Rozpojené státy: Amerika nejen televizní kamerou

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Mnozí si myslí, že Ameriku znají, málokdo ale tuší, že ji za svůj život plně nepozná ani leckterý Američan. Experiment trvající už dvě a půl století zbytek světa fascinuje. Martin Řezníček se takřka každý večer po dobu pěti let pokoušel divákům přiblížit změny, jimiž země prochází a které jsou možná nejhlubší za několik posledních dekád. Na Manhattanu radil Henrymu Kissingerovi s výběrem kravaty před rozhovorem o Václavu Havlovi. V Texasu strávil během hurikánu týden v bahně a dešti s lidmi, kteří přišli o vše kromě naděje, že bude líp. Z kuloárů Kongresu informoval o testech pevnosti americké demokracie, ze Silicon Valley o bezprecedentní technologické dominanci. Z Baltimoru během rasových nepokojů referoval o tom, jak se společnost založená na pravidlech a zákonech dokáže během jednoho odpoledne přetavit v totální anarchii s násilnostmi a rabováním. Kniha přibližuje barvité příběhy, které dohromady tvoří americkou výjimečnost. Místy vyvrací, jinde potvrzuje stereotypy, jež o USA máme – prostřednictvím lidí s českými kořeny, ale i těch, kteří o Česku nikdy neslyšeli. Vše v době klíčových tektonických posunů symbolizovaných prezidenty Obamou a Trumpem....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431938/rozpojene-staty-amerika-nejen-telev-ZWH-431938.jpeg 4.3213
Nahrávám...

Komentáře (60)

Kniha Rozpojené státy: Amerika nejen televizní kamerou

andrewd
12. července

Martin Řezníček v této knize dokazuje, že je nejen kvalitním novinářem, ale také velmi dobrým spisovatelem. Je vidět, že skutečně ve Státech strávil podstatnou část života a nasbíral tam spoustu zkušeností. Knížka je nabitá informacemi, ale zároveň je psaná velmi poutavě. Hodně věcí jsem musel googlit a některé kapitoly mě tolik nebavily, jiné mě zase bavily hodně. Myslím, že nutnost pro každého, kdo se o dění v USA zajímá.

BarkaS
11. června

Zajímavé čtení pro každého, koho osloví perličky z dění v USA nebo úspěšní krajani. I pro toho, kdo sleduje politickou situaci, nebo někoho, koho jen zajímá, jak vypadá práce televizního zahraničního zpravodaje. Ty dvě minuty ve vysílání někdy dají sakra práci domluvit, zorganizovat a natočit.

Přiznám se, že jsem si řadu věcí googlila, nejen kvůli neznalosti, ale taky proto, že mě natolik zaujaly, že jsem chtěla vědět víc. Martin zároveň v průběhu knihy doporučuje nebo zmiňuje celou řadu jiných knih. Seznam (až do důchodu, jestli se dožiju) se díky němu zas prodloužil.


Standa24
11. června

Velmi zajímavé čtení. Martin Řezníček ve své knize popisuje nejen práci zahraničního zpravodaje ČT v USA, ale také své zážitky a setkání s výjimečnými osobnostmi a v neposlední řadě nechává čtenáře nahlédnout na různé stránky života americké společnosti a jejích hodnot.

Lubošovo
27. května

Pana Řezníčka mám rád. Vždycky, když moderuje zprávy na ČT, vystupuje profesionálně a má dokonalou dikci. Po jeho knize jsem sáhl s nadšením, ale bohužel jsem dostal něco o dost jiného, než jsem očekával. Kniha je poskládaná z krátkých kapitol, které vždy líčí nějakou zajímavost o USA, ale nemohl jsem se zbavit dojmu, že čtu, resp. poslouchám krátký novinový článek nebo fejeton. Moc jsem nepochopil, proč se autor neustále snažil hledat propojení USA s ČR. Zdálo se mi to trochu na sílu.

purie
18. května

M.Ř. napsal čtivou a velmi zajímavou knihu, která, i když vzhledem k jeho profesi a zkušenostem pochopitelně, nepůsobí jako debut. Je napsána anglosaským stylem (aspoň dle mojí představy o něm), který má švih, přehled a je z něj cítit upřímná chuť podělit se o svá zjištění a zkušenosti. I přes novinářskou objektivitu je znát, že USA jsou pro M.Ř. srdcovka, chová k nim poučený respekt, střízlivý obdiv a zvědavý zájem.
Okolo ústředního tématu - zdokumentování a reflexe "zrodu" politika D. Trumpa - se je snaží prezentovat v co nejširším, nejúplnějším a nejvýstižnějším kontextu.
V tom je, myslím, docela obtížné knize něco vytknout. Vedle detailů (jako třeba block parties, ty si lze v Praze a nejen v ní představit celkem dobře - máme Žít město jinak) mě ale při čtení opakovaně, a ke konci pořád častěji, napadalo téma vztahu a vyrovnání se s původním obyvatelstvem, Indiány, které v knize (na rozdíl třeba od rasismu, otroctví, chudoby, kriminality...) úplně chybí. Pohled a komentář M.Ř. by byl určitě zajímavý.

