Radous přečtené 243

Poslední Mohykán 1984, James Fenimore Cooper

Když jsem si téhle knihy v bytě všiml, byla to docela jasná volba. Už je tomu zatraceně dlouho, co jsem viděl film, tak jsem chtěl alespoň lehce zašátrat v paměti a srovnat to. No byl jsem docela překvapen, jelikož se to filmu podobá jen dost vzdáleně, respektive - pouze jedním úsekem. Anebo si ten film opravdu nepamatuju. Jako dost románů této tématiky, i tento je poměrně zajímavým náhledem do smýšlení spisovatele devatenáctého století a jeho pojetí dobrodružného románu pro mládež - pokud to tedy pro tuto kategorii zamýšlel (vzhledem množství násilí... a vůbec, smrt na běžném pořádku dne). Napadá mě, jestli to spíš nemělo být jakýmsi přiblížením amerických dějin? Jisté je, že v dnešní společnosti by se na jeho hlavu snesla taková kritika, že by si to mohl jít rovnou hodit, jelikož jeho vyjadřování o indiánech je z dnešního pohledu víc než nekorektní. Pro mě zajímavé byly i úvahy jedné z postav o smyslu pánbíčkaření v porovnání s žitím reálného života (souboj s přírodou). Jo - hodně nečekaný závěr! Musím přiznat, že tam si to vysloužilo hvězdičku navíc. Nicméně, musím se pro každá případ na ten film podívat, ať mám jasno.... celý text

Vlna 1988, Christopher Hyde

V podstatě takový se jedná o katastrofický thriller. Faktem je, že s podobnou zápletkou pár filmů natočeno bylo (a myslím, že většina je standardně béčkové kategorie). Co se týče románu - relativně krátké kapitoly, rychlý vývoj děje... to vše přispívá k velmi dobré čtivosti. Sice to má své faktické chyby (když si přečtete doslov od jednoho z našich významných hydrogeologů), kolem a kolem to je kvalitní oddechovka s poučením - člověk by se neměl pouštět do křížku s přírodou, protože je to zatraceně nerovný boj. Za napínavost a čtivost body nahoru, za docela useknutý konec (situace ústřední dvojky postav vs. vládní klika) dolů. Určitě by to šlo ještě nějako natáhnout, mně by to jistě nevadilo! 7/10... celý text

Největší z Pierotů 1954, František Kožík

Jako u několika předcházejících, i k tomuto románu jsem se dostal dílem náhodné volby. Ruku bych za to do ohně nedal, nicméně nemyslím, že bych kdy předtím četl tak vysoký titul české literatury. Moc se mi to líbilo. Autor dodal jedinečnou atmosféru, musel to mít opravdu nastudované. Jinak si nedokážu představit, jak by v době hroutící se první republiky mohl vytvořit něco tak uvěřitelného, odehrávajícího se přitom o více než sto let dříve, navíc v bouřlivé Francii. Svým způsobem to není lehké čtení, ale příběh vám nenechá vydechnout, dokud nevíte, jak se to s hlavním představitelem vyvine. Jedná se o sociální drama, nesilový boj dobrého člověka (aniž by si svůj boj uvědomoval) - proti nespravedlivému zacházení vládnoucích vrstev. O jeho bezbřehé touze povzbudit široké publikum lidí nižších či nízkých společenských tříd v jejich těžkém životě. Soudím, že díky tomu bylo tento román možné vydávat i po převratu v roce 48. Jinak jsem ale nezjistil, že by byl Kožík nějak více napojen na levici, případně přímo na KS. Zároveň, netušil jsem, že bylo toto dílo zfilmováno.... celý text

Věčná svoboda 2001, Joe Haldeman

Konečně jsem završil trilogii, kterou jsem zahájil jistě před více než dvaceti lety. Zajímavé je, že čtení prvního dílu od druhého a třetího bylo snad s právě tak dlouhým odstupem. Inu, všechno má svůj čas. Řekl bych, že se mi tento třetí kus líbil na roveň prvního. (druhý díl s prvním a třetím provázaný není - alespoň mi to tak přijde. Ale aby přímo toto mohl člověk posoudit, musel by to přelouskat za sebou, bez odstupu). Absolutně čtivá věc. I jsem se párkrát zasmál (hlavní protagonista měl dobré průpovídky). Tři čtyři dny jsem si to šetřil, ale pak jsem to dal naráz, víc otálet nešlo. Nicméně není to nic stránkově rozsáhlého. Docela mě dostalo, jakým směrem se celý děj (proti očekávání) vyvíjel... a ten závěr! To byl brutus nade vše. Skládám klobouk vdol.... celý text

