Isew
přečtené 1041
Karkulín ze střechy
2011,
Astrid Lindgren
Tato knížka mě v dětství minula. Manžel o ní ale vypráví, jako o nejoblíbenější knize svého dětství. Natěšená jsem ji s dětmi začala číst. Zpočátku jsem si myslela, že Karkulín je jen Benův výmysl. Asi v polovině knihy se ukázal i ostatním a ejhle Karkulín je skutečný. Moc se mi tomu nechtělo věřit, protože je velmi sebestředný, sobecký a otravný. Žádný vzor pro děti, spíš antivzor. Myslela jsem si, že mi možná kouzlo té knihy uniká, protože už nejsem cílová skupina. Nebyl to ale jen můj dojem. Dcera se mě často ptala, proč je Karkulín tak zlý a proč pořád všechno Benovi bere. Jak mám vysvětlit dětem, že ten nejlepší Benův kamarád je takový protiva a přesto na něj Ben nedá dopustit? Když jsem se manžela ptala, co se mu na té knížce v dětství tak líbilo, řekl mi, že to, jak měl Karkulín klíček a uměl létat. Asi mi to nestačí. Jsem ráda, že jsme s vypětím sil knihu dočetly a můžeme se vrhnout na něco zajímavějšího.... celý text
Michajlovský palác
1977,
Olga Dmitrijevna Forš
Útlá knížečka, která se dobře četla. Období vlády Pavla I. není, na rozdíl od období vlády jeho matky Kateřiny Veliké, až tak známé. Osudy Pavla I. jsou v knize pojaty jen jaksi na pozadí výstavby Michajlovského paláce, který si car nechává vybudovat, aby se cítil v bezpečí před nepřáteli. Nejlepší architekti a umělci se podílejí na výstavbě paláce, pokud je nevyzpytatelný car z práce nedovolá. Jsou loutkami v jeho rukou a pouhé figurky, kterými přesouvá podle nálady. Kniha přibližuje i postavení nevolníků, kteří mají mizivou možnost vykoupit se z nevolnictví a jsou jen loutkami v rukou těch, kterým osud dopřál být jejich pány.... celý text
Andělé a démoni
2006,
Dan Brown
Nahrála jsem si do iPodu několik nových audioknih a nevěděla jsem, kde začít. Andělé a démoni byli první v seznamu, tak volba padla na ně. Dojem z knihy byl rozpačitý už od začátku. Některé věci byly zajímavé, ale mnohokrát jsem se přistihla nad tím, jak se usmívám nad stejnými postupy, které Brown použil i v Šifře mistra Leonarda. Dalo se odvodit, co bude následovat. Bohužel. Moment překvapení se nekonal. Stejně tak jako tajemný muž stojící v pozadí. Že by to byl ten, který nám byl "předhozen" autorem? Jasně. Promítla jsem si podobné postupy a vyšlo mi jediné jméno. Jaké překvapení. Byl to on. V některých fázích knihy jsem si přála, aby Langdona zabili. Aspoň by to bylo originální. Při seskoku z vrtulníku jsem se už naplno smála. Langdon je pro mě antihrdina a upřímně řečeno nechápu tu vědkyni. Před pár hodinami ji zabijí brutálním způsobem otce, se kterým si byli velmi blízcí a ona se chová na konci takhle? Kam se na profesora Langdona hrabe James Bond 007. Počet hvězdiček dávám za to, že mě kniha rozesmála, což ale asi nebylo autorovým záměrem.... celý text
Svatební cesta do Jiljí
2004,
Miroslav Skála
Nejdřív jsem se setkala s televizním zpracováním. Byla jsem nadšená a nejedna hláška u nás zlidověla. Má nejoblíbenější je: "Vy jste Krchňák? Vždyť vidíte, ne? Tak já jsem vezl Krchňáka." Mnohem později jsem se dostala ke knížce a je na čestném místě v mé knihovně. Je jen pár knížek, ke kterým se vracím a tohle je jedna z nich. Je skvělá. Kdybych měla vypsat všechny superlativy, které znám, tak by to neobsáhlo úžasnost této knížky.... celý text
Vandrovali vandrovníci
2006,
Adolf Branald
Na půdě jsem vyhrabala krabici starých knih. A v ní byla i zaprášená, omšelá kniha bez obalu. Adolf Branald hm, jeho Dědeček automobil nebyl špatný. Vandrovali vandrovníci, to mi nic neříkalo. Tehdy jsem netušila, jak úžasný poklad držím v ruce. Dceři byly dva měsíce a já ji ve stínu ořešáku četla pohádky. Začala jsem jí číst Vandrovniky místo pohádek. Potřebovala jsem změnit na chvíli žánr. A dceři byl zatím obsah tak nějak jedno. Zpočátku nic moc, ale později jsem se přistihla, že Vandrovníky čtu, i když dcera spinká. Dočetla jsem ji jedním dechem. Už tenkrát jsem se rozhodla, že tuto knihu jednou svým dcerám přečtu znovu, až budou větší a budou z toho něco mít. Těším se na to a myslím, že i ony budou nadšené stejně jako jsem byla já. Knihu jsem zařadila po poličky mezi mé knižní poklady. Čas od času se zalíbením pohladím její omšelý hřbet.... celý text
Petr Kukaň z Kukaně – komplet (Královny nemají nohy, Prsten Borgiů, Krásná čarodějka)
2003,
Vladimír Neff
Nadaný žák
1991,
Stephen King
Anotace mě málem odradila. King je nevyzpytatelný a téma koncentračních táborů a vyprávění o nich mohl pojmout jakkoli. Nakonec mé představy o ději byly oproti knize značně přehnané. King má příjemný styl psaní. Dokáže vtáhnout do děje a nedělá moc zbytečných odboček. Téma je zajímavé a nosné. Právě ti nadaní a chválení žáci mohou v sobě skrývat i temnou stránku. Jako Todd. Škoda jen, že se King nepustil do trochu hlubšího profilu Todda. Chybělo mi podhoubí. Jak je možné, že se z něho už v dětství stal zvrácený kluk? Stejně tak, jak nevěřili jeho rodiče, že by mohl být špatný, tak ani já nevím, kde se stala chyba. Narodil se tak? Stalo se mu něco v dětství, co ho ovlivnilo? Nechce se mi věřit, že by k tomu nebyl nějaký důvod, který mi ale v knize zůstal utajen. Někdo může namítnout, že se tak změnil po setkání s Kurtem Dussanderem, ale to si nemyslím. Už to v něm bylo. Copak nějaký normální kluk by vydíral válečného zločince výměnou za to, že mu bude povídat o hrůzách, které prováděl v koncentráku? Dussander ho odhadl přesně. Bylo to v něm, ale proč? To mi King neřekl a za to dávám hvězdičku dolů.... celý text
