Střet civilizací

od:


KoupitKoupit eknihu

Boj kultur a proměna světového řádu. Kniha předního amerického politologa je pronikavou analýzou stavu světové politiky po skončení studené války, kdy hnacími silami již nejsou národní státy a ideologie, nýbrž civilizace vymezené náboženskými, právními a kulturními tradicemi. Globální politika bude formována především kulturními rozdíly a pokud propuknou války, budou se týkat celých civilizací. Právě na rozhraní těchto kultur ve "zlomových liniích" se nacházejí možná ohniska konfliktů, jež mohou přerůst v mezicivilizační střety. Huntington varuje před rozšířením a vystupňováním těchto střetů a zevrubně analyzuje důvody, které k nim vedou: změny mocenské rovnováhy mezi Západem a někdejšími koloniálními oblastmi třetího světa, ekonomický, vojenský i politický růst asijských civilizací, kulturní obrat nezápadních společností k domácím tradicím, demografická exploze a konflikty vyvolané militantností islámu a vzestupem Číny....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/51_/51131/stret-civilizaci-eqj-51131.jpg 4.4148
Orig. název:

The Clash of Civilizations (1997)

Žánr:
Literatura naučná, Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno:, Rybka Publishers
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (20)

Přidat komentář
Česneksmedem
18. září

Tato kniha asi nebude úplně pro každého a ocení ji zejména ti, které hlouběji zajímá politika, náboženství, dějiny a možná i tématika postapo (neboť stále platí: „Buď připraven!“). Výhodou je, že prakticky nezáleží, jakým jste příznivcem či příznivkyní politické kolorologiky (červené třešně, oranžová růže, modrý pták...). Takže se připravte na hutné čtení, u kterého je třeba hodně přemýšlet a smiřte se s tím, že tentokráte na závěr nebudou ani zvířátka, ani borec na konec. Naše životy jako jednotlivců, rodin, států i celé naší planety se pohybují po pomyslné nepravidelné sínusovce. Záleží pouze na tom kdy se sirka, kopírující tyto sínusovky, dotkne ve své záporné kulminaci škrtátka.

plastick
08. června

Po dočtení se trochu člověk neubrání pocitu, zda má vůbec nějaký vliv na dění kolem sebe, hlavně, když si uvědomíte, kdy byla kniha napsaná...

thorir
28.10.2017

Knihu jsem četl poprvé v roce 2017, tedy víc než 20 let od původní teze publikované v časopise Foreign Affairs. Kritici namítají, že autor v mnoha prohlášeních nemá pravdu. S odstupem let je zřejmé, že současný obraz světa je blíž Střetu civilizací než konečnému vítězství liberální demokracie. I po letech jde o zcela zásadní knihu, kterou by si měl přečíst každý, kdo se jen trochu zajímá o soudobé dějiny.

alef
13.10.2017

Huntington tedy rozhodně nehýří optimismem ... zato naprosto jasně, přesně a srozumitelně popisuje osm základních civilizačních okruhů, okruhů s rozdílnou kulturní identitou. Ve své teorii se pak jednotlivým civilizacím věnuje dost podrobně, rozpitvává jejich strukturu a míří přesně a jasně k důvodům, které ho vedou k jeho teorii o střetu civilizací, která je postavená právě na kulturních odlišnostech mezi jednotlivými civilizacemi. Samozřejmě se hodně zaměřuje na tu naši, západní, podrobuje ji kritice, ale zároveň podává i své možné řešení - kudy by se měly ubírat naše myšlenky, ale především naše konání (jako např. proč bychom se měli, naše západní civilizace, vzdát našich globalizačních snah a jejich univerzalistických hodnot ... a v tom s ním tedy musím prostě souhlasit ), ... před očima se vám tak pomalu rýsuje cesta ... jak přežít :-). V době prvního vydání, to tak asi ještě nebylo, ale dnes už, bohužel, tušíme, možná by se dalo říct, že už skoro víme, že společnost pomalu spěje ke změně paradigmatu, ... jak velká bude, těžko říct, ovšem určité změně "pravidel hry" se zcela jistě nevyhneme (měli by jsme se na ni připravit) ... a můžeme jen doufat, že s touhle změnou, nepřijde i velká výměna "hráčů" ... snad ještě má svět čas "přijmout nová pravidla" ... podmínkou je bohužel, že v tom nemůžeme zůstat sami, ale musí na ně přistoupit i ostatní "hráči" ... no, zatím si to tedy neumím představit, ... nějakou takovou "dohodu", přijetí pravidel o nevnucování svých hodnot ostatním, která by pomohla vytvořit nový mezinárodní řád, založený na svébytných civilizacích vzájemně respektujících své rozdílnosti ... uff, tak tohle je dost odvážný sen ... ale, nebyla by to paráda? :-))).

