jde v případě této knihy především, a to na jazyk.

Není nijak přehnané tvrdit, že oním „Bohem maličkostí“ z titulu je právě Arundhati Roy. Pro svůj debut si vymyslela vlastní jazyk, který charakterizují neobvyklá spojení, slovní hříčky, originální přirovnání a unikátní pozorovací talent, s jejichž pomocí se jí daří ozvláštnit i tak obvyklé a mnohokrát zpracované situace jako popis těla v rakvi (jedna mrtvá vosa, jeden netopýr a co to udělá). Kniha přetéká postavami s vlastními specifickými rysy, vzpomínkami a životními osudy, a proto autorce nic nebrání nás spolu s charaktery na patnáct stran zamknout do rozpáleného auta obklopeného komunistickými demonstranty a chrlit na nás svá pozorování ohledně Rakheliných růžových brýlí z plastu nebo Esthovy elvisovské čupřiny, popřípadě to celé proložit úvahami o roli komunismu a kastovního systému v Indii šedesátých let a během toho všeho nám ještě představit novou postavu. Bájo.

Btw: pokud vaše angličtina přesahuje aspoň trochu běžný komunikační průměr, sáhněte po originálu. Je mi sice jasné, že překládat něco tak monstrózního musí být pomalu za trest a prohra je skoro nevyhnutelná, ale ta kniha je v české verzi prostě zprzněná až k pláči.