Střet civilizací

Střet civilizací https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51131/bmid_stret-civilizaci-eqj-51131.jpg 4 221 32

Boj kultur a proměna světového řádu. Kniha předního amerického politologa je pronikavou analýzou stavu světové politiky po skončení studené války, kdy hnacími silami již nejsou národní státy a ideologie, nýbrž civilizace vymezené náboženskými, právními a kulturními tradicemi. Globální politika bude formována především kulturními rozdíly a pokud propuknou války, budou se týkat celých civilizací. Právě na rozhraní těchto kultur ve "zlomových liniích" se nacházejí možná ohniska konfliktů, jež mohou přerůst v mezicivilizační střety. Huntington varuje před rozšířením a vystupňováním těchto střetů a zevrubně analyzuje důvody, které k nim vedou: změny mocenské rovnováhy mezi Západem a někdejšími koloniálními oblastmi třetího světa, ekonomický, vojenský i politický růst asijských civilizací, kulturní obrat nezápadních společností k domácím tradicím, demografická exploze a konflikty vyvolané militantností islámu a vzestupem Číny.... celý text

Žánr:
Literatura naučná , Politologie, mezinárodní vztahy

Vydáno: , Rybka Publishers
Originální název:

The Clash of Civilizations , 1997


více info...

Komentáře (32)


Ozzy86
Ozzy86
25.09.2023 5 z 5

V době, kdy se většina Západu opájela „Koncem dějin“, sepsal Huntington varovnou geopolitickou knihu, která je cenným návodem, jak číst různé konflikty. Střety s islámskou civilizací předpověděl poměrně přesně. U vzestupu Číny podcenil otázku Tchajwanu a ústup Západu naštěstí není tak strmý, jak to před čtvrtstoletím vypadalo.

Iamblichos
Iamblichos
09.08.2023 5 z 5

Dost mrazive citanie, nakolko to pan pisal pred cca 30 rokmi a prakticky presne popisuje sucasny svet..mame sa na co tesit..snad sa aspo v niecom myli


adales
adales
01.03.2021 5 z 5

První kniha, týkající se politologie, světového řádu a mezinárodních vztahů, kterou jsem četl. Pamatuji si, že jsem musel některými pasážemi doslova prokousávat, protože mi chybělo povědomí a souvislosti o dané problematice. Nicméně za přečtení knihy jsem rád, nakopla mě, abych se o danou problematiku zajímal více - následovaly další knihy ať už od Huntingtona samotného (Kam kráčíš Ameriko?), ale i od ostatních zajímavých autorů (Fukuyama, Kissinger, Snyder, apod.)

Radous
Radous
03.08.2020 5 z 5

Přečíst tuto knihu si vyžádá nějaký čas, nicméně určitě to za to stojí. Obzvlášť porovnání predikce geopolitického vývoje, vytvořené v polovině devadesátých let, s dvacátými lety století jednadvacátého. Člověk se dále hodně dozví o vztazích mezi národy, respektive je zastřešujícími civilizacemi. A z toho vám pak dojde (respektive se utříbí), proč se k sobě určité státy chovají tak, jak to můžeme v průběhu času sledovat. Velice zajímavé!

Kluvo
Kluvo
21.07.2020 4 z 5

Teoria je to velmi zaujimava. Naozaj sa zda, ze je to dostatocne jednoduchy model, ktory ale zaroven umoznuje vytvarat dostatocne sofistikovane predpovede. Mnohe z nich sa velmi dobre naplnaju. Urcite to opisuje realitu posledných 30 rokov lepsie, nez konkurencne pristupy ako je napr. multikulturalizmus ci povestny koniec dejin po pade zeleznej opony a presvedcenie o tom, ze liberalizmus na zapadny styl je to jedine spravne zriadenie, ktorého nesporne klady si postupne ziskaju uplne vsetkych. Treba len, aby sa nad tym zodpovedni naozaj zodpovedne zamysleli a nepretlacali neustale nieco, co evidentne nefunguje, lebo nam riadne ujde vlak dejin, ak uz nahodou neusiel.
Jedine minus je za prilis velky rozsah. Slo to urobit aj strucnejsie a vôbec by to nemuselo byt na ukor pochopitelnosti.