Slepičí krok: 111 fejetonů ze zvědavosti 1986, Rudolf Křesťan

Opět se mi to dostalo pod ruku docela random. A tak proč ne, už dlouho jsem žádnou podobnou sbírku nečetl - no možná nikdy. Projel jsem to velice rychle, záležitost dvou tří dnů. Jedná se o krátké útvary, které se velmi dobře čtou, takže na jedno pohodové válení člověk těch 50 stran dá. No a když se to povede dvakrát denně... klasika. Jinak je to docela příjemná záležitost, u mnoha kapitol(ek) jsem se musel zasmát. A dýchne na vás historie - konec osmdesátých let. Pravdou nicméně je, že ty jsem spíš fyzicky zažil, než duševně prožil : )... celý text

Abonent trati U 1968, Claude Aveline (p)

Ke knize jsem se dostal náhodně (určena k odnosu z premis!) - a jsem extra rád, že jsem ji stačil zachytit, než půjde po proudu (do cizích, věřme že dobrých rukou). Nyní více než sedmdesát let starý kousek mě opravdu překvapil, brilantní záležitost. I způsobem sepsání je to docela neobvyklé (autor např. úmyslně zamlžuje datumy... takže můžete podle různých náznaků samotní pátrat, kdy se to vlastně odehrává). Zároveň v podstatě do konce nevíte, kdo za tím vším stojí. Takováto detektivka by byla hodná filmového zpracování (edit 01/2021: o seriálu jsem vůbec netušil). Škoda, že od autora nebylo přeloženo více knih z tohoto žánru (respektive ze série - detektiv Belot se podle toho, co jsem povrchovým pátráním zjistil, objevuje ještě v jednom románu). A všechna čest překladatelce, podat to tak zajímavým stylem z francouzštiny, to chce nebetyčný kumšt! 5/5... celý text

Život 3.0 – Člověk v éře umělé inteligence 2020, Max Tegmark

Ač bych řekl, že se jedná o populárně naučnou tématiku (respektive, z tohoto důvodu to bylo sepsáno - osvítit zájemce z řad veřejnosti), pro běžného čtenáře se jedná o nadstandardně náročnou záležitost. Pro někoho, kdo technice příliš nerozumí (jako jsem já; ačkoliv mě technika a její možnosti fascinuje), to bylo dost komplikované. Už jen si to představit chce něco navíc. Je to také poměrně říznuté filosofií (ke svému zásadnímu překvapení mi z knihy zabývající se umělou inteligencí uvízla v hlavě především teze, že otázka "co je smyslem života" je špatně položená). Určitě zajímavé, ale složité. Bude to pravděpodobně chtít v budoucnu zopakovat.... celý text

Komanč a zálesák 1993, Karel May

Zatím pokaždé, co jsem (v současnosti) rozečetl nějakou Mayovku, říkal jsem si, jestli na to už opravdu nejsem starej. Přijde mi to zpracované opravdu naivně, takový opravdu těžký řetěz klišé, jedno oko za druhým. A přístup k indiánům jako takovým, to je teda dnešní optikou docela soda. A již po několikáté nelze nezmínit, jak autor (byť je to vlastně Mayem převyprávěno a asi i upraveno po jiném původním tvůrci) přistupuje ke smrti, mučení… když je to primárně román pro mládež. Zajímavé. Ale prostě na to kdysi nahlíželi jinak no. Nejde mi to přes prsty no, přeci jen sentiment tlačí… ale já bych to hodnotil na 2,5/5... celý text

Lovci Duny 2007, Kevin J. Anderson

Vracet se k této komplikované sáze není úplně lehké, když už je to skutečně dlouhá doba, co jste četli poslední díl. Naštěstí si to lze na webu docela osvěžit (a i v knize je vám předchozí vývoj alespoň trochu na několika místech přiblížen), takže se to takhle dalo zmáknout. Ze začátku jsem měl pomalý rozjezd, ale pak to šlo poměrně ráz na ráz. Dost mi vyhovovaly nedlouhé kapitoly, no dělalo to děj solidně napínavým. Ale je potřeba si potom od tohoto příběhu odpočnout, fakt to dá zabrat. Každopádně Duna je moje srdeční záležitost (ve smyslu – miloval jsem nyní již prehistorickou strategii na PC, Duna II … od té doby respekt!).... celý text