Souhlasím, že se rozhodně jedná o inspirativní čtení, hodné zamyšlení, které stojí za to, najít si čas, ... a přemýšlet u něj.

katka920
03.09.2017

Velmi dobrá kniha, tématicky v dnešní době docela aktuální, řekla bych. K vytvoření názoru na ni je ale podle mě zapotřebí přečíst i Fukuyamův Konec dějin. Za mě velmi inspirativní a k zamyšlení hodné dílo.

hanak_v_exilu
22.08.2017

Na koneci devadesátých let stála tato kniha a Konec dějin Francise Fukuyamy v názorové opozici. V době publikování se zdálo, že pravdu má Fukuyama. 9.11.2001 se svět změnil a liberální demokracie získala mocného nepřítele. Huntington náhle působil jako vizionář, naopak bájný konec dějin se odložil na neurčito. Přiznám se, že tehdy na mě víc zapůsobila idea zápasu různých civilizačních okruhů. Ovšem jakkoliv se zdá, že ji praxe posledních patnácti let potvrzuje, moje dřívější nadšení z Huntingtonových myšlenek se postupně vytratilo. Pravdu mají nejspíše částečně oba, svým vlastním způsobem. Fukuyama ve filosofické rovině, Huntington v zahraničně-politické. Za přečtení každopádně stojí obě knihy. Pokud ovšem budete mít čas jen na jednu, přečtěte si tuhle.

Eldar80
21.04.2017

Po přečtení mám velmi rozporuplné dojmy a opět jsem už od poloviny knihy trpěl nerozhodností, zda se přiklonit ke třem nebo čtyřem hvězdičkám. Během čtení jsem si pak usmyslel, že v případě dobrého závěru se přikloním k lepšímu hodnocení. Jenže ani závěr mě nepřesvědčil.
Už od začátku mě zklamala neuvěřitelná rozvláčnost knihy. Možná by to nevadilo, ale popisování poměrně samozřejmých skutečností pro mě bylo příliš únavné. Já si totiž nemyslím, že po knize šáhnou úplní laici, protože ti myslím mají úplně jiné starosti a zájmy. Pro někoho s větším zájmem o danou problematiku bude kniha dost nudná. Když to tak vezmu, tak spíš než jako naučná literatura to na mě působilo jako učebnice ne mezinárodních, ale civilizačních vztahů.
Prvních 200 stran je jakýmsi úvodem k samotnému Střetu civilizací. I v případě, že knihu vezme do ruky někdo bez orientace ve světovém dění, tak se dozví vše podstatné - ale! hlavně ve vztahu k první polovině 90. let. Značná část textu na mě působila poplatností své doby. Je taky možné, že kniha působila tak nudně, protože příliš zastarala a číst to před 20 lety by přineslo úplně jiný zážitek. Dnes už obsah knihy nikoho neohromí. Značná část toho co Huntington uvádí se totiž ve světě děje. Kdo tak očekává něco objevného a nebo sumu historických dat, bude asi zklamán. Nebo já aspoň jsem.
Další nevýhodou je, že spousta probírané látky se v knize dvakrát nebo i třikrát opakuje. Kniha je tak podle mě docela špatně strukturovaná. Proto jsem výše zmínil, že mi připomíná učebnici. Při čtení jsem přemýšlel, kde vlastně je v knize schovaná ta politologie. Nemohl jsem se ubránit dojmu, že v nadprodukci slov. Tak jako nemám rád příliš stručné knihy, tak ještě víc se mi protiví zbytečně rozmělněný text.
Co se týče faktů, překvapilo mě, že dost často jsem s autorem nesouhlasil. Možná proto, že se ne úplně shoduju s americkým pohledem na svět. Kniha se věnuje hlavně období, kdy vyšla a do minulosti se vrací skutečně jen v nutných případech. Docela mě zklamalo, že historických dat bylo poměrně málo. A ještě více jsem postrádal některé střety, které byly zmíněny pouze okrajově. Mrzelo mě, že genocida Arménů byla zmíněna pouze letmo. Zarazilo mě, že v knize se autor nevěnoval převratu v Indonésii v roce 1965. Nebudu raději spekulovat proč. A v případě rozpadu Jugoslávie, kterému se autor věnuje celkem podrobně, mi zase chyběly příčiny. Možná proto, že ty příčiny ehm nejsou jak v případě Indonésie, tak Jugoslávie... No nic. Koho zajímá pohled na rozpad Jugoslávie, můžu doporučit tento dokument k zamyšlení:
http://www.csfd.cz/film/317635-weight-of-chains-the/komentare/
Musím pochválit, že Huntington jednoznačně určil nepřátele Západní civilizace: islám a multikulturalismus. Mám však obavy, že v přehršli textu tohle tak nějak zaniká. Knihu doporučuju všem koho tahle problematika zajímá a hlavně úplným laikům, protože kdo se v této oblasti orientuje, bude už spoustu věcí znát. Nikdo se nemusí bát, že knize nebude rozumět, všechno je velmi dobře vysvětleno, mnohdy zbytečně moc. Na knize je nejvíc děsivé, že přesně to před čím Huntington varoval se stalo. Američtí povýšení vládcové o této knize asi nikdy neslyšeli. To co se v dnešní době děje tak ještě více vyznívá jako záměr. Z USA se stává nepřítel své vlastní civilizace. Huntington měl pravdu a stává se tak novodobým prorokem. 75%

