Mabie

Příspěvky

NimbusNimbusNeal Shusterman

Tento díl považuji za daleko lepší než ten první - je čtivý, s dobrou zápletkou a využívá potenciál, který příběh má. Svět smrtek je stále stejně originální, naši staří známí jsou ještě pohotovější, záporáci otrlejší a všichni občas překvapí (ať už v dobrém nebo ve zlém). A samozřejmě Nimbus, glosující kdejaké pinožení lidstva, ten prostě nemá vadu.
To, co ze čtyř hvězdiček udělalo pět, byl konec. Vynikající! Nejenže nebyl prvoplánově “happyendový”, ale dokonce i rozesmál. Pořádná “velká rezonance”! :-)
Těším se na třetí díl.

24. května


Černý merkuritČerný merkuritVojtěch Matocha

Poslouchala jsem jako audioknihu a jako vždy - skvěle načteno Matoušem Rumlem.
Autorova myšlenka podivné části Prahy se mi moc líbí už od prvního dílu, stejně jako myšlenka, že děti “zachraňují lidstvo”, ale…
Černý merkurit je proti prvnímu dílu o hodně slabší, některé pasáže jsou nelogické, tajností je nějak moc a “pan Plecháč” je opravdu nehorázná blbina. Celkově je děj překombinovaný, postrádám jakéhokoliv dospělého, který není zlý, záludný nebo alespoň projevuje trochu normálního zájmu a i hlavní hrdinové nemají ten fajn vztah jako v prvním dílu, takže tentokrát nejsou moc sympatičtí. Naprosto souhlasím s komentářem yaoiyuri, že “děcka pořád nikdo nehledá, nikdo se nestará… Místo bazírování na důležitosti přátelství a odvaze… se řeší převážně rádoby vztah a tajnůstkaření rádoby dětských postav, která se však většinu knihy chovají jako o 3-4 roky starší jedinci, než jsou, a jako "děti" jednají, jen když se to zrovna hodí pro zápletku.”
Snad to třetí díl trochu zvedne, tento hodnotím na 2, maximálně na 2,5*.

21. května


Irská kráskaIrská kráskaAnn Moore

Tu knihu jsem v knihovně popadla naprosto bezmyšlenkovitě a přiznávám, že pod názvem Irská kráska jsem si představovala nenáročnou romantiku, něco tak akorát na vyčištění hlavy. No, to se moc nepovedlo, toto nebyla lehká literatura.
Román popisuje kus drsné historie Irska, kdy udeřil katastrofální hladomor, kterému se dodnes říká Velký hlad. Příčinou této irské tragédie, kdy během roků 1840–1849 zemřel asi 1 milion lidí ze zhruba 8 milionové populace a další 2 miliony z Irska odešly, byla nejen plošná neúroda brambor, ale i britská ekonomická politika a následná neochota Velké Británie Irsku pomoci. To vše ovlivnilo vztah Irska k Velké Británii a dodnes existuje názor, že to byla britská genocida. Každopádně je tato kniha velmi silnou výpovědí nejen o Velkém hladomoru, ale i o zoufalém boji o irskou samostatnost. Velmi dobrou představu o tom získáme díky osudům několika rodin, provázaných s životem hlavní postavy - Gracelin O´Malleyové.
Román je plný bolesti, hladu, násilí a smrti, a přesto z jeho hrdinů čiší až nepochopitelná láska k rodné zemi, silná národní hrdost, vzdor proti anglickým vykořisťovatelům i nezlomná víra v budoucnost.
Kniha se mi moc líbila a vyčetla bych jí jen ten zavádějící název.

10. května


Matka v kriziMatka v kriziS. Monyová (pseudonym)

Moje první kniha od této autorky.
“ Mateřská rozpolcenost to je přání, aby děti co nejrychleji vyrostly, a současně palčivá touha, aby navždy zůstaly malé.” Ano, je to tak :-)
Knihu jsem přečetla za jedno dopoledne a mnohokrát se zasmála. Občas sice hořkosladké, ale přesto vtipné vyprávění o situacích, které nám většinou po čase připadají vtipnější než ve chvíli, kdy je žijeme.

