pbrezinova16 pbrezinova16 přečtené 102

☰ menu

Tiché roky

Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová
5 z 5

Tahle kniha ve mě zanechala velmi silnou, hořkou pachuť. Jak málo toho víme o lidech, vedle kterých žijeme a jak snadno nám život může zhořknout. A jak u některých knih prostě nedokážu pochopit a sžít se s hlavními postavami, tady to jde velmi snadno a byť zvenčí se může jejich charakter jevit všelijak, soucítíte s nimi a přejete jim, aby se vše dalo zase do pořádku.... celý text


Rekonstrukce

Rekonstrukce 2019, Viktorie Hanišová
2 z 5

První přečtená knížka od paní Hanišový a pro mě mírné zklamání. Poslední dobou jsem si oblíbila knihy českých autorek, ale bohužel tato za mě nebyla tak čtivá. Příběh byl zajímavý, nicméně mě velmi rozčilovala hlavní postava. Nějak jsem si k ní nedokázala najít cestu a její chování mi přišlo až patologické (i s přihlédnutím k události, která ji postihla).... celý text


Marta v roce vetřelce

Marta v roce vetřelce 2011, Petra Soukupová
4 z 5

Marta je divná. Ale která 19ti letá holka ne, že? Marta mi tedy příliš sympatická nebyla. Vlastně jsem měla dost často chuť vytáhnout jí z knížky a pořádně profackovat. Jenže myslím, že sluníčkových "hrdinek" je v knihovně už dost. A tohle je prostě... život. Nic víc, nic míň.... celý text


Trhlina

Trhlina 2016, Jozef Karika

Věřím, že na světě se děje spousta fyzikálních jevů, které lidská mysl není schopná pobrat, pochopit, popsat, vysvětlit. Cokoliv. Věřím, že se můžou dít klidně i na Tribeči. Nevěřím, že příběh je podle skutečné události. Styl knihy byl zajímavý, ten bych hodnotila pozitivně, aspoň něco trošku jiného oproti běžné beletrii. Sprostá slova apod mi nevadila, naopak to přidalo alespoň trošku na autentičnosti. Co mi naopak vadilo, bylo neustálé omílání, jak nejsou žádné důkazy, jak je jen na čtenáři, zda tomu uvěří nebo ne, že je jasný že to může vypadat příliš nereálně a bla bla... To mě otravovalo dost. A taky prvních 250 stránek, kde se stále jen nakousávalo o čem vlastně příběh bude, ale nedělo se vůbec nic, kniha se jen táhla a táhla... Někde ke konci knihy jsem ji odložila a šla venčit psa. A pro jistotu si sebou vzala baterku a ano, slyšela jsem všude podezřelé zvuky :) A to byl asi nejsilnější prožitek z knihy. Posledních pár stránek mi vzalo jakoukoliv iluzi o tom, že bych se měla bát jet na výlet na Tribeč.... celý text