Střet civilizací

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Boj kultur a proměna světového řádu. Kniha předního amerického politologa je pronikavou analýzou stavu světové politiky po skončení studené války, kdy hnacími silami již nejsou národní státy a ideologie, nýbrž civilizace vymezené náboženskými, právními a kulturními tradicemi. Globální politika bude formována především kulturními rozdíly a pokud propuknou války, budou se týkat celých civilizací. Právě na rozhraní těchto kultur ve "zlomových liniích" se nacházejí možná ohniska konfliktů, jež mohou přerůst v mezicivilizační střety. Huntington varuje před rozšířením a vystupňováním těchto střetů a zevrubně analyzuje důvody, které k nim vedou: změny mocenské rovnováhy mezi Západem a někdejšími koloniálními oblastmi třetího světa, ekonomický, vojenský i politický růst asijských civilizací, kulturní obrat nezápadních společností k domácím tradicím, demografická exploze a konflikty vyvolané militantností islámu a vzestupem Číny....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51131/stret-civilizaci-eqj-51131.jpg 4.4193
Žánr:
Literatura naučná, Politologie, mezinárodní vztahy

Vydáno: , Rybka Publishers
Originální název:

The Clash of Civilizations, 1997


více info...
Nahrávám...

Komentáře (30)

Kniha Střet civilizací

adales
01. března

První kniha, týkající se politologie, světového řádu a mezinárodních vztahů, kterou jsem četl. Pamatuji si, že jsem musel některými pasážemi doslova prokousávat, protože mi chybělo povědomí a souvislosti o dané problematice. Nicméně za přečtení knihy jsem rád, nakopla mě, abych se o danou problematiku zajímal více - následovaly další knihy ať už od Huntingtona samotného (Kam kráčíš Ameriko?), ale i od ostatních zajímavých autorů (Fukuyama, Kissinger, Snyder, apod.)

Radous
03.08.2020

Přečíst tuto knihu si vyžádá nějaký čas, nicméně určitě to za to stojí. Obzvlášť porovnání predikce geopolitického vývoje, vytvořené v polovině devadesátých let, s dvacátými lety století jednadvacátého. Člověk se dále hodně dozví o vztazích mezi národy, respektive je zastřešujícími civilizacemi. A z toho vám pak dojde (respektive se utříbí), proč se k sobě určité státy chovají tak, jak to můžeme v průběhu času sledovat. Velice zajímavé!


Kluvo
21.07.2020

Teoria je to velmi zaujimava. Naozaj sa zda, ze je to dostatocne jednoduchy model, ktory ale zaroven umoznuje vytvarat dostatocne sofistikovane predpovede. Mnohe z nich sa velmi dobre naplnaju. Urcite to opisuje realitu posledných 30 rokov lepsie, nez konkurencne pristupy ako je napr. multikulturalizmus ci povestny koniec dejin po pade zeleznej opony a presvedcenie o tom, ze liberalizmus na zapadny styl je to jedine spravne zriadenie, ktorého nesporne klady si postupne ziskaju uplne vsetkych. Treba len, aby sa nad tym zodpovedni naozaj zodpovedne zamysleli a nepretlacali neustale nieco, co evidentne nefunguje, lebo nam riadne ujde vlak dejin, ak uz nahodou neusiel.
Jedine minus je za prilis velky rozsah. Slo to urobit aj strucnejsie a vôbec by to nemuselo byt na ukor pochopitelnosti.

Bunny27
18.04.2020

Moje oblíbená publikace v oblasti mezinárodních vztahů. Určitě doporučuji lidem, které chtějí nahlédnout na svět a jeho dění z pohledu různých civilizačních skupin a jejich zájmů, a tím získat nový pohled na konflikty mezi Západem a zbytkem civilizace.

mi-380
17.03.2020

Základ knihy sahá opravdu do roku 1993? Dnes jsme svědky naplňování většiny autorových předpovědí. Osm civilizačních okruhů (západní, slovansko-pravoslavný, islámský, hinduistický, konfuciánský, japonský, latinskoamerický a africký) spolu soupeří, hlavním problémem a rozdílem jsou kulturní odlišnosti. Buď se promícháme a ztratíme své historické kořeny, o což se snaží spousta současných politiků, nebo budeme soupeřit a soupeřit, a svoji identitu si, občas i za cenu konfliktů, obhájíme. Je tu ale ještě jedna cesta... Je reálná? Kniha se čte dobře, i když je přeplněná statistikami, historií, přehledy. Četl jsem ji s přestávkami rok, tohle prostě nešlo zhltnout za pár dní.
100 % (aktuálně 175 hodnotících s průměrem 87 %).

