Vaše bludy

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Kniha od světoznámého psychiatra vám pomůže pochopit sebe sama a zbavit se sebedestruktivnich způsobů chování, jež negativně působí na váš život.

2. vydání.

https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/108979/vase-bludy-108979.jpg 4.161
Žánr:
Literatura naučná, Psychologie a pedagogika

Vydáno: , Talpress
Originální název:

Your erroneous zones, 1976


více info...
Nahrávám...

Komentáře (17)

Kniha Vaše bludy

Elea
29. září

Kniha se mi líbila, i když některé části byly pro mne hůř přijatelné. Nejvíc mi však vadila překladatelova aktualizace údajů s ohledem na české poměry, takže se v knize amerického autora dočteme o slibu Pionýrů nebo o hře Sparty.

knihyKeMne
16. května

Na autora jsem se velice těšila a i jeho úvod ke knize sliboval nevšední zážitek, když popisoval, jakou formou bude jednotlivá témata zpracovávat.

Trochu mě zpražilo hned první téma, kdy jsem se nedokázala ztotožnit s autorovou argumentací, zkrátka na mě jeho vysvětlení neplatilo. Možná je to jeho filozofií, že smrtí všechno končí a po ní už nic není.

Postupně mi ale autorova argumentace přestávala vadit, nicméně to už jsem měla jasno, že tato kniha pro mě nebude takovým pokladem, jak jsem předpokládala.

V podstatě autor nabádá k životu v přítomném okamžiku, kdy se nemáme rozčilovat tím, co neovlivníme. Tuto strategii znám. No tak jsem si to přečetla a zas jdu dál. Kniha mi život nijak nezměnila.


zimela
16.02.2020

Dá se o knížce osobního rozvoje psát neosobně? Bezpochyby ano.

Jelikož jsem vcelku zdráv, žádné dítko na mě mýma očima nekouká a střechu nad hlavou mi bomby nekropí, tak měl můj život čas a luxus na to, aby moh dumat o všelijakých kravinách a někde při cestě nastoupit pohodlnou karjéru slabošské a ukřivděné (jak se na ňunaného chovance civilizace sluší a patří) hnidy. Víte jak, člověk může všechno vysmívat, ode všeho utíkat, ale sám před sebou neuteče. A jednou na té křižovatce, nemaje nic, chca nechca prostě nahý stojí; být, či nebýt, víc lít, nebo začít hledat kudy jít. No, a poněvač si myslím, že by nebytí bylo o ničem a chlast mi už jako fest, spolu se střevní mikroflórou, ničí zájem, tak jsem v onom magickém cca kristově věku zvolil možnost třetí a z dua populárních programovacích manuálů minulého století (Čtyři dohody a Vaše bludy) jsem kvůli neochotě hledat v kredenci svíčky s vonnou esencí sáhnul po Bludech. Teď už ale k věci.
Vaše bludy jsou v podstatě nepřiznanou KBTerapií Alberta Ellise. Sám Ellis za to Dayera, aniž by podnikl nějaké právní kroky, veřejně klepl přes prsty, zároveň ale prohlásil, že je za tuto knihu vlastně rád, neboť KBT dostala mezi širokou veřejnost a pomohla mnoha lidem.
Dyer ji pojal až lehce neuměle „obyčejným“, srozumitelným jazykem. Není povýšenecká, odstrašující ani vlezlá; ani guru, pedant s cvikrem za katedrou, či polobotka podomního prodejce vysavačů ve vašich dveřích. Což je plus.
Jinak si asi z knížky každý vezme, co jeho jest. U mě to bude (vlastními, nutně zkreslujícími slovy) že nitro je výsostně vaše hřiště a naučit se s ním vědomě zacházet (resp. pochopit, že ať je naše míra moci nad ním jakákoli, jde pořád o jedinou proměnnou se kterou pracovat můžeme) je tou nejdůležitější hrou-vírou (slůvko víra ke hře přiřazuji proto, že chovat se dle doporučení zde uvedených je výslednicí autorovy schopnosti přesvědčit a čtenářovy ochoty uvěřit, v konečném důsledku je tedy aktem víry...jako ostatně všechno) na světě, kterou vám, jak ji jednou zakusíte, už nikdo, krom vás samých, nesebere. Je to cesta soustavná, pomalá, vede skrz odpor, je ale asi jediná, co nese ovoce.
V mém věku je to smutně opožděné zjištění, ale tak jako vlezte mi na hrb.
Bludy vás důkladně připravují na obtíže s uvedením výše uvedeného do praxe. Téhle části vlastně věnují dobrou polovinu obsahu - ono přeprogramovat něco, co do vás bylo vtloukáno/co do sebe vtloukáte den po dni, rok po roce celý život (zas všechno bezhlavě neházejte za hlavu prostě proto, že Dayer řekl..) není otázka jakéhosi okamžitého, spásného prozření, ale postupné, uvědomělé práce.
Je usilovnou snahou udržovat si vědomí toho, že si v každý okamžik můžeme zvolit být nezatíženě jiný. Nejsme mrtvým, hotovým produktem. „Můžete se naučit být prakticky vším, co si usmyslíte.“Hlavně ze začátku možná budete zklamaní, jak málokdy se vám v průběhu dne povede ze zaběhnutých kolejí vykročit, jestli vůbec. Zřídkavostí takových momentů se ale nesmíte nechat odradit. Naopak si jich važte, posilujte je a zítra, pozítří, příští měsíc, se jich krůček po krůčku snažte zažít víc. Budu se opakovat opakovat, ale sebeprogramování se je dost možná nejdůležitější hra-víra jakou v životě hrát-věřit můžete. Odměnou vám bude vlastní pozorovatelná změna, větší spokojenost se stejnými, „jen“ jinak přijímanými skutečnostmi a nakonec, kdoví, třeba i vyrovnanost se sebou samým, potažmo okolím.
Aby jste snad nenabyli dojmu, že jsou Bludy jakousi obecnou záležitostí, pak vězte, že jsou tématicky členěné do jednotlivých kapitol, které se konkrétně věnují tomu danému bludu, jeho pochopení (kardinální výhoda žití v bludu je, že vám primárně skrze únikové mechanismy podceňování se a přenosu odpovědnosti na druhé, na vlastní nálepky o sobě, na minulost, úzkost a vinu skýtá omluvu nežít přítomností, nerůst) a následné práce s ním.
Knížku hvězdit nebudu, ale ještě pod vlivem působivě aktivizujícího a troufnu si říct né úplně blbého mytí mozku, jí doporučím.
Všeho ale hádám s mírou; ostatně Dyer měl na talíři taky dost - trojnásobný rozvod, děti na rozvrh a před ztělesněnou hypotékou nejspíš i zaparkované Porsche...„nezapomeňte, že přání, naděje a lítost, jsou nejběžnější způsoby, jak se vyhnout přítomnosti“...tak snad nelitoval. R.I.P.