Zajati na moři 1999, Karel May

Přečíst jednu z prvních Mayovek (a tedy vrátit se ke kořenům) mě přiměla nejspíše velmi nostalgická nálada. Popravdě jsem ani nečekal, že po přelouskání budu mít takové rozrůzněné postřehy. Čekal jsem řádnou dobrodružnou záležitost, tak jak jsem si tenhle druh literatury zapamatoval. A přestože se v tomto případě jedná o víceméně autorovu prvotinu, i tak mi to přišlo děsivě naivní. To mě docela vyvedlo z míry. Přijde mi, že je to spíše pro děti, než pro mladistvé (no, do této kategorie už stejně dlouho nepatřím) - na druhou stranu, je to román z osmdesátých let devatenáctého století a pravděpodobně by si to čtenář neměl vykládat optikou současného člověk Jiná věc už je, že dneska by takováto kniha (obsahem) ani snad vyjít nemohla. Krev (v knize tohoto typu určené mládeži/dětem? To by fakt nešlo), smrt (pobíjení, trest smrti…. v ději běžná věc, respektive o tom takto May píše), rasismus (vyjadřování o Indiánech, alespoň mi to tak přijde… a to nejsem sluníčkovej). Prostě smíšené pocity. Rád bych postupně otevřel i knihy další, z jeho rozvíjející se kariéry, abych to mohl lépe posoudit. Tak uvidíme.... celý text

Planeta Země: Kruté místo k žití 2018, Andor Šándor

Kniha je v podstatě sbírkou názorů na témata, která v současnosti ve větší či menší míře hýbou světem, také v návaznosti na Českou republiky. Je na napsané docela neotřele, člověk by až neřekl „politicky nekorektně“ – ve smyslu, že autor říká (píše), co si myslí. A přestože jsem o p. Andoru Šandorovi slyšel jen minimálně, respektive vím snad jen to, že někdo takový existuje, musím říct, že se mi jeho přístup líbí. 8/10... celý text

Věčný mír 1999, Joe Haldeman

Pokračování Haldemanovy trilogie (přestože návaznost na Věčnou válku zde není, je to spíše jistá alternativní verze - už podle názvu) je stejně dobré, jako díl první. Odlišnost tkví i ve způsobu psaní. VV byla komplet Ich forma, ve VM je to namixované s pohledem třetí osoby – což je docela zajímá záležitost. SPOILER! Přijde mi, že Haldeman stihl o kousek předběhnout určité prvky z Matrixu (doslova o pár let – způsob připojení na síť; ovládání „vojáčků“) a také, že se částečně inspiroval v Terminátorovi (samotní „vojáčci“). I když je docela zábavné, že jsem si ony stroje nebyl za celou dobu schopen adekvátně představit. Za celou knihu člověk získá představu snad jen o přibližných rozměrech a všemožné výzbroji. Pravdou je, že jen o něco méně hrubým nástinem je popsána situace celého románového světa. Což mi přijde jako škoda. Kolem a kolem, Věčný mír je dle mého názoru víc náročný na pochopení, respektive – logika ústředního principu si u mně pravděpodobně vyžádá - výýýhledově - druhé čtení.... celý text

Rozpojené státy: Amerika nejen televizní kamerou 2020, Martin Řezníček

Život za oceánem mě vždycky zajímal, no ale asi ne tolik, abych se tam někdy hodlal vypravit. Nicméně každého jsem se na dojmy pokaždé ptal. Tato kniha vám přinese docela fundovaný vhled na vybraná témata amerického života (navíc často ve spojení s nějakou formou české stopy).... celý text

