Na křídle větrného mlýna přehled

17.11.2023

Čtu teď zcela záměrně romány o umělcích a moc si užívám tu rozmanitost v pojetí. Tento román hodnotím níže z toho důvodu, že styl, který autor zvolil považuji za mírně zastaralý. Děj se vleče, zvraty žádné. Ale není to špatná kniha. Zdeňka by si zasloužila film!

Se Zdenkou Braunerovou jsem se seznámila obráceně, nejdříve to byla návštěva jejího ateliéru v Roztokách, pak několik výletů k Vltavě, do Unetic, návštěva Levého Hradce a nakonec procházka Tichým údolím, to vše mi připravilo patřičné zázemí pro čtení. Knížka byla hutná, nejednalo se pouze o její životopis, ale o zmapování kulturní i politické atmosféry spolu se vstupem mnoha aktérů, které známe jak z literatury, tak z dějepisu. A bylo to dost podrobné, žádné velké opisy přírody, spíše rozhovory, úvahy, spory, některé žabomyší, některé podstatné, protože dobu zastřešovala ještě monarchie a ne každý viděl přínos v češství .
Zdenka byla intelektuálně na výši, kromě toho, že byla malířka, všichni obdivovali její úžasný literární přehled, Zeyera, svou lásku, citovala zpaměti a Mrštík si byl také vědom jejího vkladu do své tvorby.
Četla jsem nezkrácené vydání a mnohokráte jsem myslela na pana Kožíka, který měl 25 let, když Zdenka zemřela. S největší pravděpodobnosti se jejich cesty nezkřížily. Přesto je v jeho románu toho tolik, že přemýšlím, jestli mu stačili pouze zdroje (dopisy, novinové články, literatura, psané vzpomínky a životopisy ostatních). Jak to nastudoval a vykreslil každou skutečnou postavu, domyslel jejich život do nejmenších detailů, dal jim řeč, povahu, myšlenky.
Dnes už asi těch čtenářů, kteří by se chtěli ponořit do ne tak vzdálené minulosti moc není, ale my zbylí jsme za toto dílo rádi.