Klamm přečtené 428

Stávám se sám sebou 2018, Irvin D. Yalom

I když Yalomovy knihy mám rád, tímto autobiografickým vyprávěním mě kupodivu nijak neoslovil. On sám v knize píše, že vede relativně poklidný život, bez výrazných krizí. No, a právě takový neslaný a nemastný pocit, jsem z četby měl. Tři hvězdy jsou za oblíbenou značku Yalom, a za uvedené inspirace a zajímavosti, které vedly k napsání jeho titulů. 60%... celý text

Umění ticha 2016, Pico Iyer

Nová země – Objevte v sobě smysl života 2005, Eckhart Tolle

Rychlopalba 2015, Štěpán Kopřiva

Odvážnější, butálnější a rozvětvenější vyprávění, oproti stylem podobnému Grisovo Larsovi. I přes sympatickou délku kapitol, mě ale začal ten zdlouhavý rozsah vadit a vtipnost začala pozvolna vykrádat sama sebe. Přesto, dobrá oddychovka. 80%... celý text

Lars útočí 2020, Daniel Gris

Příjemně se poslouchá, to vyprávění novodobého Martina Tomsy. Pohodovka, jako starý dobrý album Master of puppets. Hlavně vítám absenci tradičních českých jmen, což mě u tuzemských krimi neskutečně irituje. A neurčitost místa děje a náklonnost k řízné muzice, je také kladem... Další, prosím! 85%... celý text

12 pravidel pro život: Protilátka proti chaosu 2019, Jordan B. Peterson

Autor se svým pojetím životních postojů vymyká dnešním přemnoženým, přeslazeným ezo koučům, a u zástupu ,,sluníčkářů", asi nebude příliš oblíben. Nebrání se faktu, že život je oproti hezkým chvilkám také utrpením s patřičnou dávkou chaosu a nepředvídatelnosti. Prostě dvě strany, jedné mince. Prostřednictvím dvanácti tipů, nás pak nabádá, že nic není nihilisticky ztraceno a že je možné vidět světlo na konci tunelu. Zda nám jeho argumenty pomohou, je na každém z nás. ,,Utrpení je veliké zlo, a my máme dělat vše proto, abychom ho odstranili, nebo alespoň zmírnili..." Karel Kopfrkingl... celý text

Červená tráva 2000, Boris Vian

Trhlina 2017, Jozef Karika

První třetina mě neskutečně iritovala. Proč mi autor věší bulíky na nos s nějakým Igorem, který sám sobě a nám neustále klade tak manipulativní otázky? A proč teda není Igor s tou svou geniální pamětí, uvedený na titulní straně jako spoluautor, když Karikovi tak krásně ten text nadiktoval? No nic, pak jsem se uvolnil a přestal jsem si i já klást otázky, jestli nějakej Igor byl nebo nebyl a od druhé třetiny mě příběh začal bavit. Závěr už byl strhující a autorovi se nedá upřít jeho talent pro napětí a spád. Kdejaký fanda kvantové teorie a záhad při tom jistě vrní blahem. P.S.: Také jsem si vzpomněl na vyprávění Tomáše Poutníka, který tuším na svých videích také mluví o paraelních vesmírech. ,,Jestli ho neznáš a nevěříš mi, tak si to hned vygoogli!!!" P.P.S.: Jo, a nebál jsem se :-) 70%... celý text

Boris Vian 2004, Philippe Boggio

Není to jen o Vianovi, je to precizní sonda do kulturního světa Francie válečných a poválečných let. Na mě až moc košaté.

Demian 1994, Hermann Hesse

Srdcerváč 2009, Boris Vian

Paráda! Souběžně pročítám Vianův životopis a díky tomu se Srdcerváč vyjevil v jasnějším světle. Pobavilo! 90%

Zabte ošklivé 1994, Vernon Sullivan (p)

Boris Vian je můj oblíbený autor, ale tady mi ten jeho myšlenkový průjem moc nesedl. I když moment, autor vlastně není Vian, ale Vernon Sullivan. Tak to potom jo... 50%

Naplivu na vaše hroby 2005, Vernon Sullivan (p)

