Mabie přečtené 777

Medvědín 2017, Fredrik Backman

Dlouho mě odrazoval autor, od kterého jsem přečetla už tři knihy a ani jedna se mi nelíbila. Navíc hokejová tematika! Ale o hokeji to vlastně není, je to příběh o maloměšťáctví, dospívání, síle davu, ale především o vztahu rodičů a dětí. Silná kniha o bolesti, odvaze a lásce. Hodně prvoplánová, ale dobrá. Tentokrát mě Backman mile překvapil.... celý text

Sára. Kniha první 2010, Esther Hicks

Zřejmě proto, že nejsem příznivcem teorie kdo do tebe kamenem, ty do něj chlebem, ani nejsem úplný nadšenec duchovní literatury, přišla mi kniha hodně přepjatá. Je sice prezentovaná jako dětská literatura, ale nechtěla bych, aby si moje dítě bralo za vzor některé její teze (navíc myslím, že malé dítě knihu nepobere a větší nebude zajímat). Moc tedy nevím pro koho je taková kniha určena. Přesto chápu, že pro některé lidi může být zajímavá. Pokud jsem v knize našla něco opravdu pozitivního, pak tedy to, že nejdůležitější je zůstat napojený na zdroj pohody a také že opravdovou svobodu zažiješ až tehdy, když objevíš, že tvé štěstí nezávisí na nikom jiném než na tobě samém.... celý text

Pes mezi lidmi 1996, Eberhard Trumler

E. Trumler je přírodovědec s trochu svéráznými názory na služební kynologii, ale určitě rozumí psí duši a je schopen své znalosti předávat ostatním. Činí tak jednoduchým způsobem se spoustou praktických příkladů. Kniha je členěna do deseti kapitol, kde se rozebírají běžné situace v rodině, pes v domě, na procházce, štěňata, krmení, ale i výchovné problémy, problémoví psi a dokonce i problémový člověk. Hlavní myšlenkou, která se táhne napříč všemi kapitolami, je prostředí v moderní lidské společnosti, které je plné stresu a ve vztahu člověk vs pes to odnáší ten slabší. Autor vysvětluje, že bychom se jako homo sapiens měli chovat moudřeji než pes a neměli ho uvádět do zmatku a jít proti jeho vnímání správného řádu ve smečce svou nedůsledností nebo nesmyslnými příkazy. Přesně tím totiž vychováváme problémového psa. Jako majitelka jedné rozmazlené fenky (a adoptivní panička druhé podobné od dcery) jsem si knihu půjčila kvůli sebevzdělání a nelituji - řada autorových poznámek mi vysvětlila, že ten blbec u nás doma není pes.... celý text

Ochránce Impéria – Milenec 1998, Raymond E. Feist

I tentokrát mě okouzlil do detailu propracovaný svět, inspirovaný japonskou kulturou. Popisy tsuranské říše i samotných Tsuranů jsou velmi barvité a pro běžného Evropana skutečně exotické. Hlavní hrdinka Mara z Acoma se díky svým schopnostem a inteligenci vypracovala na ostříleného mistra Velké hry, z otroka Kevina se stal nejen její milenec, ale i jakýsi neformální rádce, který svými názory na život a vtipnými glosami mění její vnímání tsuranské kultury a tradic. Celkově je to fascinující příběh intrik, lásky a cti z cizokrajného prostředí, kdy v závěru se ukáže, kdo je vlastně Ochránce impéria. Moc se mi líbil jak svět, tak hrdinové a určitě musím hodnotit pěti hvězdičkami.... celý text

Paní jezera 2003, Andrzej Sapkowski

Propracovaný svět, hodně dějových linek a velký zástup jedinečných postav ukázaly v tomto dílu spoustu přátelství, lásky i sebeobětování na jedné straně a intriky, záludnosti, krutost a zradu na straně druhé. Stejně jako Martin ve Hře o trůny vždy vyvraždil všechny, koho jsem si zamilovala, ani pan Sapkowski mě nezklamal a nakonec všechny mé oblíbence pozabíjel. Ten svůj magický obraz plný mystiky tentokrát ještě více zaměřil na akci a uzavřel cestu nejen hlavních hrdinů, ale i těch drobných a nepodstatných postaviček, které spoluvytvářely jeho kouzelný svět. A opět nám dopřál jadrný humor trpaslíků s typickým podtextem hluboké moudrosti: 'Pokrok,' prohlásil, 'je jako stádo sviní v humně. Z takého stáda, to sa musí uznat, je užitek. Je uzený špek, je ovar, je prejt, sú klobásky, sú nožky v rosolu. Tož sa nesmí ohrnovat nos, že je všecko posrané.' ´Va'esse deireadh aep eigean - Něco končí a něco začíná.´ Děkuji, pane Sapkowski, bylo to dokonalé finále.... celý text