07. května


OponaOponaOndřej Hübl

Tento román je takový extrakt z 50. let - plný společného vlastnictví, nadšeného budování, zapálených soudruhů, spousty estébáků, bonzování, příkazů a zákazů. Má napínavý příběh. slušné dialogy i uvěřitelné postavy.
Knihu jsem si vybrala do ČV a třebaže to je takový absurdní satiricko-fantaskní thriller, vůbec nejsem zklamaná. Bylo to dobré, námět rozhodně zajímavý. Spolu s Listopádem ji řadím mezi knihy z poslední doby, které velmi realisticky varují před návratem bývalých “lepších časů”.

06. května


Dalajlamova kočka a umění přístDalajlamova kočka a umění přístDavid Michie

Knihu jsem poslouchala jako audioknihu. Jejím mottem je myšlenka, že naše srdce "přede", když jsme šťastní a schopnost radovat se je na každém z nás. Kniha se řadí mezi ty, které si občas přečtu, abych si potvrdila, že se umím těšit ze života. Pozitivní pohled na život a vyrovnanost je svého druhu umění a mě ho učili moji nejbližší v útlém dětství. Myslím, že ve stáří už by mě v tomto směru asi nějaká kniha moc nezměnila. Nicméně není nic proti ničemu si dobré myšlenky a zásady občas připomínat.
“Pokud chceš být šťastný, hledej štěstí pro druhé” to je jedna z ústředních myšlenek knihy, se kterou souzním. Kniha samotná je trochu jako příručka malého buddhisty, plyne pozvolna a klidně. V žádném případě nezpochybňuji její myšlenky, ale většinou je mi bližší literatura jako třeba Saturnin, Zvuk slunečních hodin nebo i Hra o trůny než Čtyři dohody nebo Dalajlámova kočka.

P.S.
A navíc jsem spíš psí člověk než kočičí. ;-)

01. května


Knihkupectví ztrát a nálezůKnihkupectví ztrát a nálezůSusan Wiggs

Také se řadím mezi ty, kdo mají rádi knihy o knihách, knihkupectvích nebo knihomolech. Tato kniha poskytla všechny tyto tři věci a navíc i čtivý příběh o rodině a oddanosti mezi jejími členy, o bolesti, když odejde milovaná osoba, o smutku, když si stáří bere nejen fyzické síly, ale i vzpomínky.
Pro mě je v knize asi nejsilnějším tématem právě vztah vnučky s dědečkem, trpícím stařeckou demencí. Ve svých světlých chvilkách je stále moudrým a noblesním starým pánem a jeho vztah s vnučkou láme člověku srdce.
Určitě to není kniha ze zlatého fondu literatury, ale zcela jistě je to kniha o životních ztrátách a nálezech …stejně tak jako romantická oddychovka. Líbila se mi a poskytla i pár fajn citátů.

01. května


DilemaDilemaB. A. Paris (pseudonym)

Kniha se mi příliš nelíbila - jednotlivé postavy značně nevěrohodné, osudy jednotlivých hrdinů tak zoufale zamotané, dialogy velmi kostrbaté. Takže smyslem celého “dvoudenního příběhu” bylo spíš jen prvoplánové ždímání emocí a přitom nosná zápletka vlastně žádná. Celkový dojem z knihy je SMUTEK.
No nevím, dvě hvězdy jsou až až.

30. dubna


Štěstí má barvu levanduleŠtěstí má barvu levandulePauline Mai

Kdo rád dobré jídlo a poklidně plynoucí příběh se šťastným koncem, ten bude spokojen. Přesto je třeba zdůraznit, že není na místě mít velká očekávání, je to jen klasická oddechovka, předvídatelná červená knihovna provoněná francouzským pečivem a levandulí.