Bunny27
Bunny27
18.04.2020 5 z 5

Moje oblíbená publikace v oblasti mezinárodních vztahů. Určitě doporučuji lidem, které chtějí nahlédnout na svět a jeho dění z pohledu různých civilizačních skupin a jejich zájmů, a tím získat nový pohled na konflikty mezi Západem a zbytkem civilizace.

mi-380
mi-380
17.03.2020 5 z 5

Základ knihy sahá opravdu do roku 1993? Dnes jsme svědky naplňování většiny autorových předpovědí. Osm civilizačních okruhů (západní, slovansko-pravoslavný, islámský, hinduistický, konfuciánský, japonský, latinskoamerický a africký) spolu soupeří, hlavním problémem a rozdílem jsou kulturní odlišnosti. Buď se promícháme a ztratíme své historické kořeny, o což se snaží spousta současných politiků, nebo budeme soupeřit a soupeřit, a svoji identitu si, občas i za cenu konfliktů, obhájíme. Je tu ale ještě jedna cesta... Je reálná? Kniha se čte dobře, i když je přeplněná statistikami, historií, přehledy. Četl jsem ji s přestávkami rok, tohle prostě nešlo zhltnout za pár dní.
100 % (aktuálně 175 hodnotících s průměrem 87 %).

Asijská asertivita má své kořeny v hospodářském růstu; muslimská do značné míry pramení ze společenské mobilizace a populačního růstu. Obě tyto výzvy mají na globální politiku silně destabilizační účinek (a budou jej mít i ve dvacátém prvním století), avšak povaha jejich vlivu se značně liší. Číně i dalším státům poskytuje pro suverénnější jednání ve styku s ostatními státy podněty i prostředky hospodářský růst. Ale v muslimských zemích vytváří populační růst, zejména pak ve skupině mladých ve věku patnácti až čtyřiadvaceti let, početné zálohy pro fundamentalismus, terorismus, rebelie a migraci, a tak zatímco hospodářský růst asijské vlády posiluje, demografický muslimské vlády ohrožuje a s nimi i nemuslimské společnosti.

VladimirTetur
VladimirTetur
11.03.2020 4 z 5

První třetina knihy je slabá, Huntigton píše trochu školometským stylem na který jsem měl problém si zvyknout. Hodně mě vadila jeho neschopnost veřejně deklarovat roli USA a západu jako příčinu mnoha jevů od vzestupu islámského světa přes odmítání západního vlivu v jihovýchodní asii až po antiamerikanismus latinské ameriky a komunistického bloku. --- Například to byla slušně vykořisťující politika Velké Británie a jejich anglo-perská naftařská společnost, která založila kořeny dnešního vzdoru islámského světa vůči západu. Anglo-perská společnost (dnešní BP) z Íránu po druhé světové válce kousek vycouvala, nicméně byla nahrazena konsorciem západních firem za pomocí CIA. Konec vydatného penězovodu z Íránu do západních ekonomik nastal až s islámskou revolucí, která byla nevyhnutelnou reakcí na kolonialistické praktiky Británie a později CIA. --- Takže pokud Huntigton píše o vzepětí islámského odporu vůči západu, nepřišlo z čistého nebe. Západ svou šanci na zcivilizování barbarského světa islámu prokšeftoval za krátkodobé zisky tolik potřebné v boji s dalším ideologickým nepřítelem, Sovětským blokem. Odpor vůči západu v tichomoří také nepřišel sám od sebe, nebo z asijského šovinismu, ale opět jako důsledek dřívější kolonialistické politiky evropy, následované neokolonialistickou politikou USA. Huntingtonovi tak uniká fenomén zpětného rázu, ale je možné, že jej záměrně zamlčuje. Od poloviny knihy však najednou nalézá větší objektivitu a kapitoly o velice nebezečném Turecku a konfliktu v Jugoslávii jsou slušné. Poměrně konzsitentně autor podává důkazy o vysoké nebezpečnosti multikulturalismu, což se zejména s dvacetiletým odstupem od vydání knihy jeví jako velice prozřetelné. Za závěrečné poselství dávám jinak průměrné knize hvězdu navíc.

