Klamm

Příspěvky

Henry Wilt má smůluHenry Wilt má smůluTom Sharpe

Anglický, inteligentní humor. Však ve srovnání s prvním dílem, pro mě trochu slabší.
60%

28. listopadu


Věci, na které nastal časVěci, na které nastal časPetra Soukupová

Opět smekám, před pozorovacím talentem autorky! Kolikrát jsem si říkal, jestli mi posledních 15 let nekoukala přes rameno. Z mého pohledu, trefně popsala model dnešní rodiny. Samozřejmě, že nic není černobílé a nemusí to pokaždé končit, tak jako v tomto příběhu. Vsadím se ale, že každej, kdo má ženu a minimálně dvě děti, se v knize najde a chytne se za rypák.
100%

25. října


Na kole přes AfrikuNa kole přes AfrikuTadeáš Šíma

Nejsem sportovec, ani aktivní, ani pasivní a místo běhu volím chůzi. Jízdu na kole mám sice rád, ale pouze šnečím, vyhlídkovým tempem. Vyjet si na kole do Afriky, či do Rakouských Alp, jako jeden můj známý, je pro mě nepředstavitelná výzva, které ale beztak nemám potřebu nijak čelit.
Tato kniha mě zlákala tím, že autor je rodák ze stejného města a že jsem léta pracoval s jeho dědou, který mi o dobrodružném vnukovi několikrát vyprávěl.
Hned po prvních stránkách jsem byl mile překvapen. Zaujala mě autorova odhodlanost, otevřenost, odvaha a poutavý styl psaní okořeněný příjemným humorem. Opravdu hezky se to četlo!
90%

08. srpna


Bojiště v Normandii - Den D a bitva o předmostíBojiště v Normandii - Den D a bitva o předmostíSimon Forty

Až vás někdy chytne neodolatelná touha zajet do Normandie, pokleknout na Omaha Beach a nabrat písek do dlaní, nezapomeňte si vzít tuto knihu s sebou!

22. července


Prvok, Šampón, Tečka a KarelPrvok, Šampón, Tečka a KarelPatrik Hartl

Limonáda, která osvěží tak na dece u rybníka. Tak nějak už začínám tušit, jak bude vypadat filmové zpracování.
50%

21. května


Umíráme každý den: Pouť potulného mnicha bardy žití a umíráníUmíráme každý den: Pouť potulného mnicha bardy žití a umíráníYongey Mingyur Rinpoche

Borec! Má mé sympatie, a to ne jen proto, že jsme stejně staří...
Doufám jen, že na něj nepraskne nějaká pikantní sexuální historka ze zákulisí. Jako se to dnes děje spoustě takzvaných ,,duchovních mistrů".
90%

13. května


Sebevraždy slavnýchSebevraždy slavnýchLibor Budinský

Stručné, výstižné medailonky, rozsahem tak akorát, jejichž pointa je na bíledni.

85%

20. dubna


Červený lev: mystický románČervený lev: mystický románMária Szepes

Nechci hodnotit, ani se s nikým přít o pravdivosti obsahu. Nejsem zastáncem okultismu, astrologie, magie a alchymie. Přesto jsem přistupoval nezaujatě a díky tomu si tak vychutnal obsáhlý duchovní román. Pravda, některé části jsou rozvleklé a nezáživné, ale věřím, že i ty tam mají svůj smysl a logické místo.
Za obdiv také stojí historie tohoto díla. Kdy pár nadšenců věnovalo energii jeho opisu a samizdatovému šíření v době, kdy byl určen k zániku.

Sto procent nedávám, aby snad nedošlo k mýlce, že se jedná o duchovní román stejných kvalit jako knihy Ankera Larsena. Jeho Kámen mudrců, všechny duchovní romány zastřešuje a pro mě je v tomto žánru top. Místo v knihovně vedle něho, si ale Červený lev určitě zaslouží.
95%

11. dubna


ZeměbouřeZeměbouřeMons Kallentoft

Hlasy ze záhrobí, byly nahrazeny pohledem pachatele.
A to je dobře...

70 %

24. března


Větrné dušeVětrné dušeMons Kallentoft

Oproti předchozím dílům, překvapivě málo brutalit. A motiv vraždy je uvěřitelně lidský.
60%

24. března


Páté roční obdobíPáté roční obdobíMons Kallentoft

Pořád dokola. Hlasy ze záhrobí (vyplatí se rychločtení), rozpolcená vyšetřovatelka, křečovité popisy násilí se snahou šokovat a změť těžko zapamatovatelných švédských jmen. Naštěstí mě autor vzal na milost a děj proložil nenápadnými rekapitulacemi, které mě udržovaly v obraze.
Ale dobrý, jedeme dál...
60%

26. února


Strach ze svobodyStrach ze svobodyErich Fromm

Myslíme si, že jednáme svobodně a dobrovolně, na základě vlastního přesvědčení. Že to, co víme, jsme nabyli svým vlastním svobodným rozumem a budeme to hájit až do roztrhání těla.
Přitom jsme jen vystrašení otroci, vtěsnaní do krabice, naučených, převzatých vzorců, jedoucí na autopilota.
A nejhorší na tom je, že na první pohled nám to přijde normální. Přitom ale někde tam pod povrchem...