25. dubna


Kuba - Skrytá perla KaribikuKuba - Skrytá perla KaribikuZdeněk Kalkus

Kuba je moje osudová země, kde jsem prožila celkem 13 nádherných let. Trochu osudové mi přišlo i to, že autor knihy bydlel v Havaně ve Focse v bytě 13C, přesně v tom bytě, kde jsem několik let bydlela i já.
Kuba je nádherná země, plná protikladů a poznamenaná více než 60 lety jihoamerického komunistického režimu. Lidé jsou přátelští, ale současně i minulým režimem pokřivení. Jejich štěstím je subtropické klima a nesmírně úrodná půda, kde všechno roste bez většího úsilí. V našich klimatických podmínkách by typický Kubánec nepřežil nejen kvůli zimě, ale i kvůli svému přístupu k práci a k životu obecně. Oblíbené “mañana” je realita, Kubánci mají na všechno čas a dochvilnost je skoro tělesná vada.
Zdeněk Kalkus popsal nejen to, co je běžné v představách většiny našich lidí, když slyší slovo Kuba, tedy doutníky, rum, staré “ameriky”, moře a slunce. To všechno tu samozřejmě je, ale kromě toho i spousty pozůstatků historie. Je to země plná kontrastů a omezení a přesto jsou Kubánci bezstarostní, spontánní, veselí i pohostinní a současně i dost nezodpovědní a nespolehliví. Tak trochu věčné děti. A neustále si pobrukují a pohupují se v rytmu, nestydí se tančit i bez hudby …a kdekoliv. Prostě perla Karibiku.

24. dubna


Sýkorky milují meduňku - Jak do zahrady přilákat hmyz, ptáky a další zvířataSýkorky milují meduňku - Jak do zahrady přilákat hmyz, ptáky a další zvířataElke Schwarzer

Název knihy je zcela výstižný a je tu více než sedmdesát podrobných popisů rostlin a živočichů. Jsou tu hezky a přehledně seřazené základní rady a své si tu najde jak zahradník, který chce do zahrady nalákat ptáky, hmyz a malé živočichy, tak kutil, který chce drobné zvířeně na své zahradě zpříjemnit život nebo si ji na zahradu nalákat.
Moc pěkné jsou fotografie rostlin a ptáků, takže kniha je i jakousi stručnou encyklopedií zahrady.
Pokud shrnu své hodnocení - kniha skutečně poskytuje to co její název slibuje.

24. dubna


Kavárna v KodaniKavárna v KodaniJulie Caplin

Jednoduché, nenáročné čtení, kde se čtenář seznámí s myšlenkou hygge.
V knize jsou barvitě vykreslené různé peripetie hrdinčina osobního života, je tu sympatické prostředí Kodaně, fajn popisy jídla a nápojů a hlavně od začátku je jasné, že nakonec přijde happyend, zazvoní zvonec...
Asi vzhledem k současné době jsem něco takto lehkého a pozitivního potřebovala a i proto dávám více hvězdiček, než si toto “dílo” zaslouží.

24. dubna


Říše popelaŘíše popelaAnthony Ryan

Slušná fantasy trilogie, tentokrát až po okraj plná hromad mrtvol - lidí, “zkažených” i draggů. Oproti předchozím dílům považuji tento za nejslabší, velké množství postav bylo trochu nepřehledné, množství bitev trochu přes míru a řada věcí nebyla vůbec vysvětlena. Jak napsali již někteří přede mnou, je tu řada ale …a i já mám pár výtek:
- chybělo mi více o Lutharonovi a Sirusovi, jejichž postavy byly klíčové
- naprosto zmatená jsem z role černokožců v závěru příběhu. Byli využiti jen na skok a pak šup domů. To má být co?!
- v rozporu s tak rozsáhlým, epickým příběhem je “odfláknutý” závěr. Je překvapivý, ale ten superzlý Bílý dragg je vyřešen jak žádost na byt během pár stránek.
Takže jsem trochu zklamaná, potenciál příběhu považuji za nevyužitý. Škoda.
I tak se mi ale sága jako celek líbila.

22. dubna


Šikmý kostel 2Šikmý kostel 2Karin Lednická

Těžké téma, ale to zpracování! Obsáhlý a mnohovrstevný příběh, který je tak reálný. Karin Lednická je neskutečně talentovaná spisovatelka.
Kniha je uspořádaná do úhledných časových úseků, jednotlivé části jsou vždy věnované jedné postavě a celý příběh plyne pozvolna, logicky a přehledně. Postavy jsou tak skutečné, situace tak známé a jednotlivé osudy tak poutavé.
Příběh je velmi silný, tvrdý a syrový, stejně jako celé popisované období a v současné geopolitické situaci jsem jím byla zasažena ještě intenzivněji, než tomu bylo u prvního dílu. Navíc ta paralela s dneškem je děsivá - lidská nepoučitelnost a opakování stejných chyb stále dokola. Už zase?! Cožpak nemají lidé rozum? Donedávna bych to brala jen jako ohlédnutí za naší méně známou historií, teď doufám, že se situace nebude opakovat. Díky hlouposti, nesmiřitelnosti, touze po moci a přehnanému nacionalismu některých lidí je to riziko reálné.