FilipTesař
FilipTesař
19.12.2019 1 z 5

První, co mi na Huntingtonově teorii nesedlo (četl jsem nejdřív ranou verzi v článku pro Foreign Affairs z roku 1993, pak anglické vydání knihy), bylo, že argumentuje střetem mezi křesťanstvím a islámem na Balkáně, . Podle něj se konflikty na hranicích civilizací vyostřujou, z konfliktů mezi státy se stávají konflikty mezi národy a nakonec mezi civilizacemi. No, na Balkáně to ale v průběhu dějin bylo právě naopak. S fakty si obecně Huntington hlavu příliš neláme, píše se zápalem, ale popisuje, co sám cítí, ne to, co se skutečně děje, a už vůbec se nesnaží to nějak přesvědčivě dokazovat. Zkrátka kniha o dojmech, ne o pojmech, psaná navíc z pohodlí domova, bez podrobnější znalosti byť jednoho případu civilizačního střetu. Ne, že by takové konflikty neexistovaly, ale Huntington jim nerozumí a navíc ho zaslepuje víra, že se blíží den, kdy se jednotlivé civilizace do sebe pustí a půjde o přežití nejsilnější z nich. Kdo takovou víru sdílí, tomu se kniha bude líbit. Ale je to prostě víra. Huntingtonovy závěry maj váhu asi jako horoskop.

michal7592
michal7592
18.12.2019 4 z 5

Kniha je spíše vhodná pro někoho, kdo se okrajově zajímá o mezinárodní vztahy nebo by se chtěl něco dozvědět o mezinárodních vztazích.V knize to je všechno stručně vysvětleno, ovšem z pohledu Autora. Některé teorie na kterých si S.P. Huntington zakládá se na naplnily, ale všeobecně se nedá knihou řídit. Každopádně zajímavé čtení pro někoho, kdo se chce zase něco nového dozvědět o světovém dění.

Lolila
Lolila
03.12.2019 5 z 5

Na prečítanie tejto knihy potrebujete čas, núti vás zamyslieť sa. Huntington sa nezameriava na politické, ideologické alebo ekonomické rozdiely, ale opisuje osem základných civilizácií, ich kultúru, náboženstvo, správanie, procesy pôsobiace medzi jednotlivými civilizáciami, príčiny ich vzájomných a stále sa opakujúcich sporov, hlavne konflikty, ktoré môžu vzniknúť práve na civilizačných zlomoch.....
Dnes už vieme, že niektoré jeho predpovede sa dejú, ale len čas ukáže do akej miery sa stanú skutočnosťou, a čo zostane len na úrovní teórie.

Miro.slav
Miro.slav
27.09.2019 5 z 5

"Na druhou stranu, jakmile se v nějaké jiné společnosti jednou usídlí západní virus, je obtížné jej z ní vymýtit. Virus přetrvává, ale není smrtelný [...] Výsledkem [...] jsou rozpolcené země, nikoli země náležející do západní civilizace. Tyto země jsou nakaženy i kulturní schizofrénií, která se stává jejich trvalou a určující charakteristikou."

Je to zaujímavejšie, než Fukuyamov koniec dejín. Musím povedať, že stret civilizácií pôsobí realistickejšie ako vyfabrikovaný "harmonický a pokojný" posledný človek liberálnej demokracie. Ku koncu sa Huntington už iba opakuje a stráca paru. Kto čakal epické kolízie civilizácií, ten bude zo záveru asi sklamaný.

deirdre
deirdre
10.04.2019 4 z 5

Svet sa za tých niečo cez 20 rokov od vydania knihy významne posunul a, žiaľ, deje sa to, pred čím Huntington varoval. (Okrem toho, čo, samozrejme, nepredpokladal a čo významne zamiešalo karty.) Prepukajú nové vojny na civilizačných zlomoch, miesto zastavenia multikulturalismu a liberalizmu v USA tieto prenikli do Európy a migrácia naberá obludné rozmery. Nezápadné civilizácie rastú a silnejú, Západ upadá, vlastne už sa rúti voľným pádom do priepasti. Pre pochopenie nášho sveta vo svetle civilizácií, ktoré ho obývajú, je to výborná knižka. Hviezdu uberám pre príliš rozvláčne a podrobné opisovanie množstva vojnových konfliktov vo svete v 90.-tych rokoch, ktoré knihe uberá na nadčasovosti tak trochu.

