Digitální minimalismus

První půlka knížky, kde se mluví o obchodu s pozorností (FB má z mobilních reklam 89% (!) zisku) mi přišla zajímavější než druhá, kde je čtenář povzbuzován k tomu, aby se vrátil ke kameni a pazourku (resp. k mobilu s tlačítky). Kniha byla vydaná v roce 2019, takže v té době jistě existovaly na mobilu i jiné aplikace, než FB, IG a Twitter, o kterých se v ní tak často mluví. To jsou opravdu aplikace, které člověk nepotřebuje, ale mapy, dopravní řády, jízdenky, překladač, Bolt.. atd. nic takového tam zmíněné není a zajímalo by mě, jak by to p. Newport nahradil (předpokládám, že by poradil si mapu dopředu předkreslit, řády si vytisknout, jízdenky používat papírové, nosit sebou slovník a taxíka si zavolat, i když je dražší, tedy úspora času a zřejmě i peněz by se rovnala 0). Kniha mě inspirovala k přečtení knihy Walden aneb Život v lesích, i když autor snad na každé desáté stránce zmiňoval jeho předešlou tvorbu - Hluboká práce :)

Pseudointelektualni onanie a filozofovani nad digitalnim minimalismem.

Knížku jsem četla na doporučení, ale vlastně nejsem cílová skupina. Díky svému svéráznému přístupu k životu jsem si zatím nezačala ani s chytrým telefonem, ani se sociálními sítěmi, sledováním videí/seriálů a dalšími záležitostmi, které autor přesvědčivě radí omezit či zrušit. A určitě s ním souhlasím, že když je všední den plný smysluplných činností, když má člověk na svém vnitřním obzoru nějaké zaměření či cíl, když si stihl vypěstovat autentické zájmy, když je sám k sobě pozorný a vědomý si svého bohatství... pak nezní nabídka digitálního světa moc lákavě.
Ovšem hustota toku informací v téhle knize je ubohá. Spolusedící v MHD po mně podezíravě pošilhávala, jakou rychlostí to obracím stránky :o)

Inspirativni. Tema, ktere by melo byt ucivem na ZS.

Mnoho dobrých tipů k dosažení cíle, přitom není nic úplně objevného, na mnoho věcí se dá narazit i tak. Úvodní část je trochu rozvláčná a celkově se místy opakuje, ale to nic nemění na inspirativnosti knihy.

Pár dobrých tipů, jak zkrotit vlastní závislost na technologiích a co z toho může člověk získat. Ale klasika – americká osobnostně-rozvojová knížka, takže plno natahovaných příkladů a omílání pořád dokola, jen aby to mělo volume. Reálně by to šlo smrsknout na půlku. Někoho to bude štvát, jinýmu to zas sedne, protože působí víc oddechově.

Pokud se o dané téma aspoň trochu zajímáte, nepřijdete na nic moc nového, nebo jste na to už přišli sami. Kniha ale vše shrnuje hezky pohromadě a zároveň nabízí různé tipy a rady, jak omezit čas strávený na telefonu.

Kniha "Digitální minimalismus" od Cal Newporta mi poukázala na tému, ktorou je digitálny svet a jeho vplyv na náš každodenný život. Ako človek, ktorý trávil veľa času na sociálnych sieťach a iných digitálnych platformách, som často pociťovala, že ma technológie ovládajú. Newport však ponúka praktické rady a filozofiu, ako sa oslobodiť od neustáleho pripojenia a zamerať sa na to, čo je naozaj dôležité.

Jeho prístup k digitálnemu minimalizmu nie je len o obmedzení času stráveného online, ale skôr o vedomom výbere technológií, ktoré skutočne obohacujú náš život. Poukázal, ako si nastaviť hranice a vytvoriť si priestor pre hlboké sústredenie a skutočné interakcie. Kniha je písaná jasným a presným štýlom, čo z nej robí ľahké a príjemné čítanie.

Odporúčam ju každému, kto sa cíti zahltený digitálnym svetom a hľadá spôsob, ako získať kontrolu nad svojím časom a pozornosťou.