14. dubna


Zlo v SethanonuZlo v SethanonuRaymond Elias Feist

R. E. Feist je mistrem popisů i zápletek a v závěrečném dílu ukončuje svou sérii ve velkém stylu.
Čtvrtá kniha nás dovedla až k samotným počátkům Vesmíru, zmiňuje historii mocných Valheru, objasňuje podstatu schopností Macrose, Puga a Tomase. Můžeme poznat obyčejné i fantastické obyvatele Midkemie a Kelewanu a o některé z hrdinů přijdeme buď během lítých bojů o Armengar a Sethanon nebo při jejich putování. Napínavá a překvapivá je i cesta mágů proti proudu času.
Kniha u mne mnohokrát vyvolala “typický křivý poloúsměv”, tolikrát popisovaný u prince Aruthy. Autor má výborné vypravěčské schopnosti a spoustu invence, takže s čistým svědomím doporučuji.

05. dubna


Stříbrný trnStříbrný trnRaymond Elias Feist

Stříbrný trn nabízí klasické fantasy s nijak komplikovanou zápletkou. Je tu jednoduchá dějová linka a přesto spousta dobrodružství a putování napříč Midkemií i Kelewanem. I tentokrát dostaneme čtivé, napínavé pokračování, třebaže jednodušší a přehlednější než předešlé díly.
Ústřední postavou se stává Arutha, ale i pro ostatní postavy zůstává dost místa. Pug roste, zraje a objevuje v sobě netušené schopnosti, Jimmy Ručka - nepřehlédnutelný rošťák i zodpovědnost v jednom - získává značný prostor a stane se vaším oblíbencem, Laurie váhá v osobním vztahu s princeznou. A v neposlední řadě Martin, silný, obětavý, rozumný, předobraz spolehlivosti. Zkrátka všichni naši dobří známí jsou tu v plném lesku a připraveni bojovat do poslední kapky krve pro čest a slávu, ale i pro přežití svého světa. A kromě nich i pár nových postav, které dokáží zaujmout a překvapit.
Hezký uzavřený příběh, který do budoucna naznačuje ještě mnohé.

30. března


Třešně v rumuTřešně v rumuMichaela Janečková

Kniha nabízí výborný situační humor i místa blízká mému srdci. Mnohokrát jsem se od srdce zasmála. Během tří pobytů jsem na Kubě strávila celkem 13 let, takže tu zem a její obyvatele trochu znám. Bylo vtipné si v knize prožít situace, které mi připomínají moji radikalizovanou maminku a cholerického tatínka (u kterých nedokážu pochopit, koho to zas volili, na koho nadávají, proč přeposílají tuny konspiračních e-mailů a pod., ale jsou to moji rodiče a přeci je nezabiju, že?). No a v knize popisovaný děda je úplně stejný exot jako ti moji, takže jsem s autorkou soucítila. Nemyslím, že se rozhodla, že se jí na Kubě “nebude líbit” ani, že je to jen “dvě stě stran neustálého stěžování, lamentování a poukazování na dědovo politické přesvědčení…”, jak napsala LadyCharlene. Autorka jen shrnula opravdu bizarní život na Kubě, stejně jako minulým režimem pokřivené lidi.
Kuba je nádherná země, ale tamní lidé jsou zparchantělí 60 lety jihoamerického komunistického režimu. A mají jedinou kliku, že mají subtropické klima a všechno tam roste jako zběsilé, protože jinak by to hlady a zimou nedali.
Takže abych to shrnula - popisy všech těch směšných a nepochopitelných situací jsou určitě pravdivé, na Kubě je možné úplně všechno. Ale nenechte se od dovolené na Kubě odradit, stojí to za to.