Česneksmedem
Česneksmedem
18.09.2018 5 z 5

Tato kniha asi nebude úplně pro každého a ocení ji zejména ti, které hlouběji zajímá politika, náboženství, dějiny a možná i tématika postapo (neboť stále platí: „Buď připraven!“). Výhodou je, že prakticky nezáleží, jakým jste příznivcem či příznivkyní politické kolorologiky (červené třešně, oranžová růže, modrý pták...). Takže se připravte na hutné čtení, u kterého je třeba hodně přemýšlet a smiřte se s tím, že tentokráte na závěr nebudou ani zvířátka, ani borec na konec. Naše životy jako jednotlivců, rodin, států i celé naší planety se pohybují po pomyslné nepravidelné sínusovce. Záleží pouze na tom kdy se sirka, kopírující tyto sínusovky, dotkne ve své záporné kulminaci škrtátka.

plastick
plastick
08.06.2018 4 z 5

Po dočtení se trochu člověk neubrání pocitu, zda má vůbec nějaký vliv na dění kolem sebe, hlavně, když si uvědomíte, kdy byla kniha napsaná...

thorir
thorir
28.10.2017 5 z 5

Knihu jsem četl poprvé v roce 2017, tedy víc než 20 let od původní teze publikované v časopise Foreign Affairs. Kritici namítají, že autor v mnoha prohlášeních nemá pravdu. S odstupem let je zřejmé, že současný obraz světa je blíž Střetu civilizací než konečnému vítězství liberální demokracie. I po letech jde o zcela zásadní knihu, kterou by si měl přečíst každý, kdo se jen trochu zajímá o soudobé dějiny.

alef
alef
13.10.2017 5 z 5

Huntington tedy rozhodně nehýří optimismem ... zato naprosto jasně, přesně a srozumitelně popisuje osm základních civilizačních okruhů, okruhů s rozdílnou kulturní identitou. Ve své teorii se pak jednotlivým civilizacím věnuje dost podrobně, rozpitvává jejich strukturu a míří přesně a jasně k důvodům, které ho vedou k jeho teorii o střetu civilizací, která je postavená právě na kulturních odlišnostech mezi jednotlivými civilizacemi. Samozřejmě se hodně zaměřuje na tu naši, západní, podrobuje ji kritice, ale zároveň podává i své možné řešení - kudy by se měly ubírat naše myšlenky, ale především naše konání (jako např. proč bychom se měli, naše západní civilizace, vzdát našich globalizačních snah a jejich univerzalistických hodnot ... a v tom s ním tedy musím prostě souhlasit ), ... před očima se vám tak pomalu rýsuje cesta ... jak přežít :-). V době prvního vydání, to tak asi ještě nebylo, ale dnes už, bohužel, tušíme, možná by se dalo říct, že už skoro víme, že společnost pomalu spěje ke změně paradigmatu, ... jak velká bude, těžko říct, ovšem určité změně "pravidel hry" se zcela jistě nevyhneme (měli by jsme se na ni připravit) ... a můžeme jen doufat, že s touhle změnou, nepřijde i velká výměna "hráčů" ... snad ještě má svět čas "přijmout nová pravidla" ... podmínkou je bohužel, že v tom nemůžeme zůstat sami, ale musí na ně přistoupit i ostatní "hráči" ... no, zatím si to tedy neumím představit, ... nějakou takovou "dohodu", přijetí pravidel o nevnucování svých hodnot ostatním, která by pomohla vytvořit nový mezinárodní řád, založený na svébytných civilizacích vzájemně respektujících své rozdílnosti ... uff, tak tohle je dost odvážný sen ... ale, nebyla by to paráda? :-))).

Souhlasím, že se rozhodně jedná o inspirativní čtení, hodné zamyšlení, které stojí za to, najít si čas, ... a přemýšlet u něj.

katka920
katka920
03.09.2017 5 z 5

Velmi dobrá kniha, tématicky v dnešní době docela aktuální, řekla bych. K vytvoření názoru na ni je ale podle mě zapotřebí přečíst i Fukuyamův Konec dějin. Za mě velmi inspirativní a k zamyšlení hodné dílo.

hanak_v_exilu
hanak_v_exilu
22.08.2017 5 z 5

Na konci devadesátých let stála tato kniha a Konec dějin Francise Fukuyamy v názorové opozici. V době publikování se zdálo, že pravdu má Fukuyama. 9.11.2001 se svět změnil a liberální demokracie získala mocného nepřítele. Huntington náhle působil jako vizionář, naopak bájný konec dějin se odložil na neurčito. Přiznám se, že tehdy na mě víc zapůsobila idea zápasu různých civilizačních okruhů. Ovšem jakkoliv se zdá, že ji praxe posledních patnácti let potvrzuje, moje dřívější nadšení z Huntingtonových myšlenek se postupně vytratilo. Pravdu mají nejspíše částečně oba, svým vlastním způsobem. Fukuyama ve filosofické rovině, Huntington v zahraničně-politické. Za přečtení každopádně stojí obě knihy. Pokud ovšem budete mít čas jen na jednu, přečtěte si tuhle.

