Klamm

Přečtené 305



Konec punku v Helsinkách
leden 2020 (18.-22.)
Konec punku v Helsinkách 2010, J. Rudiš

Příběh mě nijak zvlášť neoslovil, stejně jako punk v době mého dospívání. Jako adolescent jsem z punkových kapel poslouchal snad jen Telex a Ucházim, což byly regionální kapely. Jinak jsem svou rozervanost a hudební entuziasmus projektoval do death metalové kapely, kde jsem sjížděl hmatník kytary od zhora dolů a naopak. Byl jsem prostě metalák. To jsou totiž mnohem lepší kytaristi, než punkáči... :-) 60%


Zavraždění Ježíše
prosinec 2019 (22.-29.)
Zavraždění Ježíše 2015, B. O'Reilly

Občas jsem měl pocity jako při sledování dokumentu BBC. Co se týká Ježíšova učení, tak v podstatě nic nového. Obohacují je ale snaha o zachycení tehdejších reálií, okolností a pohledu na to, co se dotyčným asi honilo hlavou. Pokud mám autorům věřit, tak odvedli dobrou práci. Primárně čerpali z evangelií a Josepha Flavia. Dále pak z mnoha různých historických zdrojů, které jsou v závěru uvedeny. Přínosem je i doslov, kde se dozvídáme následné osudy osob, participujících kolem Ježíše. Pro umocnění jsem ještě shlédl kontroverzní film Umučení Krista, kde nám Mel ukázal, že to opravdu bolelo. I když z mého pohledu, to v určitých momentech přeháněl. Například kříži, který si zubožený Ježíš nesl, bych více věřil tomu, který je uveden v knize. Tam se jednalo pouze o příčný trám o váze cca 25kg. Nebo při křižování ve filmu, Ježíše už přibitého, i s křížem otočili, aby mohli zahnout hřeby. V knize se oproti tomu uvádí, že ohýbat hřeby se nesmělo, páč měli být z úsporných důvodu znovu použity atd. 90%


Potichu
prosinec 2019 (11.-22.)
Potichu 2007, J. Rudiš

Nikdo už nebude trpět, spasím je všecky. Celý svět. Chápal jsem tě Vladimíre a držel ti palce! 85%


Pověst
prosinec 2019 (17.-18.)
Pověst 1966, J. Fried

Další klukovina z Prachatic. Oproti Létu v Altamiře, kde se děj odehrává po celém městě a okolí, je zde příběh situovaný pouze do historického jádra. To ale vůbec nevadí. Je to super, stoupnout si dnes před barák, který byl podle pověsti opředen tajemstvím.


Léto v Altamiře
prosinec 2019 (10.-15.)
Léto v Altamiře 1992, J. Fried

Je ostuda, že jsem objevil tuto knihu až ve svých 45 letech! A je s podivem, že jí spousta lidí v Prachaticích vůbec nezná. Přitom právě pro místní, je určena. Příběh o přátelství dvou chlapců, kteří tráví letní prázdniny běháním po lese se nijak zvlášť neliší od ostatních klukovských knih. Širokou veřejnost asi moc neosloví. Co dělá ale v mých očích knihu výjimečnou, je právě místo, kde se děj odehrává. Génius loci! Reálně, až magicky, přede mnou ožilo mé rodné město v roce 1937 Přenesl jsem se v čase na místa, kudy běžně chodím a potkával postavičky a osudy, které dnes už pamatuje opravdu jen pár nejstarších. Lidi a jména odvál čas, většina míst ale dosud zůstává. Městečko si žilo svým životem, protkané maloobchody, živnostníky a lidmi, kteří se vzájemně znali. Žádné mrtvé náměstí, neosobní supermarkety a rabující ,,žluté ruce z východu". Oproti tomu, ale tehdy začali prosluněnou a poklidnou atmosféru kazit nastupující henleinovci. A do mého narození, zbývalo 38 let... P.S.: Škoda, že už Jiřího Frieda v našich ulicích nepotkám. Vzdal bych mu díky za zakonzervování tehdejších časů.


