Děvčátko

5 19. dubna

Téma není zrovna originální, přesto se to dobře četllo. Ale žádné velké překvapení. Poměrně krátká, jednoduchá knížka, takové smutné vyprávění o otci mstiteli, který chce potrestat viníky.

10. dubna

Tohle téma už bylo tisíckrát popsané. Čekala jsem , že objevím něco nového, ale tahle kniha mě zklamala. Zatím se mi líbil z této série jen 1.díl.

7 28. března

Audiokniha. M. Stránský jako vždy skvělý a Jan Maxián ho výborně doplňuje.
Drsné a vděčné téma drog a otce, který vzal spravedlnost do svých rukou.
Knížky od M. Goffy se mi začínají líbit.

5 16. února

Další skvělá kniha od autora, už se těším na Sektu.

13 04. února

Docela drsný příběh otce, který díky drogám přijde o dceru a rozhodne se vzít spravedlnost do svých rukou a jehož jednání člověk zároveň i docela chápe. Ačkoliv i tento díl je napsaný velmi čtivě, zatím u mě pořád vede série s Mikem Syrovým.

13 18. ledna

Začátek mě nadchl, následně jsem měla dojem, že vyrostu. Než se novinář dozvěděl, co od něj lupič chce, uběhla mi čtvrtila pracovní doby :). Ale jo, stálo to zato, i když jsem v jednu chvíli a mnohem dřív, než jsem chtěla, tušila.
Série je čtivá, to se počítá.

20 17. ledna

Těžká kniha na hodnocení. A proč tam nakonec skončilo pět hvězd? Nějak jsem musela, no...

Celý příběh je vlastně strašně jednoduchý. Bylo to tady vlastně už stokrát. Jenže já si nemohu pomoct, ale lidi mají prostě rádi tyhle revenge příběhy. Problém je v tom, že správně fungují za dvou okolností: je to dobře napsané a vžijete se do postav. Tady fungovalo obojí výborně. Až tak dobře, že to schovalo všechny díry. A já se vlastně bavila. (Prohodila jsem si knihy v sérii, takže jsem asi ovlivněna radostí, protože Sekta mi předním nesedla.)

Navíc jako vždy, pokud může autor jet ty svoje tak oblíbené dvě linky (zde vyprávění, co se všechno stalo než "banka"), které se prolínají, tak je výsledek super. Byť je ten děj opravu jednoduchý a snadno předvídatelný. Takže je fajn, že má kniha opět do 200 stran a vlastně to máte přečtený dřív, než čekáte.

Jenom...prostě jsem zvědavá, jak by to vypadalo, kdybych si od autora přečetla něco...nevim, hlubšího a delšího. A mnohem hutnejšího. Ale nevim, co je v českém autorském rybníčku výhodnější. Vydat jednu baculku za rok nebo za ten samý rok dva hubeňoury. Matematicky mi to je jasný. Ale autorsky...?