puczmeloun
28. dubna

Martin Řezníček je nezpochybnitelný profesionál. Jeho reportáže, stand-upy i živé vstupy ze Spojených států byly často tím nejlepším ze zahraničního zpravodajství České televize. Sám jsem si práci redaktora na nějaké ty roky vyzkoušel, a tak jsem na jeho produkci koukal s otevřenou pusou (podobně skvělý je Dan Stach). Jenže zpravodajská (natož obrazová televizní) tvorba je ve srovnání s tou knižní často rozdílnou hrou – ta první především předává aktuální informace, ta druhá jako hodnota přetrvává v knihovnách. A tady si Rozpojenými státy, už jen názvem, autor naložil obří úkol, který ale plní jen částečně. V kapitolách o Trumpovi, konfederačních památnících nebo rasových protestech se o různých liniích dělicích obyvatele USA dozvídáme skrze konkrétní příklady a případy. Velká část knihy je ale opravdu – dle prologu autora – zápisníkem zahraničního zpravodaje, který rodině a přátelům léta práce shrnoval a v rozvinuté formě má čtenáře donutit k dalšímu čtení. A taky výběrem toho nejlepšího, nejdůležitějšího a nejsilnějšího z jeho tvorby, kde čtenář dostává mozaiku známých obrazů, nikoli hluboké ponoření do tématu. Zároveň ani druhá jednotící linie, která se pro knihu nabízí, tedy pohled do zákulisí televizní tvorby, není všude a netvoří kostru, od které by se dalo odpíchnout. Když přitom tyto pohledy do zákulisí probublávají na povrch víc, dodávají četbě pro čtenáře šťávu - například u protestů, přírodních katastrof nebo náhodných setkání, které krásně reportáže doplňují. Takové momenty jsem měl na televizní práci taky moc rád...

Kniha je každopádně řemeslně dobře napsaná, obsahuje zajímavá témata, zpravodajské zkušenosti i trefné poznámky. Jenže bez jednotící linie nenacházím mnoho důvodů, které by člověka vedly k opakovanému listování. A že jsem ke knize poslouchal i její audioverzi rozdělenou na půlhodinové díly, přijde mi, že ideálním formátem by pro tento zápisník byly pravidelné podcasty. To bych poslouchal s chutí, vždy k aktuálnímu tématu...

A paradoxně ti, kteří by si tuto knihu opravdu měli přečíst – lidé nadávající na jednostrannost České televize nejen ve vztahu k Trumpovi – si ji s velkou pravděpodobností asi ani nepřečtou. A přitom by zjistili, jak poctivě zahraniční zpravodaj ke svým tématům přistupuje. A že se snaží popisovat obě strany jednoho národa (např. při definování voličské skupiny 45. prezidenta).

Poznámka k audioverzi: Horší předělovou znělku jsem tedy zatím neslyšel. Tohle podivuhodné falešné pinkání na klavír se Radioservisu opravdu nepovedlo.

Jrsnbl
23. dubna

Pokud se zajímáte o USA, určitě byste měli po této knize sáhnout. Martin Řezníček, jenž zde strávil kvůli své novinářské práci pár let, popisuje Státy z několika úhlů pohledů.

První část pojednávající o spojitosti Československa/Česka s USA mi přišla nějak zvláštně zasazená. Spíše by se dle mého názoru hodila až na konec, já jsem totiž knihu začal číst, abych zjistil důvody rozpojenosti USA, ne abych se dozvěděl o zajímavostech a příbězích potomků Čechů/Čechů v USA.

Dvě zbylé části pojednávající o tom hlavním mě však naprosto pohltily. Autor se v té první zaobírá hlavně vzestupem Donalda Trumpa, rasovými nerovnostmi a rozštěpeností politického spektra. V té druhé zase událostmi, které ovlivnily vývoj USA na desítky let dopředu. Můžeme jen hádat, zda pozitivním či negativním směrem.

Díky tomuto spisu se zároveň dostanete blíže těžké a vyčerpávající novinařině. Martin Řezníček je zrovna sympatický žurnalista, který má za sebou nespočet zkušeností a zařadil bych ho mezi českou žurnalistickou špičku. Zjistíte, že to je vlastně také normální člověk, a jen a pouze dělá svou práci. Má můj obdiv!

Za mě rozhodně doporučuji, stojí to za přečtení! ;)

vito_s
20. dubna

Hurikány, rasové nepokoje, střelba na školách, Trump v Bílém domě. Martin Řezníček se na pětiletce na pozici "našeho člověka ve Washingtonu" rozhodně nenudil. Předesílám, že jsem nikdy nevlastnil televizi a televizní zprávy záměrně nesleduji. "Opožděné" reportáže shromážděné do této knihy mají neuvěřitelný švih, čtou se jako po másle a jsou přitom postaveny na poctivé novinářské práci. No posuďte sami: "Na slzný plyn jsme nejdříve nebyli připraveni a odnesli jsme to stejně jako všichni, kdo si naivně mysleli, že na hodné nefouká. Při protestech v listopadu téhož roku už jsme si do Fergusonu vzali plavecké brýle a pracovní roušky, a to nejhorší jsme přečkali takto. Zní to jako z Receptáře Přemka Podlahy, ale nechtěli jsme zbytečně utrácet stovky dolarů za vybavení, které novináři v USA zase tak často nevyužijí. To, že si se slzným plynem příliš netykají ani kontaktní čočky, si budu pamatovat už navždy." Před panem Řezníčkem smekám, je to profík každým coulem, který reprezentuje to nejlepší co máme v České televizi, resp. republice: pokora, pracovitost a televizní novinařina jako služba veřejnosti. Já se snad začnu zase dívat.

1