Raymond E. Feist

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1945

Nová kniha

Král popela

Král popela - Raymond E. Feist

Garn tvořilo původně pět království. Pak však přišla zrada. Královskou rodinu Rudovlasů nezachránila ani jejich spřízněnost s ohněm: král Sandury je popravil do... detail knihy

Populární knihy

/ všech 39 knih
Mág – Učedník
Mág – Učedník
Dcera Impéria
Dcera Impéria
Král popela
Král popela
Let nočních dravců
Let nočních dravců

Nové komentáře u knih Raymond E. Feist

Let nočních dravců Let nočních dravců

„Když teď celou midkemijskou sérii čtu znovu, je daleko více vidět, jak se Feist neustále opakuje, používá stejné vzorce a nerozpakuje se vykrádat sám sebe. Tedy už nejméně počtvrté sledujeme výchovu dalších mladíků, aby se stali schopnými muži, tentokrát jako agenti Konkláve, kteří vlastně ani neví, že pro Konkláve pracují. Tito dva mladíci pak nemají žádné legendární schopnosti jako Pug či Thomas, nebo výjimečné nadání jako Spár. Jsou jen přiměřeně schopní. Pokud by šel Feist dále touto cestou, tak bychom se mohli příště dočkat série, kdy hlavním hrdinou příběhu bude schopný žebrák nebo neschopný nádeník. Ale už teď to začíná být trochu nezáživné. Feist pak zde převařuje další vyčpelá témata ze svých předchozích knih. Znovu se tedy setkáme s fanatickou sektou vrahů, znovu je zde záměna těl nebo nebezpečné intriky u keshanského dvora. A opět je zde v pozadí všeho absolutní zlo, které není obyčejný smrtelník schopen pochopit. Feist se pak dostal do vlastní pasti tím, že Puga, Thomase a další postavy učinil příliš mocnými. V posledních dílech to pak vyřešil tím, že tyto mocné postavy uměle oslabil prostě jen tím, že najednou už nejsou tak mocné, jak je původně popsal. A to je spisovatelská berlička, která se mi zejména při druhém čtení opravdu nelíbí. Další takovou neoblíbenou berličkou je pro mě i to, že se Feist nebojí své dějové zvraty opakovaně vysvětlovat tím, že to, co jsme se v minulosti dozvěděli jako pravdu, na které byl vystavěn příběh předchozích sérií, odhalí jako lež. Možná by to mohlo fungovat jednou, jestliže to měl autor takhle od počátku vymyšlené, ale ne, když si to vymyslí dodatečně, protože se mu to nehodí pro další příběh. Feist si tak opakovaně boří své vlastní kamenné hrady, jako by po celou dobu byly z písku, aby si vystavěl na stejném místě nový hrad. Jenže čtenáři už po takových zkušenostech nevěří, že je tento hrad postaven z kamene a jen čeká, jaký nový poryv větru zboří tento nový.“... celý text
— Hadati

Král lišáků Král lišáků

„Spár se konečně dostane do služeb svého úhlavního nepřítele Kašpara Olaského, jak bylo předestřeno v předchozím díle. Aby se stal jeho služebníkem, nerozpakuje se pokazit si pověst. Kašparovi pak podle svého přesvědčení služí věrně, čekajíc jen na to, až ho Kašpar sám zradí. To je asi hlavní problém Feistova nápadu. Na jednu stranu Spár prohlašuje, že svůj slib věrnosti Kašparovi musí podle zvyklosti svého lidu držet, na druhou stranu mu nečiní potíže zamlčovat, že v Kašparově domě je špeh nebo že on sám patří ke Konkláve a nemá problémy vyzradit Kašparova tajemství, i ve chvíli, kde je u něj stále ve službě. Když ale překlenete tuhle do očí bijící nelogičnost, jedná se o zajímavý vývoj hlavního hrdiny.“... celý text
— Hadati

Návrat vyhnance Návrat vyhnance

„Příběh navazuje přesně na závěr předchozí knihy, kdy Kašpar Olaský byl ponechán svému osudu na Novindu, na kontinentu na druhé straně světa, bez jakýchkoliv prostředků. Opět je zde netradiční prvek v tom, že hrdinou příběhu se stává jedna z hlavních záporných postav předchozích dvou knih. Kašparovým cílem je přežít, dostat se zpět do své země a pomstít se. Teď, mimo magické ovlivňování od Leso Varena, ho však také dohání svědomí, takže jeho cesta za pomstou není tak přímočará, jakou si v prvních chvílích vytyčí. A není snadná ani po jiné stránce, neboť Kašpar je zcela bez prostředků, v cizí divoké a nebezpečné zemi, kdy nezná ani místní jazyk. Hlavním problémem téhle knihy je, že se spíše jedná o delší prolog k další třídílné sérii ze světa Midkemie pojmenované Válka temných, než o plnoprávné uzavření příběhů o Spárovi, který se v tomhle posledním díle trilogie mihne jen jako vedlejší postava.“... celý text
— Hadati

Spár stříbrného sokola Spár stříbrného sokola

„Spár je dalším z hrdinů vychovávaných od mladého věku pro důležitou roli v ochraně Midkemie. Po Thomasovi a Pugovi z Trhlinové války, a Erikovi a Rupertovi z Hadí ságy, tu máme chlapce, který dětství strávil ve společenství, které žilo v souladu s přírodou jako indiánské kmeny. Sledujeme, jak se z chlapce, který nemá tušení, co se děje za územím jeho kmene, stává mnoha schopnostmi obdařený mladý muž. Zvyklosti jeho lidu mu nedávají jinou možnost, než splatit své dluhy. Jedním z nich je dluh pomsty, druhým závazkem je odvděčit se za záchranu svého života. Feist tak zde rozjíždí zcela novou sérii tím, co mu vždy šlo nejlépe – výchovou hlavní postavy z obyčejného kluka v nebezpečného protivníka všech jeho nepřátel. S jedním svým úhlavním nepřítelem se nakonec utká na konci knihy, ale další musí počkat do pokračování.“... celý text
— Hadati

Správce Impéria: Císař Správce Impéria: Císař

„Zatímco lady Mara z Acomy odhaluje v Thurilu tajemství minulosti říše, v Tsurannuani je zavražděn císař Ičindar a všechno, oč Mara usilovala, se ocitá v ohrožení. Poslední část Empire ságy Raymonda Feista a Janny Wurtsové je bez přehánění velkolepá. Od Mařina zajetí v Thurilské konfederaci až po její výstup před Shromážděním mágů v trůnním sále v Kentosani se jedná o příběh plný barev a dobrodružství. Nedá se od něj odejít, nechat ho být, zůstat mimo. Kataklyzmatické vyvrcholení? Na jasně… ale krásně čisté, čtivé, citlivé a taky překvapivě střízlivé. Přes všechen ten lesk a slávu velkých gest, přes tu ohromující imperiální pompu je Správce Impéria především lidsky opravdový, přesvědčivý a s emocemi kouzlí jako mistr mezi učedníky. Těžko hledat přívlastky k tomuto vyprávění, protože když se něco povede, je to prostě dokonalé a hotovo, není co dodat. Závěrečná část Empire ságy taková je a mně bylo ctí se jí pročíst až k závěrečným titulkům. Čestné místo na mé poličce slávy ji rozhodně náleží právem, protože jsem se královsky bavil.“... celý text
— ludek.n

Přejít na knížky autora