Lars láme kosti
listopad - prosinec 2019
Lars láme kosti 2019, D. Gris

Co se týká obsahu, nemám co vytknout. Bavilo mě to sice méně, než první díl, ale pořád je to pěkně napsaná krimoška. Jen na ten obal, si pořád nemůžu zvyknout. Je příjemné, že se jedná o příběh bez brutalit a potoků krve, za to autorovi palec nahoru. Ale s takovým názvem a obalem, bych přeci jen očekával více zlomenin, než jen jeden nos a prstík u ruky. Ale možná je to jen nějaký druh žertu, který nechápu. 70%


Marketa Lazarová: Studie a dokumenty
listopad 2019 (08.-23.)
Marketa Lazarová: Studie a dokumenty 2009, P. Gajdošík

Obohacující kniha pro fajnšmekry. Některé části pro mě byly náročné a musím říci i postradatelné. Pro studenty filmové školy by to ale měla být povinná četba. Je to pocta Františkovi a jeho geniálnímu počinu. Velké díky patří Petrovi Gajdošíkovi, za jeho entuziasmus. Nikdo už neudělá hlubší sondu a rozbor filmu Markéta Lazarová! 90%


Posedlost
listopad 2019 (08.-23.)
Posedlost 2015, N. Cross

Ale jo, dobrý. Trochu bych ale ubral na brutálnosti, která je teď u současných autorů v módě, jakoby se snažili zakrývat případné nedostatky svých kvalit ( viz komentář uživatele Marlowe). No a nechci spoilerovat, ale konec mi přišel trochu nelogický. 75%


Síla introvertů
říjen - listopad 2019
Síla introvertů 2013, S. Löhken

Jelikož se pozoruji už delší dobu, nehnul jsem ani brvou nad výsledkem dotazníku, který mě rozklíčoval jako čistokrevného introverta. Navíc o sobě vím, že jsem ještě říznutej melancholikem. Prostě černá žluč převažuje. Ale tak nějak se s tím pořád učím žít. Jak se píše v knize, nejdůležitější je poznat sám sebe a bez výčitek zohledňovat své potřeby. A pokud to někdo z okolí netoleruje, tak mi může víte co...


Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!
září - říjen 2019
Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!! 2018, k. autorů

Je dobře, že takové knihy vznikají. Kritické myšlení by mělo být aktuální téma. Vždyť ,,Bláznivin se dnes rozsévá nazdařbůh..." a my už jsme schopní věřit opravdu kdejakè kravině (nechci jmenovat). Schválně, jestli někdo pamatuje časopis Hrom, z devadesátých let? Bylo to vtipné, ale našli se i jedinci, kteří tomu skálopevně věřili. A to byl jen plátek, s omezenou dostupností čtenářů. Co pak napáchají globální zprávy vložené na net, které se šíří rychlostí blesku...


Národní třída
? - říjen 2019
Národní třída 2013, J. Rudiš

Říkají mi Lars
říjen 2019 (17.-24.)
Říkají mi Lars 2018, D. Gris

Obálka klame! Když opomenu, že Lars poslouchá Metallicu, viděl bych ho na obalu spíš s kloboukem a cigárem, jako detektiva staré školy z noirových filmů a ne jako MMA zápasníka. Řízná krimi z Prahy také nesedí. Čekal bych pod tím více rvaček v metru, přestřelek na Václaváku, honiček po Národní, a mučeníčka, kdekoliv v srdci Evropy. Bohužel identifikace popsaného prostředí v knize, ve kterém se příběh odehrává, by nevydedukoval snad ani Lars. A teď pozitiva, která převládají. I když se jedná o českou krimi, uvítal jsem absenci českých jmen (nevím proč, ale v tuzemských krimi, mě nějak iritují). Vyprávění plynulo pozvolna a příjemně. Postavy přibývaly, aniž bych se v nich ztrácel. Za mě příjemná oddychovka. Poslední stránka v pohodě a na pokračování se těším. P.S.: Líbilo se mi pojmenování, budoucí bejvalka. 80%