21. února


Stávám se sám sebouStávám se sám sebouIrvin D. Yalom

I když Yalomovy knihy mám rád, tímto autobiografickým vyprávěním mě kupodivu nijak neoslovil. On sám v knize píše, že vede relativně poklidný život, bez výrazných krizí. No, a právě takový neslaný a nemastný pocit, jsem z četby měl.
Tři hvězdy jsou za oblíbenou značku Yalom, a za uvedené inspirace a zajímavosti, které vedly k napsání jeho titulů.
60%

02. února


RychlopalbaRychlopalbaŠtěpán Kopřiva

Odvážnější, butálnější a rozvětvenější vyprávění, oproti stylem podobnému Grisovo Larsovi. I přes sympatickou délku kapitol, mě ale začal ten zdlouhavý rozsah vadit a vtipnost začala pozvolna vykrádat sama sebe. Přesto, dobrá oddychovka.
80%

17. ledna


Lars útočíLars útočíDaniel Gris

Příjemně se poslouchá, to vyprávění novodobého Martina Tomsy. Pohodovka, jako starý dobrý album Master of puppets. Hlavně vítám absenci tradičních českých jmen, což mě u tuzemských krimi neskutečně irituje. A neurčitost místa děje a náklonnost k řízné muzice, je také kladem...
Další, prosím!
85%

05. ledna


12 pravidel pro život. Protilátka proti chaosu12 pravidel pro život. Protilátka proti chaosuJordan B. Peterson

Autor se svým pojetím životních postojů vymyká dnešním přemnoženým, přeslazeným ezo koučům, a u zástupu ,,sluníčkářů", asi nebude příliš oblíben. Nebrání se faktu, že život je oproti hezkým chvilkám také utrpením s patřičnou dávkou chaosu a nepředvídatelnosti. Prostě dvě strany, jedné mince. Prostřednictvím dvanácti tipů, nás pak nabádá, že nic není nihilisticky ztraceno a že je možné vidět světlo na konci tunelu. Zda nám jeho argumenty pomohou, je na každém z nás.


,,Utrpení je veliké zlo, a my máme dělat vše proto, abychom ho odstranili, nebo alespoň zmírnili..."
Karel Kopfrkingl

26.12.2020


TrhlinaTrhlinaJozef Karika

První třetina mě neskutečně iritovala. Proč mi autor věší bulíky na nos s nějakým Igorem, který sám sobě a nám neustále klade tak manipulativní otázky? A proč teda není Igor s tou svou geniální pamětí, uvedený na titulní straně jako spoluautor, když Karikovi tak krásně ten text nadiktoval? No nic, pak jsem se uvolnil a přestal jsem si i já klást otázky, jestli nějakej Igor byl nebo nebyl a od druhé třetiny mě příběh začal bavit. Závěr už byl strhující a autorovi se nedá upřít jeho talent pro napětí a spád. Kdejaký fanda kvantové teorie a záhad při tom jistě vrní blahem.

P.S.: Také jsem si vzpomněl na vyprávění Tomáše Poutníka, který tuším na svých videích také mluví o paraelních vesmírech. ,,Jestli ho neznáš a nevěříš mi, tak si to hned vygoogli!!!"

P.P.S.: Jo, a nebál jsem se :-)

70%

01.12.2020


Boris VianBoris VianPhilippe Boggio

Není to jen o Vianovi, je to precizní sonda do kulturního světa Francie válečných a poválečných let. Na mě až moc košaté.

26.11.2020


SrdcerváčSrdcerváčBoris Vian

Paráda! Souběžně pročítám Vianův životopis a díky tomu se Srdcerváč vyjevil v jasnějším světle. Pobavilo!
90%

12.10.2020


Naplivu na vaše hrobyNaplivu na vaše hrobyV. Sullivan (pseudonym)

Ale pedofil jsi doufám nebyl, že ne, Viane?
65%

12.10.2020


Zabte ošklivéZabte ošklivéV. Sullivan (pseudonym)

Boris Vian je můj oblíbený autor, ale tady mi ten jeho myšlenkový průjem moc nesedl. I když moment, autor vlastně není Vian, ale Vernon Sullivan. Tak to potom jo...
50%

12.10.2020


Návrat do divočinyNávrat do divočinyAleš Palán

Textu je poskrovnu, je vytvořený převážně z ingrediencí knihy první a tvoří spíš taková intermezza mezi fotografiemi, které jsou epesní. Působilo to na mě ale trochu křečovitě, jako snaha vyždímat co se dá v návaznosti na předchozí bestseller.