Věž vlaštovky 2022, Andrzej Sapkowski

Předposlední díl ságy je velmi temný, ale velmi čtivý. Ciri utrpí těžké zranění a jen díky léčbě poustevníka Vysogoty přežije - prostřednictvím řady jejich rozhovorů je odhalováno, co vše Ciri prožila, jak získala svůj meč a klisnu a díky čemu se z ní stal nelítostný zabiják. Geralt mezitím putuje za druidy, aby mu poradili kde najde Ciri, většinou ale spíš bloudí a neví kam jít. Yennefer prožívá jedno utrpení za druhým, je zosobněním sebeobětování. Kromě této svaté trojice autor dává velký prostor řadě záporných hrdinů a čím dál častěji střídá i malé vedlejší postavy, propůjčuje jim roli vypravěče a jejich příběhy prolíná a doplňuje. Výsledkem je přepestrý obraz plný mystiky, jinotajů, ale i násilí, krutosti a krve. Mrzí mne pouze, že se z tohoto dílu téměř vytratil humor. O to víc jsou tu syrově drsné popisy bojů, nechutné politické intriky a spousta smrti v nejrůznějších podobách. Vše popsáno velmi realisticky. Závěr je excelentní, dynamický, jiskřivý - jako sama Zaklínačka na bruslích.... celý text

Křest ohněm 2022, Andrzej Sapkowski

Ve zkratce - Zaklínač dál hledá Ciri a putuje s trubadůrem Marigoldem a lukostřelkyní Milwou. Postupně se k nim přidává parta trpaslíků v čele se Zoltanem, Nilfgaarďan Cahir (který tvrdí, že není Nilfgaarďan) a nakonec lékárník Emiel Regis. Ciri není tam, kde všichni předpokládají, čarodějky chtějí nastolit moc magie, na Kontinentu zuří válka. A Zaklínač se stává skutečným a pasovaným Geraltem z Rivie. Kniha se čte skvěle, dialogy jsou výborné, postavy propracované. Zatím nejlepší díl z celé ságy - plný jadrného humoru a v dnešní době velmi aktuálních myšlenek, že "válka ze všeho nejvíc připomíná hořící bordel". Trpaslíci s jejich fórky a hantecem jsou nezapomenutelní, jejich prosté životní pravdy jsou hluboké, nadčasové. Třeba i ta Percivala Schuttenbacha: "Kapusta a lejna chodí vždycky v páru. Jedno tlačí druhé. Perpetum mobile." Trefné jsou i lakonické příměry: "Luk není špatný, ale střelec stojí za hovno. Je to zmatkář, třese se jako baba, které na mezi vlezl slimák mezi půlky." A kromě všech vtipných průpovídek a bonmotů zazvoní občas i suchá moudrost: "Nelze zaplatit něco, co nelze ocenit. Mnozí lidé tvrdí, že úplně každá věc na světě má svou cenu. Ale není to pravda. Některé věci jsou neocenitelné. Nejlépe je poznáš tak, že když je jednou ztratíš, nikdy je nezískáš nazpět." Kromě putování válkou mučenou zemí se v tomto dílu vlastně nic moc neděje, klíčové jsou pouze jednotlivé postavy, tvořící jeden kompaktní, ale naprosto dokonalý celek. Sapkowski prostě umí! Díl určitě za 5*.... celý text

Čas opovržení 2022, Andrzej Sapkowski

Tentokrát jsem již byla připravená na to, že Sága o Zaklínači není primárně o Geraltovi. Navíc Čas opovržení byl výrazně akčnější než předchozí díl. Pořádná fantasy plná intrik a politikaření, s perfektními dialogy i občasnými vtípky a spoustou, spoustou postav. Děj nahuštěný akcí a zvraty - sugestivní popis bloudění Ciri kdesi v poušti, Geralt který jen díky dryádám přežil zranění od čaroděje, Ciri, která objevuje svoje čarodějnické dovednosti a dokonce i defenestrace a nebo malý jednorožec. I tentokrát mám ale několik výtek: - občas jsem se ztrácela v postavách, - mátla mě příslušnost jednotlivých čarodějů ke konkrétním vládcům, - postrádám mapu všech království, abych se ukotvila v prostoru. Jak tu kdosi již zmínil, stále více se tato sága začíná podobat Hře o trůny. Je to velmi dobré! A opět je nutné zmínit vynikajícího Martina Fingera.... celý text