Belmondo
říjen 2019 (04.-14.)
Belmondo 2003, P. Durant

Podrobný životopis Belmondova opravdu pestrého života. Spousta pikantností ze zákulisí jeho filmů i soukromí. Pěkné kvítko, s obdivuhodnou pozitivní energií a elánem do života, je ten Bébel (prý tu přezdívku nemá v lásce). Musela to s ním být pěkná jízda. Osobně bych tu jeho sangvinickou povahu nedával. Ty věčné kanadské žertíky, stěhování, či vyhazování nábytku z oken hotelů, kaskadérské vylomeniny atd. Nicméně, po přečtení mi vychází jako sympatický, vtipný, férový chlápek, co bral od života maximum a kterému i nadále fandím. 90%


Dešťová hůl
září 2019 (03.-30.)
Dešťová hůl 2016, J. Hájíček

Bavilo mě to tak něco mezi Selským barokem a Rybí krví. Dozvěděl jsem se o prvním nadšeném aviatikovi, Fučíkovi Kudličkovi, kterého jsem neznal a který byl dle záznamů pěknej borec. Těšila mě také postava spisovatele Davida Žáka, kterého mám tu čest osobně znát. Škoda jen, že se děj neodehrával více na pozemku v Novohradských horách. 75%


Rybí krev
září 2019 (03.-17.)
Rybí krev 2012, J. Hájíček

To bylo jiné kafe, než Selské baroko. Většina příběhu se odehrává v osmdesátých letech, v nejistotě. Sledujeme osudy venkovských lidí nad kterými se stahují mračna v podobě jaderné elektrárny. Damoklův meč se kýve, nezadržitelný pokrok jede přes mrtvoly a buldozery drancují to, čemu se říká, staré časy. Generace si žijí svými starostmi a radostmi ve svých zajetých bublinách. A do toho ještě ten Černobyl... 95%


Jistou cestou k bohatství
? - září 2019
Jistou cestou k bohatství 2001, W. Wattles

Pod sněhem
srpen - září 2019
Pod sněhem 2015, P. Soukupová

Další zdařilá rodinná konstelace, pod taktovkou Petry Soukupové. 85%


Selský baroko
srpen 2019 (03.-04.)
Selský baroko 2005, J. Hájíček

Nečetlo se to zas tak špatně, ale tak nějak mě to nevtáhlo. Pátrání hlavní postavy mi bylo ukradené, vydržel jsem jen kvůli venkovské atmosféře a mistrovi. 50%


Stepní vlk
červenec 2019 (18.-22.)
Stepní vlk 2006, H. Hesse

Hesse se v sobě pěkně pošťoural aby pak bravurně svou psychoanalýzu hodil na papír. Přišlo mi to celé jako metafora na duchovní růst. Animus Herman a Anima Hermína, hledají k sobě cestu a učí se spolu protančit k celistvosti. Poslední třetina, mi přišla jako bloudění v astrálním světě. Naznačení toho, že skutečný svět lze najít až za hranicí pěti smyslů. Že vše má hravou, snovou podstatu, ve které se neustále mění kulisy a kostými herců. Téma však zůstává ponecháno. 80%


Etikoterapie - záhada života a smrti
červen - červenec 2019
Etikoterapie - záhada života a smrti 1995, C. Bezděk

Nedávno jsem vyrážel do Prahy na dlouho očekávaný koncert kapely Dead can dance, na který jsem se opravdu těšil. Radost začala slábnout, když jsem zjistil že mám na autě prošlou dálniční známku a začal se pohoršovat nad tím, že ještě neprodávají jednodenní a že nás ty kurvy okrádají!!! Vážně jsem zvažoval, že na otočku přeci novou kupovat nebudu a projedu to na starou. Pokud mě nezastaví, nikdo si toho nevšimne a já ušetřím 310kč! Pak jsem si ale uvědomil dvě věci. Za prvé, že se chovám jako klasický Čecháček, který se snaží kdeco ochcat a večer usíná s pocitem, jak mu to pěkně vyšlo. To je ale právě to co nesnáším a snažím se proti tomu brojit. A za druhé, že přeci na prvním místě je u mě klid, poctivost a etika. Takže co? Budu nervozní celou cestu do Prahy, celý koncert a cestu zpátky myslet na to aby to neprasklo? Po krátké analýze mého ,,problému" jsem se uvolnil a známku v klidu koupil. Nakonec byl z toho krásný večer s překrásnou atmosférou která ve mě rezonovala ještě dlouho poté. Vděčím tomu úžasné kapele Dead can dance a také tomu, že jsem jednal v souladu se svým etickým přesvědčením. A to je dle mého názoru jedna z věcí, kterou měl Ctibor Bezděk na mysli. PS: Jo a nedávno mi prodavačka v obchodě vrátila o 200kč více. Hned jsem si to uvědomil a co myslíte že jsem udělal...?