Šelma 2018, Andrew Mayne

Po dlouhé době detektivka. Na obalu stojí, že se jedná o román z řady bestsellerů, tak si říkám, jsem na to zvědavý. A musím říct, že se to skutečně četlo jedna báseň. Napínavost rostla s každou další kapitolou, které byly všechny kratší než pár dvoustránek. To si člověk pořád říká ještě jednu, až se dostane do čtvrt knihy (zabralo mi to cekem asi týden). Atmosféra dost hutná, no tak nějak ty americké buranovy (kde se děj víceméně odehrává) máte v hlavě z těch všemožných béčkových filmů. Na intenzitě a čtivosti tomu dodává i ich-forma, nejspíš se na tom podílí i kvalitní překlad. Potud klady. Docela zarážející (spoiler alert!!!) je úroveň štěstí, který by hlavní postava musela mít. Nález první mrtvoly bych chápal. Ale druhé, třetí … x-té.. to už je ultrahaluz. Ok, program, který vám po zadání určitých dat zúží okruh, kde se MOŽNÁ něco nachází… sám mám s geografickými systémy zkušenost. Ale abyste v americké lesní/horské divočině našli na byť určitou pravděpodobnostní vymezené, ale přesto tisíce hektarů rozlehlé ploše tělo, které tam již nějakou dobu tleje pár stop pod zemí… a tohle se vám povede v rozpětí několika dnů (celé se to odehrává cca během jednoho měsíce) hned několikrát… to ne. Tomu snad nemůžete uvěřit. Druhou věcí je, kolik toho hrdina románu schytal. A furt je v pohybu (samotný závěr knihy je taky extrém). Třetím bodem je již zmíněné časové rozpětí, kdy se děj odehrává – celé se to podle mě odvine až moc rychle. To platí násobě o závěru románu – a to však považuju za největší škodu. Vlastně se nedozvíme nic víc o samotném vrahovi, než že je to prostě zabiják. Duševně chorej, avšak velice inteligentní člověk. A tím to hasne. Čekal jsem, že se dozvíme z jeho backgroundu daleko, daleko víc. Ještě bych snad zmínil maličko toho klišé (klasika – ženská ve hře, kterou musím ochránit), ale to je jen takové smítko. 7/10... celý text

Metro 2035 2016, Dmitry Glukhovsky

Přečetl jsem s docela velkým odstupem od předcházejících dílů, přičemž tento třetí navazuje především na ten první – alespoň jak si to pamatuji. Začátek je takový nic extra, ale pak se to stává čím dál tím více napínavým. Některé kapitoly jsou dost psychedelické a nemůžu říct, že bych se v nich zcela zorientoval. Jiný poznatek - nemyslím, že se stylem, kterým se k sobě (respektive k vlastním lidem) jednotlivé "režimy" chovaly, by byla životnost podzemní civilizace přeživších delší než pár let. A konečně - autor si nechal pootevřená dvířka na další pokračování, tak uvidíme.... celý text

Střet civilizací 2001, Samuel Phillips Huntington

Přečíst tuto knihu si vyžádá nějaký čas, nicméně určitě to za to stojí. Obzvlášť porovnání predikce geopolitického vývoje, vytvořené v polovině devadesátých let, s dvacátými lety století jednadvacátého. Člověk se dále hodně dozví o vztazích mezi národy, respektive je zastřešujícími civilizacemi. A z toho vám pak dojde (respektive se utříbí), proč se k sobě určité státy chovají tak, jak to můžeme v průběhu času sledovat. Velice zajímavé!... celý text

Bouřková sezóna 2014, Andrzej Sapkowski

No, přijde mi to o stupeň lepší než pár knih ze ságy Zaklínače. Takové záživnější.

Paní jezera 2003, Andrzej Sapkowski

Závěrečný díl a opět je to něco, co vybočuje z řady. Musím říct, že se mi styl psaní (respektive poskládání knihy do jednotlivých epizod, pokrývajících dějové linie) líbil. Obzvláště zajímavé bylo putování Ciry po rozličných, avšak blíže neurčených „časoprostorech“, z nichž (ne)jeden byl naznačen velmi těsně a musím říct, že to dost podráždilo fantazii! Jenom mi z toho všeho nějako vypadl samotný Geralt. Víceméně celé se to točí právě kolem Ciry. To, že se chování onoho světa až extrémně odráží od našeho vlastního (obzvláště je to svázané s 2WW), to snad ani nemá smysl zmiňovat.... celý text

Věž vlaštovky 2003, Andrzej Sapkowski

Hodnocení dojmu v podstatě odpovídá doslovu v knize. Je to oproti předchozím dílům jiné, komplikovanější, chaotičtější. Objevuje se a mizí hodně postav, zaplňuje se plno míst na pomyslné mapě, pohybuje se tam a zpět v čase. Těžko se v tom udržuje pozornost. Nepřijde mi to úplně šťastné. Jsem pravděpodobně v té kategorii nespokojených, kam mě zmíněný doslov zařadil. A snad ještě poslední věc – Ciri je teď až moc super. Trochu to klišovatí.... celý text

Zajatec světla 2000, Tomasz Kołodziejczak

Víceméně stejně ponuré, ne-li temnější než díl první. Kvalita je však prvotřídní a autor laťku rozhodně udržel. V doslovu jsem se dočetl, že z tohoto univerza bylo plánováno napsat více, jenže za těch dvacet let se na světě nic dalšího neobjevilo.... celý text