Bílá Voda 2022, Kateřina Tučková

Román není v pravém slova smyslu čtivý, ale je to mnohovrstevný příběh o církvi, lidských hodnotách, víře, zásadách a prosté lidské slušnosti. Určitě není pro každého. Ale pokud se nebráníte novým úhlům pohledu na život, kniha vás uchvátí a po dočtení ve vás bude ještě dlouho rezonovat. Dějová linka je prostá, text je plný pasáží z deníku, evangelia a dopisů, množství opisů úředních listin je velmi dokumentární povahy a široká paleta hrdinů je vykreslena nesmírně uvěřitelně (rozdíl mezi skutečnými postavami a těmi románovými je občas těžko postřehnutelný). Precizně zpracované téma vztahu církve a nejen komunistického režimu. V duchu hesla PRACHY NESMRDÍ: tehdy zapálený komunista nebo režimu poklonkující biskup a dnes - podnikatel bez skrupulí. Celkově to vytváří obraz doby od padesátých let až do současnosti jako otřesnou, bolavou a syrovou koláž. Opravdu silný román s řadou nezdolných hrdinů, kteří nedojdou dobrého konce, ale život prostě není spravedlivý. Pro mne přesto nosná myšlenka knihy je, že bychom se měli za každou cenu snažit zachovat si svou lidskost. P.S. Je smutné, kolik lidí se ohání slovem MÍR i v dnešní době se stejně prospěchářskými motivy, tak jako tomu bylo i v minulosti.... celý text

Lux Perpetua 2010, Andrzej Sapkowski

Na autorův styl psaní je nutné si zvyknout a pak vás strhne košaté vyprávění s přemírou latinských výrazů, historických reálií a spoustou citací. Pohled na husitské spanilé jízdy a další jejich konání opět velmi přesvědčivě ukázal hrůzy a děs, které páchali ve jménu božím a třebaže jsou v tomto dílu husité na vrcholu, po dlouhých letech bojů se jejich ideály vytrácejí a většina touží po míru. Reynevan vyzrál a už to není ten holobrádek z prvního dílu, přesto i po třech dílech pro mne zůstal víceméně na okraji zájmu, nepochopen pro své jednání i činy. O to více jsem si zamilovala Samsona a Šarleje, jejichž postřehy a glosy jsou trefné, vtipné, moudré. Pokud bych měla autorovi něco opravdu vytknout, pak je to Samsonův konec, jehož osud vyšuměl naprosto bezbarvě, Sapkowski ho nechal rozplynout do ztracena, nevyužil jeho potenciál osoby z jiného světa. Prostě ho střelil do zad a hotovo. Co tedy napsat závěrem? Třebaže Pomurník dostal co zasloužil a Aucassin se dočkal své Nicoletty, ty tři roky tak divoké historie mi přišly trochu odbyté, uspěchané a čekala jsem něco epičtějšího.... celý text

Studené světlo hvězd 2021, Pavel Fritz

Velmi neotřelé, nezvyklé a originální povídky. Rozuzlení jednotlivých příběhů je jedinečné a překvapivé, smekám před autorovou fantazií! Nečtu povídky příliš často, ale tyto mohu s klidným svědomím doporučit jako velmi nadprůměrné.... celý text

Přiveď mě zpátky 2019, B. A. Paris (p)

Přiveď mě zpátky je překombinovaný paskvil plný naprosto nereálných situací, šílených myšlenkových pochodů nesympatických hrdinů. Stručně by se dalo shrnout: potkali se dva magoři. Jednu hvězdičku jsem dala jen z nostalgických důvodů, protože se mi od autorky líbila kniha Za zavřenými dveřmi. Toto byla ale ztráta času.... celý text

