jeseteri
přečtené 117
Jak jsme slavili Velikonoce a další humoresky
2012,
Jaroslav Irovský
odpad!
Tuto knížku jsem si koupil poté, co mě navnadily zdejší dosavadní komentáře. S velkým těšením jsem se začetl do úvodních stránek. První dvě tři povídky skutečně nebyly špatné, dokonce jsem se jednou nahlas zasmál. Vzhledem k tomu, že autor sám přiznává svou inspiraci povídkami Šimka a Grossmanna (které mám moc rád), mi úroveň zážitku zásadně povýšilo to, že jsem si při čtení v hlavě představoval hlas Jiřího Grossmana s tou jeho typickou dikcí. S přibývajícími přečtenými stránkami mě ale začalo stále více otravovat, že pan Irovský se uchyluje k laciným rasistickým, politickým a sexistickým narážkám. O to by nešlo, nejsem z těch, které by politicky nekorektní humor pohoršoval. Právě naopak. Jenže v této knížce toho bylo nakladeno v takové míře a tak neuměle, že mě to znechutilo. Již zmínění Š+G něco takového neměli zapotřebí. Podle mě to nemá úroveň, stejně jako humor samotný. U dalších povídek jsem už k úsměvu, natož zasmání, nenašel nic. Irovský se snaží být tak třeskutě vtipný, že to pro mě vyznívá spíš křečovitě a trapně. Přiznávám, že jsem knihu nedočetl. Musel jsem skončit v polovině. Víc času už jsem s tím ztrácet nechtěl.... celý text