21. března


Pušky AvalonuPušky AvalonuRoger Zelazny

Zelazny trochu zvolnil tempo, jen je občas ukrutně popisný a rozvleklý. Obecně mám popisy ráda, dávají mi prostor se rozhlédnout, ale tady mi připadají jalové.
Samotný příběh se stává víceméně jen popisem pomsty, ostatní linky příběhu jsou potlačené a třebaže je to vše temnější a nejasnější, oproti předešlé knize tento díl značně ztrácí na napětí.
Tak trochu nevím co si o Puškách Avalonu myslet, líbí se mi výrazně méně než první dil.

17. března


Jako hvězdy v temné nociJako hvězdy v temné nociJojo Moyes

Knihu jsem si vybrala původně kvůli Čtenářské výzvě, ale je to něco úplně jiného, než jsem čekala.
Je to příběh o ženách, které za časů hospodářské krize v letech 1933-1943 provozovaly “knihovnu na koních”. Zájemcům rozvážely knihy do jejich domovů a zajímavé je, že tento program Koňské knihovny poskytoval knihy více než sto tisícům obyvatel i do těch nejzapadlejších koutů USA.
Nebyla by to kniha od Jojo, kdyby chyběla romantická linka, zajímavá zápletka, nekonformní postavy nebo velmi zdařilé popisy přírody, ale mě uchvátil ten nadčasový koncept pojízdné knihovny. Líbilo by se mi to i dnes.
Téma knihy mě opravdu překvapilo a líbilo se mi.

11. března


Devět princů AmberuDevět princů AmberuRoger Zelazny

Začátek knihy beze zbytku využívá motiv postavy, která trpí ztrátou paměti a hlavní hrdina Corwin, aby se zorientoval a nenápadně získal co nejvíce informací, projevuje neuvěřitelný důvtip a lstivost. My se takto dozvídáme o něm i ostatních daleko víc, než ze zdlouhavých popisů.
Corwin si nárokuje trůn svého otce Oberona a celé je to o spojenectví a zradě, hrdinství a slabošství, politikaření a spoustě bitev. Na tak nevelkou knihu je toho skutečně hodně a díky zkratkovitému stylu vyprávění je tu rozvinuto mnoho různorodých linek, poznáme množství postav i dějových zvratů.
Nárok na trůn si činí devět dosud živých princů a každý z nich má jedinečné schopnosti, touží po moci a vlastní svůj magický balíček neuvěřitelně mocných tarotových karet. Karty jsou královským dědictvím, svazují osudy rodiny a mohou propojovat jednotlivá vyobrazení karet, ať už jsou to osoby nebo místa.
Karetní žargon se prolíná celým příběhem: „Uvidíme, bratře, kdo má víc trumfů v rukávu.“ 
„Osud nám rozdal takové karty.“ 
Kdo má rád fantasy, bude spokojený, snad jen, že se nedočká přílišných emocí, protože princové a princezny Amberu vnímají čas i prostor jinak, neboť jak říká i princ Corwin:
„Vyrostl jsem v přesvědčení, že jsme neporazitelné bytosti, čiré, chladné a tvrdé jako diamant; jako naše portréty na trumfech.“
Sérii knih o Amberu vnímám jako důležitou položku fantastické literatury a doporučuji ji i jako ohlédnutí za více než půlstoletí starou legendou.

09. března


Lék na smutekLék na smutekTáňa Keleová-Vasilková

Smutná kniha, která by se dala shrnout slovy: “za každou velkou lásku se platí bolestí”.
Hlavní, co se mi v příběhu líbilo, byla myšlenka, že lidé mohou svou existenci bez každodenních drobných radostí vnímat jako výrazně kratší, než je tomu u člověka, který našel lásku, svůj vyměřený čas prožil intenzivně a uměl se těšit z maličkostí.
V paměti mi z tohoto příběhu za nějakou dobu asi moc nezbyde, příběh byl - prostě smutný.