Krev elfů 1999, Andrzej Sapkowski

Jak je autorovým zvykem, je ve svém díle velmi popisný a nabízí nepřebernou plejádu osob, ve kterých se občas ztrácím, stejně jako se trochu potýkám se zdlouhavými pasážemi z politiky. Ale to je autorův styl a určitě do toho v dalších dílech proniknu. Ačkoliv znám postavu Geralta z Rivie z filmového zpracování, nikdy jsem nehrála hru ani Zaklínače nečetla a měla jsem značná očekávání. Úvod byl trochu zdlouhavý a začínala jsem natřikrát, než jsem zjistila, že to vlastně není úplně o Zaklínači a než mě příběh opravdu zaujal. Je to o Ciri a jejím výcviku na Kaer Morhen, o jejích netušených schopnostech a její spolupráci s Triss Ranuncul a poté s Yennefer. Geralt z Rivie se občas mihne, ale protože je to úvod epické ságy, je nutné poznat osoby, které se zúčastní. Poslouchám jako audio a oceňuji nejen příběh, ale i přednes Martina Fingera.... celý text

Ploty z kostí 2007, Vladimír Šlechta

Vladimír Šlechta je vypravěč par excellence. Jeho styl je jedinečný, třebaže zpočátku je nutné si na něj zvyknout. Není tu jen jeden hlavní hrdina (je jich mnoho) a v druhém dílu přibyli další velmi rozmanití. Od lidí přes elfy po gobliny, orky a jiné příšerky. Popisy prostředí často nejsou pro samotný příběh důležité, ale vytvářejí překvapivě plastický obraz Šlechtova světa. Třebaže jsou knihy řazeny do sérií, je každý díl natolik samostatný a ucelený, že vlastně do žádné série nezapadá. Ztratila jsem se v tom množství postav a dějových zvratů, ale kdybych měla stručně popsat tento díl: Thompson je fajn.... celý text

Hořící přízraky 2009, Vladimír Šlechta

Závěr série opět není jen jeden příběh nebo jeden hrdina. Autor tak jako v předchozích dvou dílech črtá další a další linky a otevírá stále nové a nové průzory do svého světa. Nesourodí hrdinové a dlouhé popisy jsou občas matoucí, jako celek ale tvoří výlet do světa plného lidí, orků, goblinů, elfů a jejich různých míšenců. Jak prorokoval černokněžník Orichalkian přichází čas zabíjení a čas umírání a válka opravdu převrací zaběhlý běh života všem. Hiwiare, Thompson i jiní se potýkají s citovými ztrátami, osvěžujícím protikladem celého zástupu bezzásadových kreatur je Andres, stále stejně mírumilovný, chytrý - moje nejoblíbenější postava v celé sérii. Co říci jako shrnutí? Napadá mne srovnání s impresionistickými obrazy, které jsou tvořeny krátkými tahy štětcem, mají jasné barvy a strukturní povrch. Stejně tak i tento svět připomíná velké plátno pokryté mnoha krátkými tahy vyprávění, s viditelnou strukturou a zářivými barvami. Je to jiné, ale dobré.... celý text

Mizející dívky 2020, Lisa Regan

Začalo to jako únos, ze kterého se vyklubal případ, prorostlý celým policejním oddělením. A pokračovalo to ještě dále. Ale i přes ten kolosální případ to nebyla kniha, která by mě chytila. Zpočátku mi hlavní hrdinka byla nesympatická, působila na mě jako sobecká, sebestředná a umanutá, v žádném případě kladná hlavní hrdinka. Poslouchala jsem jako audioknihu v podání Zuzany Slavíkové a protože její hlas nemám ráda, jen to umocnilo moji nechuť k Josie. Souhlasím s tím co napsala sgjoli: ´´Měla jsem problém občas rozlišovat přímou řeč, rozlišovat jednotlivé postavy a od toho rozlišit část popisnou´´. Trvalo mi přes polovinu poslechu než jsem připustila, že Josie je silná, vytrvalá, neohrožená a že jí jde o spravedlnost. Takové hrdinky mám samozřejmě ráda, takže jsem ji nakonec vzala na milost, ale nedokázala jsem samotnému příběhu uvěřit. Je to něco na pomezí detektivky, thrilleru, psychologického románu, což jsou žánry, které mám obvykle ráda. Ale tentokrát to nezafungovalo, nesedlo mi to. Dvě hvězdičky jsou tedy nejspíš za písmenka.... celý text