Marta v roce vetřelce
květen - červen 2019
Marta v roce vetřelce 2011, P. Soukupová

Hned od začátku mě Soukupová rychle vtáhla do svého světa který mám rád. Bohužel deníková forma den po dni, mě pozvolna začala nudit. Osvěžení mi přinesla část, kdy hlavní postava před sebou utíká do světa knih a filmů, kterou lze chápat i jako autorčin pohled na jednotlivé literární kousky. Pak už se to točilo v kruhu. I když je Marta model typického flinka, měl jsem s ní soucit a chápal její sklony k existenciálnímu nihilismu. 75%


Otevření duchovního oka
? - červen 2019
Otevření duchovního oka 2001, J. Staněk

Křesťanská nauka je mi blízká. A tím myslím tu ,,před koncilní" (zachování karmického zákona). Každý křesťan (katolík) by měl názory p. Staňka přinejmenším vyslechnout a případně zvážit. Nedovoluji si tvrdit, že se jedná o absolutní pravdu, ale materiál k posouzení je to určitě plodný. Kresťanské učení je dnes zprofanované a je potřeba ho očistit od nánosů a předsudků. V dnešní době, plné duchovního zmatku, mohou vhledy v knize popsané sloužit jako záchytný bod a jako kompas ukazující k východu... PS. Automatické kresby nechávám bez posouzení.


Leopold Procházka – první český buddhista
? - květen 2019
Leopold Procházka – první český buddhista 2002, Z. Trávníček

Přiznám se, že až do přečtení této publikace, jsem Leopolda Procházku vůbec neznal. Číst jeho knihy se sice ani teď nechystám, ale má můj obdiv. Informace, které se mu podařilo sehnat v době, kdy u nás nebylo o buddhismu ani ponětí, ho činí úctyhodným. Je škoda, že upadá v zapomnění a proto má mé uznání i autor Zdeněk Trávníček, který vzdal svou prací čest Procházkovi a vynesl ho tak do dnešního povědomí. ,,Západní buddhistická zahrada je dnes plná rostlin. Jeden z těch, kteří zasazovali první semínka, byl Leopold Procházka."


Jan Cimbura
? - květen 2019
Jan Cimbura 2008, J. Š. Baar

Vůbec mi nevadí, že postava Jana Cimbury je údajně lehce zidealizovaná. Jsem přesvědčen, že čistý charakter je základ, jehož prostřednictvím člověk může skutečně tohoto ideálu dosáhnout. ,,I modlit jinak v té své snivé náladě se naučil. Až dosud spokojeně vytahoval při mši svaté v neděli „malý nebeklíč“ a klidně z něho buď zpíval nebo modlitbu za modlitbou odříkával tak, jak mše postupovala. Ale teď, když přišla boží neděle a jak první slovo zašeptal, první věty přečetl, zdála se mu modlitba taková nějak prázdná, dutá, nic nepovídající a nevystihující, slova v ní jako by ohmataná, otřelá častým užíváním, jako obnošený, starý šat a pojednou pochopil v té náladě, že jest to přímo směšné, aby on měl mluvit se svým Bohem tak, jak mu někdo cizí, kterého nezná, napsal, jak mu velí, a ne tak jako on, Jan Cimbura cítí a právě potřebuje. Stál tu zadumán, všecek v sebe ponořen, nevěda, co kolem něho se děje, jazykem ani ústy nehýbal, ale přece se modlil... Pochopil náhle co je to, v duchu a pravdě se modlit. Jeho duše se projasnila, vykvasila a vyspěl v povahu vyrovnanou, dokonalou – zkrátka v člověka spokojeného. Radoval se ze sluníčka, z obilí, koní, šťasten byl u ženy a dětí, netoužil po radostech a požitcích jiných, jež na vsi vrcholí v hospodě, soudech, svárech a karbanu. Stal se z něho klidný, přirozeně žijící sedlák – a ani necítil, že jsou kolem něho nastavěny ohrady, jako je náboženství a zákony, žil naprosto svobodně, podle své šlechetné vůle a nepřicházel s nikým do sporů, necítil tíže trestů, ani pouta zákonů.“ 90% P.S.: Také bych chtěl mít takovou sílu, že bych zvednul valacha ze země holýma rukama.