Pobavil mě odstavec, kde se autor ptá Ondřeje Klišíka, jestli mu nevadí, že zdobí titulní stranu knihy Raději zešílet v divočině, a stává se tak nepřímo jejím maskotem. Klišík odpoví že nevadí, ale příště ať už to nedělá...
No, a kdopak že se nám to válí na seně, na titulní straně této knihy?:-))

P.S.: Doslov autora a jeho životní motta, jsou velice inspirativní!

50%

01.10.2020


Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotářiRaději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotářiAleš Palán

Výborné zpracování, radost držet v ruce a listovat. Některé rozhovory mě hodně zaujaly. I když některé ,, samotáře" paradoxně potkávám na různých společenských akcích...
Ale nic ve zlém, jen jsem ještě ze sebe pořádně nevyvětral příběh Christophera Knighta, který samotářům nasadil laťku příliš vysoko.
85%

30.09.2020


Bez slitováníBez slitováníDavid Morrell

Po dlouhé době jsem si šel odpočinout k Morrellovce. Není o čem přemýšlet, něco řešit, prostě vypnout a číst. Je to opravdu červená knihovna pro velké kluky. A jak psal v komentáři Danny 21, David umí i bez ní a nemusel by to tak oslazovat. Johny Rambo v První krvi, také neměl žádnou princeznu, a jak to odsejpalo!

50%

27.09.2020


Maxmilián Kolbe – Světec z OsvětimiMaxmilián Kolbe – Světec z OsvětimiElaine Murray Stone

Utrpení, které se za války v táborech odehrávalo, je víceméně známé. Kvůli tomu nutně tuto knihu číst nemusíte. Stačí si osobu a skutky Maxmiliána dohledat kdekoliv na netu a jeho příběhem tu hroznou atmosféru ještě podtrhnout.

Až budete nadávat, že se máte špatně, manželka vám podala studenou večeři, venku prší, nudíte se a že nedejbože zrovna nejde WiFi... Zkuste se nad dnešními hodnotami zamyslet ve srovnání s dobou minulou a uvidíte, jak trapně se budete cítit.

04.09.2020


PoustevníkPoustevníkMichael Finkel

I přes laciný, zavádějící obal a překlad názvu, jsem po knize sáhnul. Jak jsem přečetl jméno Christopher Knight, už jsem na nic nečekal, knihu koupil a přečetl jedním vrzem. Jeho příběh jsem v kostce znal už roky, ale chtěl jsem vědět víc.
Před časem ji četl známý v originále a ochotně mi jí tlumočil, takže jsem věděl, do čeho jdu.
Chápu rozhořčení některých čtenářů, že se nejedná o poustevníka v pravém slova smyslu, rádio, vloupačky atd. Nicméně za mě klobouk dolů, za jeho preciznost, systematičnost, slušnost a výdrž. I když jsou lidé téměř za rohem, zkuste je nepotkat a nepromluvit s nimi, ale ani se sebou 27 let! Knight byl prostě sám se sebou, bez známek nudy, deprese a pocitu samoty. Všechny společenské masky z něho opadaly jako listy ze stromu. O to drsnější pro něho musel být ,,návrat" do společnosti.
Nejvíce si cením jeho nezištnosti v jeho úmyslu. Většina známých poustevníků, měla totiž jistou interakci s okolním světem a stavěla se tak na obdiv. Třeba tolik oslavovaný Thoreau, který však našemu hrdinovi nesahá ani po kotníky.
Takových opravdových, jako je Knight, na světě určitě ještě pár bude. Když budou mít štěstí, tak se o nich nikdy nedozvíme. Knight měl prostě smůlu.

100%

01.09.2020


Návrat z nicotyNávrat z nicotyMartin Pistorius

Asi budu za hulváta a necitu, ale se mnou to až na pár výjimek, nic moc neudělalo. I když je to obdivuhodný příběh, který napsal sám život, paradoxně se mnou více zamávala ,,fiktivní" kniha Johny si vzal pušku (pokud si mohu dovolit troufale srovnávat). Martin je ve svém příběhu samozřejmě hlavním hrdinou, kterému jeho zotavení přeju a pevnou vůli závidím. Kdo si ale z mého pohledu zaslouží velký respekt a obdiv, je jeho otec!

P.S.: Hodnocení se netýká samotného příběhu, ale spíše stylu, jakým je popsán.

45%

04.08.2020


Tahle země není pro starýTahle země není pro starýCormac McCarthy

Nejlepší byl Chigurh, to je jasný. Bez něho by to nebylo ono. Navíc, když jsem měl pořád před očima ten Bardemovo poker face...
70%

30.07.2020


Dítě božíDítě božíCormac McCarthy

Na dobu vzniku, docela pěkná uchylárnička.

60%

24.07.2020


Ostrov SukkwanOstrov SukkwanDavid Vann

Jak si (Ne)podělat život...

V první části, jsem si pořád říkal, co tam vlastně ti dva hledají? Ve druhé části mi zase přišel otec jako tragická postavička z filmu Fargo, co pořád o něco zakopává. I přesto mě ale některé pasáže svým popisem zaujaly a doslov na závěr to ještě podtrhnul.
60%

18.07.2020


1 ...