1. Domů
2. Autoři
3. Samuel Phillips Huntington
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 3
• Bazar 3
• Životopis
• Citáty 9
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Samuel Phillips Huntington

Střet civilizací

„Ustředním tématem díla Samuela B. Huntingtona Střet civilizací je hypotéza, že globalizovaný svět směřuje od hegemonního postavení západní civilizace na počátku novověku, která tehdy více nebo méně ovládala ostatní civilizace světa, k totálnímu oslabení Západu a k rozpadu světa na cca 9 hlavních autonomních světových civilizací, které se, spíše než spolupracovat, budou (nebo mohou) střetávat. Více, než 400 stran tohoto díla pak vysvětluje, ilustruje či dokazuje, prostřednictvím citací politologů, historiků, kulturologů, demografů a dalších vědců, statistik i názorů samotného autora, věrohodnost tohoto směřování. Zároveň dílo poskytuje velmi podrobný kulturně-politický obraz vývoje a stavu světa, počínaje novověkem až do roku, kdy kniha vyšla (1996). V tom smyslu může být dílo důležité i pro toho, kdo chce být v obraze současného mezinárodního dění. Dnes, po dvaceti osmi letech, kdy dílo vyšlo, se mnohé prognózy Samuela B. Huntingtona týkající se střetu civilizací již naplňují.“... celý text
— paedagogus

---

Střet civilizací

„Ako silný fanúšik efektivity si myslím, že sa posolstvo knihy dalo spracovať aj menším počtom strán, ale čo už. Známa to opozícia ku „koncu dejín“. Fukuyama v nej nastolil filozofický, myšlienkový, celkom naivný experiment, kde liberálna demokracia spustila vlnu blahobytu po celom svete. Huntington tú kryštálovú guľu predsa len prečítal reálnejšie. Osobne si myslím, že to porovnávanie nie je úplne symetrické. Fukuyama to poňal viac filozoficky a Huntington na problém pozeral skôr pragmaticky. V duchu tejto knihy by sme sa mohli dohodnúť, že obaja mali v niečom pravdu. Že je liberálna demokracia zatiaľ najúspešnejší fungujúci praktickyý model? Áno. Žiaľ, demokracia je ťažká práca a my sme iba na začiatku. Pracovať a myslieť veľa ľudí neláka a tak sa uchyľujú k rôznym skratkám, ktoré nás dostávajú do týchto biednych časov, kedy je liberálna demokracia, zdá sa už pre „väčšinu“, nadávkou. Že existujú rôzne civilizácie, ktoré by sa mali navzájom rešpektovať a nevnucovať si navzájom iné pohľady na svet? Samozrejme. (Nie je to podstata liberalizmu?) Toto civilizačné napätie je podľa môjho názoru dedičstvom kolonializmu. Chamtivý západ v podstate v minulosti rozbil svetový poriadok a teraz sa mu to vracia. Huntington, tvrdí, že svet by mal byť prirodzene multikultúrny a nie univerzálny(Fukuyama). Aby nedochádzalo k civilizačným konfliktom, treba sa navzájom rešpektovať, spolupracovať a vzdelávať sa. (Nie je aj to podstata liberálnej demokracie?) Problematika knihy v skratke. Civilizačné rozdiely na tejto planéte sú tak priepastné, že a priori dochádza ku konfliktom na ich hraniciach. Moslimská civilizácia je z nich najagresívnejšia - na vonok aj medzi sebou. Západ tým, že sa snaží pozápadniť iné civilizácie, iba prilieva benzín do ohňa a konflikty rašia, ako po voňavej letnej búrke. Posolstvo knihy je v celku logické. Každá civilizácia má svoju vlastnú identitu, ktorú si chráni a ktorú treba rešpektovať inými civilizáciami. Svetový univerzalizmus je proti prírode a prináša úpadok, pretože ochudobňuje identitu civilizácie a tým upadá aj jej spoločnosť. Na záver postreh. Huntington dokonca opisuje základný problém slovenskej vlády v roku 2026. Zrejme aj problém každej neúspešnej krajiny sveta: - civilizácia prosperuje keď svoj nadbytok investuje do produktívnych inovácii. Upadá vtedy, keď „prebytok prestane investovať do nových spôsobov práce.“ Quigley 1961 …Miera investícii teda klesá, keď spoločenské skupiny kontrolujúce prebytok majú absolútny záujem využiť ho na neproduktívne, no individuálne uspokojivé účely… prebytok je tak premenený na spotrebu…“... celý text
— SalParadise

---

Střet civilizací

„S odstupem téměř třiceti let je naprosto jasné, jak moc se Huntingtonova vize stává realitou a jak například Fukuyama střelil mimo. Jestli tady někdo v komentářích kritizuje nakládání s fakty v této knize, tak aktuální dění ve světě je asi nejlepší argumentem, že Západ jako civilizace je na sestupu a jeho životaschopnost jako diminantní civilizace pro buducnost je ani bych neřekl nejistá, ale zcela jednoznačně nereálná. Nemusí se nám to líbit, nemusíme s Huntingtnem souhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat.“... celý text
— JirkaD.

---

---

Střet civilizací

„Přestože vydání knihy už je poněkud starší, tak podává velmi zajímavý pohled na vývoj dění ve světě. Informace v ní podané zapadají do mozaiky vztahů mezi státy a dávají možnost pochopit některé souvislosti. I když od napsání knihy se mnohé událo, tak tato kniha pomáhá pochopit různé souvislosti a důsledky dění ve světě.“... celý text
— Galus

---

Střet civilizací

„S ohledem na to, že jsem zaregistroval, jak je kniha hojně citovaná, říkal jsem si, že se do ní pustím. Ze začátku mi přišla taková příliš obecná a v podstatě nic moc. Při dalším čtení a pokusu autora o analýzu současných problémů, jimž čelí USA ve vztazích především s Asií, resp. Evropa, pokud jde o přístup k jiným kulturám, nezbývá, než ocenit schopnosti autora do určité míry vystihnout s předstihem problémy, jimž budou dotyčné subjekty čelit. Zejména pokud jde o kulturní války, snahy o multikulturalismus vykládaný druhou stranou jako slabost a prostor pro stupňování požadavků, aniž by ve státech dané jiné kultury byla jakákoli snaha či pokusy o reciprocitu. Stejně tak lze ocenit kritiku pokusů o vývoz západních přístupů do ostatních oblastí světa, kde námi sdílené hodnoty nejsou zakořeněny, což vyvolává opět další střety a nenávist dotčených. Neříkám, že se vším v knize se dá nutně souhlasit, na druhou stranu jistě by měla vyvolat úvahy, zda zvolené cesty jsou těmi správnými. To nicméně platí i pro cesty, které autor naznačuje jako ty, jimiž by se měl Západ ubírat, aby případné konflikty s jinými civilizacemi (zejména islámem) byly minimalizovány. Těmito cestami se ubírá současná administrativa v USA, které v zásadě směřují nikoli ke kritizované multikulturalitě a vývozu amerických hodnot do světa, ale v opačném směru, k America first a odhlédnutí od zájmů druhých a soustředění se na ty vlastní. Ani přílišná sebestřednost a nezájem o druhé k úspěchu jistě nepovedou. Je však otázkou, jak oba extrémy vyvážit, aby ke střetu civilizací nedocházelo. Autor v knize svůj názor předkládá, zda mu vyjde, je věc druhá.“... celý text
— ondra2