Před třemi lety jsem dostal svůj první chytrý telefon. Tchýně si kupovala nový a přemýšlela, komu dát svůj starý. Vzhledem k tomu, že jsem byl s tlačítkovým přístrojem ve svém okolí a v rodině již delší dobu za exota (i o tomto tlaku je v knize řeč), padla volba na mě. Ač mě tyto věci vždy úplně míjely (např. nikdy mě nebavilo hrát PC hry atd.), velmi rychle jsem si výměnu pochvaloval. Následovalo období objevování aplikací (nechyběl ani Facebook), až mi paměť darovaného telefonu nestačila. Zakoupil jsem tedy nový, do kterého se toho vešlo mnohem více a v kombinaci s neomezeným datovým tarifem se stal novým kamarádem, jehož je možné vytáhnout kdykoliv z kapsy, najít v mapě, kde se zrovna nacházím, kam směřuji, nalézt odpovědi na všechny možné otázky, objednat si zboží v e-shopu, přečíst si zajímavé články, podívat se na recenzi restaurace, než do ní vejdu, ale také se spojit s přáteli, z nichž mnohé jsem naposledy potkal v reálném světě před několika lety, dát jim palec nahoru pod fotku z víkendu, okomentovat jim nový status atd. Nejprve tato záliba začala vyplňovat nudné okamžiky, jako je čekání na příjezd vlaku nebo někde ve frontě, postupně si ale začala roztěkaně uzurpovat i čas, který jsem dříve věnoval četbě knih, procházkám, běhání atd. Vrcholem bylo uvědomění si, že do telefonu koukám i ve chvílích, kdy jsem se svými blízkými, a to jen kvůli nutkavému pocitu, že mi něco uteče. Místo toho, abych se věnoval skutečným aktivitám a lidem, sledoval jsem vtipná videa na displeji. Stačily tři roky, abych podlehl lákavým pozlátkům firem, které vystavěly svůj byznys na ekonomice pozornosti (jak píše autor, těžba pozornosti je dnes výhodnější než těžba ropy), a nechal si jimi zaplevelit život. Pokud se v tomto textu vidíte a cítíte to podobně, je kniha určená pro vás. Cal Newport vás přesvědčí o oprávněnosti tohoto pocitu a nabídne několik praktických rad a nástrojů (i digitálních), jak z digitálních technologií vytěžit jen to, co je pro vás opravdu výhodné (tedy nezavrhovat je úplně), a vše nepodstatné zahodit.

Shrnutí něčeho, na co přichází člověk sám, pakliže nevězí v digitálním světě příliš hluboko. Je to utříděné, dobře argumentačně podložené. Skvělá je ta část knihy, která zdůrazňuje, že život je třeba něčím smysluplným naplnit, než se člověk odřízne od digitálního balastu. Jediná výtka: rozvleklé, vše se řekne čtyřikrát, aby si toho i tupý čtenář povšiml. Nazývám to americký způsob psaní. A pak odkaz na jednotlivce, kteří něco udělali - a ono je to ono. Pak se jimi operuje. Inu, tak. Nicméně doporučuji, protože zaplevelení mnoha lidských životů digitálním smetím a hlukem je katastrofální.

nuž, sedím pri počítači denne, kŕmim weby, ale skôr patrím k tým minimalistom.
nediskutujem a ak sa už ozvem, je to pomaly sviatok. všetko už bolo povedané, tak načo to opakovať.
čítam diskusie a potom si uvedomím, že je to strata času, lebo sa nedozviem takmer nič nové.
môj IG trpí podvýživou.
môj web ma vidí málokedy.
FB ani ostatné hltače času nemám.
na YT si púšťam dobrú muziku, aby som pri nej mohol niečo robiť.
neposielam reťazové maily.

a fakt radšej zoberiem do ruky knihu alebo niečo navarím. net je doplnok života, nie jeho režisér.

podstatné je, že žiadny návod na zmenu života nefunguje, pokiaľ vám chýba silná vôľa a zmysel pre realitu.

btw – koľko fotiek máte vo svojom smartfóne?