Petr píše :-)
květen 2019 (03.-15.)
Petr píše :-) 2015, P. Fiala

Facebook nemám a nechybí mi. Nicméně jsem věděl, že tam Petr píše. Jsem proto rád za tento výtisk. Když to jde, dávám přednost čtení tištěné knihy, než obrazovce. Navíc příjemný formát a deníkové jednohubky. Četlo se to samo. A co jsem se vlastně dozvěděl? Petr pije nadmíru kafe, miluje hudbu, chodí venčit psy, cvičit do fitka, skládá písničky, pořád někde lítá, místo zpátečky řadí jedničku a bourá do trafiky. Jo a neustále dodává, jak je to boží, super a paráda. Občas jsou tam i chmury, ale převládá nadhled a vděk. ,,Kdo nežral hlínu, ten to neocení." Jo a hlavně má rád knihy!


Zmizet
duben - květen 2019
Zmizet 2009, P. Soukupová

Děj sledujete v podstatě tak, že jste nepřetržitě přesouváni do hlav jednotlivých postav. Vnímáte události očima dítěte, opilce, matky, sourozence, staré babky... Jejich prožívání je bravurně popsáno, takže není potřeba text nafukovat vatovým popisem exteriérů. A tak to mám rád. 85%


Bodyguard: úplný manuál pro osobní strážce
duben 2019 (11.-16.)
Bodyguard: úplný manuál pro osobní strážce 2000, J. Mádl

Nu což, osobní strážce nějaké šťavnaté celebritky ze mě už asi nebude. Naštěstí lze ale v knize najít i dost praktických věcí pro zkvalitnění bezpečnosti v osobní oblasti. Od popisu různých druhů zbraní, sebeobrany až po pravidla slušného chování. 70%


Prameny živé vody
březen - duben 2019
Prameny živé vody 1987, M. Kočka

A teď se ve vší bázní Podíváme do lázní ... Pořád je to stejné. Přijde nějaký člověk, který používá selský rozum a začne úspěšně léčit, či zvěstovat nějaký nový přístup, vedoucí k lepšímu životu. Čím více má úspěchů, tím více má i odpůrců. A pak začnou problémy. Schodou okolností, jsem průběžně s touto knihou shlédl i dokument o Bruno Gröningovi. I když u něho to byly úplně jiné grády a vyšší level, reakce odpůrců byly stejně agresivní. Přitom je to tak jednoduché, pravdu má ten kdo vyléčí a hotovo! „Pravda vždy prochází třemi stádii. Nejprve je zesměšňována. V druhém je agresivně vyvracena. Ve třetím je přijata jako samozřejmost...“ Arthur Schopenhauer 75%


Jak vítězit ve rvačkách
? - březen 2019
Jak vítězit ve rvačkách 2017, R. Pokora

Jako na submisivního pacifistu, na mě kniha působila dost kontroverzně. Musím ale uznat, že argumenty a filozofie pana Pokory, které jsou vybroušeny praxí, mají svoji logiku. Některé jeho životní konflikty v knize uvedené, mi ale přišly řešené zbytečně agresivně (tam s ním nesouhlasím). Naopak v extrémních případech, kdy už není jiné východisko lze jeho postupy doporučit.