Elefen
02.03.2017

Knihu Střet civilizací jsem dostal před dvanácti lety a před pár dny jsem ji dočetl. Zdá se, že mnozí politici s jejím čtením nejsou ještě ani v půlce. Nedivím se. Je tlustá jak peněženky zbrojařů.

habs
12.10.2016

Četl jsem ji celkem dávno - z jeho předpokladů mi zůstalo v hlavě, že Ukrajina jako samostatný stát nebude mít dlouhého trvání a že kvůli přetlaku v muslimských zemích dojde ke stěhování na západ. Oba dva předpoklady se vyplňují.

Mayaku
11.10.2016

Naprosto esenciální publikace, kterou by si měl přečíst každý, bez ohledu na své politické smýšlení či přesvědčení. Huntington zde opravdu poutavým způsobem popisuje procesy a tlaky působící v rámci vztahů největších světových civilizací a příčiny jejich vzájemných, stále se opakujících, svárů. Rozhodně jde o publikaci, která do značné míry otevírá oči, pokud je člověk ochoten Huntingtonovi naslouchat.

3DD!3
20.08.2016

Rozhodně jedna z nejzásadnějších knih pro pochopení vývoje dnešního světa. Huntington až s děsivou přesností předpověděl budoucnost (dnešní minulost) pečlivým analyzováním dějin a chování civilizací. Je nezbytné aby si tuto knihu přečetl každý člověk, který se podílí na řízení států. Vyřešit všechny problémy nelze, ale vyvarujme se největších možných chyb.

johannis
23.05.2016

Na knihu je potřeba vymezit si čas a klid, ač zajímavá, není rozhodně, očekávaně, lehce čtivá. Ovšem postřehy důležité k zamyšlení. Potvrdí již známé, rozšíří obzory. Dle mého nutno mít i základní znalosti o politice, historii a světovém dění vůbec, aby jste si mohli knihu vychutnat, jinak je to jako kdyby jste odjeli na jazykový tábor, bez znalosti řeči.

Widow Embalmer
28.05.2015

Po právu je toto dílo označováno za jednu z nejdůležitějších knih 20. století. Bohužel proti mediální masáži mainstreamu nemá šanci. Na běžnýho občánka je to moc písmenek a ještě ke všemu v závěru chybí něco roztomilýho třeba o štěňátkách, takže proč ztrácet čas, že?

Marbo
26.04.2015

Quo Vadis, světe ?