07. března


Julinčina pekárnaJulinčina pekárnaTáňa Keleová-Vasilková

V poslední době je kolem tolik stresu a napětí, že toto byla přesně ta jednoduchá, nenáročná a odpočinková kniha, u které jsem nemusela přemýšlet. Příběh i hlavní postava jsou spíš nemastné, neslané, ale mám ráda vaření a vůni pečiva a z této knihy jsem vůni pečeného chleba cítila velmi intenzivně. Kromě toho tu zaznělo i pár velmi dobrých myšlenek:
“Mlčení vytváří zeď, která nám nedovoluje přiblížit se k druhým, poznat je.”
“Pochopila jsem, že život je dar, vzácný dar a jen na chvilku, a když ho promrháme, když neuděláme to, po čem toužíme, o čem víme, že musíme udělat, prostě na to doplatíme. Už navždy si jako okovy poneseme své nesplněné sny.”
“…náš život je o mnoha promlčených věcech. Neříkáme je, nevyslovíme… ze strachu, z neschopnosti věci řešit… někdy z lenivosti a pohodlnosti. Ale nemělo by to tak být.”
Předpokládám, že za pár týdnů už nebudu ani tušit o čem kniha vlastně byla, protože příběh sám o sobě je “nijaký”, ale pokud od knihy nic velkého nečekáte, dopřeje vám nenáročnou oddechovku.

06. března


Příběh služebnicePříběh služebniceMargaret Atwood

Kniha je o věcech, které známe z jiných částí světa - i v dnešní době jsou místa, kde je klér všemocný, muži jsou ti kdo velí a ženy nejsou nic.
Příběh služebnice je příběhem o tom, jak za relativně kratičkou dobu zmanipulovat dav, vymýt lidem mozek, ze svobodných lidí vyrobit poslušné ovce a z žen vyrobit zástup bezejmenných otrokyní, jejichž jediným úkolem je plození dětí.
Hodně depresivní, ale oceňuji jak příběh, tak popis života v Gileádu. Vzhledem k tomu, že kniha vznikla v 80. letech minulého století, autorka překvapuje nadčasovostí svého díla. Velice reálná dystopie!
Určitě se podívám po druhém dílu a nejspíš i po filmové verzi.

04. března


Knihkupectví u jezeraKnihkupectví u jezeraJenny Colgan

Knihkupectví u jezera je kniha, která vás (zvlášť v dnešní době) potěší pohodou a pozitivní energií.
Chůva a osamělý muž se třemi dětmi je ideální téma na “červenou knihovnu”, ale ačkoliv je to romantický příběh, má i řadu vedlejších linek - matku samoživitelku, dítě s poruchou, podivného otce a jeho zanedbané děti. Kdo má ale rád knihy, potěší ho příběh, který se částečně točí okolo pojízdného knihkupectví, částečně okolo historické knihovny a vzácných knih, ale hlavně okolo Skotska. Čistá příroda, otužilí a svérázní obyvatelé i celková atmosféra tohoto malebného koutu světa ve vás po dočtení vyvolají pocit, že se do popisovaných míst chcete vydat.

28. února


Pekárna v BrooklynuPekárna v BrooklynuJulie Caplin

Čtenářská výzva člověku občas předhodí druh literatury, který by se mu normálně do ruky nedostal. Pekárna v Brooklynu je právě taková. Není to žádná těžká četba, ale kniha, která přináší jednoduchý příběh, okouzlující postavy, exotické prostředí - zkrátka nenáročná romantická oddechovka. Protože jsem v New Yorku prožila několik týdnů, oceňuji popis tohoto kosmopolitního města i s vykreslením jeho jedinečné a kouzelné atmosféry.

24. února


Problém tří tělesProblém tří tělesLiou Cch'-sin

Problém tří těles je komplikovaný příběh, který řeší otázku “zničení lidstva na základě jeho chování” a je situovaný do alternativní Číny, do virtuální reality nebo na jinou planetu. Hluboké myšlenky, těžký text a téma z pohledu jiné mentality i historie. Jak už tu kdosi v komentářích zmínil, jsou to právě čínské reálie, s čím je nutné se vypořádat.
Autor má neotřelé nápady, ale měla jsem občas problém nejen pochopit, ale i jen si představit “co a jak”. Nejsem technicky zaměřená a velkou část příběhu jsem si připadala jako na semináři teoretické fyziky, přesto chápu, že to bylo důležité kvůli dalšímu pokračování. Osobně bych uvítala celou “technicko/vědecko/společensko/filosofickou” část výrazně stručnější, ale to by už asi byla jiná kniha ;-)
V příběhu nebylo příliš mnoho postav, ale i tak mne trochu trápila jejich čínská jména a hlavně jejich charaktery téměř bez emocí.
Ačkoliv mám sci-fi ráda, nebyla jsem v tomto případě cílová skupina a hodně mě překvapuje, kolik technicky vzdělaných čtenářů u nás máme. Já jsem evidentně daleko jednodušší a lidská sebestřednost versus “všedruhový komunismus” byl souboj, který mi přinášel docela intenzivní pocity marnosti. Pro mne tedy tato klasika skončila už prvním dílem.