Námi to končí 2018, Colleen Hoover

Nebyla to moje první kniha na téma domácího násilí, ale rodinná zkušenost autorky pomohla vytvořit výjimečně autentický příběh, který se trochu vymyká z běžné beletrie. Zpočátku kniha působí jako další romantika, ale téma vůbec není lehké, tak jak konečně téma násilí v rodině ani být nemůže. V příběhu je relativně malý počet postav, které mají dobře vykreslené povahy a je skvěle popsáno jak samotné téma domácího násilí, tak dopad prožitků z dětství na celý další život člověka. Střídají se dvě linie: život hlavní hrdinky Lily v současnosti a zápisy ze starých deníků, jako její vzpomínky na dětství s násilnickým otcem. Velmi přesvědčivě je zprostředkován strach Lily, aby neopakovala chyby své matky a nezůstávala ve vztahu s násilníkem. Pro běžného člověka trochu nepochopitelné. Dříve jsem naprosto nechápala, proč ženy v takovém vztahu zůstávají a tato kniha mi ukázala, že vymanit se nemusí být vůbec lehké. Poslouchala jsem jako audioknihu a jak kniha samotná, tak přednes byly výborné.... celý text

Dům U Tří borovic 2011, Hana Marie Körnerová (p)

Knihu jsem dostala jako dárek od dcery, která usoudila, že po několika dramatech potřebuji trochu relaxovat. Autorčina syrovější díla skutečně obdivuji, ale toto byla červená knihovna jak vystřižená z Večerů pod lampou. Bylo to tak romantické, naivní a předvídatelné, ale přiznávám, že i naprosto oddychové, že účel kniha splnila stoprocentně - totální relax, kdy se člověk vypne a občas se i trochu přiblble usmívá. Jen tak nějak nechápu, jak někdo, kdo napsal to úžasné Heřmánkové údolí, mohl zplodit romanťárnu tohoto kalibru. :-)... celý text

Černá píseň 2021, Anthony Ryan

Vzhledem k tomu, že jsem první díl série četla již před delší dobou, a množství osob a jmen je značné, vrátila jsem se k Volání vlka znovu a na Černou píseň navázala tak, jak jsem měla. Bylo to jen dobře. Tak jako u ostatních dílů je kniha velmi obsáhlá, po kratším pomalému úvodu i čtivá a nejen hlavní postavy jsou výborně propracované (opravdu moc se mi v tomto dílu líbili jednotliví řádoví bratři a sestry). Oproti předchozím příběhům Vélina al Sorny jeho "šílenství písně" přináší tentokrát ještě více krutých akcí, ale ve hře je osud celého světa, což se diplomacií nevyřeší. Velmi oceňuji závěrečný boj vlka s tygrem, kdy rozhodnutím autora Vélin nemusel prvoplánově zabít svého největšího soka osobně. To jsem velmi uvítala. Po původní trilogii (Píseň krve je asi jedna z nejlepších fantasy knih, které jsem kdy četla) je tato série trochu slabší, ale pořád výborná. Všechno je ukončené a přesto otevřené a tak to má v těchto knihách být. "Čas - pomyslel si Vélin a vzpomněl si na své první setkání s opatem - je zároveň drahocenný i bezcenný, je věčný i prchavý". Tak uvidíme, jestli čas přinese další příběhy tohoto epického bojovníka. Já v to doufám.... celý text

Emil Boček - Strach jsem si nepřipouštěl 2018, Jiří Plachý

Asi se nedá úplně říci, že četba je způsobem, jak uctít něčí památku, ale vzhledem k žánru to u mne tak bylo. Odvážný, statečný, vlastenec, hrdina, je mnoho pojmenování, která se pojí se jménem genmjr. Emila Bočka a já jsem chtěla vědět více o tak výjimečném člověku. Knihu psal historik a je plná souhrnných přehledů, přesných údajů a konkrétních dat. Tyto historické informace se střídají s vyprávěním Emila Bočka v Ich formě, ale v zásadě se několikrát opakuje totéž, dokonce téměř stejnými slovy. Samotné vzpomínky pana generála byly živé a zajímavé, ale to ostatní se skoro nedalo číst. Kdyby byl rozsah knihy třetinový, byla by to čtivá záležitost, ale autor promarnil tak silné téma v souhrnech, číslech a názvech. Méně dat a více vyprávění pana generála! Škoda, čekala jsem výrazně více.... celý text