Eldar80
Eldar80
21.04.2017 4 z 5

Po přečtení mám velmi rozporuplné dojmy a opět jsem už od poloviny knihy trpěl nerozhodností, zda se přiklonit ke třem nebo čtyřem hvězdičkám. Během čtení jsem si pak usmyslel, že v případě dobrého závěru se přikloním k lepšímu hodnocení. Jenže ani závěr mě nepřesvědčil.
Už od začátku mě zklamala neuvěřitelná rozvláčnost knihy. Možná by to nevadilo, ale popisování poměrně samozřejmých skutečností pro mě bylo příliš únavné. Já si totiž nemyslím, že po knize šáhnou úplní laici, protože ti myslím mají úplně jiné starosti a zájmy. Pro někoho s větším zájmem o danou problematiku bude kniha dost nudná. Když to tak vezmu, tak spíš než jako naučná literatura to na mě působilo jako učebnice ne mezinárodních, ale civilizačních vztahů.
Prvních 200 stran je jakýmsi úvodem k samotnému Střetu civilizací. I v případě, že knihu vezme do ruky někdo bez orientace ve světovém dění, tak se dozví vše podstatné - ale! hlavně ve vztahu k první polovině 90. let. Značná část textu na mě působila poplatností své doby. Je taky možné, že kniha působila tak nudně, protože příliš zastarala a číst to před 20 lety by přineslo úplně jiný zážitek. Dnes už obsah knihy nikoho neohromí. Značná část toho co Huntington uvádí se totiž ve světě děje. Kdo tak očekává něco objevného a nebo sumu historických dat, bude asi zklamán. Nebo já aspoň jsem.
Další nevýhodou je, že spousta probírané látky se v knize dvakrát nebo i třikrát opakuje. Kniha je tak podle mě docela špatně strukturovaná. Proto jsem výše zmínil, že mi připomíná učebnici. Při čtení jsem přemýšlel, kde vlastně je v knize schovaná ta politologie. Nemohl jsem se ubránit dojmu, že v nadprodukci slov. Tak jako nemám rád příliš stručné knihy, tak ještě víc se mi protiví zbytečně rozmělněný text.
Co se týče faktů, překvapilo mě, že dost často jsem s autorem nesouhlasil. Možná proto, že se ne úplně shoduju s americkým pohledem na svět. Kniha se věnuje hlavně období, kdy vyšla a do minulosti se vrací skutečně jen v nutných případech. Docela mě zklamalo, že historických dat bylo poměrně málo. A ještě více jsem postrádal některé střety, které byly zmíněny pouze okrajově. Mrzelo mě, že genocida Arménů byla zmíněna pouze letmo. Zarazilo mě, že v knize se autor nevěnoval převratu v Indonésii v roce 1965. Nebudu raději spekulovat proč. A v případě rozpadu Jugoslávie, kterému se autor věnuje celkem podrobně, mi zase chyběly příčiny. Možná proto, že ty příčiny ehm nejsou jak v případě Indonésie, tak Jugoslávie... No nic. Koho zajímá pohled na rozpad Jugoslávie, můžu doporučit tento dokument k zamyšlení:
http://www.csfd.cz/film/317635-weight-of-chains-the/komentare/
Musím pochválit, že Huntington jednoznačně určil nepřátele Západní civilizace: islám a multikulturalismus. Mám však obavy, že v přehršli textu tohle tak nějak zaniká. Knihu doporučuju všem koho tahle problematika zajímá a hlavně úplným laikům, protože kdo se v této oblasti orientuje, bude už spoustu věcí znát. Nikdo se nemusí bát, že knize nebude rozumět, všechno je velmi dobře vysvětleno, mnohdy zbytečně moc. Na knize je nejvíc děsivé, že přesně to před čím Huntington varoval se stalo. Američtí povýšení vládcové o této knize asi nikdy neslyšeli. To co se v dnešní době děje tak ještě více vyznívá jako záměr. Z USA se stává nepřítel své vlastní civilizace. Huntington měl pravdu a stává se tak novodobým prorokem. 75%