Ruka noci podaná – Základy rodinné a krizové připravenosti
únor - březen 2019
Ruka noci podaná – Základy rodinné a krizové připravenosti 2018, V. Cílek

První prepper se kterým jsem se v literatuře setkal, je pro mě bezkonkurenčně pan Theodor Mundstock. Z této ucelené publikace, by měl jistě radost. Možná by do ní i jako spoluautor přihodil pár svých tipů. Následující slova, jakoby mu z úst vypadla. ,,Jestliže si dobrovolně v době hojnosti postavíme do cesty překážky a ty budeme postupně překonávat, získáme jiný přístup k životu i praktické zkušenosti. Po čase zjistíme, že nijak nestrádáme, ale dokonce se cítíme spokojenější, sebevědomější, soběstačnější, volnější a lépe se nám dýchá." Ke konci knihy už jsem se začínal z množství informací dostávat do deprese, chaosu a ztrácet půdu pod nohama. Ještě že je tam uklidňující konec, který mě vrátil zase nohama na zem. 95%


Viditelná temnota: Memoáry šílenství
? - březen 2019
Viditelná temnota: Memoáry šílenství 1993, W. Styron

Styron celý život popíjel, přemýšlel a tvořil literární díla. Jakmile začal abstinovat, propukla u něho těžká deprese. Taková, že skončil v nemocnici. Naštěstí se vzchopil a podal svědectví. Zmiňuje spoustu zvučných jmen z umělecké branže. Někteří depresi ustáli, jiní to hrdě zabalili předčasně. Poselství knihy je dobré, ale čekal jsem ještě hutnější popis niterních stavů. Jak ale popsat nepopsatelné? Kdo nezažil, nepochopí. 80%


Asertivita aneb jak ze slepé uličky v mezilidských vztazích
? - březen 2019
Asertivita aneb jak ze slepé uličky v mezilidských vztazích 1996, M. Pospíšil

Není to kniha pouze o asertivitě, ale je v ní i dost podnětů k zamyšlení se nad vlastními prioritami. Z radostí jsem znovu zhruba po dvaceti letech prolistoval. Už to sice nebyl takový úžas, ale pořád má co nabídnout. 80%


Vír
leden - únor 2019
Vír 2014, F. Granhus

V první třetině mě iritovalo slovo ,,ostentativně", které se v textu opakovalo tak často, že jsem uvažoval o zaklapnutí knihy. Nevím, zda to bylo překladem, nebo autorem. Naštěstí se postupně vytrácelo. Naživu jsem zůstal díky postavám, pro jejich sympatické rysy. Závislák na sladkostech, lupenkář, retro polda co se zasekl v osmdesátkách, instalatér co přišel o ženu, chlapík co pořád ryl rýčem v zemi. Zajímavej koktejl... 70%


Krize a tvořivý přístup k ní
listopad 2018 - leden 2019
Krize a tvořivý přístup k ní 2000, V. Kast

The End - Smrt Jima Morrisona
? - leden 2019
The End - Smrt Jima Morrisona 1994, B. Seymore

Je to takový melancholický výlet do Paříže, v době kdy v ní Ještěrčí král z posledních sil lapal po dechu. Díky zapálenému novinářskému šťouralovi, mi bylo potěšením pročítat různé výpovědi a svědectví spojených s jeho úmrtím. Nejvíce mě pobavila výpověď jednoho ze sousedů, který mluvil o svém synovi: ,,V roce 1971 bylo Patrikovi dvanáct let. Ve svém pokoji měl tehdy veliký plakát The doors. Přitom ale nevěděl, že Jim Morrison je jeho soused." Dozvědět se po letech, že jsem jako puberťák vynášel odpadky do stejného kontejneru jako Jimbo, bez toho aniž bych ho poznal, tak to by mě asi šmejklo! 60%


Riders on the Storm: Můj život s Jimem Morrisonem a Doors
leden 2019 (03.-13.)
Riders on the Storm: Můj život s Jimem Morrisonem a Doors 2017, J. Densmore

