Největší z pierotů

kniha od:


Koupit

Rozsáhlý román inspirovaný životní a uměleckou dráhou mistra pantomimy Jeana Gaspara Debureaua (1796-1846), který byl po své matce českého původu. Autor líčí jeho dětství ä mládí strávené uprostřed kočovné artistické společnosti, léta čekání na výraznější umělecký úspěch a konečně i léta triumfu a uznání. V Paříži dosáhl po mnoha letech nesmírné popularity a byl milován a obdivován všemi - od prostého publika až po představitele kulturní elity tehdejší Francie. Román není životopisem v pravém slovy smyslu, ale především psychologickou studií o cestě umělce za vyjádřením svých představ a poetickou básní o divadle a lidském životě....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/50_/50989/nejvetsi-z-pierotu-z2k-50989.jpg 4.7350
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Československý spisovatel
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (63)

Kniha Největší z pierotů

Přidat komentář
jprst
12. května

Jsou knihy, ke kterým se rád vracím (a není jich až tak moc), ale tato mezi ně rozhodně patří.

Slůník
06. dubna

Smutné smutné smutné

pingu1
03. března

Četla jsem ji už dávno, ale stále ji mám v knihovně a jednou se k ní určitě vrátím :-)

Lili2
06. ledna

Pěkný příběh a pozoruhodný život, ach ty osudy ????. Jenom to na mě bylo trochu zdlouhavé.
Ale jeho kniha o markýzi de Sade se mne zdála taky moc podrobná a tudíž zdlouhavá, jen Cestou lásky se mne četlo velmi hezky a hodlám se k tomuto vrátit.

ludek.n
06.12.2018

František Kožík představuje ve svém románě Největší z Pierotů jednu z nejvýznamnějších postav světové pantomimy Jana Kašpara Deburaua, neodmyslitelně spojeného s pařížským divadlem Provazolezců. Provází ho od prvních nesmělých krůčků až do jeho, mnohými oplakávané, smrti. Jan Kašpar Deburau vystupuje ze stránek Kožíkova románu v celé své životnosti, lidskosti a upřímnosti. Jeho příběh je stejnou měrou smutný jako veselý, citlivý i drsný, dojímá až k slzám stejně jako dává zapomenout na všechna trápení. A platí to stejně v době největších Deburauových úspěchů jako dneska. Čtenář je doslova vtažen do revoluční Paříže a hned od prvních kapitol prožívá s Pierotem jeho těžké začátky, jeho rozčarování, nejistotu, smutek, lásku, úspěch a nakonec i smrt. Je nemožné zůstat mimo. Kožíkův poetický a angažovaný styl psaní zasahuje ty nejspodnější a nejcitlivější vrstvy a dělá z četby jeho knihy doslova a do písmene zážitek, který se zaryje hluboko pod kůži a zůstává tam ještě dlouho po otočení poslední stránky. Proto bych chtěl spolu s diváky z Funambules zvolat: „Bravo, Deburau, bravo!!!“

MichelleS
29.11.2018

I když pro mne divadelní šatna není zdaleka tak fascinující jako třeba malířský ateliér, i když nejsem milovníkem pantomimy a postavy Harlekýna, Kolombíny nebo Pierota znám jen z obrázků, přesto si Kašpar Deburau získal moje srdce. Tedy spíš si zaslouží obdiv pan Kožík za postavu Kašpara, jak ji napsal. Krásný příběh zasazený do Paříže plné umělců, revolucionářů a hlavně obyčejných lidí toužících po celodenní honbě za obživou po úsměvu.

simviki
13.11.2018

Ohmataná knížka, staré vydání, se zažloutlými listy, leží v knihovně už dlouho nepovšimnutá a možná brzy k vyřazení...Nač hledat něco jiného, když se mi tak perfektně hodí do výzvy?! Opatrně listuji stránkami, které se skoro rozpadají, ale příběh mě okamžitě pohltí. Smutný a krásný příběh, líčený podmanivým vypravěčským jazykem pana Kožíka. Mám pocit, že se všeho naplno účastním takřka on line. Cítím na zadku kopance z nepovedených salt, třesu se zimou a hladem, když mi ředitel sníží gáži , zažívám i úžasný pocit opojení a zaslouženého, byť tvrdě vydřeného, vítězství. Napadá mě, že by tohle měly číst naše děti. Mladí, příliš zhýčkaní a z větší části zvyklí natahovat ruce, když něco chtějí, a žít v tzv. "mamahotelech". Mladí, kteří nezažili ani válku ani socialismus, život jim připadá nespravedlivý, když učitelka neoznámí písemku dopředu, nebo zabaví mobil. Nedospělí dospělí, co nemuseli nikdy o nic bojovat a kteří po prvním neúspěchu couvnou a nenapadá je, že člověk musí jít za tím po čem touží . Třeba blátem deštěm po kamení , ale s pohledem upřeným k svému cíli. Jenže pokud tohle nebude na instagramu nebo na you tube s "miliónem zhlédnutí", obávám se, že se to k nim nikdy nedostane.. (omlouvám se té menšině, která se chová jinak, ale nemyslím, že bych byla až moc přísná, nesoudím, jen se obávám, že jednou tvrdě narazí) Sama za sebe se cítím se poněkud provinile, že při honbě za všemi těmi zvučnými jmény jako Ferrante, Doerr, MacDonald, Hannah, jsem přehlídla tohoto velkého spisovatele, jehož jsem měla spojeného pouze s krásnými dětskými básničkami. A právě o tom je dle mého Čtenářská výzva. Netřeba řešit , zda do puntíku přesně splňujeme zadání, ale podívat se po něčem, co mu odpovídá a najít ..třeba takovýhle poklad! Díky všem, kdo vymysleli Čtenářskou výzvu.

SSTknihy
18.10.2018

„Zde leží ten, který všechno řekl, ač nikdy nepromluvil.“ František Kožík svým poetickým jazykem vypráví velký životní příběh obyčejného člověka, který přišel téměř o všechno, na hranici smrti vzkřísil novou naději a po zbytek svého života rozdával lidem pocit štěstí, byť sám pomalu umíral na smutek, melancholii a strach z lidí. Příběh Pierota s velkým srdcem se čte jedním dechem a slzy na konci opravdu nejsou výjimkou.