Téma digitálna a života v jeho stínu. Hodněkrát už tu bylo řečeno, že byste na leccos přišli sami - a mnozí už na to i sami přišli. Stejně tak jako většině mi přišlo, že by kniha potřebovala trochu zhubnout. Upřímně - už podle titulu je jasné, o co jde, pak už se na nás ženou příklady, ekonomické teorie atd.

"Protože digitální minimalisté zdaleka nebývají online tak často jako jiní lidé, lze snadno uvěřit myšlence, že vyznávají extrémní životní styl. Oni by ale namítli, že je to naopak: extrémem je, kolik času svým obrazovkám věnují všichni ostatní."

Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Jsou v ní zajímavé myšlenky, pro dnešní dobu čím dál více aktuální. Některé pasáže bych ovšem oželela a celkově by knize prospělo méně stran.

To, že se s internetem a chytrými telefony mění svět a myšlení lidí, je jasný jako facka. Posoudit rozdíl před a po, mohou hlavně starší generace, které zažili život offline.
Nakolik nás digitální svět ovlivňuje, si můžeme plně uvědomit, až po odložení chytrého telefonu. Nejde jen o ten primární moment, kdy se do telefonu koukáme, ale i o to, co následuje po jeho odložení. Sledovat, jaké stopy a smetí, to v naší mysli zanechává, jak to ovlivňuje naše myšlení, názory a jak to krade naší pozornost a čas.
Názory autora, mi přijdou jako takový rozumný kompromis. Není potřeba se těchto nástrojů plně zbavit (což by byla škoda), ale zařídit si to tak, aby nám sloužili a ne zotročovali!

P.S.: V našich vodách o tom mluví krásně Karolina Presová.
85%

Knížka vede nejprve k uvědomění, že jste závislí na digitálních technologiích, potom ukáže, jak je tato závislost škodlivá, načež vám vysvětlí, proč nebude tolik těžké se této závislosti zbavit, a konečně přináší praktický návod, jak toho docílit. Vtipné je, že autor si tím nikdy neprošel na vlastní kůži, tedy tím, že by tuto závislost měl.

Mně to přineslo konečně i pochopení, proč někteří lidé nejsou na sítích k zastižení každou vteřinu. Nějak mě nikdy nenapadlo, že se prostě jen můžou snažit o hodnotnější život.

V knize mi chybělo nějaké to závěrečné shrnutí všech tipů, co v knize zazněly. Něco na způsob motivačních citátů, které bych mohla mít stále na očích. Vše bylo podáváno tak nějak od lesa a schované v hromadě textu. Takhle brzy většinu rad zapomenu.

Dobrá kniha s potenciálem pomoci vám změnit své návyky ohledně používání telefonu a digitálních technologií obecně. Asi nejvíce mě bavila první třetina knihy, další dvě třetiny pro mě přinesly pouze pár dobrých tipů, které možná šlo sdělit stručněji (práce s časem, hodnotná práce, čtení zpráv apod.). Každopádně hodné přečtení, promyšlení a uplatnění.

Hodnotná kniha, která se bohužel po prvních třech kapitolách začne silně cyklit.

Dobrá zpráva ale je, že se z prvních třech kapitol dozvíte vše, co potřebujete.

Paradoxní kniha. Vybízí k zamyšlení a digitálnímu minimalismu a sama je přespříliš ukecaná, odbíhá od myšlenek historickými vstupy. Autor se snaží řešit problémy, kterými sám netrpěl.
Pro sebe si z toho beru pár nápadů, ale celkově mě autor nepřesvědčil.

Mám teď období, kdy jsem zase v těch motivačních knihách nasáčkovaná, tohle je taková jejich bible. Moc se mi do knížky nechtělo, bála jsem se, že půjde pouze obecné tipy, jak netrávit tolik času na sítích, v čemž už mám dlouho jasno. Knížka ale obsahovala mnohem víc, odnesla jsem si z ní spoustu věcí o produktivitě a nakládání s časem. Velké doporučení. A Hluboká práce od autora je mimochodem taky nutnost!