Tak jsem si zase po čase zničehonic začal pouštět nahrávky The Doors. Otevřely se mi Dveře, za kterými jsem nalezl vlastní sentiment z kytičkového a halucinogenního mladí. Pár dní na to, mi srdce zaplesalo, když jsem zjistil, že dávají v kinech záznam jejich koncertu a s chutí na něj vyrazil. Cestou jsem se ještě zastavil v knihkupectví abych si zkrátil čas. Jelikož jsem byl dostatečně podmíněn předchozím poslechem všech alb, padl mi samovolně zrak na knihu Riders on the storm. Autorem je samotný bubeník kapely, takže pro umocnění atmosféry ideální. Jako fanoušek The doors, musím knihu kterou napsal jeden z členů a o které jsem už před mnoha lety slyšel, prostě vlastnit! Dostal jsem se tak přímo do Soul kitchen samotné kapely. Je to sice sugestivní výpověď, ale tak je to koneckonců vždy. Densmore vypráví občas nezáživně občas zase poutavě. Nejvíce ale oceňuji jeho otevřenost, která dodává knize správný autentický ráz. To vše prokládané texty a osobním dopisem adresovaným zesnulému Jimovi. Jako celek to působí dobře. Dozvěděl jsem se pikantnosti ze zákulisí, které jsem neznal. Četbu jsem prokládal poslechem nahrávek, videí a filmu. Dostatečně ukojen, mohu Dveře zase na čas zavřít. Zamykat je ale zatím nehodlám... 90%


Po extázi prádelna
červen 2018 - leden 2019
Po extázi prádelna 2009, J. Kornfield

Jack Kornfield, není žádný zelenáč na duchovním poli. Má dlouhou praxi jak z kláštera, tak ze společenského života. A protože se za tu dobu setkal se spoustou praktikujících lidí, dal si tu práci a posbíral jejich zkušenosti s mystickými zážitky. Důraz je kladen na urovnání našeho pokřiveného, zidealizovaného pohledu na duchovní osvícení a kdejaké mistry. To, že dosáhneme určitého stupně samadhi, neznamená, že tento stav zůstane trvalým a my se budeme do konce života chechtat a koupat v blaženosti. Zkušenosti mnoha lidí jsou takové, že po návratu do každodeního života se všemi jeho starostmi, je to mnohdy pěkně semlelo. Proto tedy, Po extázi prádelna. A ,,špinavé prádlo", které je třeba ještě proprat, nosí bohužel i mnoho společensky uznávaných mistrů, do jejichž kuchyně ani jejich žáci nevidí, nebo raději ani vidět nechtějí. 90%


Krize v životě, život v krizi
? - prosinec 2018
Krize v životě, život v krizi 1994, R. Honzák

Možná ne moc známá, útlá knížečka pana Honzáka, kterou jsem nedávno objevil v krabici určené k rozebrání v antikvariátě. Je sice více než dvacet let stará, ale protože životní krize tu vždycky byly a budou, poselství knihy lze považovat za nadčasové. „Ze svého slovníku bychom měli vyškrtnout větu „tohle se přece mně nemůže stát". Měli bychom si všímat neúspěchů a starostí s kterými se potýkají jiní, a zamyslet se nad tím, jak bychom podobnou situaci řešili my, kdyby se nás právě teď začala dotýkat." „Krize se daleko lépe řeší v období před jejím propuknutím"


Co řeknete až pozdravíte
listopad - prosinec 2018
Co řeknete až pozdravíte 1997, E. Berne

Transakční analýza je logická teorie a má něco do sebe. Nabízí člověku vhled do jeho vnitřních myšlenkových pochodů a odpověď na otázku životních kopanců a vlastního osudu. Jak ale níže uvádí uživatel Eridan, v knize je jako nejúčinější lék představována psychoterapie a to je pro spoustu lidí nedosažitelný krok. Solitér se tak může opět uchýlit ke staré dobré introspekci, kontemplaci a uvědomění. Mocné to zbraně, zachovávající autonomitu a vedoucí mnohdy k pozitivním výsledkům! Bez nezaujatého pohledu zvenčí, zde ale hrozí nebezpečí zacyklení se ve svém bludu a v následné sebedestrukci. Oko samo sebe nevidí... 90%


Najděte si svého marťana
říjen - listopad 2018
Najděte si svého marťana 2008, M. Herman

Co se obsahu týče, s většinou názorů souhlasím. jedná se z větší části o esenci transakční analýzy, podanou srozumitelným jazykem. Opakování vět a frází, na které tu mnozí hašteří mi nevadilo, bral jsem to jako připomínku důležitých stavebních kamenů knihy. U mě dobrý, doporučuji! 95%


1 ...