Lector
13.04.2014

Střet civilizací jsem poprvé přečetl na podzim 2001 - krátce poté, kdy u nás vyšla a zároveň krátce poté, kdy partička muslimských chlápků s čerstvými pilotními průkazy na Boing smetla ze zemského povrchu budovy newyorkského World Trade Center. Tehdy popularita knihy obletěla svět, tedy spíše jeho západní polokouli. Mnohým tehdy otevřela oči a vyvedla je z iluze, že s koncem studené války zmizelo válečné napětí a naše Civilizace pomalu, ale jistě spěje k harmonické společnosti.
Po 13 letech jsem se k ní opět vrátil s vědomím, že to co se nyní děje na Ukrajině, je jen jiným dějstvím „příběhu“, který nám před nějakými dvaceti lety nabídl Huntington.
Je to brilantní kniha. Jedna z nedůležitějších knih mého života. Proč? Racionálně a bez iluzí analyzuje svět na přelomu 20. a 21. století a pojmenovává hlavní síly, které jím hýbou. Popisuje věci, které se dotýkají nás všech a budou ovlivňovat životy příštích generací. A pokud si myslíme, že je to velká politika a něco, co se odehrává na úrovni velmocí, jsme na omylu.
Huntington ukazuje, že stav, kdy Rusko, Asie, Afrika budou v rámci nějaké globalizace slepě přebírat, kromě iPodů, IPhonů a iPadů i mravní a kulturní hodnoty, je jedna velká iluze. Dnes se to nezdá žádná objevná myšlenka, ale to, že ji zformoval před 20 lety v době „velkého optimismu“, byl poměrně odvážný čin, který vyvolal spoustu polemiky.
Dnes se ukazuje, jak přesné byly jeho vývody, pokud se týká předpovědi možného vývoje na Ukrajině, kterou se ve své knize také zabývá.
Ano, na některých místech můžeme říci, že to autor netrefil. A mnohé mohl tušit – např. o Japonsku v době psaní jeho knihy bylo zřejmé, že je v hluboké recesi, i když v knize se situace v Japonsku podává trochu jinak.
Přesto nepřesnosti či, chcete-li, špatný odhad v některých dílčích bodech, nic neubírá na to, že jde o precizní práci.
Doporučuji ji každému, kdo chce vidět dále než za humna.

Více jsem se ke knize rozepsal ve své recenzi: http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/v-cem-si-jsou-podobne-ukrajina-sudan-izrael-a-bosna-a-hercegovina-1527

LordSnape
20.03.2014

Můžeme s tím nesouhlasit, oponovat či neurvale kývat hlavou ze strany na stranu jako projev nesouhlasu, ale stejně pak budeme muset uznat, že Huntington měl a stále má minimálně v polovině věcí pravdu. Celá kniha je zneklidňující a čtivá, až na poslední část zabývající se historií konfliktů, který mě už moc nebavil. Spor o Krym mezi Ruskem a Ukrajinou jen ukazuje, jak bychom se nad podobnými věcmi měli více zamýšlet.

Jonna
13.11.2013

Velice zajímavá kniha o zcela jiném pohledu na svět, respektive na rozdělení světa. I když s autorem ve všem nesouhlasím, děsí mě, jak moc se jeho předpovědi (originál knihy je z 90.let) plní - Čína a islám jsou na vzestupu, Západ stále více upadá (hlavně politicky, čehož je i Česko zářným dokladem).

rakytnik
06.09.2013

Je smutné, že si pořád myslíme, že jsme páni tvorstva.

Sklenička
11.06.2013

Vynikající a čtivá publikace z oboru politologie, která čtenáři umožní pochopit souvislosti současného dění ve světě. Často bývá srovnávána a dávána do protikladu s dílem Francise Fukuyamy Konec dějin a poslední člověk.

kiddlinka
29.09.2011

Proti teorii samé nemám vůbec nic, kniha ale trpí docela typickým jevem děl vznikajících z kratšího útvaru, zde z článku: jsou zbytečně nafouknuté, v případě Střetu civilizací ani ne o nějaké návazné myšlenky, které by nebyly obsaženy už v původním textu. Nehledě na to, že podrobný výčet a popis všech možných konfliktů a střetů uvnitř a vně civilizací se po nějaké době stane přímo ubíjejícím pro kohokoli, kdo občas otevře noviny a nespal na dějepisu.