Asijská asertivita má své kořeny v hospodářském růstu; muslimská do značné míry pramení ze společenské mobilizace a populačního růstu. Obě tyto výzvy mají na globální politiku silně destabilizační účinek (a budou jej mít i ve dvacátém prvním století), avšak povaha jejich vlivu se značně liší. Číně i dalším státům poskytuje pro suverénnější jednání ve styku s ostatními státy podněty i prostředky hospodářský růst. Ale v muslimských zemích vytváří populační růst, zejména pak ve skupině mladých ve věku patnácti až čtyřiadvaceti let, početné zálohy pro fundamentalismus, terorismus, rebelie a migraci, a tak zatímco hospodářský růst asijské vlády posiluje, demografický muslimské vlády ohrožuje a s nimi i nemuslimské společnosti.

VladimirTetur
11.03.2020

První třetina knihy je slabá, Huntigton píše trochu školometským stylem na který jsem měl problém si zvyknout. Hodně mě vadila jeho neschopnost veřejně deklarovat roli USA a západu jako příčinu mnoha jevů od vzestupu islámského světa přes odmítání západního vlivu v jihovýchodní asii až po antiamerikanismus latinské ameriky a komunistického bloku. --- Například to byla slušně vykořisťující politika Velké Británie a jejich anglo-perská naftařská společnost, která založila kořeny dnešního vzdoru islámského světa vůči západu. Anglo-perská společnost (dnešní BP) z Íránu po druhé světové válce kousek vycouvala, nicméně byla nahrazena konsorciem západních firem za pomocí CIA. Konec vydatného penězovodu z Íránu do západních ekonomik nastal až s islámskou revolucí, která byla nevyhnutelnou reakcí na kolonialistické praktiky Británie a později CIA. --- Takže pokud Huntigton píše o vzepětí islámského odporu vůči západu, nepřišlo z čistého nebe. Západ svou šanci na zcivilizování barbarského světa islámu prokšeftoval za krátkodobé zisky tolik potřebné v boji s dalším ideologickým nepřítelem, Sovětským blokem. Odpor vůči západu v tichomoří také nepřišel sám od sebe, nebo z asijského šovinismu, ale opět jako důsledek dřívější kolonialistické politiky evropy, následované neokolonialistickou politikou USA. Huntingtonovi tak uniká fenomén zpětného rázu, ale je možné, že jej záměrně zamlčuje. Od poloviny knihy však najednou nalézá větší objektivitu a kapitoly o velice nebezečném Turecku a konfliktu v Jugoslávii jsou slušné. Poměrně konzsitentně autor podává důkazy o vysoké nebezpečnosti multikulturalismu, což se zejména s dvacetiletým odstupem od vydání knihy jeví jako velice prozřetelné. Za závěrečné poselství dávám jinak průměrné knize hvězdu navíc.

michal7592
18.12.2019

Kniha je spíše vhodná pro někoho, kdo se okrajově zajímá o mezinárodní vztahy nebo by se chtěl něco dozvědět o mezinárodních vztazích.V knize to je všechno stručně vysvětleno, ovšem z pohledu Autora. Některé teorie na kterých si S.P. Huntington zakládá se na naplnily, ale všeobecně se nedá knihou řídit. Každopádně zajímavé čtení pro někoho, kdo se chce zase něco nového dozvědět o světovém dění.

FilipTesař
19.12.2019

První, co mi na Huntingtonově teorii nesedlo (četl jsem nejdřív ranou verzi v článku pro Foreign Affairs z roku 1993, pak anglické vydání knihy), bylo, že argumentuje střetem mezi křesťanstvím a islámem na Balkáně, . Podle něj se konflikty na hranicích civilizací vyostřujou, z konfliktů mezi státy se stávají konflikty mezi národy a nakonec mezi civilizacemi. No, na Balkáně to ale v průběhu dějin bylo právě naopak. S fakty si obecně Huntington hlavu příliš neláme, píše se zápalem, ale popisuje, co sám cítí, ne to, co se skutečně děje, a už vůbec se nesnaží to nějak přesvědčivě dokazovat. Zkrátka kniha o dojmech, ne o pojmech, psaná navíc z pohodlí domova, bez podrobnější znalosti byť jednoho případu civilizačního střetu. Ne, že by takové konflikty neexistovaly, ale Huntington jim nerozumí a navíc ho zaslepuje víra, že se blíží den, kdy se jednotlivé civilizace do sebe pustí a půjde o přežití nejsilnější z nich. Kdo takovou víru sdílí, tomu se kniha bude líbit. Ale je to prostě víra. Huntingtonovy závěry maj váhu asi jako horoskop.

1