Ale pedofil jsi doufám nebyl, že ne, Viane? 65%

Návrat do divočiny 2019, Aleš Palán

Textu je poskrovnu, je vytvořený převážně z ingrediencí knihy první a tvoří spíš taková intermezza mezi fotografiemi, které jsou epesní. Působilo to na mě ale trochu křečovitě, jako snaha vyždímat co se dá v návaznosti na předchozí bestseller. Pobavil mě odstavec, kde se autor ptá Ondřeje Klišíka, jestli mu nevadí, že zdobí titulní stranu knihy Raději zešílet v divočině, a stává se tak nepřímo jejím maskotem. Klišík odpoví že nevadí, ale příště ať už to nedělá... No, a kdopak že se nám to válí na seně, na titulní straně této knihy?:-)) P.S.: Doslov autora a jeho životní motta, jsou velice inspirativní! 50%... celý text

Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři 2018, Aleš Palán

Výborné zpracování, radost držet v ruce a listovat. Některé rozhovory mě hodně zaujaly. I když některé ,, samotáře" paradoxně potkávám na různých společenských akcích... Ale nic ve zlém, jen jsem ještě ze sebe pořádně nevyvětral příběh Christophera Knighta, který samotářům nasadil laťku příliš vysoko. 85%... celý text

Bez slitování 1996, David Morrell

Po dlouhé době jsem si šel odpočinout k Morrellovce. Není o čem přemýšlet, něco řešit, prostě vypnout a číst. Je to opravdu červená knihovna pro velké kluky. A jak psal v komentáři Danny 21, David umí i bez ní a nemusel by to tak oslazovat. Johny Rambo v První krvi, také neměl žádnou princeznu, a jak to odsejpalo! 50%... celý text

Maxmilián Kolbe – Světec z Osvětimi 2013, Elaine Murray Stone

Utrpení, které se za války v táborech odehrávalo, je víceméně známé. Kvůli tomu nutně tuto knihu číst nemusíte. Stačí si osobu a skutky Maxmiliána dohledat kdekoliv na netu a jeho příběhem tu hroznou atmosféru ještě podtrhnout. Až budete nadávat, že se máte špatně, manželka vám podala studenou večeři, venku prší, nudíte se a že nedejbože zrovna nejde WiFi... Zkuste se nad dnešními hodnotami zamyslet ve srovnání s dobou minulou a uvidíte, jak trapně se budete cítit.... celý text

Poustevník 2020, Michael Finkel

I přes laciný, zavádějící obal a překlad názvu, jsem po knize sáhnul. Jak jsem přečetl jméno Christopher Knight, už jsem na nic nečekal, knihu koupil a přečetl jedním vrzem. Jeho příběh jsem v kostce znal už roky, ale chtěl jsem vědět víc. Před časem ji četl známý v originále a ochotně mi jí tlumočil, takže jsem věděl, do čeho jdu. Chápu rozhořčení některých čtenářů, že se nejedná o poustevníka v pravém slova smyslu, rádio, vloupačky atd. Nicméně za mě klobouk dolů, za jeho preciznost, systematičnost, slušnost a výdrž. I když jsou lidé téměř za rohem, zkuste je nepotkat a nepromluvit s nimi, ale ani se sebou 27 let! Knight byl prostě sám se sebou, bez známek nudy, deprese a pocitu samoty. Všechny společenské masky z něho opadaly jako listy ze stromu. O to drsnější pro něho musel být ,,návrat" do společnosti. Nejvíce si cením jeho nezištnosti v jeho úmyslu. Většina známých poustevníků, měla totiž jistou interakci s okolním světem a stavěla se tak na obdiv. Třeba tolik oslavovaný Thoreau, který však našemu hrdinovi nesahá ani po kotníky. Takových opravdových, jako je Knight, na světě určitě ještě pár bude. Když budou mít štěstí, tak se o nich nikdy nedozvíme. Knight měl prostě smůlu. 100%... celý text

Návrat z nicoty 2016, Martin Pistorius

Asi budu za hulváta a necitu, ale se mnou to až na pár výjimek, nic moc neudělalo. I když je to obdivuhodný příběh, který napsal sám život, paradoxně se mnou více zamávala ,,fiktivní" kniha Johny si vzal pušku (pokud si mohu dovolit troufale srovnávat). Martin je ve svém příběhu samozřejmě hlavním hrdinou, kterému jeho zotavení přeju a pevnou vůli závidím. Kdo si ale z mého pohledu zaslouží velký respekt a obdiv, je jeho otec! P.S.: Hodnocení se netýká samotného příběhu, ale spíše stylu, jakým je popsán. 45%... celý text

Tahle země není pro starý 2007, Cormac McCarthy

Nejlepší byl Chigurh, to je jasný. Bez něho by to nebylo ono. Navíc, když jsem měl pořád před očima ten Bardemovo poker face... 70%