PS: Otčenáš a Zdrávas mi momentálně přijdou, vzhledem k částem jejich obsahu neudržitelné. Tak jsem si vymyslel zaklínadlo vlastní. Poněkud sobecky se nese v první osobě jednotného čísla, ale prostě to tak cítím; „Bože, dej mi sílu měnit v lepší, co v lepší měnit lze, ostatní s důvěrou vkládám v ruce tvé. Budiž/Amen.“ Chválu nesvětější trojice v repertoáru nechávám - ta mi, jako zvědomění si díku za dar zázraku existence všeho, přijde patřičná pořád.

Guepp
20.08.2019

Myslím si, že některé uvedené poznatky a fungování lidského mozku nejsou zcela pravdivé, ale pokud přehlídnu své občasné škarohlídství, kniha je prostě inspirující a má něco do sebe. Zatím jsem nečetla všechny kapitoly a pouze si vybírám ty, které mi jsou blízké.
Vryla se mi do paměti myšlenka, že inteligentního člověka nepoznáte podle akademických titulů nebo třeba miliard na účtu, ale podle toho, jak je šťastný. Taková jednoduchá věc, ale za mě dost pravdivá.

ipkkk
16.06.2018

S 90% věcí v knize souhlasím a jsou velmi rozumné. Jen jsem měla v některých kapitolách pocit, jako by se člověk měl stát lehce bezcitným, aby ho náhodou něco moc neranilo - jako příklad tam byla uvedena i smrt blízké osoby, to mi přišlo trochu mimo.

konstelanski
03.02.2018

neuvěřitelné v jak velkém bludu jsem žil.. :D

Čtenářník
27.07.2017

"...aneb nebuďme tak závislí na okolí". Kniha se točí především kolem problému závislosti jedince na okolním prostředí a poukazuje na to, že většina lidí je tzv. vnějškově orientovaných, že nehledá sama v sobě. To oceňuji. Mám za to, že kdyby se každý ponořil do svého vnitřního "bordelu" a nehledal se neustále v okolí, žilo by se všem na planetě o moc lépe.

Metroušek
15.04.2017

Vskutku užitečná kniha, zejména pokud si potřebujete uvědomit a přepsat omezující programy, které vám byly vštípeny v dětství rodiči, okolím, školou či systémem. Mně i mým blízkým, kterým jsem knihu doporučil, a bylo jim třeba padesát (!), tato kniha hodně pomohla. Škoda, že jsem ji neznal v mládí. Ušetřil bych si mnoho zbytečných starostí, respektive bludů.

1