martini.ce
přečtené 240
Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le
2017,
Mark Manson
Přečteno během cesty z Ostravy do Prahy. Četla se lehce a rychle a v hlavě mi z ní zůstalo... nic.
Ach, to je tak výborný díl. Harry, dávná přítelkyně, bratři, lásky a nenávisti v různých podobách. Po letech jsem si z ní pamatovala jen pár detailů, takže velké finále bylo samozřejmě překvapující.... celý text
Sérii o HH čtu podruhé, od začátku, postupně. A je to daleko lepší než číst díly tak, jak vycházely. A to je co říct, protože už po prvním čtení byl HH moje oblíbená postava. Útržky z jeho života, souvislosti, vzpomínky... to všechno najednou působí jinak, líp.... celý text
Poprvé jsem celou sérii o Harrym přečetla v pořadí, v jakém vycházela. A už při čtení jsem záviděla čtenářům, kteří přijdou později, a budou to číst tak, jak to Nesbo psal... Takže teď začínám s druhým kolem a pěkně popořadě :) Netopýr se mi líbil, bylo to fajn vidět Harryho za mladých let. V době, kdy se mu dařilo mít psy ještě na řetězu (aspoň v části knihy). Méně cynického, arogantního, s pozitivními city a emocemi. A od prvního přečtení jsem si nepamatovala zápletku, tak to bylo napínavé i teď.... celý text
Poslední knížka o dětství
1982,
Zdeněk Zapletal
Poprvé jsem ji četla na střední škole, o přestávkách. Pak ještě několikrát, třeba poslední noc před prvním porodem :) A protože se nějak nevrátila z jednoho půjčení, na bazaru jsem si ji objednala znovu. Tu prostě musím mít doma. Příběh čtyř kamarádů mě chytil za srdce, moc jsem fandila Ondrovi. A jednou cestou z Oblastního města jsem na tom byla podobně jako Viktor... Pršelo a objevila se duha...... celý text
Poslední kabriolet
2008,
Anton Myrer
Poprvé jsem četla někdy na konci střední školy a hned se dostala mezi moje nejoblíbenější knížky. A chtěla jsem být jako Chris :) Moc ráda se k ní vracím a i přes opakované stěhování (a probírku knihovny) má u mě svoje stálé místo.... celý text
Tiché roky
2019,
Alena Mornštajnová
První knížka od paní Mornštajnové a chytila mě za srdce od první věty. Strhující, čtivá, ani věta navíc a zbytečná. Byla jsem z ní nadšená.
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Silná knížka, měla jsem ji v hlavě dlouho. Valmez je moje studentské město, tak místní popisy byly pro mě o to zajímavější.
Měla jsem z ní trochu obavy, protože přece jen se z HH stal můj oblíbenec. Ale strach byl zbytečný a knížka mě chytila od první stránky.