23. února


Princezna z Větrné roklePrincezna z Větrné rokleLudmila Kolářová

Původní knihu jsem jako malá dostala od své babičky a jako dospělé se mi potvrdilo, že “když chceš o něco přijít, máš to půjčit”. Jak šly roky, zapomněla jsem, jak se kniha jmenuje. Po letech jsem ji začala shánět pro své děti, ale knihu nikdo neznal. Až letos jsem ji konečně našla a třebaže je otrhaná a její věk je na ní vidět, obsahuje celkem deset kouzelných pohádek s nádhernými ilustracemi.
Kniha je psaná krásnou, libozvučnou češtinou, kterou najdete jen v takto starých knihách a jednotlivé pohádky jsou naprosto jiné, než ty klasicky známé. Od dětství mi kromě prstýnku z vlasů z ústřední pohádky O princezně z Větrné rokle v mysli utkvěla ještě postava dědečka, kterého tlačil každý polštář. Byla to vedlejší postava z pohádky O včelce a zlaté včelce a pointa byla, že si dědeček i pod ten nejměkčí polštář dával ruku. A podle této drobnosti jsem ji nakonec vypátrala.
Je to opravdu povedená kniha, kterou moc doporučuji. Kdybych měla vybrat svou nejoblíbenější pohádkovou knížku, byla by to právě tato.

16. února


SvětatvůrciSvětatvůrciRobert Jackson Bennett

Souhlasím s Ales.BD - originalita skribování v druhém díle trochu vyšuměla a zbytečně překombinované a nepřehledné rodinné vazby snížily čtivost.
Příběh je pořád velmi pěkně propracovaný a nabízí originální svět, kde je možné prostřednictvím magie přiohýbat fyzikální zákony. Jednotlivé postavy, akce i věci jsou do detailu promyšlené a dávají dobrý smysl. Stejně jako v prvním dílu i tento příběh poskytuje trochu děsivou paralelu s technologickými vymoženostmi, morálním rozpadem a ztrátou hodnot současné společnosti. Oceňuji také humor, který je většinou lehce přisprostlý, ale pro danou situaci vždy tak akorát. Je tady daleko více akce a násilí a ve třetím dílu se asi máme na co těšit.
Podle mého názoru je druhá část Záhutí pořád ješte dosti povedená urban fantasy, plná “fantasy programování”, intrik, mocenského boje a hledání základních životních hodnot, třebaže zdaleka nedosahuje kvalit Čaropisců.

16. února


Konejšivé signály – Na jedné vlně s vaším psemKonejšivé signály – Na jedné vlně s vaším psemTurid Rugaas

Psi jsou jakýsi katalyzátor pohody, takže když umíme koukat a víme co hledat... Tato kniha by měla být povinná pro všechny chovatele a řada našich předsudků a špatných interpretací by pak netrápila nejen naše psy, ale ulehčilo by to i naše soužití v rodině. A nejen se psy.
Psí “řeč těla” v pár bodech, kterou moc doporučuji.

14. února


Chata ve ŠvýcarskuChata ve ŠvýcarskuJulie Caplin

Nic od Julie Caplin jsem dosud nečetla a v rámci ČV se toto jevilo jako vhodný adept.
Na odpočinkovou literaturu je to tak akorát: pohybujete se v prostředí nádherných švýcarských hor, lyžujete, užíváte si místni speciality, dorty, sýry. To všechno dohromady je jak pár kousků lahodné švýcarské čokolády, zabalené do krásného dárkového balení.
Dostala jsem co jsem si přála - romantický feel good román, který mi zvedl náladu.

10. února


1 ...